南 传 护 卫 经 偈 法 增 比 丘 编 译 中 国 法 增 尊 者 佛 弟 子 众 倡 印 ( 初 版 )
大 悲 世 尊 偈 具 大 悲 心 的 世 尊, 为 了 众 生 的 利 益, 圆 满 一 切 波 罗 蜜, 自 证 无 上 的 菩 提, 以 这 真 实 的 话 语, 愿 诸 障 碍 皆 消 除 具 大 悲 心 的 世 尊, 为 了 众 生 的 幸 福, 圆 满 一 切 波 罗 蜜, 自 证 无 上 的 菩 提, 以 这 真 实 的 话 语, 愿 诸 障 碍 皆 消 除 具 大 悲 心 的 世 尊, 为 了 众 生 的 安 乐, 圆 满 一 切 波 罗 蜜, 自 证 无 上 的 菩 提, 以 这 真 实 的 话 语, 愿 诸 障 碍 皆 消 除
南传护卫经偈 PARITTA 法增比丘编译 二零一三年初版 (二零一五年一月修订) 目录 经偈名 巴利语 汉语 邀请诵护卫偈 3 3 请法偈 3 4 礼敬偈 4 4 皈依偈 4 5 皈依偈 重病与衰弱者诵 5 6 求授三皈五戒 6 6 邀请诸天神偈 9 10* 9 10 佛随念 12 12 法随念 12 12 僧随念 12 13 礼敬胜利偈 13 14 礼敬廿八位佛之偈 14 15 i
二十八佛保护偈 16 17 八南谟偈 17 18 护卫偈前行 18 19 吉祥经 20 21 20 22 三宝经 23 24 23 26 慈爱经 28 28 28 29 蕴护卫偈 30 31 31 31 慈心功德经 32 33 朋友功德经 34 34 34 35 三十二身分 37 37 孔雀护卫偈 38 38 38 39 鹌鹑护卫偈 39 40 40 40 月天子经 41 42 日天子经 43 44 圣财偈 46 46 胜幡经 46 47 47 49 阿达那地雅护卫偈 51 51 51 53 盎哥摩罗护卫偈 55 56 七觉支偈 56 56 无畏偈 57 58 苦缠偈 58 58 三十波罗蜜 59 59 佛胜吉祥偈 60 61 胜利偈 62 63 大千世界吉祥偈 64 65 胜吉祥偈 67 67 小千世界吉祥偈 68 69 大悲世尊偈 70 71 十法经 72 73 济历曼南达经 75 79 ii
转法轮经 84 89 无我相经 94 97 一切都在燃烧经 101 103 法性经 105 106 八世间法经 106 109 念处之道 111 113 迦罗摩经 115 119 大会经 128 133 阿拉瓦卡经 144 146 耕者婆罗豆婆遮经 148 150 堕落经 152 154 贱种经 156 158 马甘地亚经 161 173 阿达那地雅经 187 200 一夜贤者偈 217 217 愿经 218 222 墙外偈 他为我付出偈 226 227 缘起法 230 230 佛陀的殿堂 231 232 常用简短祈福与护卫偈 236 237 238 239 238 239 240 240 忏悔偈一 二 发愿回向 护卫经偈用途 241 参考书目 241 *注 前言与正文的页码以 号分开列出 下同 iii
编 者 : 法 增 比 丘 出 版 者 : 中 国 法 增 尊 者 佛 弟 子 众 Web:https://sites.google.com/site/chinesebuddhists/home 中 华 南 传 佛 友 协 会 Email:dhammavaro@qq.com Group:http://groups.google.com/group/learning-buddhism 学 习 佛 法 Blog:http://ti-sarana.blogspot.com 皈 依 三 宝 http://dhammavaro.blog.163.com 学 习 南 传 佛 法 http://w0.5ilog.com/cgi-bin/bbs/sys2/mybbs.aspx?id=0x43737400 学 习 南 传 佛 法 http://user.qzone.qq.com/1745132505/infocenter 法 增 法 师 的 空 间 愿 众 生 安 乐! 若 欲 翻 印, 请 先 联 絡 作 者, 请 勿 删 改 南 传 护 卫 经 偈 二 零 一 三 年 初 版, 由 智 护 ( 陈 英 念 ) 和 智 持 ( 许 哲 ) 两 位 居 士 分 别 负 责 初 校 与 二 校, 智 护 完 成 三 校 终 校 iv
Namo Tassa Bhagavato Arahato Sammā Sambuddhassa 礼敬于世尊 阿罗汉 正自觉者 南传护卫经偈 PARITTA 法增比丘编译 巴利文 Paritta 护卫偈 义为保护 护卫 安全 这护卫 偈的起源有可能是借镜于婆罗门教的念诵 Rakshanamantras 佛教的护卫偈是包含了佛教的道德与教理 Paritta 这个词最早 出现于 律藏 里的 小品 的 蕴护卫偈 CV V.61 偈里提 到舍利弗 Sariputta 的弟弟优婆先那 Upasena 被毒蛇咬死 的故事 佛陀允许诵此偈作为个人的守护 守卫和保护 实际上 在 蕴护卫偈 里保护的力量来自于对众生的慈爱 不仅是 蕴 护卫偈 的字音而已 严格的说 所有的佛陀的经文都可以归纳为护卫偈 目前大 部分的护卫偈源于五部尼科耶 Nikaya 但有一些偈颂是证果 的阿罗汉与大长老所述 护卫偈的功能来自于 1. 真理的力量 2. 戒净的力量 3. 慈悲的力量 4. 语音的力量 5. 三宝住世的力量 1
尊者龙军 那先比丘 Nagasena 答弥林达王 弥兰王 Milinda 的对话中指出 三种因素能使念诵护卫偈失效 个人的业的障 碍 烦恼的障碍 缺乏信心的障碍 弥林达问经 IV 2:19 1 护卫偈得以某种音调吟诵 Sarabhannam 但不能以唱歌的 方式诵念 律藏 II 3:2 目前南传国家的念诵方式有四种 1. 摩揭陀式 Magadha 古印度 斯里兰卡 缅甸和泰国 法宗派 Dhammayuttika 所用 2. 协会式 Samyoga 是最常用的念诵方式 用于庄严的 场合 3. 吟诵式 Sarabhannam 律注 指出共有三十二种吟诵 方式 VA 1202 泰国的传统吟诵式 用于庄严与非庄严的场 合 4. 结集式 Sangaha,音调很慢 用于庄严的场合 2 注 1. 参考 My book of Tkhai Pali Chanting. Selangor Buddhist Assn. Youth Circle. 2. 参考 Buddhist prayer, p.46 The Friends of Buddhism Malaysia. 2
