Kaiyin《吉祥經》及其注釋

Similar documents
Kaiyin《吉祥經》及其注釋要略( )

《吉祥經》講要.pages

MAHA MANGALA SUTTA

untitled

《吉祥经》讲要

ARAHAÑ, SAMMâ-SAMBUDDHO BHAGAVâ, BUDDHAÑ BHAGAVANTAÑ ABHIVâDEMI Lord, the most Worthy One, the Perfectly Self-Enlightened One, The Buddha, I revere. 世

71 新約聖經的福音 3

转正法轮

百业经白话文

生與死的尊嚴 生與死的尊嚴


第三章 五戒、八戒與十戒的內容

Content 目 錄 專 題 報 導 植 根 上 座 部 佛 教 於 台 灣 0.1 植 根 上 座 部 佛 教 於 台 灣 之 芻 議 ( 上 ) / 觀 淨 尊 者 願 正 久 住 台 灣 慶 定 長 老 往 緬 甸 隨 喜 供 養 帕 奧 禪 師 暨 禮 邀 之 紀 錄...

佛化家庭手冊 佛化家庭 一 淨化人間, 必定要淨化社會 二 淨化人間的著力點, 是從淨化家庭開始

戒菸實務個案自助手冊105年Ver.2

111

untitled

Microsoft Word - medi.doc

Access to the Breath

16?????[?????~???Q??

Microsoft Word - Mettasuttavannana_cusinju_pa_han.doc

2 阿彌陀佛與淨土法門 一 阿彌陀佛與淨土法門 ( 一 ) 阿彌陀佛的意思

16

男人的大腦 女人的大腦


安身 安心 安家 安業 安身 安心 安家 安業

untitled



心 五 四 運 動 二 十 一 世 紀 的 生 活 主 張

會訊完成婉婷970918修.doc



日 常 生 活 中 的 佛 法 什 麼 是 佛 法?

生活 Etiquette 禮儀. 2. 一 人無禮不立 你, 想要把自己當成 人 嗎? 自尊而後人尊, 自重而後人重 二 擁有禮儀就擁有就業力 7

老人憂鬱症的認識與老人自殺問題

64

漢譯南傳大藏經翻譯的問題

佛化長青手冊 緣起

Microsoft Word - nikaya_selected.doc

Sian L.Yen , 1980 Sian L.Yen

印 度 菩 提 伽 耶 金 刚 座 释 迦 摩 尼 佛 等 身 像 我 只 宣 说 一 法 苦 的 起 因, 以 及 朝 向 灭 苦 的 道 路 正 如 海 水 只 有 一 味, 我 的 教 法 只 涉 及 苦 及 苦 之 息 灭

東華人文學報 第二期

6-1-1極限的概念

91 靈魂的一角遺留在北印 從北印回來, 沒有一個人是完整的

HSBC Holdings plc Interim Report Chinese

二 兒 歌 選 用 情 形 ( ) 2 ( ) ( )

9705.pdf

中 國 澳 門 特 區 博 彩 業 與 社 會 發 展 前 言 [1] [2] [3] 1. 賭 王 病 情 一 度 惡 劣 明 報 2009 年 8 月 5 日 A4 頁 到 截 稿 日 為 止 (2009 年 11 月 5 日 ), 賭 王 病 情

家居擇善處 [7], 往昔修善業 [8], 決心行正道 [9], 此爲最吉祥 廣學 [10] 善工巧 [11], 戒學具律儀 [12], 真實柔和語 [13], 此爲最吉祥 孝順于父母 [14], 護養妻 [15] 與子, 正命 [16] 維生計, 此爲最吉祥 布施 [17] 修十善 [18], 扶


入 学 考 试 重 点 考 查 学 生 的 基 础 专 业 知 识 基 本 实 验 操 作 技 能 独 立 思 考 和 动 手 能 力 笔 试 和 面 试 的 试 题 都 有 足 够 的 难 度, 以 利 择 优 录 取 新 录 取 的 研 究 生 第 一 次 见 面, 池 先 生 会 作 一 次

有你真好文山融合之愛 ( ) 孩子的另一扇門 ( 特生 / 郁絜爸爸 ) 3 82

愛滋實務與治理的政治 - 綜合論壇 以及面對這一連串以 責任 為架構衍生出來的愛滋政策如何造就了台灣現在的愛滋處境

CONTENTS 芪 芪 75 芪 76 芪 77 芪


家務工作安全及健康要點 家務工作看似簡單, 但我們絕不應忽視家居環境中潛在的各種危害及風險 如工作時不注意安全及健康, 很容易釀成意外, 導致勞損 受傷甚至死亡 本單張簡明扼要地闡述了家務料理者在工作時應注意的安全健康要點以及有關預防意外的措施 1 清潔窗戶及高處工作 絆倒滑倒 清潔窗戶及高處工作

e-Submission System Quick Reference Guide for Publication Related Matters (Chinese version)

The Haks Language Modeling System: Examples from Buddhist Texts in Sanskrit, Tibetan and Chinese This study demonstrates a practical method for extrac

2

EATery Concept Concept (1) 440,000, ,000, % 598,000, ,800, % 167,300, ,600, % 53,800,000 64,900, % 64,90

1

Microsoft Word - 稱謂表-v4.doc


除 十 五 種 貪 欲 得 十 六 心 無 礙 解 脫 5-6) 有 精 進 斷 不 善 法, 有 精 進 長 養 善 法 7-8) 有 喜, 有 喜 處 9-10) 有 身 猗 息, 有 心 猗 息 11-12) 有 定, 有 定 相 13-14) 有 捨 善 法, 有 捨 不 善 法 成 實 論


1

0 0 = 1 0 = 0 1 = = 1 1 = 0 0 = 1

Microsoft Word - _m30.doc

( ) - 2 -

桃園市104年國民中學新進教師甄選各校複試方式及需求表

17-72c-1

巴利語法句譯註

<AA6BA8A3A4BAA4E56C6F676F2E706466>

(Microsoft Word - \336D\267\250\335\206\275\233.doc)

Session 15-Col-1.pdf

縣 94 學年度 上 學期 區 國民中學 Q 年級 R 領域教學計畫表 設計者:

章節

中 國 文 哲 研 究 通 訊 第 二 十 四 卷 第 一 期 研 究 動 態 (Confucius Institute)

(Microsoft Word ,3\244\356\306[\265\245\253\371\241]\244G\241^\252\370)

untitled

.k.....hD book

绗竴绡?鍓嶈

1

indd

如何正確使用自己所擁有的正版音樂光碟?

Microsoft Word doc

因 味 V 取 性 又 鸟 U 且 最 大 罗 海 惜 梅 理 春 并 贵 K a t h l ee n S c h w e r d t n er M f l e z S e b a s t i a n C A Fe rs e T 民 伊 ' 国 漳 尤 地 视 峰 州 至 周 期 甚 主 第 应

ZX 102 國 文 科 大 甲 高 中 朱 碧 霞 老 師 壹 前 言 貳 試 題 分 析 一 選 擇 題 1 99~101 年 試 卷 架 構

2 飲 料 調 製 丙 級 技 術 士 技 能 檢 定 必 勝 寶 典 Beverage Modulation Preparation 應 考 綜 合 注 意 事 項 A1 A2 A3 A4 A5 A6 B7 B8 B9 B10 B11 B12 C13

pico說明書繁體new

骨 折 別 日 數 表 1. 鼻 骨 眶 骨 ( 含 顴 骨 ) 14 天 11. 骨 盤 ( 包 括 腸 骨 恥 骨 坐 骨 薦 骨 ) 40 天 2. 掌 骨 指 骨 14 天 12. 臂 骨 40 天 3. 蹠 骨 趾 骨 14 天 13. 橈 骨 與 尺 骨 40 天 4. 下 顎 ( 齒

8,530 1,056 52% % % % % 1 30,000 25,000 20,000 15,000 10,000 5, ,072 24,043 21,950 24,684 17,

<4D F736F F D F E30352E303720A8FAA4F4AA77B0B5AAE1F6A5AABAA4BDA544A15DA5D5B8DCBB50B867A4E5A55BB5F9A15E2D6F6B202E646F63>

所 3 學 分 課 程, 及 兩 門 跨 領 域 課 程 共 6 學 分 以 上 課 程 學 生 在 修 課 前, 必 須 填 寫 課 程 修 課 認 定 表, 經 班 主 任 或 指 導 教 授 簽 名 後 始 認 定 此 課 程 學 分 ) 10. 本 規 章 未 盡 事 宜, 悉 依 學 位

為什麼要做佛事 一 前言

无碍03_0502.indd

理性真的普遍嗎 注意力的爭奪戰 科學發展 2012 年 12 月,480 期 13

4: 18 5: 44 屬天之愛的超然特性, 是一直有主動性 創造性, 和救贖性 5: 44 5: : 44 23: 34 7: 60 5: : : 4 5: 5 它乃是一種出於內心 思想或意志的決定 決意去愛那些不可愛 我們不一定喜歡

: ) khgit 31 ai 33 ni 33 khum 31 sa 33 sa 55!! ( ) gai 33 phgo 31 ai 33 pg 33 log 33 n 55 ga 31 n 31 gai 33 ( ) ai 33 1 gi 33 khai 31 ai 33 mau 31 mui

Transcription:

吉祥經 及其註釋要略 開印 20120926 校訂於紐約 5. Maṅgalamuttamaṃ-suttaṃ 吉祥經 1. Evaṃ me sutaṃ ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme. Atha kho aññatarā devatā abhikkantāya rattiyā abhikkantavaṇṇā kevalakappaṃ jetavanaṃ obhāsetvā yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ aṭṭhāsi. Ekamantaṃ ṭhitā kho sā devatā bhagavantaṃ gāthāya ajjhabhāsi 如是我聞 (Evaṃ me sutaṃ): ārāme) 一時, 世尊在舍衛國 (sāvatthiyaṃ), 祇樹給孤獨園 (anāthapiṇḍikassa 爾時有一天神 (devatā), 於後夜分 (abhikkantāya rattiyā), 身諸光明 (abhikkanta-vaṇṇā), 遍照祇樹園林 (kevala-kappaṃ jetavanaṃ obhāsetvā), 來詣世尊所, 到已, 頂禮世尊, 而住一面, 並以偈白 (gāthāya ajjhabhāsi) 世 尊 勝義光明 (paramattha-jotikā) 之 吉祥經註 : * anāthapiṇḍikassa ārāmeti ettha sudatto nāma so gahapati mātāpitūhi katanāmavasena, ( 這居士的名字, 父母為他取名為 sudatta( 善授 ))sabba-kāma-samiddhitāya( 所有欲的繼承者 ) tu vigata-mala-maccheratāya( 離貪吝之垢 ) karuṇādi-guṇa-samaṅgitāya( 具有悲等之德 ) ca niccakālaṃ anāthānaṃ( 不幸 赤貧 不能獨立的人 = 孤獨 ) piṇḍaṃ( 飯團 ) adāsi( 給予 ), tena anāthapiṇḍikoti( 給孤獨 ) saṅkhyaṃ gato. * idha pana khaye. tena abhikkantāya rattiyāti parikkhīṇāya rattiyāti( 夜盡 ) vuttaṃ hoti.

* tena abhikkanta-vaṇṇāti abhirūpacchavīti( 端莊的 )vuttaṃ hoti. 2. Bahū devā manussā ca, maṅgalāni acintayuṃ; Ākaṅkhamānā sotthānaṃ, brūhi maṅgalamuttamaṃ. 諸天與世人, 思維吉祥事, 希求於幸福, 何謂勝吉祥? 吉祥經註 : bahūti aniyamita-saṅkhyā-niddeso, tena anekasatā anekasahassā anekasatasahassāti vuttaṃ hoti. ( 諸 : 是不確定的數目字, 可以是數百 數千, 甚至數十萬 )dibbantīti devā, pañcahi kāmaguṇehi kīḷanti, attano vā siriyā jotentīti attho.( 諸天 : 娛樂自己, 即以五欲的感官享受 [ 古譯 : 五欲功德 ] 娛樂自己, 或者以自己威嚴光耀來照亮的意思 )apica devāti tividhā devā sammuti-upapatti-visuddhivasena. yathāha ( 然說, 諸天 有三種天, 即俗稱 出生及清淨 正如 :) devāti tayo devā( 諸天 有三類的天 :) sammutidevā( 俗稱天 ), upapattidevā( 出生天 ), visuddhidevā( 清淨天 ). tattha sammutidevā nāma rājāno deviyo rājakumārā. upapattidevā nāma cātumahārājike deve upādāya taduttaridevā. visuddhidevā nāma arahanto vuccantī ti. tesu idha upapattidevā adhippetā.( 此中, 俗稱天 指國王 王后及王子, 出生天 指四大王天及更高層次的天, 而 清淨天 指阿羅漢, 在那些 [ 三種天 ] 當中, 這裡意指出生天 ) manuno apaccāti manussā. porāṇā pana bhaṇanti manaso ussannatāya manussā.( 世人 : 人類 manussā:mano 的後代 然後, 古人說 : 以意的增盛為人類 ) te jambudīpakā( 贍部洲 ), aparagoyānakā( 西牛賀 ), uttarakurukā( 北俱盧 ), pubbavidehakāti( 東勝神 ) catubbidhā, idha jambudīpakā adhippetā. ( 這裡意指贍部洲 ) maṅgalanti mahanti imehi sattāti maṅgalāni, iddhiṃ vuddhiñca pāpuṇantīti attho( 諸有情依此吉利 崇敬之故, 為 諸吉祥, 也是增長與成就的意思 ). acintayunti cintesuṃ ( 思惟 : 省思 ) ākaṅkhamānāti icchamānā patthayamānā pihayamānā. ( 希求 : 希望 響往 渴望 ) sotthānanti sotthibhāvaṃ, sabbesaṃ diṭṭhadhammika-samparāyikānaṃ sobhanānaṃ sundarānaṃ kalyāṇānaṃ dhammānamatthitanti vuttaṃ hoti. ( 幸福 : 是安穩狀態, 依一切今生與來世的美好 美德及有財富等諸法義來說 ) brūhīti desehi pakāsehi, ācikkha vivara vibhaja uttānīkarohi.( 何謂 : 即請宣說 闡明 開示 分析 解說 ) maṅgalanti iddhi-kāraṇaṃ vuddhi-kāraṇaṃ sabba-sampatti-kāraṇaṃ. ( 吉祥 : 幸運興旺的原因 繁榮增長的原因 一切成就 [ 財富 幸福 成功 ] 的原因 )