邀请诵护卫偈 1 ĀRĀDHANĀ PARITTA Vipatti patibāhāya, sabba sampatti siddhiyā, Sabba dukkha vināsāya, parittam brūtha mangalam. Vipatti patibāhāya, sabba sampatti siddhiyā, Sabba bhaya vināsāya, parittam brūtha mangalam. Vipatti patibāhāya, sabba sampatti siddhiyā, Sabba roga vināsāya, parittam brūtha mangalam. 邀请诵护卫偈 为了祛除诸灾难 摧毁一切的痛苦 获得一切的成就 请您诵念护卫偈 为了祛除诸灾难 摧毁一切的恐惧 获得一切的成就 请您诵念护卫偈 为了祛除诸灾难 摧毁一切的疾病 获得一切的成就 请您诵念护卫偈 注 1. 法增比丘汉译 下同 请法偈 ĀRĀDANĀ DHAMMADESANĀ Brahmāca lokādhipatī Sahampatī, katañjalī anadhivaraṃ ayācatha, Santīdha sattāpparajakkhajātikā, desehi dhammaṃ anukampimaṃ pajam. 3
请法偈 梵王世主莎汉跋帝 恭敬合掌向佛请法 愿世尊悯眼里少垢 为众生们宣示正法 礼敬偈 VANDANA (Pubbabhāganamakāra Pātha) Namo tassa bhagavato arahato samma sambuddhassa. Namo tassa bhagavato arahato samma sambuddhassa. Namo tassa bhagavato arahato samma sambuddhassa. 礼敬偈 礼敬于世尊 阿罗汉 正自觉者 礼敬于世尊 阿罗汉 正自觉者 礼敬于世尊 阿罗汉 正自觉者 皈依偈 TISARANA (Saranagamana Pātha) Buddham saranam gacchami Dhammam saranam gacchami Sangham saranam gacchami Dutiyampi Buddham saranam gacchami Dutiyampi Dhammam saranam gacchami Dutiyampi Sangham saranam gacchami Tatiyampi Buddham saranam gacchami Tatiyampi Dhammam saranam gacchami Tatiyampi Sangham saranam gacchami 4
皈依偈 我皈依佛 我皈依法 我皈依僧 第二次我皈依佛 第二次我皈依法 第二次我皈依僧 第三次我皈依佛 第三次我皈依法 第三次我皈依僧 皈依偈 重病与衰弱者诵 TISARANA (Saranagamana Pātha) Buddham jīvitam yāva nibbānam saranam gacchāmi, Dhammam jīvitam yāva nibbānam saranam gacchāmi, Sangham jīvitam yāva nibbānam saranam gacchāmi. Dutiyampi Buddham jīvitam yāva nibbānam saranam gacchāmi, Dutiyampi Dhammam jīvitam yāva nibbānam saranam gacchāmi, Dutiyampi Sangham jīvitam yāva nibbānam saranam gacchāmi. Tatiyampi Buddham jīvitam yāva nibbānam saranam gacchāmi, Tatiyampi Dhammam jīvitam yāva nibbānam saranam gacchāmi, Tatiyampi Sangham jīvitam yāva nibbānam saranam gacchāmi. 5
皈依偈 重病与衰弱者诵 尽形寿直到解脱前我皈依佛 尽形寿直到解脱前我皈依法 尽形寿直到解脱前我皈依僧 第二次尽形寿直到解脱前我皈依佛 第二次尽形寿直到解脱前我皈依法 第二次尽形寿直到解脱前我皈依僧 第三次尽形寿直到解脱前我皈依佛 第三次尽形寿直到解脱前我皈依法 第三次尽形寿直到解脱前我皈依僧 求授三皈 (与随分) 五戒 ĀRĀDHANĀ TISARANA PAÑCASILA Mayam*bhante visum visum rakkhanatthāya tisaranena sahapañca sīlāni yācāma, # Dutiyampi Mayam* bhante visum visum rakkhanatthāya tisaranena sahapañca sīlāni yācāma, # Tatiyampi Mayam* bhante visum visum rakkhanatthāya tisaranena sahapañca sīlāni yācāma. # 注* : 一人改为 AHAM #: 一人改为 Y C MI 求授三皈五戒 求受者念: 尊者大德我 (们) 向您求授三皈 (与随分) 五戒 第二次, 尊者大德我 (们) 向您求授三皈 (与随分) 五戒 第三次, 尊者大德我 (们) 向您求授三皈 (与随分) 五戒 6
礼敬偈 VANDANA (Pubbabhāganamakāra Pātha) Namo tassa bhagavato arahato samma sambuddhassa. Namo tassa bhagavato arahato samma sambuddhassa. Namo tassa bhagavato arahato samma sambuddhassa. 礼敬偈 比丘领诵 求戒者跟随念诵: 礼敬于世尊 阿罗汉 正自觉者 礼敬于世尊 阿罗汉 正自觉者 礼敬于世尊 阿罗汉 正自觉者 皈依偈 TISARANA (Saranagamana Pātha) Buddham saranam gacchami Dhammam saranam gacchami Sangham saranam gacchami Dutiyampi Buddham saranam gacchami Dutiyampi Dhammam saranam gacchami Dutiyampi Sangham saranam gacchami Tatiyampi Buddham saranam gacchami Tatiyampi Dhammam saranam gacchami Tatiyampi Sangham saranam gacchami Bhikkhu : Tisarana gamanam nitthitam. Laity : Āma Bhante. 7
皈依偈 我皈依佛 我皈依法 我皈依僧 第二次我皈依佛 第二次我皈依法 第二次我皈依僧 第三次我皈依佛 第三次我皈依法 第三次我皈依僧 比丘说 三皈已授完毕 受戒者答 是的 大德 五戒 PAÑCASILA Pānātipātā veramani sikkhāpadam samādiyāmi Adinnādānā veramani sikkhāpadam samādiyāmi Kāmesu micchā-cārā veramani sikkhāpadam samādiyāmi Musāvādā veramani sikkhāpadam samādiyāmi Surā meraya majja pamā datthānā veramani sikkhāpadam samādiyāmi Imāni pañca sikkhāpadani samādiyāmi. (3 Times) Bhikkhu : Silena sugatim yanti, Silena bhogasampada, Silena nibbutim yanti, Tasmā silam visodhaye. Laity : Sādhu. 8
我愿学习受持不杀生戒 我愿学习受持不偷盗戒 我愿学习受持不邪淫戒 我愿学习受持不妄语戒 我愿学习受持不饮酒戒 (任何能致使神志迷乱之物 皆属酒类之范围) 这就是五项应该学习持守的戒律 (三遍) 比丘祝福如下: 因持戒将给你带来安乐 因持戒将给你带来财富 因持戒将使你达证涅槃 故此,你(们)应该严持此净戒 受戒者俯首回答 善哉 邀请诸天神偈 DEVA ĀRĀDANĀ Samantā cakkavālesu, atragacchantu devatā, Saddhammam munirājassa, sunantu saggamokkhadam. Parittassavanakālo ayam bhadantā. 十方世界天神众 云集于此来聆听 法王牟尼的正法 指引天堂解脱路 诸位请听护卫偈 9
邀请诸天神偈 DHAMMASSAVANADEVATĀBHISAMMANTANA PĀTHA Paritvāna mettam samettā bhadantā, Avikkhittacittā parittam bhanatu, Sagge kāme ca rūpe girisikharate Cantalikkhe vimāne, Dipe ratthe ca gāme taruvanagahane gehavatthumhi khette bhummā, Cāyantu deva jalathalavisame yakkha gandhabba nāgā, Thitthanta santike yam munivaravacanam sadhavo me sunantu. Dhammassavanakālo ayam bhadantā, Dhammassavanakālo ayam bhadantā, Dhammassavanakālo ayam bhadantā. Samantā cakkavāļesu, Atragacchantu devatā, Saddhammam munirājassa, Sunantu saggamokkhadam. Sagge kāme ca rūpe girisikharate Cantalikkhe vimāne, Dipe ratthe ca gāme taruvanagahane gehavatthumhi khette bhummā, Cāyantu deva jalathalavisame yakkha gandhabba nāgā, Thitthanta santike yam munivaravacanam sadhavo me sunantu. Dhammassavanakālo ayam bhadantā, Dhammassavanakālo ayam bhadantā, Dhammassavanakālo ayam bhadantā. 邀请诸天神偈 善哉尊者发慈心 心念专注听教诲 欲界色界空居天 直至地居的天众 无论居于山峰上 或是居于悬崖间 居于林木岛屿上 居于城镇村落间 居于田野房舍里 来自水陆空三界 神祇们及夜叉众 乾达婆及那伽等 10
愿众聆听我诵念 有关牟尼的教诲 1 诸位此是听法时 诸位此是听法时 诸位此是听法时 2 十方世界天神众 云集于此来聆听 法王牟尼的正法 指引天堂解脱路 3 欲界色界空居天 直至地居的天众 无论居于山峰上 或是居于悬崖间 居于林木岛屿上 居于城镇村落间 居于田野房舍里 来自水陆空三界 神祇们及夜叉众 乾达婆及那伽等 愿众聆听我诵念 有关牟尼的教诲 4 诸位此是听法时 诸位此是听法时 诸位此是听法时 5 注释 1. 当僧团雨安居 或五月卫塞节仪式时 通常改用以下词句 Buddhadassanakālo ayambhadantā dhammassavanakālo ayambhadantā sanghapayirūpāsanakālo ayambhadantā 诸位 这正是觐见佛 陀的时候了 诸位 这正是聆听正法的时候了 诸位 这正是礼敬僧伽的时候了 2. 协会式 Samyoga 的念诵方式 开头以 Paritvāna mettam samettā bhadantā 3. 摩揭陀式 Magadha 的念诵 开头以 Samantā cakkavālesu 4. 当僧团雨安居 或五月卫塞节仪式时 通常改用以下词句 Buddhadassanakālo ayambhadantā dhammassavanakālo ayambhadantā sanghapayirūpāsanakālo ayambhadantā 诸位 这正是觐见佛陀的时候了 诸位 这正是聆听正法的时候了 诸位 这正是礼敬僧伽的时候 了 5. 当僧团雨安居 或五月卫塞节仪式时 通常改用以下词句 Buddhadassanakālo ayambhadantā dhammassavanakālo ayambhadantā sanghapayirūpāsanakālo ayambhadantā 11
佛随念 BUDDHĀNUSSATI Iti pi so Bhagavā arahaṃ sammā-sambuddho vijjā-caraṇa sampanno sugato lokavidū anuttarro purisadammasarāthi satthā devamanussānam buddho bhagavā ti. 佛随念 彼世尊即是阿罗汉 正自觉 明行足 善逝 世间解 无上 士调御丈夫 天人师 佛 世尊 法随念 DHAMMĀNUSSATI Svakkhato bhagavata dhammo sanditthiko akaliko ehipassiko opanayiko paccattam veditabbo vinnuhi ti. 法随念 法是世尊所善妙解說的 是自见的 无时的 来见的 导向 的 智者皆能各自证知的 世尊所善妙及详尽解说之法 须经学习和奉行 亲自体会和自 见 是可奉行,可得成果,超越时间与空间; 请来亲自查看,向内返照 智者皆能各自证知 僧随念 SANGHĀNUSSATI Supatipanno Bhagavato sāvakasangho, Ujupatipanno Bhagavato sāvakasangho, Ñāyapatipanno Bhagavato sāvakasangho, Sāmīcipatipanno Bhagavato sāvakasangho, 12