uttamanti visiṭṭhaṃ pavaraṃ sabba-lokahita-sukhāvahanti ( 勝 : 卓越 優秀 帶給一切世間快樂 ) 3. Asevanā ca bālānaṃ, paṇḍitānañca sevanā; Pūjā ca pūjaneyyānaṃ, etaṃ maṅgalamuttamaṃ. 遠離愚痴人, 親近智慧者, 供養於應供, 此事勝吉祥 吉祥經註 : evametaṃ devaputtassa vacanaṃ sutvā bhagavā asevanā ca bālāna nti gāthamāha. tattha asevanāti abhajanā apayirupāsanā.( 當天子聽了世尊的 遠離愚痴人 的這一番話, 此中 遠離 (asevanāti), 即是不親近 不結交 ) bālānanti balanti assasantīti bālā, assasita-passasita-mattena jīvanti, na paññā-jīvitenāti adhippāyo. ( 愚痴人 :[ 只有 ] 呼吸而生存為諸愚痴人, 純以吸氣及呼氣而活, 缺少了慧命的意圖 ) paṇḍitānanti paṇḍantīti paṇḍitā, sandiṭṭhika-samparāyikesu atthesu ñāṇagatiyā gacchantīti adhippāyo. tesaṃ paṇḍitānaṃ.( 智慧者 : 分別簡擇為智者, 以智做為今生來世利益之趣向的意圖, 他們是諸智者 ) sevanāti bhajanā payirupāsanā taṃsahāyatā taṃsampavaṅkatā taṃsamaṅgitā( 親近 : 交往 參與 伙伴關係 親密 聯系 ) pūjāti sakkāra-garukāra-mānana-vandanā.( 供養 : 尊敬 尊重 敬佩 致意 ) pūjaneyyānanti pūjārahānaṃ.( 於應供 : 值得尊敬的人 ) etaṃ maṅgalamuttamanti yā ca bālānaṃ asevanā, yā ca paṇḍitānaṃ sevanā, yā ca pūjaneyyānaṃ pūjā, taṃ sabbaṃ sampiṇḍetvā āha etaṃ maṅgalamuttaman ti. ( 此事勝吉祥 : 這是結合了 遠離愚痴人 親近智慧者 及 供養於應供 [ 三句 ] 之後, 說 此事勝吉祥 ) idāni yasmā yaṃ yattha maṅgalaṃ. vavatthapetvā taṃ tassa, maṅgalattaṃ vibhāvaye ti iti mātikā nikkhittā, tasmā idaṃ vuccati evametissā gāthāya bālānaṃ asevanā, paṇḍitānaṃ sevanā, pūjaneyyānañca pūjāti tīṇi maṅgalāni vuttāni. ( 現在, 本母 ( mātikā) 設置了 何者吉祥及其定義之後, 還要詳加解說吉祥的性質 因此, 即將說明如偈裡提到 遠離愚痴人 親近智慧者 及 供養於應供 的三種吉祥 ) tattha bālānaṃ asevanā bāla-sevana-paccaya-bhayādi-parittāṇena ubhaya-lokattha-hetuttā, paṇḍitānaṃ sevanā pūjaneyyānaṃ pūjā ca tāsaṃ phala-vibhūti-vaṇṇanāyaṃ vuttanayeneva nibbāna-sugati-hetuttā maṅgalanti veditabbā.( 此中, 應知 遠離愚痴人 是庇護因與愚痴人交

往之緣 [ 所帶來的 ] 恐懼害怕等 是 [ 今後 ] 兩世增益的原因 ; 親近智慧者 與 供養於應供 彼等為稱讚果的光彩, 也如涅槃 善逝的原因同樣性質, 應知是吉祥 ) * 南傳 法句經 (76-79 偈 ): 76. 若見彼智者, 能指示過失, 並能譴責者, 當與彼為友 ; 猶如知識者, 能指示寶藏 與彼智人友, 定善而無惡 77. 訓誡與教示, 阻 ( 他人 ) 過惡 善人愛此人, 但為惡人憎 78. 莫與惡友交, 莫友卑鄙者 應與善友交, 應友高尚士 79. 得飲法 ( 水 ) 者, 心情而安樂 智者常喜悅, 聖者所說法 * 此中 愚痴 人 : 指凡具有殺 生等不善業道的有情, 可從他们的三種 行相 而了知, 如 ( 佛陀在中部經 ) 所說 : 諸 比丘, 愚痴 人有三種 ( 身 語 意三種惡 行 ) 愚痴的特相 * 增 支部 (3.7.68): 賢友們, 貪欲過失 小 退卻慢, 瞋恚過失 大 退卻快, 愚痴過失 大 退卻慢 * 增 支部 (3.7.65): 迦藍磨 人, 你們認為怎樣, 一個 人內 心若常常 生起貪欲 / 瞋恚 / 愚痴, 這是有益, 還是有害的呢? 大德, 是有害的 迦藍磨 人, 一個貪欲 / 瞋恚 / 愚痴的 人, 內 心受貪欲 / 瞋恚 / 愚痴所制伏 貪欲 / 瞋恚 / 受愚痴所擺佈, 作出殺 生 偷盜 侵犯別 人妻好 妄語的 行為, 或教別 人作出這些 行為, 是否會為他 長期帶來損害和苦惱呢? 大德, 是的 迦藍磨 人, 你們認為怎樣, 以上東 西是善, 還是不善的呢? 大德, 是不善的 是錯誤, 還是正確的呢? 大德, 是錯誤的 是受智者譴責, 還是受智者讚揚的呢? 大德, 是受智者譴責的 作出這些 行為是否會帶來損害和苦惱呢? 大德, 作出這些 行為會帶來損害和苦惱 迦藍磨 人, 無論我怎樣說, 你們 : 不要靠傳統 不要靠傳承 不要靠傳 言 不要靠宗教典籍 不要靠邏輯 不要靠推斷 不要靠推想 不要靠所受持的 見 不要靠表 面外觀 不要靠沙 門和 老師 迦藍磨 人, 我之所以這樣說, 就是為了帶出這 一點 : 當你們親 身知道什麼東 西是不善的, 什麼東 西是錯誤的, 什麼東 西是受智者譴責的, 什麼東 西做了之後會帶來損害和苦惱的, 便要捨棄那些東 西

* 雜阿含 788 經 : 鄙法不應近, 放逸不應 行, 不應習邪 見, 增 長於世間 假使有世間, 正 見增上者, 雖復百千 生, 終不墮惡趣 4. Patirūpa-desa-vāso ca, pubbe ca katapuññatā; Atta-sammāpaṇidhi ca, etaṃ maṅgalamuttamaṃ. 居住安適處, 昔所作福業, 及自立正志, 此事勝吉祥 吉祥經註 : tattha paṭhama-gāthāya tāva patirūpoti anucchaviko.( 此中, 這在第一偈裡的 安適, 是適當 ) desoti gāmopi nigamopi nagarampi janapadopi yo koci sattānaṃ nivāso okāso.( 處 : 是村莊, 也是集鎮, 也是城堡, 也是一個省或一個國家, 任何一個屬諸有情居住的空間 ) vāsoti tattha nivāso.( 居住 : 居留 / 休息的地方 ) pubbeti purā atītāsu jātīsu.( 昔 : 在以前的過去生中 ) katapuññatāti upacita-kusalatā.( 所作福業 : 已累積的諸善 ) attāti cittaṃ vuccati sakalo vā attabhāvo, ( 自 : 即稱為心, 或是整個自體 ) sammā-paṇidhīti tassa attano sammā paṇidhānaṃ niyuñjanaṃ.( 立正志 : 立定了他自己的正確志向 ) patirūpa-desavāso nāma yattha catasso parisā vicaranti, dānādīni puññakiriyavatthūni vattanti, navaṅgaṃ satthu sāsanaṃ dibbati, tattha nivāso sattānaṃ puññakiriyāya paccayattā maṅgalanti vuccati.( 居住安適處 : 指在四眾 [ 弟子 ] 活動 [ 的地方 ], 也是有大師九分教光耀 (dibbati) 之處, 可行布施等作福 ; 緣於住在這裡的有情能作福 [ 業 ], 故稱是吉祥 ) * 註 : 九分教 : 1 經 2 應頌 3 解說 4 諷頌 5 感興語 6 如是語 7 本生 8 未曾有 9 有明 ( 中部 22. 蛇喻經 ) 是佛法教說的類別, 為 九分教 依印順導師在 原始佛教聖典之集成 中的研究, 九分教 的完成時間, 大約在 中阿含經 長阿含經 集成之後, 增壹阿含經 集成之前, 而且, 當時已有以 九分教 表示一切佛說的情形 ( 第九頁 ) 而 十二分教 的完成, 約在部派第一 第二階段分化期間, 所以是在 九分教 成立之後 ( 第六二一 六二五頁 ), 而南傳赤銅鍱部更不見 十二分教 的名稱 ( 第八四五頁 ) 由此推斷, 經文中出現這麼完整的 九分教 或 十二分教 科目, 應是後來補齊的, 甚至也有可能是後來加入的 pubbe katapuññatā nāma atīta-jātiyaṃ buddha-paccekabuddha-khīṇāsave ārabbha upacitakusalatā, sāpi maṅgalaṃ. kasmā? buddha-paccekabuddha-sammukhato dassetvā buddhānaṃ

buddhasāvakānaṃ vā sammukhā sutāya catuppadikāyapi gāthāya pariyosāne arahattaṃ pāpetīti katvā. yo ca manusso pubbe katādhikāro ussanna-kusala-mūlo hoti, so teneva kusalamūlena vipassanaṃ uppādetvā āsavakkhayaṃ pāpuṇāti yathā rājā mahākappino aggamahesī ca. tena vuttaṃ pubbe ca katapuññatā maṅgalan ti.( 昔所作福業 : 在過去生, 曾於佛 辟支佛及漏盡者 [ 時 ] 已經開始累積善德, 那也是吉祥 為什麼? 因為從面見佛 辟支佛之後, 或面見諸佛的眾佛弟子 [ 時 ] 聽聞了四句偈等之後, 也可能趣證阿羅漢 這人在過去世是努力者 (katādhikāro) 及豐富善根者 ( 已充滿 已增大 ussanna-kusala-mūlo), 他即依此善根使毗婆舍那 (vipassanaṃ 觀 ) 生起而後證得漏盡, 如 Mahākappino 王及其王后, 故說 昔所作福業 ) attasammāpaṇidhi nāma idhekacco attānaṃ dussīlaṃ sīle patiṭṭhāpeti, assaddhaṃ saddhāsampadāya patiṭṭhāpeti, macchariṃ cāga-sampadāya patiṭṭhāpeti. ayaṃ vuccati attasammāpaṇidhī ti, eso ca maṅgalaṃ. kasmā? diṭṭhadhammika-samparāyika-verappahānavividhānisaṃsādhigama-hetutoti.( 自立正志 : 此人自有惡戒 (dussīlaṃ 不良性格 壞習慣 ) 而使建立戒 (sīle 善良性格 好習慣 ), 無信而使建立信成就, 吝嗇而使建立捨成就, 這人就是 自修善德, 這也是吉祥 為什麼? 因為這是能斷除今生 ( 現法 ) 與來世的憎恨 (vera 敵意 ), 及證得 (adhigama) 各種利益的因 (hetu) ) * 成實論 之 住善處 :! 又經中說天人四輪能增善法 : 一住善處, 二依善人, 三自發正願, 四宿殖善根 住善處 者, 謂處中國離於五難 ( 案 : 此中五難者, 除三惡道 無想天四難, 人間即指不得見聞佛法之北俱盧洲非善處 ; 住善處 即離五難 ) 依善人 者, 生值佛世 ( 案 : 離佛前佛後難 ) 宿殖善根 者, 不聾瘂等 ( 案 : 離盲聾瘖啞難, 非無因生 ) 自發正願 者, 是謂正見 ( 案 : 離世智辯聰難 ) 八難 : 八個見聞佛法有障礙的地方和情形, 即 : 地獄 餓鬼 畜生 北俱盧洲 無想天 盲聾瘖啞 世智辯聰 佛前佛後 5. Bāhusaccañca sippañca, vinayo ca susikkhito; Subhāsitā ca yā vācā, etaṃ maṅgalamuttamaṃ. 博學與工巧, 及善習毗尼, 並善說語言, 此事勝吉祥 idāni bāhusaccañcāti ettha bāhusaccanti bahussuta-bhāvo. ( 現在是 博學 : 這 博學 指認真學習 / 知識淵博 ) 開印案 : 古印度當時的環境, 親近智慧者 及靠 聽聞 來增廣知識, 這也是樹立知見的主要依處 sippanti yaṃ kiñci hattha-kosallaṃ. ( 工巧 : 凡手藝之類 ) vinayoti kāya-vācā-citta-vinayanaṃ. ( 毗尼 : 調伏身 語及心 )

susikkhitoti suṭṭhu sikkhito. ( 善習 : 善於學習 ) subhāsitāti suṭṭhu bhāsitā. ( 善說 : 善於表達 ) yāti aniyata-niddeso. ( 並 : 不確定的描述 ) vācāti girā byappatho.( 語言 : 言辭表達的活動 ) Atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā bāhusaccaṃ nāma yaṃ taṃ sutadharo hoti sutasannicayo ti (ma. ni. 1.339; a. ni. 4.22) ca idhekaccassa bahukaṃ sutaṃ hoti, suttaṃ geyyaṃ veyyākaraṇa nti ca (a. ni. 4.6) evamādinā nayena satthusāsanadharattaṃ vaṇṇitaṃ, taṃ akusalappahāna-kusalādhigamahetuto anupubbena paramattha-sacca-sacchikiriyā-hetuto ca maṅgalanti vuccati. ( 然後, 若根據義釋須知 : 博學 就是那 憶持所聞 / 學 積累所聞 / 學 ( 中部 1.339, 增支部 4.22) 及 這裡有的博學與聽聞契經 應頌 記說 如此等依大師 ( 佛陀 ) 的闡釋, 那是斷不善 證諸善的原因, 並且順序漸進證得勝義諦的原因, 故稱是吉祥 ) Vuttañhetaṃ bhagavatā Sutavā ca kho, bhikkhave, ariyasāvako akusalaṃ pajahati, kusalaṃ bhāveti, sāvajjaṃ pajahati, anavajjaṃ bhāveti, suddhamattānaṃ pariharatī ti (a. ni. 7.67).( 又世尊說 : 諸比丘! 多聞聖弟子斷惡 修善 ; 斷有過 修無過, 圓滿清淨 ) Aparampi vuttaṃ Dhatānaṃ dhammānaṃ atthamupaparikkhati, atthaṃ upaparikkhato dhammā nijjhānaṃ khamanti, dhammanijjhānakkhantiyā sati chando jāyati, chandajāto ussahati, ussahanto tulayati, tulayanto padahati padahanto kāyena ceva paramatthasaccaṃ sacchikaroti, paññāya ca ativijjha passatī ti (ma. ni. 2.432).( 另一方面又說 : 一個受持法義的人, 會求證法義 ; 一個求證法義的人, 會清楚理解法義 ; 一個清楚理解法義的人, 會生起意欲 ; 一個生起意欲的人, 會有上進 ; 一個上進的人, 會作出衡量 ; 一個作出衡量的人, 會有精勤 ; 一個精勤的人, 能自身親證得最高的真理, 以慧徹見這個 ( 最高的 ) 真理 --( 中部 70 枳吒山邑經 )/ 中阿含 195 阿濕貝經 ) 開印案 : 覺 音 註釋 只列出的經 文後半段, 從 一個受持法義的 人 至 以慧徹 見這個真理 為了讓聽眾更容易掌握前後 文理, 以下遞補 : 183. nāhaṃ, bhikkhave, ādikeneva aññārādhanaṃ vadāmi; api ca, bhikkhave, anupubbasikkhā anupubbakiriyā anupubbapaṭipadā aññārādhanā hoti. ( 諸比丘, 我不說究竟智一時完成, 而諸比丘 [ 此 ] 究竟智是要次第學 次第作 次第實踐來完成 ) kathañca, bhikkhave, anupubbasikkhā anupubbakiriyā anupubbapaṭipadā aññārādhanā hoti? ( 諸比丘, 究竟智要怎樣次第學 次第作 次第實踐來完成呢?) idha, bhikkhave, saddhājāto upasaṅkamati, upasaṅkamanto payirupāsati, payirupāsanto sotaṃ odahati, ohitasoto dhammaṃ suṇāti, sutvā dhammaṃ dhāreti, ( 諸比丘, 此中 : 生起敬信者而往詣, 往詣而親近 [ 善友 ] ; 親近 [ 善友 ] 而留意傾耳 ; 留意傾耳而得聞於法 ; 得聞於法而受持於法 ;) dhatānaṃ dhammānaṃ atthaṃ upaparikkhati, atthaṃ upaparikkhato dhammā nijjhānaṃ khamanti, dhammanijjhānakkhantiyā sati chando jāyati, chandajāto ussahati, ussāhetvā tuleti, tulayitvā padahati, pahitatto samāno kāyena ceva paramasaccaṃ sacchikaroti, paññāya ca naṃ ativijjha passati.(mn70. Kīṭāgirisuttaṃ)( 受持於法而審查其義, 審查其義而得忍 ( 認可 ) 於法的洞察, 得忍於法的洞察而生起意欲, 生起意欲而勇於

嘗試, 勇於嘗試已而衡量, 衡量已而有精勤, 精勤故而自身親證勝義諦, 以慧徹見 ( 勝義諦 ) --( 中部 70 枳吒山邑經 )/ 中阿含 195 阿濕貝經 ) Apica agārika-bāhusaccampi yaṃ anavajjaṃ, taṃ ubhayalokahitasukhāvahanato maṅgalanti veditabbaṃ.( 再說, 在家人對沒有過失的博學 -- 能帶來兩世 ( 今生來世 ) 的快樂, 應知是吉祥 ) Sippaṃ nāma agārikasippañca anagārikasippañca. Tattha agārikasippaṃ nāma yaṃ parūparodhavirahitaṃ akusala-vivajjitaṃ maṇikāra 珠寶匠 -suvaṇṇakāra 金器商 -kammādikaṃ, taṃ idhalokatthā-vahanato maṅgalaṃ. ( 工巧 : 指在家人的工巧, 與出家人的工巧 此中, 在家人的工巧是指避免傷害生物而遠離不善的珠寶匠 金器商等工作, 這能帶來今生的利益是吉祥 ) Anagārikasippaṃ nāma cīvara-vicāraṇa-sibbanādisamaṇaparikkhārābhisaṅkharaṇaṃ, yaṃ taṃ idha, bhikkhave, bhikkhu yāni tāni sabrahmacārīnaṃ uccāvacāni kiṃ karaṇīyāni, tattha dakkho hotī tiādinā (dī. ni. 3.345; 360; a. ni. 10.17) nayena tattha tattha saṃvaṇṇitaṃ, yaṃ nāthakaro dhammo ti ca vuttaṃ, taṃ attano ca paresañca ubhayalokahitasukhāvahanato maṅgalanti veditabbaṃ.( 出家人的工巧, 是指修復 縫紉等出家人的資具工作, 因為 : 諸比丘! 此中有比丘為其他同梵行者做各式各樣的工作而 ( 身手 ) 靈巧敏捷 等, 以此方法而處處稱揚 (saṃvaṇṇitaṃ) 及 從事保護的法 而顯示 : 由於能為自己和他人帶來兩世 ( 今生與來世 ) 的快樂, 應知是吉祥 ) Vinayo nāma agārikavinayo ca anagārikavinayo ca. Tattha agārikavinayo nāma dasa-akusalakammapatha-viramaṇaṃ, so tattha susikkhito asaṃkilesāpajjanena ācāra-guṇa-vavatthānena ca ubhaya-lokahita-sukhāvahanato maṅgalaṃ. ( 毗尼 : 是在家人的毗尼與出家人的毗尼 此中, 在家人的毗尼是遠離十不善業道, 從不因煩惱而違犯的善學 ( 訓練有素 ) 及由於行持功德的決定, 能帶來兩世 ( 今生來世 ) 的快樂, 故是吉祥 ) Anagārikavinayo nāma sattāpattikkhandhaanāpajjanaṃ, sopi vuttanayeneva susikkhito, catupārisuddhisīlaṃ vā anagārikavinayo, so yathā tattha patiṭṭhāya arahattaṃ pāpuṇāti, evaṃ sikkhanena susikkhito lokiyalokuttarasukhādhigamahetuto maṅgalanti veditabbo.( 出家人的毗尼, 是指沒有違犯的七種罪聚, 他依所說方法而善學 ( 訓練有素 ), 或者四種遍淨戒為出家人的毗尼, 他依此堅固的地基而證得阿羅漢 如是, 經由已善學 ( 已訓練有素 ) 學處 [ 時 ] 為獲得世間 出世間快樂的因, 應知是吉祥 ) Subhāsitā vācā nāma musāvādādi-dosa-virahitā. Yathāha catūhi, bhikkhave, aṅgehi samannāgato vācā subhāsitā hotī ti (su. ni. subhāsitasuttaṃ). Asamphappalāpā vācā eva vā subhāsitā. Yathāha ( 並善說語言 : 指遠離欺誑妄語等缺陷 即如 : 諸比丘, 四支具備的語言是善說 或不說沒意義的語言是善說 如 [ 世尊 ] 云 :) Subhāsitaṃ uttamamāhu santo, Dhammaṃ bhaṇe nādhammaṃ taṃ dutiyaṃ; Piyaṃ bhaṇe nāppiyaṃ taṃ tatiyaṃ, Saccaṃ bhaṇe nālikaṃ taṃ catuttha nti. (su. ni. 452); 第一 : 寂靜之人, 善說語, 第二 : 我說如法, 非不法,

第三 : 我說愛語, 非不悅, 第四 : 我說真實, 非欺誑 ( 相應部 8.5 善說經 ) Āha ca Ayampi ubhayalokahitasukhāvahanato maṅgalanti veditabbā.( 這也能帶來兩世的快樂, 應知是吉祥 ) Yaṃ buddho bhāsati vācaṃ, khemaṃ nibbānapattiyā; Dukkhassantakiriyāya, sā ve vācānamuttamā ti. (su. ni. 456); 佛所說語言, 得安穩涅槃 ; 以作苦邊盡, 諸語此最上 ( 相應部 8.5 善說經 ) 中部 41 娑羅村經 : 居 士們, 四種不依法 不正直的 口 行是什麼呢?! 居 士們, 一些妄語的 人, 他們在被帶到集會中 大眾中 親屬中 同業中或 王族中問話的時候, 為了 自 己的原因 為了他 人的原因或為了少許物質利益的原因 而故意說妄語 自 己不知的說知道, 自 己知道的說不知 ; 自 己看不 見的說看 見, 自 己看 見的說看不 見! 一些兩 舌的 人, 他們說離間別 人的話, 使和合的帶來分裂, 喜歡分裂, 景仰分裂, 欣樂分裂, 說使 人分裂的話! 一些惡 口的 人, 他們無論說什麼, 都粗魯 無禮 尖酸 苛刻 帶著忿怒 不帶來定! 一些綺語的 人, 他們說不適時的話 不真實的話 沒有意義的話 和法無關的話 和律無關的話 沒有價值的話, 在不適當的時候說話, 說話沒有道理, 滔滔不絕, 對 人沒有益處! 居 士們, 這就是四種不依法 不正直的 口 行了 好 言 一句三冬暖, 惡語傷 人六月寒 这句出 自 增 广贤 文 的谜 面, 告诉我们要学习 用 爱语 结善缘, 很多时候, 一句同情理解的话, 就能给 人很 大安慰, 增添勇 气, 即使处于寒冷的冬季也感到温暖 而 一句不合时宜的话, 就如 一把利剑, 刺伤 人们脆弱的 心灵, 即使在夏季六月, 也感到阵阵的严寒 6.