Yadidam cattāri purisa yugāni, Attha purisa puggalā, Esa Bhagavato sāvakasangho, Āhuneyyo, pāhuneyyo, dakkhineyyo, añjalīkaranīyo, Anuttaram puññakkhettam lokassā ti. 僧随念 僧伽是世尊的追随者 良好的修行佛法 僧伽是世尊的追随者 直接的修行佛法 僧伽是世尊的追随者 正确的修持佛法以求脱离苦 僧伽是世尊的追随者 适当的依教奉行 修习清净梵行 他们即是四双八辈行者 那才是世尊的追随者僧伽 应当虔诚礼敬 应当热忱欢迎 应当布施供养 应当合什敬礼, 是世间的无上福田 礼敬胜利偈 NAMAKARASIDDHI GĀTHĀ Yo cakkhumā mohamalāpakattho, sāmam va buddho sugato vimutto, Mārassa pāsā vinimocayanto, pāpesi khemam janatam vineyyam. Buddham varantam sirasā namāmi, lokassa nāthañca vināyakañca, Tan tejasā te jayasiddhi hotu, sabbantarāyā ca vināsamentu. Dhammo dhajo yo viya tassa satthu, dassesi lokassa visuddhimaggam, Niyyāniko dhammadharassa dhārī, sātāvaho santikaro suciņņo. Dhammam varantam sirasā namami, mohappadālam upasantadāham, 13
Tan tejasā te jayasiddhi hotu, sabbantarāyā ca vināsamentu. Saddhammasenā sugatānugo yo, lokassa pāpūpakilesajetā, Santo sayam santiniyojako ca, svākkhāta dhammam viditam karoti. Sańgham varantam sirasā namāmi, buddhānubuddham samasīladiţţhim, Tan tejasā te jayasiddhi hotu, sabbantarāyā ca vināsamentu. 礼敬胜利偈 灭痴离垢 具慧眼 自觉 善逝与自在的解脱者 脱离了大魔罗的罗网 引众生从险难达安稳 我俯首顶礼无上佛陀 世间的护卫者及导师 愿此威力获胜利成就 愿你的险难得以消除 佛陀教法如军队旗帜 为世人指引清净之道 依法奉行的获得解脱 如法奉行得幸福安乐 我俯首顶礼殊胜的法 去除无明热恼获清凉 愿此威力获胜利成就 愿你的险难得以消除 正法军队善逝追随者 战胜世间诸罪恶垢染 获得心寂静无有系缚 体证详尽解说的正法 我俯首顶礼尊敬僧伽 随佛证悟僧团戒见圆 愿此威力获胜利成就 愿你的险难得以消除 礼敬廿八位佛之偈 SAMBUDDHE ATTHAVĪSAÑCĀDIGĀTHĀ Sambuddhē atthavīsañca, dvādasañca sahassakē, Pañca sata sahassāni, namāmi sirasā aham, Tēsam dhammañca sanghañca, ādarēna namāmiham, Namakārānubhāvēna, hantvā sabbē upaddavē, 14
Anēkā antarāyāpi, vinassantu asēsato. Sambuddhē pañcapaññsanca, catu visati sahassake, Dasa sata sahasssani, namāmi sirasā aham, Tēsam dhammañca sanghañca, ādarēna namāmiham. Namakārā nubhāvēna, hantvā sabbē upaddavē, Anēkā antarāyāpi, vinassantu asēsato. Sambuddhē navuttarasatē, atthacattālīsa sahassakē, Vīsati sata sahassāni, namāmi sirasā aham, Tēsam dhammañca sanghañca, ādarēna namāmiham. Namakārā nubhāvēna, hantvā sabbē upaddavē, Anēkā antarāyāpi, vinassantu asēsato. 礼敬廿八位佛之偈 我向廿八正自觉 1 一千两百位正觉 2 五万位正等自觉 3 致以崇高的敬礼 向诸佛教法僧团 致以崇高的敬礼 以此礼敬的威力 愿困扰障碍摧毁 向五十五位正觉 两万四千位正觉 一百万位正自觉 致以崇高的敬礼 向诸佛教法僧团 致以崇高的敬礼 以此礼敬的威力 愿困扰障碍摧毁 向一百零九正觉 四万八千位正觉 两百万位正自觉 致以崇高的敬礼 向诸佛教法僧团 致以崇高的敬礼 以此礼敬的威力 愿困扰障碍摧毁 注释 1. 2. 3. 正自觉 正觉 与正等自觉 同义 因为句子的字数而有调整 15