Mātāpitu upaṭṭhānaṃ, puttadārassa saṅgaho; Anākulā ca kammantā, etaṃ maṅgalamuttamaṃ. 侍奉於父母, 愛護妻與子, 所作無繫累, 此事勝吉祥 6. idāni mātāpitūpaṭṭhānanti ettha mātu ca pitu cāti mātāpitu. ( 現在是 侍奉於父母 : 這裡母親與父親, 為父母 ) upaṭṭhānanti upaṭṭhahanaṃ. ( 侍奉 : 侍候照顧 ) puttānañca dārānañcāti puttadārassa saṅgaṇhanaṃ saṅgaho. ( 妻與子 即兒子與妻子 ; 愛護 (saṅgaho 治療 收集 ) 是顯示仁慈 幫助 (saṅgaṇhanaṃ) ) na ākulā anākulā. ( 無繫累 : 不糾纏混亂 ) kammāni eva kammantā.( 所作 : 只是行動 ) atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā mātā nāma janikā vuccati, tathā pitā. ( 現在 [ 依 ] 註釋之義應知 : 母 指生育的母親 (janikā), 父親 (pitā) 也是一樣 ) upaṭṭhānaṃ nāma pādadhovana-sambāhana-ucchādana-nhāpanehi catupaccaya-sampadānena ca upakārakaraṇaṃ. ( 侍奉 指是指由洗腳 按摩 塗身 沐浴, 及贊助與供應四種的資具 ) tattha yasmā mātāpitaro bahūpakārā puttānaṃ atthakāmā anukampakā, ye puttake bahi kīḷitvā paṃsumakkhitasarīrake āgate disvā paṃsuṃ puñchitvā matthakaṃ upasiṅghāyantā paricumbantā ca sinehaṃ uppādenti, vassasatampi mātāpitaro sīsena pariharantā puttā tesaṃ patikāraṃ kātuṃ asamatthā.( 此中, 身為父母者無論如何對子女都是無微不至的照顧, 希望他 / 她們得到憐恤 當看見孩子在外面玩樂而身體為泥土沾污回來,[ 父母 ] 就會以慈愛心 [ 為孩子 ] 清理, 然後再嗅一嗅及親吻其頭 孩子把父母頂在頭上一百年, 也不能相等於報答 (patikāra 補救 反饋 ) 父母 ) yasmā ca te āpādakā posakā imassa lokassa dassetāro, brahma-sammatā pubbācariya-sammatā, tasmā tesaṃ upaṭṭhānaṃ idha pasaṃsaṃ, pecca saggasukhañca āvahati. tena maṅgalanti vuccati. vuttañhetaṃ bhagavatā ( 更顯示他 / 她是世間的教育者 照顧孩子的監護人 (āpādakā) 及養育者 (posakā) 受敬重的造物主 (brahma 梵天 ) 受敬重的先前老師 (pubbācariya 先師 ) 由此得出 : 侍奉於他 / 她能今年獲得好評, 逝世之後往生天界 ( 快樂之處 ), 由於這原因, 故說吉祥 這就是世尊所說的 :) brahmāti mātāpitaro, pubbācariyāti vuccare.( 父母稱梵及先師 ) āhuneyyā ca puttānaṃ, pajāya anukampakā.( 憐恤子女受尊敬 ) tasmā hi ne namasseyya, sakkareyya ca paṇḍito.( 智者對彼當尊敬 ) annena atha pānena, vatthena sayanena ca.( 飲 食 衣服及臥具 ) ucchādanena nhāpanena, pādānaṃ dhovanena ca.( 按摩 沐浴及洗腳 ) tāya naṃ pāricariyāya, mātāpitūsu paṇḍitā.( 智者如是侍父母 )

idheva naṃ pasaṃsanti, pecca sagge pamodatī ti.( 今獲好評逝生天 ) (itivu. 106; jā. 2.20.181-183). 增 支部 (3.4.31): 比丘們, 子女應對家中的父母如梵天那樣尊敬, 子女應對家中的父母如老師那樣尊敬, 子女應對家中的父母如值得受人供養的人那樣尊敬 比丘們, 父母被稱為梵天, 父母被稱為老師, 父母被稱為值得受人供養的人 這是什麼原因呢? 比丘們, 父母為照顧子女 養育子女 教導子女付出很多 父母憫子女, 應視作梵天, 亦稱作師長, 及受尊敬者 智者待父母, 恭敬與照料, 常付予飲食, 衣服與床具 塗油與澡洗, 及清潔雙足 智者如是行, 盡心待父母, 現生受稱譽, 來生得生天 aparo nayo upaṭṭhānaṃ nāma bharaṇa-kicca-karaṇa-kulavaṃsa-ṭṭhapanādi-pañcavidhaṃ, taṃ pāpa-nivāraṇādi-pañcavidha-diṭṭhadhammikahita-sukha-hetuto maṅgalanti veditabbaṃ. vuttañhetaṃ bhagavatā ( 另外的方法是 : 侍奉 指作業務 工作 決策 傳承後代 保持等五種, 依於防止 (nivāraṇa) 惡等五種是現世利益 快樂的原因, 應知是吉祥 世尊說 :) pañcahi kho, gahapatiputta, ṭhānehi puttena puratthimā disā mātāpitaro paccupaṭṭhātabbā bhato ne bharissāmi, kiccaṃ nesaṃ karissāmi, kulavaṃsaṃ ṭhapessāmi, dāyajjaṃ paṭipajjissāmi, atha vā pana petānaṃ kālakatānaṃ dakkhiṇaṃ anuppadassāmī ti. ( 居士子! 兒子應以五事 (pañcahi ṭhānehi) 侍奉東方的父母 : 受養育的我 1. 應侍奉雙親 2. 應作業務 3. 應傳承後代 4. 應繼承遺產 5. 及對已逝世的先靈應作布施 ) imehi kho, gahapatiputta, pañcahi ṭhānehi puttena puratthimā disā mātāpitaro paccupaṭṭhitā pañcahi ṭhānehi puttaṃ anukampanti, pāpā nivārenti, kalyāṇe nivesenti, sippaṃ sikkhāpenti, patirūpena dārena saṃyojenti, samaye dāyajjaṃ niyyādentī ti (dī. ni. 3.267). ( 居士子! 兒子以此五事侍奉東方的父母,[ 也 ] 以五事愛護兒子 : 遠離諸惡 令住於善 令習技能 為迎娶適當的妻子 應時分與家產 ) apica yo mātāpitaro tīsu vatthūsu pasāduppādanena, sīla-samādāpanena, pabbajjāya vā upaṭṭhahati, ayaṃ mātāpitūpaṭṭhākānaṃ aggo. tassa taṃ mātāpitūpaṭṭhānaṃ mātāpitūhi katassa upakārassa paccupakārabhūtaṃ anekesaṃ diṭṭhadhammikānaṃ samparāyikānañca atthānaṃ padaṭṭhānato maṅgalanti vuccati.( 再來, 侍奉父母令其對三件事 (vatthūsu 對象 =ratana 寶 ) 生起淨信 侍令其受戒 以及侍令其出家, 這是最上的侍奉父母 由於以侍奉父母來報答父母, 是多種今生與來世利益的近因, 故稱是吉祥 ) puttadārassāti ettha attato jātā puttāpi dhītaropi puttāicceva saṅkhyaṃ gacchanti. dārāti vīsatiyā bhariyānaṃ yā kāci bhariyā. puttā ca dārā ca puttadāraṃ, tassa puttadārassa.( 妻與子 : 這 兒子 的定義, 指自己所生的兒子與女兒 ; 妻子 是二十 [ 類 ] 妻子中的一位妻子 ; 妻與子 即兒子與妻子 )

saṅgahoti sammānanādīhi upakārakaraṇaṃ. taṃ susaṃvihita-kammantatādi-diṭṭhadhammika-hitasukha-hetuto maṅgalanti veditabbaṃ.( 愛護 : 以尊敬 [ 的態度 ](sammānanā) 等來給予支助 她善於準備等作務, 是現世利益 快樂的原因, 應知是吉祥 ) vuttañhetaṃ bhagavatā pacchimā disā puttadārā veditabbā ti ettha uddiṭṭhaṃ puttadāraṃ bhariyāsaddena saṅgaṇhitvā pañcahi kho, gahapatiputta, ṭhānehi sāmikena pacchimā disā bhariyā paccupaṭṭhātabbā sammānanāya, anavamānanāya, anati cariyāya, issariyavossaggena, alaṅkārānuppadānena.( 這即如世尊所說 : 當知西方是妻與子 這裡指出妻與子, 以妻子的文字來收攝之後 : 居士子! 丈夫應以五事侍奉西方的妻子 : 尊敬 不蔑視 不違犯行 (anati cariyāya) 給與主權 裝飾品 ) imehi kho, gahapatiputta, pañcahi ṭhānehi sāmikena pacchimā disā bhariyā paccupaṭṭhitā pañcahi ṭhānehi sāmikaṃ anukampati, susaṃvihitakammantā ca hoti, saṅgahitaparijanā ca, anaticārinī ca, sambhatañca anurakkhati dakkhā ca hoti analasā sabbakiccesū ti (dī. ni. 3.269). ( 居士子! 受丈夫以此等五事侍奉的西方妻女, 應以五事愛護丈夫 : 善理業務 善待隨從 ( 婢僕 佣人 ) 不違犯行 儲存財物 對一切應做的事靈巧而不懈怠 ) ayaṃ vā aparo nayo saṅgahoti dhammikāhi dānapiyavācātthacariyāhi saṅgaṇhanaṃ. ( 或是另一種方式 : 愛護 即以如法布施 愛語 利行的愛護 ) seyyathidaṃ uposathadivasesu paribbayadānaṃ, nakkhattadivasesu nakkhattadassāpanaṃ, maṅgaladivasesu maṅgalakaraṇaṃ, diṭṭhadhammikasamparāyikesu atthesu ovādānusāsananti. ( 如下 : 在布蕯日 [ 時 ] 布施 ( 分享 ) 利潤 ( 賺來的錢 ), 在慶祝日 [ 時 ] 看慶祝, 在吉祥日 [ 時 ] 作吉祥, 勸導 告誡今生與來世的諸利益 ) taṃ vuttanayeneva diṭṭhadhammikahitahetuto samparāyikahitahetuto devatāhipi namassanīyabhāvahetuto ca maṅgalanti veditabbaṃ.( 依於之前所說方法是今生利益的因, 來世利益的因, 也是諸天所應禮敬的原因, 應知是吉祥 ) yathāha sakko devānamindo ( 如帝釋天王 :) ye gahaṭṭhā puññakarā, sīlavanto upāsakā.( 當諸居士修福 持守在家戒,) dhammena dāraṃ posenti, te namassāmi mātalī ti. (saṃṇi.1.1.264).( 依法愛護妻子, Mātalī 我禮敬您!) anākulā kammantā nāma kālaññutāya patirūpa-kāritāya analasatāya uṭṭhāna-vīriya-sampadāya, abyasanīyatāya ca kālātikkamanāppatirūpakaraṇasithilakaraṇādiākulabhāvavirahitā kasigorakkhavāṇijjādayo kammantā. ete attano vā puttadārassa vā dāsakammakarānaṃ vā byattatāya evaṃ payojitā diṭṭheva dhamme dhanadhaññavuddhipaṭilābhahetuto maṅgalanti vuccanti.( 所作無繫累 : 意思是知時, 作適當的事, 不懶惰, 日出奮起 精進而成功, 由於沒有橫災不幸, 沒有不適時間 掩飾造作 不作事情 鬆懈等不善情況的農耕 養牛 買賣等工作 因從事於這些, 自己 妻與子 或僕人的經驗 (byattatāya) 是今生財富 是糧食得到增長的因, 故稱是吉祥 ) vuttañhetaṃ bhagavatā

patirūpakārī dhuravā, uṭṭhātā vindate dhanan ti ca (su. ni. 185; saṃ. ni. 1.246). ( 世尊如是說 : 適當行為 有承擔, 早上奮起者獲富 相應部 (SN 10.12)) na divā soppasīlena, rattimuṭṭhānadessinā. niccaṃ mattena soṇḍena, sakkā āvasituṃ gharaṃ. atisītaṃ atiuṇhaṃ, atisāyamidaṃ ahu. iti vissaṭṭhakammante, atthā accenti māṇave. yodha sītañca uṇhañca, tiṇā bhiyyo na maññati. karaṃ purisakiccāni, so sukhaṃ na vihāyatī ti. (dī. ni. 3.253). 白晝嗜耽眠, 黑夜不願起 常酗酒醉癮, 不能居住家 太寒亦太熱, 甚嫌亦太晚 因此辭工作, 錯失年青利 兵於冷與熱, 草多不為意 此為人應作, 其樂不棄捨 ( 長部 31 教授尸迦羅越經 ) bhoge saṃharamānassa, bhamarasseva irīyato. bhogā sannicayaṃ yanti, vammikovūpacīyatī ti. ca evamādi (dī. ni. 3.265). ( 財富自聚集, 猶如蜂行動 (iriyāto); 財富所積累, 亦如蟻垤 ( 疊音 ) 堆 如是等 長部 31 教授尸伽羅越經 ) evaṃ imissā gāthāya mātūpaṭṭhānaṃ, pitūpaṭṭhānaṃ, puttadārassa saṅgaho, anākulā ca kammantāti cattāri maṅgalāni vuttāni, puttadārassa saṅgahaṃ vā dvidhā katvā pañca, mātāpitūpaṭṭhānaṃ vā ekameva katvā tīṇi. maṅgalattañca nesaṃ tattha tattha vibhāvitamevāti.( 如是, 在這一偈頌 : 已提到了侍奉母親 侍奉父親 愛護妻與子, 及所作無繫累的四種吉祥 : 將愛護妻與子分做兩類, 則有五種 ; 把侍奉於父母合為一類, 則有三種 有關這一吉祥特質已經處處清楚解說了 ) 增 支部.4:63 經 : 敬 父 母如神一 諸比丘! 當子在家, 於家尊重父母, 是梵天在 諸比丘! 當子在家, 於家, 是先軌範師 諸比丘! 當子在家, 於家, 是先天神在 諸比丘! 當子在家, 於家尊重父母, 是應請者 2 在 二諸比丘! 梵天者, 此是父母之稱 諸比丘! 先軌範師者, 此是父母之稱 諸比丘! 先天神者, 此是父母之稱 諸比丘! 應請者, 此是父母之稱 何以故? 諸比丘! 父母對子, 施與多大恩惠, 愛護 撫養於子, 一如此世所見者

三父與母與梵天 [ 乃至 ] 死後天處有歡喜 3 註 1 同於三集第四之三十一 ( 漢譯南傳大藏經第一九 第四八使品三十一 ), 祇有加添 先天神 之一段 2 應請者 (ahuneyya), 於上記之處, 譯為可供養者, 今從玄奘之譯語, 而作斯譯 3 有歡喜底本之 modatiti, 作先前回處及暹本, 應採作 pamodatiti ( Y 一一八 ) 增 支部.4:55 經 : 夫妻今 生來世相遇 尊者! 從我還年輕時, 就已迎娶了年輕的那拘羅母主婦, 我從來不知, 即使以意對那拘羅母做越軌的事, 況且以身越軌? 尊者! 我們想於今生既已相遇, 又想於來世也能相遇 那拘羅母也如此白世尊言 : 尊者! 從我還年輕時, 就已嫁了給年輕的那拘羅父居士, 我從來不知, 即使以意對那拘羅父做越軌的事, 況且以身越軌? 尊者! 我們想於今生既已相遇, 來世也能相遇 居士們! 若夫婦兩人希望今生相遇, 又於來世相遇, 兩人均有同信 (samasaddhā) 同戒 (samasīlā) 同捨 (samacāgā) 同慧 (samapaññā) 的話, 您們今生既已相遇, 來世也能相遇 7. Dānañca dhammacariyā ca, ñātakānañca saṅgaho; Anavajjāni kammāni, etaṃ maṅgalamuttamaṃ. 布施與法行, 愛護親眷屬, 諸業無過咎, 此事勝吉祥 7. idāni dānañcāti ettha dīyate imināti dānaṃ, attano santakaṃ parassa paṭipādīyatīti vuttaṃ hoti. ( 現在 布施與 : 布施即此人給予, 這是就 : 把自己所擁有的供給別人來說 ) dhammassa cariyā, dhammā vā anapetā cariyā dhammacariyā. ( 法的行為, 或不離於法的行為為 法行 ) ñāyante amhākaṃ ime ti ñātakā.( 他們知道 這人屬於我的 為 親眷屬 ) na avajjāni anavajjāni, aninditāni agarahitānīti vuttaṃ hoti. sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ padavaṇṇanā.( 無可責難是 無過咎, 即無可指責 無可呵責來說 其餘的, 就如所說的方法, 這是句的解釋 ) atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā dānaṃ nāma paraṃ uddissa subuddhi-pubbikā annādidasa-dāna-vatthu-pariccāga-cetanā, taṃsampayutto vā alobho. alobhena hi taṃ vatthuṃ parassa paṭipādeti, tena vuttaṃ dīyate imināti dānan ti.( 然而, 以下應知是義的解說 : 布施 即指

出以先前的善覺 (subuddhi-pubbikā), 對別人以食物等十種布施事的遍捨思 (pariccāgacetanā), 或與彼相應的無貪 由於, 他以無貪事對別人的準備用品, 依這故說 給予為布施 ) taṃ bahujana-piya-manāpatādīnaṃ diṭṭhadhammika-samparāyikānaṃ phala-visesānaṃ adhigamahetuto maṅgalanti vuccati. dāyako, sīha dānapati, bahuno janassa piyo hoti manāpo ti evamādīni (a. ni. 5.34) cettha suttāni anussaritabbāni.( 以彼受眾人所喜愛 喜歡等, 是今生與來世的殊勝果 ; 從證得的因來說, 故稱吉祥 [ 增支部 中, 世尊對將軍獅子說 ]: 獅子! 布施者的慷慨布施 (dānapati) 受眾人所喜愛 喜歡的 如是等, 如諸經所載 - 增支部 5.34 經 ) 增 支部 (5. 34): 一 一時, 世尊住毘舍離 大林中之重閣講堂 爾時, 將軍師 子詣世尊之處 至已, 39 問訊世尊, 坐於 一 面, 一 面坐已之將軍師 子 白世尊 言 : 二 大德! 布施現 見之果, 能使得知耶? 師 子! 能 世尊 曰 : 師 子! 能施之施主, 多為 人所愛, 為 人所讚揚 師 子! 能施之施主, 多為 人所愛, 為 人所讚揚之事, 即是布施現 見之果 復次, 師 子! 能施之施主, 為善之善 士所親愛 師 子! 能施之施主, 為善之善 士所親愛之事者, 亦是布施現 見之果 復次, 師 子! 能施之施主, 讚善之稱聲增加 師 子! 能施之施主, 讚善之稱聲增加者, 亦是布施現 見之果 復次, 師 子! 能施之施主, 無論如何趣向於眾, 無論是剎帝利眾 婆羅 門眾 居 士眾 沙 門眾, 皆以無畏 而趣向, 無有所赧者, 亦是布施現 見之果 復次, 能施之施主 身壞死後, 生於善趣 天界 師 子! 能施之施主 身壞死後, 生於善趣 天界者, 是布施當來之果 三作如是說時, 將軍師 子即 白世尊 言 : 大德! 世尊所說布施現具之四果者, 我 非僅因相信世尊 而認同, 我亦了知其義 大德! 我為能施之施主, 多為 人所受, 為 人讚揚 大德! 我為能施之施主, 善 40 之善 士敬仰我 大德! 我為能施之施主, 云 : 將軍師 子能施 能作 侍奉僧伽, 我善之名聲增加 大德! 我為能施之施主, 無論如何趣向 大眾, 無論是剎帝利眾 婆羅 門眾 居 士眾 沙 門眾, 皆以無畏 而趣向, 無有所赧 大德! 世尊所說布施現 見之四果者, 我 非僅因相信世尊 而同意, 我亦了知彼義 然 而, 大德! 世尊對我說 : 師 子! 能施之施主 身壞死後, 生於善趣 天界, 此我不知 然 而, 我信仰世尊 而予認同 師 子! 彼乃如是 師 子! 彼乃如是 師 子! 能施之施主 身壞死後, 生於善趣 天界 施者多為 人所受 處於眾徒無赧畏 為 人親愛稱譽增 成為無慳無吝 人

是故智者為布施 2 除去慳垢且求樂 彼等 長夜居於天作為 生緣 而作善逍遙於難陀那園具備歡喜與悅樂善逝弟 子於天國 成為天眾 而歡樂從此處沒 自有光彼等彼處五種欲隨從無依如者語當有歡喜與快樂 註 1 增 一阿含 二四 ( 大正藏 二 六 八 OC) 同五 一 ( 大正藏 二 八 二六 a) 2 danani 是 danani 之誤 ( Y 四四 ~ 四六 ) aparo nayo dānaṃ nāma duvidhaṃ āmisadānaṃ, dhammadānañca, tattha āmisadānaṃ vuttappakārameva.( 其他方法是 : 布施 分兩種 : 一 必需品施 (āmisa-dāna 指衣 食 住及藥或行四資具等布施, 或稱財施 ), 二 法施 1. 這裡的 必需品施 就如剛才所說的種種 ) idhaloka-paraloka-dukkhakkhaya-sukhāvahassa pana sammāsambuddhappaveditassa dhammassa paresaṃ hitakāmatāya desanā dhammadānaṃ, imesañca dvinnaṃ dānānaṃ etadeva aggaṃ. (2. 開示是為了令他人獲得利益 : 滅盡今生 來世的痛苦, 這是正等正覺者所宣說的法, 為 法施 這兩種的施中, 此為最上 ) yathāha ( 即如所說 :) sabbadānaṃ dhammadānaṃ jināti,( 一切施中, 法施為勝 ) sabbarasaṃ dhammaraso jināti.( 一切味中, 法味為勝 ) sabbaratiṃ dhammarati jināti,( 一切樂中, 法樂為勝 ) * 註 :rati 愛好 嗜好 高興 taṇhakkhayo sabbadukkhaṃ jinātī ti. (dha. pa. 354).( 一切苦中, 愛盡為勝 ) tattha āmisadānassa maṅgalattaṃ vuttameva. ( 即如所說, 這就是 必需品施 的吉祥真義 ) dhammadānaṃ pana yasmā attha-paṭisaṃveditādīnaṃ guṇānaṃ padaṭṭhānaṃ, tasmā maṅgalanti vuccati.) 法施, 是對義 ( 利益 ) 有體會 (paṭisaṃveditā 對 有感受 經驗 ) 等諸功德的近因, 故稱是吉祥 ) vuttañhetaṃ bhagavatā ( 這即如世尊所說 :) yathā yathā, bhikkhave, bhikkhu yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena paresaṃ deseti, tathā tathā so tasmiṃ dhamme atthapaṭisaṃvedī ca hoti dhammapaṭisaṃvedī cā ti evamādi (a. ni. 5.26).( 比丘們, 若 比丘依照聽聞 依照學習的法為他 人廣加闡述, 如此他對那法的義 ( 利益 ) 有體會 (paṭisaṃvedī 感受 經驗 ), 對法有體會 如是等 )

dhammacariyā nāma dasa-kusala-kamma-patha-cariyā. yathāha tividhā kho gahapatayo kāyena dhammacariyā samacariyā hotī ti evamādi. sā panesā dhammacariyā saggalokūpapattihetuto maṅgalanti veditabbā. vuttañhetaṃ bhagavatā dhammacariyāsamacariyāhetu kho gahapatayo evamidhekacce sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjantī ti (ma. ni. 1.439).( 法 行 : 指十善業道的行為, 即如 : 居 士們, 有三種依 身的法 行 正 行 [ 有四種依 口的法 行 正 行, 有三種依意的法 行 正 行 ] 如是等 因為法行而投生天世間的因, 故知是吉祥 如世尊說 : 居 士們, 依 身法 行 正 行, 這就是眾 生在 身壞命終之後投 生在善趣 天界的原因 - (MN 41) sāleyyaka-suttaṃ / 中部 41 娑羅村經 ) * 中部 41 娑羅村經 :! 他們對世尊說 :! 喬答摩賢者, 是什麼原因和條件, 使 一些眾 生在 身壞命終之後投 生在惡趣 地獄之中的呢?! 喬答摩賢者, 是什麼原因和條件, 使 一些眾 生在 身壞命終之後投 生在善趣 天界之中的呢?! 居 士們, 不依法 行 不正 行, 這就是眾 生在 身壞命終之後投 生在惡趣 地獄的原因! 居 士們, 依法 行 正 行, 這就是眾 生在 身壞命終之後投 生在善趣 天界的原因 ñātakā nāma mātito vā pitito vā yāva sattamā pitāmahayugā sambandhā. tesaṃ bhogapārijuññena vā byādhipārijuññena vā abhihatānaṃ attano samīpaṃ āgatānaṃ yathābalaṃ ghāsacchādanadhanadhaññādīhi saṅgaho pasaṃsādīnaṃ diṭṭhadhammikānaṃ sugatigamanādīnañca samparāyikānaṃ visesādhigamānaṃ hetuto maṅgalanti vuccati.( 諸眷屬 : 指從母親或從父親, 往上追溯到第七代祖父的 [ 血緣 ] 關係 當他們所擁有財物而有損失, 或因疾病而有損失的打擊來臨自己面前時, 則依據 [ 自己的 ] 能力, 以食物 衣服 財富 糧食等來救濟 (saṅgaho) 由於今生獲得好評, 來世投生善趣等殊勝的原因, 故稱是吉祥 ) anavajjāni kammāni nāma uposathaṅga-samādāna-veyyāvacca-karaṇā-arāma-vana-ropana-setukaraṇādīni kāya-vacī-mano-sucarita-kammāni. tāni hi nānappakārahita-sukhādhigama-hetuto maṅgalanti vuccanti. ( 諸業無過咎 : 指受持布蕯支 (= 八戒 ) 服務, 從事庭園 樹林種植, 造橋等, 是身 語 意的善行諸業 由於是獲得各種快樂的原因, 故稱是吉祥 ) ṭhānaṃ kho panetaṃ, visākhe, vijjati yaṃ idhekacco itthī vā puriso vā aṭṭhaṅgasamannāgataṃ uposathaṃ upavasitvā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā cātumahārājikānaṃ devānaṃ sahabyataṃ upapajjeyyā ti evamādīni cettha suttāni (a. ni. 8.43) anussaritabbāni.( 那些修習布薩 日 八 支的 人, 無論男 女, 都有可能在 身壞命終之後投 生在四 王天之中 如此類等, 諸經裡有多次提及 ) 8. Āratī viratī pāpā, majjapānā ca saṃyamo; Appamādo ca dhammesu, etaṃ maṅgalamuttamaṃ.