二十八佛保护偈 Atthavisati Buddha Vandana Vande Tanhamkaram Buddham, Vande Medhamkaram munim, Saranamkaram munim vande, Dipamkaram jinam name. Vande Vande Vande Vande Kondañña satthāram, Mangala nāyakam, Sumana sambuddham, Revata nāyakam. Vande Sobhita sambuddham, Anumadassi munim name, Vande Paduma sambuddham, Vande Narada Nāyakam. Vande Sobhita sambuddham, Anumadassi munim name, Vande Paduma sambuddham, Vande Narada Nāyakam. Atthadassi munim vande, Dhammadassi jinam name, Vande Siddhattha sattharam, Vande Tissa mahāmunim. Vande Phussa mahāviram, Vande Vippassi nāyakam, Sikhi mahāmunim vande, Vande Vessabhu nāyakam. Kakusandham munim vande, Vande Konāgama nāyakam, Kassapam sugatam vande, Vande Gotama nāyakam. Atthavisati me Buddhā, Nibbānamata dāyakā, Namami sirasā Niccam, Te mam rakkhantu sabbadā. 16
二十八佛保护偈 我礼敬除渴爱佛 我礼敬用智能佛 归依寂静我敬礼 燃灯光佛我敬礼 智调伏佛为导师 吉祥佛是谓世尊 善意佛是正自觉 离婆多佛是善师 光耀佛是正自觉 超见佛为最圣者 莲华佛成正觉者 那兰陀佛是善师 胜莲华佛是寂默 善慧佛是最上师 善生佛为正自觉 喜见佛是极寂静 义见佛乃寂灭者 法见佛为最胜利 成就义佛世间师 提舍佛是大智者 弗沙佛是调御者 超见佛是大导师 尸弃佛是大智者 毘舍浮佛是导师 具峰佛为寂灭者 拘那含佛是导师 迦叶佛是度世者 乔达摩佛是世尊 二十八位圆满佛 寂静涅槃的善导 我以头面触地礼 愿佛随时保佑我 八南谟偈 NAMOKĀRATTHAKA GĀTHĀ Namo arahato sammā sambuddhassa mahēsino, Namo uttama dhammassa, svākkhātassēva tēnidha. Namo mahā sanghassāpi, visuddha sīla ditthino, Namo omātyāraddhassa, ratanattayassa sādhukam. Namo omakātītassa, tassa vatthuttayassapi, 17
Namo kārappabhāvēna, vigacchantu upaddavā. Namo kārānubhāvēna, suvatthi hotu sabbadā, Namo kārassa tējēna, vidhimhi homi tējavā. 八南谟偈 礼敬阿罗汉 正自觉大仙 礼敬至上法 世尊所善说 礼敬摩诃僧 1 清净戒与见 礼敬于三宝 冠以吉祥 嗡 2 礼敬于三宝 克服众邪魔 以此礼敬力 愿厄难消灭 以此礼敬行 愿我得安乐 以此真礼敬 愿诸事成就 注释 1. 摩诃僧 指超过四个比丘的僧团 2. 这不是咒语 嗡 义为吉祥 护卫偈前行 PARITTA PARIKAMMA Ye santā santā citta, tisarana saranā, Ettha lokantare vā, bhummā bhummā ca devā, Guna gana gahana, byāvata sabbakālam, Ete āyantu devā, vara Kanaka maye, Merurāje vasanto, santo santo sa hetum, Muni vara vacanam, sotumaggam samaggam. Sabbesu cakkavālesu, yakkhā devā ca brahmano, Y a m a m h e h i k a t a m p u ñña m, s a b b a s a m p a t t i sādhakam. 18
Sabbe tam anumoditvā, samaggā sāsane ratā, Pamādarahitā hontu, ārakkhāsu visesato. Sasanassa ca lokassa, vuddhi bhavatu sabbadā, S a s a n a m p i c a l o k a ñc a, d e v ā r a k k h a n t u s a b b a d ā. Saddhim hontu sukhī sabbe, parivārehi attano, A n ī g h a s u m a n ā h o n t u, s a h a s a b b e h i ñā t i b h i. Rajato vā corato vā, manussato vā āmanussato vā, Aggito vā udakato vā, pisacato vā khanukato vā Kandakato vā nakkhattato vā, janapada rogato vā asaddhammato vā, Asanditthito vā asappurisato vā, canda hatthi assa miga gona kukkura, Ahi vicchikka manisappa dipi accha taraccha, sukara mahimsa yakkha rakkhasadihi, Nanabhayato vā nanarogato vā, nanaupaddavato vā ārakkham ganhantu. 护卫偈前行 于此世界与他界 地居神及天居神 须弥顶之天神主 具德天众心寂静 皈依三宝修善行 愿众聚集闻法音 聆听牟尼之法语 快乐安祥的泉源 十千大千世界中 夜叉天神与梵众 愿能赞叹我善业 获得成功与安乐 赞叹我等善业已 于修道与佛教法 愿众天神能尽力 护持佛教与世间 愿佛教法能昌盛 愿此世间能繁荣 愿天神众护教法 愿天神众护世间 愿众生们与亲眷 皆能安祥与快乐 无怨无仇无诸苦 时时处处皆美满 19
免除王难与贼难 免除人难非人难 免除火难与水难 免除鬼难与树樁 免除尖刺与灾星 免除疾疫与邪教 免除邪见与恶人 免除野象与野马 野鹿野牛与野狗 恶龙蜈蚣与毒蛇 野豹野熊与野狼 野猪水牛与妖魔 愿天神众护世人 免除诸灾难病患 吉祥经 小诵经 5 经集 2.4 法增比丘 2000 年汉译于马来西亚崇圣寺 MANGALASUTTAM (Sutta nipata 2.4) 前言 请诵以上的 护卫偈前行 除去最后一段 再加上以下这一段 Yañca dvādasa vassāni, cintayimsu sadevakā, Cirassam cintayantāpi, neva jānimsu mangalam, Cakkavālasahassesu, dasasu yena tattakam, Kālam kolāhalam jātam, yāva brahmanivesanā, Yam lokanātho desesi, sabbapāpavināsanam, Yam sutvā sabbadukkhehi, muccantāsankhiya narā Evamādigunūpetam, mangalamtambhanāma he. 前言 所有众生与天神 居于十千大千界 虽曾长期求吉祥 但是长期心散乱 佛慈悲心灭众苦 灭苦即是最吉祥 无量众生闻法修 受教而得除病苦 愿我与众宣吉语 以及此法之功德 愿能遍传此世间 佛陀教法长住世 20
Evam me suttam. Ekam samayam Bhagavā savatthiyam viharati Jetavane Anāthapindikassa ārāme. Atha kho aññatara devatā abhikkantāya rattiyā, abhikkhantavannā, kevalakappam Jetavanam obhāsetvā, yena Bhagavā tenupasankami. Upasankamitvā bhagavantam abhivādetvā ekamantam atthāsi. Ekamantam thitā kho sā devatā bhagavantam gathāya ajjhabhāsi: Bahū devā manussā ca, mangalāni acintayum, Ākankhamanā sotthānam, brūhi mangala muttamam. Asevanā ca bālānam, panditānan ca sevanā, Pūjā ca pūjanīyānam, etam mangala muttamam. Patirūpa desa vāso ca, pubbe ca katapuññata, Attasāmmā panidhi ca, etam mangala muttamam. Bāhusaccañca sippañca, vinayo ca susikkhito, Subhāsitā ca yā vācā, etam mangala muttamam. Mātā pitu upatthānam, putta dārassa sangaho, Anākulā ca kammantā, etam mangala muttamam. Dānañca dhammacariyā ca, ñātakānañca sangaho, Anavajjāni kammāni, etam mangala muttamam. Āratī virati pāpā, majjapānā ca saññamo, Appamādo ca dhammesu, etam mangala muttamam. Gāravo ca nivāto ca, santutthī ca kataññutā, Kālena dhamma savanam, etam mangala muttamam. Khantī ca sovacassatā, samanā nañca dassanam, Kālena dhamma sākacchā, etam mangala muttamam. Tapo ca brahmacariyañca, ariyasaccāna dassanam, Nibbāna sacchi kiriyā ca, etam mangala muttamam. Phutthassa loka dhammehi, cittam yassa na kampati, Asokan virajam khemam, etam mangala muttamam. Etādisāni katvāna, sabbattha maparājitā, Sabbattha sotthim gacchanti, tam tesam mangalam muttaman ti. 21
吉祥经 小诵经 5 经集 2.4 法增比丘 2000 年汉译于马来西亚崇圣寺 如是我闻 一时 佛在舍卫国祗树给孤独园 于深夜时 有 一金光四射天神 莅临佛所 遍照祗园 行近佛前 顶礼佛足 立于一边 以偈而问佛 诸天与世人 企求诸善德 思惟吉祥 1 义 祈佛为示知 尔时佛慈愍 天神与人众 开示胜吉祥 以偈而答曰 不亲近愚人 应亲近智者 敬礼有德者 此为最吉祥 家居择善处 往昔修善业 决心行正道 此为最吉祥 广学善工巧 戒学具律仪 真实柔和语 此为最吉祥 孝顺于父母 护养妻与子 正命维生计 此为最吉祥 布施修十善 扶助诸亲族 不作诸罪业 此为最吉祥 禁绝造诸恶 不染麻醉物 精勤修善法 此为最吉祥 恭敬与谦逊 知足常感恩 适时听闻法 此为最吉祥 忍辱易受教 诣沙门僧伽 请教于佛法 此为最吉祥 善御修梵行 彻了四圣谛 亲证悟涅槃 此为最吉祥 虽接触世法 清静无忧恼 安稳离垢染 此为最吉祥 人天如是修 能胜诸怨敌 随处皆安乐 此为最吉祥 注释 括号内之文句原文没有 1. 注释书说当时在家人常谈论吉祥事 有一组人说见到吉祥征兆如带着小孩的妇女 鹦 鹉 白牛 水瓶 小孩子 见到人触地或触到柔软的东西是好预兆 另一组说听到吉祥悦 耳的声音如美满 幸福 吉日良辰 或其它妙音等是好预兆 还有一组说吉祥预兆是闻到 异香 尝到美味食物等 因此这三组人都不同意对方的见解 消息传到天上乃至梵天 天 神众都议论纷纷 讨论了十二年 不得定论 他们请问仞利天王帝释(Sakka 萨迦天王) 仞利天王就派了一位天神来请求佛开示吉祥事 佛宣示的吉祥事共有三十八事: (1)不亲近 愚人(Asevana ca balanam) (2)应亲近智者(Panditanam ca savana) (3)敬礼有德者(Puja ca pujaniyanam) (4)家居择善处(Patirupa desa vasoca) (5)往昔修善业(Pubbe ca katapuññata) (6)决心行正道(Atta samma panidhi) (7)广学(Bahu saccanca) (8)善工巧(Bahu sippanca) (9)戒学具律仪(Vinayo ca susikkhito) (10)真实柔和语(Subhasita ca ya vacca) (11)孝顺于父 22