離棄諸惡業, 亦不飲諸酒, 於法不放逸, 此事勝吉祥 8. idāni āratī viratīti ettha āratīti āramaṇaṃ, viratīti viramaṇaṃ, viramanti vā etāya sattāti virati. ( 現在 離 (āratī) 棄 ( viratī): 這 離 (āratī) 是遠離 棄 (viratī): 即棄離, 或諸有情以這棄離為 離棄 ) pāpāti akusalā.( 諸惡業 (pāpā): 諸不善 ) madanīyaṭṭhena majjaṃ, majjassa pānaṃ majjapānaṃ, tato majjapānā.( 使人醉的意思為 諸酒 (majja); 飲用那些酒為飲酒 ) saṃyamanaṃ saṃyamo ( 自我抑制為 不飲 (saṃyamo) ) appamajjanaṃ appamādo.( 不疏忽是 不放逸 (appamādo 警覺 ) ) dhammesūti kusalesu. ( 於法 (dhammesū): 諸善 ) sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ padavaṇṇanā. ( 剩餘的就如所說的方法, 這是句 (pada) 的解釋 ) atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā ārati nāma pāpe ādīnava-dassāvino manasā eva anabhirati.( 這裡應知是義 (attha) 的解釋 : 離 ( ārati) 是指看見諸惡的過患而心不悅 ) virati nāma kamma-dvāravasena kāya-vācāhi viramaṇaṃ, sā cesā virati nāma sampatta-virati, samādāna-virati, samuccheda-viratīti tividhā hoti, ( 棄 (virati): 是指依身 語業門而棄離, 及 棄 亦有三種 : 已至棄離 受戒棄離及正斷棄離 ) tattha yā kulaputtassa attano jātiṃ vā kulaṃ vā gottaṃ vā paṭicca na me etaṃ patirūpaṃ, yvāhaṃ imaṃ pāṇaṃ haneyyaṃ, adinnaṃ ādiyeyyan tiādinā nayena sampatta-vatthuto virati, ayaṃ sampatta-virati nāma. ( 此中, 善男子自己的出生 種姓或家族的緣, 以 這對我是不適當的, 我不應該殺生 不應該不與取 等方法, 對已到來面前的事絕離, 此人是 已至棄離 (sampatta-virati) ) sikkhā-pada-samādāna-vasena pavattā samādāna-virati nāma, yassā pavattito pabhuti kulaputto pāṇātipātādīni na karoti.( 由受持學處的轉起為 受戒棄離 ( samādāna-virati), 從轉起的那時候開始, 善男子就已經不再殺生了 ) ariya-magga-sampayuttā samuccheda-virati nāma, yassā pavattito pabhuti ariyasāvakassa pañca bhayāni verāni vūpasantāni honti.( 與聖道相應為 正斷棄離 (samuccheda-virati), 從轉起的那時候開始, 聖弟子的五種怖畏 怨敵就已經寂止了 ) pāpaṃ nāma yaṃ taṃ pāṇātipāto kho, gahapatiputta, kammakileso, adinnādānaṃ... pe... kāmesumicchācāro... pe... musāvādo ti evaṃ vitthāretvā ( 惡業 ( pāpaṃ): 就是 居士子, 殺生是染污業, 不與取 欲邪行 妄語皆是染污業 如此詳說之後 ) pāṇātipāto adinnādānaṃ, musāvādo ca vuccati.( 殺生不與取, 及說虛誑語 ;) paradāragamanañceva, nappasaṃsanti paṇḍitā ti. (dī. ni. 3.245) ( 追求別人妻, 智者不讚揚 長部 3.245)

evaṃ gāthāya saṅgahitaṃ kamma-kilesa-saṅkhātaṃ catubbidhaṃ akusalaṃ, tato pāpā. sabbāpesā ārati ca virati ca diṭṭhadhammika-samparāyika-bhaya-verappahānādinānappakāra-visesādhigamahetuto maṅgalanti vuccati.( 如是, 以偈頌來攝集所謂 染污業 的四種不善, 因此是 諸惡 由於這一切的 離 與 棄 是獲得今生與來世斷除怖畏 怨敵等許多具體實現的原因, 故稱是吉祥 ) pāṇātipātā paṭivirato kho, gahapatiputta, ariyasāvako tiādīni cettha suttāni anussaritabbāni.( 居士子, 聖弟子遠離殺生 等, 也是諸經所載 ) majjapānā saṃyamo nāma pubbe vuttasurāmerayamajjappamādaṭṭhānā veramaṇiyā evetaṃ adhivacanaṃ.( 亦不飲諸酒 : 這指之前所說的 遠離穀酒 果酒放逸因 ) yasmā pana majjapāyī atthaṃ na jānāti, dhammaṃ na jānāti, mātu antarāyaṃ karoti, pitu buddhapaccekabuddhatathāgatasāvakānampi antarāyaṃ karoti, diṭṭheva dhamme garahaṃ samparāye duggatiṃ aparāpariye ummādañca pāpuṇāti.( 當飲酒時不知義 不知法, 對母親的行為有危險 (antarāya 障礙 ), 對父親 佛陀 辟支佛及如來弟子的行為也有危險 (antarāya 障 ), 今生既遭譴責, 來世惡趣, 後續再世 [ 也 ] 瘋狂 (ummāda 精神失常 注意力分散 ) ) majjapānā pana saṃyamo tesaṃ dosānaṃ vūpasamaṃ tabbiparītaguṇasampadañca pāpuṇāti. tasmā ayaṃ majjapānā saṃyamo maṅgalanti veditabbo.( 相反的, 自我抑制而不飲酒可以停止那些過失, 及可獲得與其相反的諸功德之成就, 故此自我抑制而不飲酒, 應知是吉祥 ) kusalesu dhammesu appamādo nāma kusalānaṃ vā dhammānaṃ bhāvanāya asakkaccakiriyatā, asātaccakiriyatā, anaṭṭhitakiriyatā, olīnavuttitā, nikkhittachandatā, nikkhittadhuratā, anāsevanā, abhāvanā, abahulīkammaṃ, anadhiṭṭhānaṃ, ananuyogo, pamādo. yo evarūpo pamādo pamajjanā pamajjitattaṃ, ayaṃ vuccati pamādo ti (vibha. 846).( 於法不放逸 是 : 對所修習的諸善法沒尊重 沒毅力, 不踏實, 迷戀世俗 沒意欲 沒耐心, 不實踐, 不修習, 沒不斷實踐, 沒決心, 不練習 / 不奉獻, 放逸 凡諸如此類的怠慢 疏忽 放逸, 這人叫放逸者 ) ettha vuttassa pamādassa paṭipakkhavasena atthato kusalesu dhammesu satiyā avippavāso veditabbo.( 當知 : 這裡與所說的放逸之類相反, 即使念不離於善法而住 ) so nānappakārakusalādhigamahetuto amatādhigamahetuto ca maṅgalanti vuccati.( 從獲得各種諸善的原因, 及證得不死的原因, 故稱是吉祥 ) tattha appamattassa ātāpino ti ca (ma. ni. 2.18; a. ni. 5.26), appamādo amataṃ padan ti ca, evamādi (dha. pa. 21) satthu sāsanaṃ anussaritabbaṃ.( 這裡 : 不放逸 熱忱 及 不放逸是不死之道 如是等, 當是隨順大師的教誨 ) 9. Gāravo ca nivāto ca, santuṭṭhi ca kataññutā; Kālena dhammassavanaṃ, etaṃ maṅgalamuttamaṃ. 恭敬與謙虛, 知足常感恩, 依時聽教法, 此事勝吉祥

9. idāni gāravo cāti ettha gāravoti garubhāvo. ( 現在 恭敬 ( 與 ) : 這裡 恭敬 是有敬重 ) nivātoti nīcavuttitā. ( 謙虛 : 謙虛行為 ) santuṭṭhīti santoso. ( ( 已 ) 知足 : 歡樂 / 喜足 ) katassa jānanatā kataññutā. ( 真實知道所作所為, 是 感恩 ) kālenāti khaṇena samayena. ( 依時 : 是依剎那 依一時 ) dhammassa savanaṃ dhammassavanaṃ. ( 聞法即 聽教法 ) gāravo nāma garukārappayogārahesu buddha-paccekabuddha-tathāgatasāvakā-acariyupajjhāyamātāpitu-jeṭṭhaka-bhātika-bhaginīādīsu yathānurūpaṃ garukāro garukaraṇaṃ sagāravatā.( 恭敬 指應對佛陀 辟支佛 如來弟子 阿闍梨 導師 雙親 年長者 (jeṭṭhaka) 兄姐等給予充份的尊重 崇敬及尊敬 ) sa cāyaṃ gāravo yasmā sugatigamanādīnaṃ hetu. yathāha ( 這些 恭敬 是往生善趣等的原因, 如說 :) garukātabbaṃ garuṃ karoti, mānetabbaṃ māneti, pūjetabbaṃ pūjeti. so tena kammena evaṃ samattena evaṃ samādinnena kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjati. no ce kāyassa... pe... upapajjati, sace manussattaṃ āgacchati, yattha yattha paccājāyati, uccākulīno hotī ti (ma. ni. 3.295).( 尊重應得到尊重的人, 敬重應得到敬重的人, 供養應得到供養的人, 由於他依這樣完成的 承擔的業, 身壞命終之後, 往生善趣 天界 確實, 如果身 往生, 若是來到人間, 無論出生在什麼地方 [ 皆將 ] 是一個高尚的誕生 中部 135 小業分別經 cūḷa-kamma-vibhaṅga-suttaṃ ) yathā cāha sattime, bhikkhave, aparihāniyā dhammā. katame satta? satthu-gāravatā tiādi (a. ni. 7.33), tasmā maṅgalanti vuccati. ( 及如說 : 諸比丘, 有種七不退失的法, 是哪七種? 尊敬師 ( 佛 ) 等, 故稱是吉祥 ) 見如下 : ------------------------------------ hirīgārava-suttaṃ (AN 7.33) ekamantaṃ ṭhitā kho, bhikkhave, sā devatā maṃ etadavoca sattime, bhante, dhammā bhikkhuno aparihānāya saṃvattanti. katame satta? satthu-gāravatā, dhamma-gāravatā, saṅgha-gāravatā, sikkhāgāravatā, samādhi-gāravatā, hiri-gāravatā, ottappa-gāravatā. ( 諸比丘! 站在一旁的天神對我這樣說 : 大德! 這些七法將導致比丘的不退失 (aparihānāya 不損失 減少 ) 那七法呢? 即 : 尊敬師 ( 佛 ) 尊敬法 尊敬僧伽 尊敬學 ( 處 ) 尊敬三摩地 (samādhi 定 ) 尊敬慚 尊敬愧 - 增支部 7.33 尊敬慚經 ) -------------------------------------

nivāto nāma nīcamanatā nivātavuttitā, yāya samannāgato puggalo nihatamāno nihatadappo pādapuñchanakacoḷasadiso chinnavisāṇausabhasamo uddhaṭadāṭhasappasamo ca hutvā saṇho sakhilo sukhasambhāso hoti, ayaṃ nivāto. svāyaṃ yasādiguṇappaṭilābhahetuto maṅgalanti vuccati. ( 謙虛 : 指謙卑心態 (nīca-manatā) 謙遜的 (nivātavutti 孝順的 ) 具備這 [ 虛謙 ] 的人是有禮貌的 (nihatamāno) 謙讓的 (nihatadappo 放下身段 ), 就像擦腳布一樣, 就像被毀掉了角的公牛一樣, 就像被拔除了牙的蛇一樣, 柔軟 講話和藹 交談舒適, 這即 謙虛 由於這是獲得聲譽好評等諸多功德的原因, 故稱是吉祥 ) santuṭṭhi nāma itarītarapaccayasantoso, so dvādasavidho hoti. seyyathidaṃ cīvare yathālābha-santoso, yathā-bala-santoso, yathā-sāruppa-santosoti tividho. evaṃ piṇḍapātādīsu.( 知足 指對任何資具的知足, 這有十二種 如以下 : 就像袈裟的增益樂 (lābha-santoso) 強力樂 (bala-santoso) 及適宜樂 (sāruppa-santoso) 三種, 在托缽等也是一樣 ) ( 案 : 以下出家比丘的十二種 知足 的解說, 略 ) evaṃpabhedo sabbopeso santoso santuṭṭhīti vuccati. sā atricchatā-mahicchatā-pāpicchatādīnaṃ pāpadhammānaṃ pahānādhigamahetuto, sugatihetuto, ariyamagga-sambhāra-bhāvato, cātuddisādibhāva-hetuto ca maṅgalanti veditabbābā.( 對這樣分類 [ 增益 強力及適宜 ] 所有的樂皆感到滿足, 故稱 知足 由於這是斷除過度縱欲 大欲 惡欲等諸惡法 往生善趣 聖道資糧及四個方向的原因, 應知是吉祥 ) āha ca cātuddiso appaṭigho ca hoti, santussamāno itarītarenā ti. evamādi (su. ni. 42). ( 及說 : 四方無障礙, 任何皆知足 如是等 經集 42) kataññutā nāma appassa vā bahussa vā yena kenaci katassa upakārassa punappunaṃ anussaraṇabhāvena jānanatā. ( 常感恩 : 指一而再 再而三地隨念他人 [ 曾對我 ] 所做的幫助, 無論是多是少 ) apica nerayikādidukkhaparittāṇato puññāni eva pāṇīnaṃ bahūpakārāni, tato tesampi upakārānussaraṇatā kataññutāti veditabbā. sā sappurisehi pasaṃsanīyādinānappakāravisesādhigamahetuto maṅgalanti vuccati.( 而且, 為保護 [ 墮入 ] 地獄等苦, 對眾生非常有幫助的諸福, 隨念那些有利的, 當知为 感恩 因為那是多獲善士們稱譽好評等的原因, 故稱是吉祥 ) āha ca dveme, bhikkhave, puggalā dullabhā lokasmiṃ. katame dve? yo ca pubbakārī yo ca kataññū katavedī ti (a. ni. 2.120).( 及他說 : 諸比丘, 世間有兩種人是罕見難得 (dullabhā) 的, 哪兩種呢? 凡是先作的人 [pubbakārī 先行幫助者 ], 以及 [ 後來 ] 知恩 感恩的人 增支部 2.120) kālena dhammassavanaṃ nāma yasmiṃ kāle uddhaccasahagataṃ cittaṃ hoti, kāmavitakkādīnaṃ vā aññatarena abhibhūtaṃ, tasmiṃ kāle tesaṃ vinodanatthaṃ