母(Mata pitu upatthanam) (12)护养妻与子(Putta darassa sangaho) (13)正命维生计(Anakula ca kammanta) (14)布施(Danam) (15)修十善(Dhamma-cariya) (16)扶助诸亲族(Natakanan ca sangaho) (17)不作诸罪业(Anavajjani kammani) (18)禁造诸恶(Arati papa) (19)绝造诸 恶(Wirati papa) (20)不染麻醉物(Majjapana ca saññamo) (21)精勤修善法(Appamado cadhammesu) (22)恭敬(Garavo ) (23)谦逊(Nivato ca) (24)知足(Santutthi) (25)常感恩 (kataññuta) (26)适时听闻法(Kalena dhamma savanam) (27)忍辱(Khanti) (28)易受教 (Sovacassata) (29)诣沙门僧伽(Samananam ca dasanam) (30)请教于佛法(Kalena dhamma sakaccha) (31)善御(Tapo) (32)修梵行(Brahmacariya) (33)彻了四圣谛(Ariya saccana dasanam) (34)亲证悟涅槃(Nibbana sacchikiriya) (35)虽接触世法 清静无忧恼(Putthassa lokadhammehi cittam yassa na kampati) (36)安稳离垢染(Asokam) (37)能胜诸怨敌(Viriyam) (38)随处皆安乐(Khemam) 三宝经 1 ( 宝经 - 小诵经 6 经集 2.1 ) 译者不详 法增比丘 1999 年润饰 2005 年注释) RATANASUTTAM (Sutta Nipata 2.1) Introduction Panidhānato patthāya, Tathāgatassa dasa pāramiyo, dasa upapāramiyo, dasa paramattha pāramiyo, (samattimsa paramiyo pūretvā)*, pañca mahāpariccāge, lokatthacariyam natattha cariyam buddhattha cariyanti tisso cariyā pacchimabhave gabbhavakkantim jatim abhinikkhamanam padhāna cariyam bodhipallanke mara vijayam sabbaññuta ñanappativedham (dhamma cakkappavattanam)*, nava lokuttaradhammeti sabbepi me buddhagune āvajjetvā vesāliyā tīsu pākārantaresu tiyāma rattim parittam karonto āyasmā Ānandatthero viya kārunnacittam upatthapetvā: Kotisata sahassesu, cakkavālesu devatā; yassānam patigganhanti, yañca vesāliya pure. Rogā manussa dubbhikkha sambhūtam tividham bhayam; khippa mantaradhūpesi, parittam tam bhanāma he. *( ) Long version. 括弧内文句长诵时用 前言 慈爱于众生 思念佛功德 自远古发心 修习波罗蜜 十初波罗蜜 十中波罗蜜 十上波罗蜜 五种大舍弃 23
三种正行持 乃至最后生 犹作大出离 六年大苦行 摧服众魔军 九出世间法 于菩提树下 自证无上觉 阿难于夜分 于吠舍离城 三层城墙里 诵念护卫偈 十千大千界 诸方天神众 齐集吠舍离 聆听护卫偈 愿以此威力 消除三灾难 免除于疾病 非人 饥馑难 Yānidha bhūtani samāgatāni, bhummani vā yaniva antalikkhe; Sabbe vā bhūta sumanā bhavantu, atho pi sakkacca sunantu bhāsitam. Tasma hi bhūtā nisāmetha sabbe, mettam karotha mānusiya pajāya; Divā ca ratto ca haranti ye balim, tasmā hi ne rakkhatha appamattā. *Yankiñci vittam idha vā huram vā, saggesu vā yam ratanam panitam; Na no samam atthi Tathāgatena, idampi buddhe ratanam panītam, Etena saccena suvatthi hotu. *Khayam virāgam amatam panitam, yadajjhagā sakyamunī samāhito; Na tena dhammena samatthi kinci, idampi dhamme ratanam panītam, Etena saccena suvatthi hotu. *Yam Buddha settho parivannayi sucim, samādhimanantarikañña māhu, Samādhina tena samo na vijjati; idampi dhamme ratanam panītam, Etena saccena suvatthi hotu. *Ye puggalā attha satam pasatthā, cattāri etāni yugāni honti, Te dakkhineyyā sugatassa sāvakā, etesu dinnāni mahapphalāni; Idampi samghe ratanam panītam, etena saccena suvatthi hotu. *Ye suppayuttā manasā dalhena, nikkāmino gotama sāsanamhi; Te pattipattā amatam vigayha, laddhā mudhā nibbutim bhuñjamānā; Idampi samghe ratanam panītam, etena saccena suvatthi hotu. 24