dhammassavanaṃ. ( 依時聽教法 : 指心與掉舉俱時, 或被欲尋等某些所佂服時, 那 時 為了去除它们 ( 掉舉 欲尋等心 ) 而聞法 ) apare āhu pañcame pañcame divase dhammassavanaṃ kālena dhammassavanaṃ nāma. yathāha āyasmā anuruddho pañcāhikaṃ kho pana mayaṃ, bhante, sabbarattiṃ dhammiyā kathāya sannisīdāmā ti (ma. ni. 1.327; mahāva. 466).( 另外也有人說 : 每五天 五天所聽聞的法, 稱之為 依時聽教法, 就如阿那律尊者所說 : 尊者, 我們每五天整夜的安頓下來論談 ) apica yasmiṃ kāle kalyāṇamitte upasaṅkamitvā sakkā hoti attano kaṅkhā-vinodakaṃ dhammaṃ sotuṃ, tasmiṃ kālepi dhammassavanaṃ kālena dhammassavananti veditabbaṃ. ( 還有, 親近善識 聽聞 [ 正 ] 法時可消除 (vinodaka) 自己疑惑, 那時的聞法應知就是 依時聽教法 ) yathāha te kālena kālaṃ upasaṅkamitvā paripucchati paripañhatī tiādi (dī. ni. 3.358). tadetaṃ kālena dhammassavanaṃ nīvaraṇappahāna-caturānisaṃsāasavakkhayādinānappakāravisesādhigamahetuto maṅgalanti veditabbaṃ.( 如 : 他依時親近 [ 善識 ] 而遍問 詢問 等 (DN 3, 11. dasuttara-suttaṃ 長部 3 十上經 ) 因為 依時聽教法 能獲得斷除諸蓋 四種利益 諸漏滅盡等的原因, 應知是吉祥 ) vuttañhetaṃ yasmiṃ, bhikkhave, samaye ariyasāvako aṭṭhiṃ katvā manasi katvā sabbaṃ cetasā samannāharitvā ohitasoto dhammaṃ suṇāti, pañcassa nīvaraṇā tasmiṃ samaye na hontī ti ca (saṃ. ni. 5.219).( 比丘們, 當一位聖弟子在求取義理 (aṭṭhiṃ katvā) 思維作意 (manasi katvā) 全心全意地聆聽法義後, 能令內心沒有五蓋 [, 能令七覺支修習圓滿 ] -āvaraṇanīvaraṇa-suttaṃ (SN 46.38) 相應部.46 相應.38 障蓋經 ) sotānugatānaṃ, bhikkhave, dhammānaṃ... pe... suppaṭividdhānaṃ cattāro ānisaṃsā pāṭikaṅkhā ti ca (a. ni. 4.191).( 諸比丘! 對耳隨趣之法, 徹底理解於法, 預期 [ 可得 ] 四種利益 - sotānugata-suttaṃ (AN 4.191) 增支部.4 集.191 耳隨趣經 ) cattārome, bhikkhave, dhammā kālena kālaṃ sammā bhāviyamānā sammā anuparivattiyamānā anupubbena āsavānaṃ khayaṃ pāpenti. katame cattāro? kālena dhammassavanan ti ca evamādi (a. ni. 4.147).( 諸比丘! 這四法依時正修習 (sammā bhāviyamānā) 正隨轉 (sammā anuparivattiyamānā) 時, 即能次第滅盡諸漏 是哪四種呢? 即 : 依時聽法 [ 依時論法 依時止 依時觀 ] 如是等 - 7. dutiyakāla-suttaṃ (AN 4.147) 增支部. 第四.147 第二依時經 ) 10. Khantī ca sovacassatā, samaṇānañca dassanaṃ; Kālena dhammasākacchā, etaṃ maṅgalamuttamaṃ. 忍辱與順從, 謁見諸沙門, 適時討論法, 此事勝吉祥

10. idāni khantī cāti ettha khamanaṃ khanti.( 現在是 忍辱 ( 與 ) : 這忍耐 (khamanaṃ 寬容 有耐心的 ) 為 忍辱 ) padakkhiṇaggāhitāya sukhaṃ vaco asminti suvaco, suvacassa kammaṃ sovacassaṃ, sovacassassa bhāvo sovacassatā. ( 以 [ 右側轉身 = 右蹺 ( 即古印度之習俗也 )] 保持恭敬 容易受教為聽話, 聽話之舉是溫順, 溫順即養成了 順從 態度 ) kilesānaṃ samitattā samaṇā. ( 諸煩惱的止息為 諸沙門 ) dassananti pekkhanaṃ. ( 謁見 : 即看見 ) dhammassa sākacchā dhammasākacchā. ( 法的討論為 討論法 ) sesaṃ vuttanayamevāti. ayaṃ padavaṇṇanā.( 剩餘的就如所說 這是句的解釋 ) atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā khanti nāma adhivāsanakkhanti, tāya samannāgato bhikkhu dasahi akkosavatthūhi akkosante vadhabandhādīhi vā vihesante puggale asuṇanto viya apassanto viya ca nibbikāro hoti khantivādī viya. yathāha ( 應知以下是義的解釋 : 忍辱 指有堪耐力的忍辱 當比丘具備那 [ 忍辱時 ], 有人以十種侮辱 責罵 束縛殺害等, 他好像沒有聽到 沒有看到一樣, 堅定不動 (nibbikāro), 就像忍辱實行者 (khantivādī 本生談 裡的苦行僧 ) 一樣 ) sace maṃ, bhante, sunāparantakā manussā akkosissanti paribhāsissanti, tattha me evaṃ bhavissati bhaddakā vatime sunāparantakā manussā, subhaddakā vatime sunāparantakā manussā, yaṃ me nayime pāṇinā pahāraṃ dentī tiādi (ma. ni. 3.396; saṃ. ni. 4.88).( 尊者! 如果西方輸那國的人呵罵我 毀辱我, 我應這樣 : 這些西方輸那國的人是好的 (bhaddakā), 這些西方輸那國的人是很好的 (subhaddakā), 他們還不至於以手掌擊我 等 -puṇṇovādasuttaṃ (MN 145.1) 中部 145 教富樓那經 ) sā panesā khanti etesañca idha vaṇṇitānaṃ aññesañca guṇānaṃ adhigamahetuto maṅgalanti veditabbā.( 因為這忍辱是獲得此處及他處稱讚諸功德的原因, 應知是吉祥 ) sovacassatā nāma sahadhammikaṃ vuccamāne vikkhepaṃ vā tuṇhībhāvaṃ vā guṇa-dosacintanaṃ vā anāpajjitvā ativiya ādarañca gāravañca nīcamanatañca purakkhatvā sādhūti vacanakaraṇatā. sā sabrahmacārīnaṃ santikā ovādānusāsanippaṭilābhahetuto dosappahānaguṇādhigamahetuto ca maṅgalanti vuccati.( 順從 : 當如法 (sahadhammikaṃ 按照佛法 ) 的告知時, 不應干擾 沉默, 也非思慮 [ 對方的 ] 功德與過失,[ 而是應該 ] 非常地尊敬 尊重及以謙虛的心態說 : 善哉 (sādhū) 因為那是獲得同梵行者勸導 教導的原因, 以及及斷惡過失 獲得諸多功德的原因, 故稱是吉祥 ) samaṇānaṃ dassanaṃ nāma upasamita-kilesānaṃ bhāvita-kāya-vacī-citta-paññānaṃ uttamadamatha-samatha-samannāgatānaṃ pabbajitānaṃ upasaṅkam-anupaṭṭhāna-anussaraṇassavana-dassanaṃ, sabbampi omaka-desanāya dassananti vuttaṃ, taṃ maṅgalanti veditabbaṃ. ( 謁見諸沙門 : 指親近 侍奉 隨念 聽聞 看見並已息滅煩惱 已修習身 語 心 慧及具足最上征服 止息的諸出家眾 縱使是一切較低劣的開示 (omaka-desanāya) 也可稱為 謁見, 應知是吉祥 )

kasmā? bahūpakārattā. āha ca dassanampahaṃ, bhikkhave, tesaṃ bhikkhūnaṃ bahūpakāraṃ vadāmī tiādi (itivu. 104). ( 為什麼? 非常有幫助故 而且他說 : 諸比丘, 我說謁見那些比丘是非常有幫助的 等 ) yato hitakāmena kulaputtena sīlavante bhikkhū gharadvāraṃ sampatte disvā yadi deyyadhammo atthi, yathābalaṃ deyyadhammena patimānetabbā. yadi natthi, pañcapatiṭṭhitaṃ katvā vanditabbā. ( 從那裡想要獲得利益的良好家庭之年輕人, 看見持戒比丘到達家的門口時, 如果有可供給的東西 (deyya-dhammo 值施之法 ), 就根據個人的能力作尊敬的供給 如果沒有, 就應該以五體投地 (pañcapatiṭṭhitaṃ: 前額 腰 手肘 膝蓋和脚 ) 來敬禮 ) tasmimpi asampajjamāne añjaliṃ paggahetvā namassitabbā, tasmimpi asampajjamāne pasannacittena piya-cakkhūhi sampattempassitabbā.( 如果不成, 就應採取合掌 (añjali) 來表示恭敬 如果不成, 就以有歡喜恭敬的心 (pasannacittena) 親切和藹的眼 (piya-cakkhūhi) 來謁見 ) evaṃ dassanamūlakenapi hi puññena anekāni jātisahassāni cakkhumhi rogo vā dāho vā ussadā vā piḷakā vā na honti, vippasanna-pañca-vaṇṇa-sassirikāni honti cakkhūni ratana-vimāne ugghāṭitamaṇi-kavāṭa-sadisāni, satasahassakappamattaṃ devesu ca manussesu ca sampattīnaṃ lābhī hoti. ( 事實上, 依這樣謁見 [ 諸沙們 ] 的助緣,[ 在未來 ] 無數千生裡沒有眼疾病 燃燒 (dāho 熱 ) 過度 (ussadā) 水泡 (piḷakā), 眼晴明亮且有五色 ( 藍 黃 白 紅及棕色 ), 就像在寶宮裡打開摩尼寶珠的窗口一樣, 十萬劫於天 [ 界 ] 與人 [ 界 ] 中多獲財富 (sampattīnaṃ 幸福 快樂 ) ) anacchariyañcetaṃ, yaṃ manussabhūto sappaññajātiko sammā pavattitena samaṇadassanamayena puññena evarūpaṃ vipākasampattiṃ anubhaveyya, yattha tiracchānagatānampi kevalaṃ saddhāmattakena katassa samaṇadassanassa evaṃ vipākasampattiṃ vaṇṇayanti.( 這還不夠, 因謁見沙們所成就的福, 將以具有慧 [ 根 ] 而投生為人而正轉起, 就有這種果報 縱使在畜生趣, 僅依於信 (saddhā) 謁見沙門也有這樣的果報成就 ) ( 略 ) kālena dhammasākacchā nāma padose vā paccūse vā dve suttantikā bhikkhū aññamaññaṃ suttantaṃ sākacchanti, vinayadharā vinayaṃ, ābhidhammikā abhidhammaṃ, jātakabhāṇakā jātakaṃ, aṭṭhakathikā aṭṭhakathaṃ, līnuddhata-vicikicchā-pareta-citta-visodhanatthaṃ vā tamhi tamhi kāle sākacchanti, ayaṃ kālena dhammasākacchā. sā āgama-byattiādīnaṃ guṇānaṃ hetuto maṅgalanti vuccatīti.( 適時討論法 : 指在夜晚或早晨, 兩位持經比丘彼此討論於經, 持律者於律, 毗曇者於毗曇, 講本生者於本生, 註釋者於註釋, 他或為了淨化庸懶 掉舉 疑所克服的心而依時討論, 這人就是 適時討論法 那是學習 (byatti 完成 ) 阿含 (āgama 阿笈摩 ) 等諸功德的原因, 故稱是吉祥 ) 11. Tapo ca brahmacariyañca, ariyasaccāna dassanaṃ; Nibbānasacchikiriyā ca, etaṃ maṅgalamuttamaṃ.

抑制與梵行, 而得見聖諦, 作證於涅槃, 此事勝吉祥 11. idāni tapo cāti ettha pāpake dhamme tapatīti tapo.( 現在 抑制 ( 與 ) : 這裡, 抑制 (tapatī 照亮 ) 諸惡法為 抑制 ) brahmaṃ cariyaṃ, brahmānaṃ vā cariyaṃ brahmacariyaṃ, seṭṭhacariyanti vuttaṃ hoti. ( 梵的行為, 或梵天們的行為是 梵行, 就最優良的行為 (seṭṭha-cariyanti) 來說 ) ariyasaccānaṃ dassanaṃ ariya-saccāna-dassanaṃ, ariyasaccāni dassanantipi eke, taṃ na sundaraṃ.( 見諸聖諦為 ( 而 ) 得見聖諦 (ariya-saccāna-dassanaṃ) 有一類說 : 也見諸聖諦 (ariyasaccāni dassanantipi), 那個 [ 說法 ] 不甚優美 ) nikkhantaṃ vānatoti nibbānaṃ, sacchikaraṇaṃ sacchikiriyā, nibbānassa sacchikiriyā nibbānasacchikiriyā. sesaṃ vuttanayamevāti ayaṃ padavaṇṇanā.( 從稠林 (vāna 煩惱 ) 的出離 (nikkhanta)[ 等同 ] 是涅槃 作證是經歷實證 (sacchikaraṇaṃ) 涅槃的作證為 作證於涅槃 ) atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā tapo nāma abhijjhā-domanassādīnaṃ tapanato indriyasaṃvaro, kosajjassa vā tapanato vīriyaṃ, tehi samannāgato puggalo ātāpīti vuccati. svāyaṃ abhijjhādippahāna-jhānādippaṭilābha-hetuto maṅgalanti veditabbo.( 以下當知是該義的解釋 : 抑制 指以根防護而抑制貪婪 憂瞋等, 或是懶散的抑制為精進, 具備那一些的人為 熱忱 (ātāpī) 因為斷除貪婪等是獲得禪那的原因, 應知是吉祥 ) brahmacariyaṃ nāma methunavirati-samaṇadhamma-sāsana-maggā-namadhivacanaṃ. tathā hi abrahmacariyaṃ pahāya brahmacārī hotī ti evamādīsu (dī. ni. 1.194; ma. ni. 1.292) methunavirati brahmacariyanti vuccati.( 梵行 指離婬欲 沙門法 [ 佛陀的 ] 教義 道等名稱的一樣意思 因為這裡 : 斷除非梵行而成梵行者 如是等, 故說 : 離婬欲為梵行 ) bhagavati no, āvuso, brahmacariyaṃ vussatīti? evamāvuso ti evamādīsu (ma. ni. 1.257) samaṇadhammo. na tāvāhaṃ, pāpima, parinibbāyissāmi, yāva me idaṃ brahmacariyaṃ na iddhañceva bhavissati phītañca vitthārikaṃ bāhujaññan ti evamādīsu (dī. ni. 2.168; saṃ. ni. 5.822; udā. 51) sāsanaṃ.( 具壽, 梵行是否依於世尊而久住? 如是等 ( 中部 ) 是沙門法 惡魔, 就我這梵行還沒有成功 繁榮 廣泛傳播, 我將不會入般涅槃 如是等 ( 長部 ) 是 [ 佛陀的 ] 教義 ) ayameva kho, bhikkhu, ariyo aṭṭhaṅgiko maggo brahmacariyaṃ. seyyathidaṃ, sammādiṭṭhī ti evamādīsu (saṃ. ni. 5.6) maggo. idha pana ariya-sacca-dassanena parato maggassa saṅgahitattā avasesaṃ sabbampi vaṭṭati. tañcetaṃ uparūpari nānappakāra-visesādhigama-hetuto maṅgalanti veditabbaṃ.( 比丘, 這八支聖道是梵行 即如 : 正見 如是等 ( 相應部 ) 是道 然而, 除了這 道 收攝在聖諦, 剩餘的一切應該是適合 [ 於 梵行 定義 ] 的 由於那是具體實現在上 (uparūpari 在 之上 最高的 ) 的各種原因, 應知是吉祥 ) ariyasaccāna dassanaṃ nāma kumārapañhe vuttānaṃ catunnaṃ ariyasaccānaṃ abhisamayavasena maggadassanaṃ, taṃ saṃsāra-dukkha-vītikkama-hetuto maṅgalanti vuccati. ( ( 而 ) 得見聖諦 : 指在 問童子 裡所說的四聖諦, 即以現觀而見道 因為那是超越 (vītikkama) 輪迴之苦的原因, 故稱是吉祥 ) nibbānasacchikiriyā nāma idha arahattaphalaṃ nibbānanti adhippetaṃ. tampi hi pañcagativānanena vānasaññitāya taṇhāya nikkhantattā nibbānanti vuccati. ( 作證於涅槃 :

這裡是指阿羅漢果為涅槃的含義 因為出離那五趣稠林 所謂 稠林 (vāna-saññitāya) 的愛 (taṇhāya), 故稱是涅槃 ) tassa patti vā paccavekkhaṇā vā sacchikiriyāti vuccati. itarassa pana nibbānassa ariyasaccānaṃ dassaneneva sacchikiriyā siddhā, tenetaṃ idha nādhippetaṃ. evamesā nibbānasacchikiriyā diṭṭhadhammikasukhavihārādihetuto maṅgalanti veditabbā.( 他或到達 [ 道果 ], 或省察 [ 道果 ], 故稱作證 然而, 由於作證其餘涅槃 [ 的部分 ] 已如見諸聖諦中完成了, 並非這裡的含義 因此作證涅槃是現在樂住等的原因, 應知是吉祥 ) 12. Phuṭṭhassa lokadhammehi, cittaṃ yassa na kampati; Asokaṃ virajaṃ khemaṃ, etaṃ maṅgalamuttamaṃ. 接觸世間法, 心寂不為動, 無憂而清安, 此事勝吉祥 idāni phuṭṭhassa lokadhammehīti ettha phuṭṭhassāti phusitassa chupitassa sampattassa. ( 現在是 接觸世間法 : 這裡 接觸 即是觸摸 感覺到 達到 ) loke dhammā lokadhammā, yāva lokappavatti, tāva anivattakā dhammāti vuttaṃ hoti. ( 這 是說 : 世間的法為 世間法, 只要世間轉起, 法就不會停止 ) cittanti mano mānasaṃ.( 心 : 即意 意念 ) yassāti navassa vā majjhimassa vā therassa vā. ( 不論 : 或新 或中 或長老 ) na kampatīti na calati na vedhati. ( ( 寂 ) 不為動 : 不顫抖 不震動 ) asokanti nissokaṃ abbūḷha-soka-sallaṃ. ( 無憂 : 離悲傷 抽出悲傷的飛鏢 ) virajanti vigatarajaṃ viddhaṃsitarajaṃ.( 清 : 離污染 去塵除垢 ) khemanti abhayaṃ nirupaddavaṃ.( 安 : 安全 沒有災害 ) atthavaṇṇanā pana evaṃ veditabbā phuṭṭhassa lokadhammehi cittaṃ yassa na kampati nāma yassa lābhālābhādīhi aṭṭhahi lokadhammehi phuṭṭhassa ajjhotthaṭassa cittaṃ na kampati na calati na vedhati, tassa taṃ cittaṃ kenaci akampanīya-lokuttama-bhāvāvahanato maṅgalanti veditabbaṃ.( 現在應知是義的解釋 接觸世間法, 心寂不為動 : 指不斷被有利無利 ( 又稱八風 : 一利 二衰 三毀 四譽 五稱 六譏 七苦 八樂 ) 等八世間法所觸 所遍布時, 其心不為動 不顫抖 不震動, 由於心將帶至不動的世間最上 [ 之境 ], 應知是吉祥 )

kassa ca etehi phuṭṭhassa cittaṃ na kampatīti? arahato khīṇāsavassa, na aññassa kassaci. vuttañhetaṃ ( 在這情況下接觸時, 誰的心能不為所動呢? 漏盡的阿羅漢, 不是其他人 即如所說 : ) selo yathā ekagghano, vātena na samīrati.( 如一堅厚石, 不為風所動 ) evaṃ rūpā rasā saddā, gandhā phassā ca kevalā.( 如是色味聲, 香及所有觸 ) iṭṭhā dhammā aniṭṭhā ca, na pavedhenti tādino.( 喜及不喜法, 其質不顫動 ) ṭhitaṃ cittaṃ vippamuttaṃ, vayañcassānupassatī ti. (mahāva. 244).( 心住於解脱, 壞滅之隨觀 ) asokaṃ nāma khīṇāsavasseva cittaṃ. tañhi yvāyaṃ soko socanā socitattaṃ antosoko antoparisoko cetaso parinijjhāyitattan tiādinā (vibha. 237) nayena vuccati soko, tassa abhāvato asokaṃ. ( 無憂 : 指如漏盡者的心 这即在 [ 分別論.237], 以 憂 憂愁 憂愁性 内憂 内遍憂 心遍燃性 (cetaso parinijjhāyitatta 心遍緊密性 ) 等的方法稱為 憂, 没有 [ 憂 ] 就是 無憂 ) keci nibbānaṃ vadanti, taṃ purimapadena nānusandhiyati. yathā ca asokaṃ, evaṃ virajaṃ khemantipi khīṇāsavasseva cittaṃ.( 有說那就是 涅槃, 但由於與先前句子 [ 的內容 ] 沒有關連 就如 無憂, 同樣的, 離染 與 安穩 也只是如漏盡者的心而已 ) tañhi rāgadosamoharajānaṃ vigatattā virajaṃ, catūhi ca yogehi khemattā khemaṃ, ( 因為貪 瞋 痴染的已離去性 (vigatattā) 為 清, 及因四軛 (yogehi 連接 : 欲 有 見及無明 ) 的安穩性 (khemattā 全面平息 安全性 ) 為 安 ) yato etaṃ tena tenākārena tamhi tamhi pavattikkhaṇe gahetvā niddiṭṭha-vasena tividhampi appavattak-khandhatādi-lokuttama-bhāvāvahanato āhuneyyādi-bhāvāvahanato ca maṅgalanti veditabbaṃ.( 由於所解釋的三種 ( 無憂 清及安 ), 在已把握 (gahetvā) 該行相轉起的剎那之後, 由於能帶至諸蘊不再轉起等世間最上 ( 之境 ), 以及能帶至成就應供等, 應知是吉祥 ) evaṃ imissā gāthāya aṭṭhalokadhammehi akampitacittaṃ, asokacittaṃ, virajacittaṃ, khemacittanti cattāri maṅgalāni vuttāni. ( 如是, 在這一偈裡的八世間法, 有不動心 無憂心 清心 安心的四種諸吉祥 ) 13. Etādisāni katvāna, sabbatthamaparājitā; Sabbattha sotthiṃ gacchanti, taṃ tesaṃ maṅgalamuttama nti. 如是已作後, 一切無墮失, 隨處得安穩, 此諸事吉祥

13. evaṃ bhagavā asevanā ca bālānantiādīhi dasahi gāthāhi aṭṭhatiṃsa mahāmaṅgalāni kathetvā idāni etāneva attanā vuttamaṅgalāni thunanto etādisāni katvānā ti avasānagāthamabhāsi.( 如是, 世尊以 遠離愚痴人 等十偈, 表示了三十八種的大吉祥, 現在如是讚嘆 (thunanto) 自說諸吉祥 [ 的內容時 ], 以 如是已作後 做為偈頌的結束 ) tassāyamatthavaṇṇanā etādisānīti etāni īdisāni mayā vuttappakārāni bālānaṃ asevanādīni. ( 以下是義的解釋 如是 : 這就如我所說 遠離愚痴人 等 ) katvānāti katvā. katvāna katvā karitvāti hi atthato anaññaṃ.( 已作後 : 已作之後 已完成之後 已作之後 已作完之後,[ 三者 ] 在意義上沒什麼差別 ) sabbatthamaparājitāti sabbattha khandha-kilesābhisaṅkhāra-devaputtamārap-pabhedesu catūsu paccatthikesu ekenāpi aparājitā hutvā, sayameva te cattāro māre parājetvāti vuttaṃ hoti. ( 一切無墮失 : 這一切可分別為 : 蘊 煩惱 為作 (abhisaṅkhāra 準備 積累 ) 天子魔的四種敵人 (paccatthikesu 對手 ),[ 四種敵人中的任何 ] 一種都無法征服, 也是就 [ 修行人他 ] 自己擊敗四種魔而說的 ) sabbattha sotthiṃ gacchantīti etādisāni maṅgalāni katvā catūhi mārehi aparājitā hutvā sabbattha idhaloka-paralokesu ṭhāna-caṅkamanādīsu ca sotthiṃ gacchanti, bālasevanādīhi ye uppajjeyyuṃ āsavā vighātapariḷāhā, tesaṃ abhāvā sotthiṃ gacchanti, anupaddutā anupasaṭṭhā khemino appaṭibhayā gacchantīti vuttaṃ hoti. ( 隨處得安穩 : 即造作了諸吉祥之後 四魔都無法征服 [ 於修行人 ] 之後, 一切處 : 無論是今生來世, 無論是站著走著等所到之處皆是安穩 (sotthi 平安 幸福 吉祥 ) 由於親近了愚痴人等將生起諸漏 苦惱 痛苦 ; 那些不存在時, 所到之處皆安穩, 也稱為所到之處皆沒有困擾 (anupaddutā) 沒有壓迫 (anupasaṭṭhā) 安穩的 (khemino) 沒有恐怖 ( appaṭibhayā) ) taṃ tesaṃ maṅgalamuttamanti iminā gāthāpadena bhagavā desanaṃ niṭṭhāpesi. kathaṃ? evaṃ, devaputta, ye etādisāni karonti, te yasmā sabbattha sotthiṃ gacchanti, tasmā taṃ bālānaṃ asevanādiaṭṭhatiṃsavidhampi tesaṃ etādisa-kārakānaṃ maṅgalamuttamaṃ seṭṭhaṃ pavaranti gaṇhāhīti.( 此諸事吉祥 : 世尊以這一偈的句子做為說法結束 為什麼呢? 天子, 當如此造作時, 他們所到之處的一切處都安穩, 因此 遠離愚痴人 等三十八, 即此諸所作中最勝吉祥了 ) 勝義光明 (paramattha-jotikā) 之 吉祥經註 終