Yathindakhilo pathavissito siyā, catubbhi vātehi asampakampiyo; Tathūpamam sappurisam vadāmi, yo ariyasaccāni avecca passati; Idampi samghe ratanam panītam, etena saccena suvatthi hotu. Ye ariyasaccāni vibhāvayanti, gambhīra paññena sudesitāni; Kiñcāpi te honti bhusampamattā, na te bhavam atthamam adiyanti; Idampi samghe ratanam panītam, etena saccena suvatthi hotu. Sahā vassa dassana sampadāya, tayassu dhammā jahita bhavanti; Sakkāyaditthi vicikicchitañca, sīlabbatam vāpi yadatthi kiñci; Catūhapayehi ca vippamutto, chaccābhi thānāni abhabbo kātum; Idampi sanghe ratanam panītam, etena saccena suvatthi hotu. Kiñcapi so kamma karoti pāpakam, kāyena vācā uda cetesā vā; Abhabba so tassa paticchadaya, abhabbata dittapadassa vutta; Idampi samghe ratanam panitam, etena saccena suvatthi hotu. Vanappagumbe yathā phussitagge, gimhāna mase pathamasmim gimhe; Tathūpamam dhamma varam adesayi, nibbāna gāmim paramam hitāya; Idampi buddhe ratanam panītam, etena saccena suvatthi hotu. Varo varaññu varado varāharo, annuttaro dammavaram adesayi; Idampi buddhe ratanam panītam, etena saccena suvatthi hotu. *Khinam purānam navam natthi sambhavam, virattacittā ayatike bhavasmim; Te khīnabīja avirulhichandā, nibbanti dhīrā yathayam padīpo; Idampi samghe ratanam panītam, etena saccena suvatthi hotu. Yanīdha bhūtani samāgatāni, bhummāni va yāniva antalikkhe; Tathāgathm deva manussa pūjitam, buddnam namassāma suvatthi hotu. Yanīdha bhūtani samāgatāni, bhummāni va yāniva antalikkhe; Tathāgathm deva manussa pūjitam, dhammam namassāma suvatthi hotu. Yanīdha bhūtani samāgatāni, bhummāni va yāniva antalikkhe; 25
Tathāgathm deva manussa pūjitam, sangham namassāma suvatthi hotu. * When chanting The protection of the six verses on treasure, only these six verses are chanted while the rest are omitted. 诵念六宝偈时只诵此六偈, 其余不诵 三宝经 ( 宝经 - 小诵经 6 经集 2.1 )译者不详 法增比丘 1999 年润饰 2005 年注释) 天空或地上 众生来聚集 愿众生安乐 汝等应谛听 如来所说法 (千万劫难遇) 天地诸神祇 汝等应谛听 人民日与夜 献奉诸供品 应慈爱彼等 精进施佑护 于此处他界 或于诸天上 无论何种宝 难与如来等 唯于佛陀中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 释迦之圣者 亲证般涅槃 解脱于贪欲 无生最尊上 别无有他法 可与其比伦 实尔达摩中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 佛陀所赞叹 修定念相继 净念无间断 (可证殊胜果) 实尔达摩中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 四双八辈 2 者 贤者所称赞 佛陀之弟子 施彼得大果 唯诸僧伽中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 乔达摩教中 离贪比丘众 坚心勤修持 进趋不死城 享受涅槃乐 于诸僧伽中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 如石柱 3 立地 不为四风撼 佛子见圣谛 真信亦如是 唯诸僧伽中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 了解圣谛人 极崇八正道 世尊之教法 具最上智慧 26
彼诸难调服 亦不受八生 4 于诸僧伽中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 慧眼证道者 远离于三法 谓身见怀疑 戒取诸邪仪 解脱四恶趣 5 不作六逆罪 6, 于诸僧伽中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 由诸身口意 彼所作恶业 悉皆不覆藏 智慧见道者 若造新恶业 实为难思议 于诸僧伽中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 犹如丛林顶 初夏花盛开 佛陀微妙法 指引涅槃路 教证臻至善 唯于佛陀中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 无比至善者 真知善施舍 圆满戒定慧 广演四真谛 唯于佛陀中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 不顾于过去 不欣于将来 永断于生死 贪欲不再生 命尽如油灯 油耗而寂灭 7 于诸僧伽中 具足如斯宝 由此真谛故 愿一切安乐 (佛说此经己 尔时萨迦天王等闻法欢喜 顶礼三宝 愿一切众生 信受奉行 得大安乐 即于佛前 以偈而赞三宝曰 天空或地上 来集此神祇 我等应敬礼 圆满佛陀尊 人天所崇敬 愿一切安乐 天空或地上 来集此神祇 我等应敬礼 圆满达摩尊 人天所崇敬 愿一切安乐 天空或地上 来集此神祇 我等应敬礼 圆满僧伽尊 人天所崇敬 愿一切安乐 注释 括号内之文句原文没有 27
1. 三宝经 也称 宝经 关于此经的来源 各注释书所说的是因为吠舍离(Vesali)城先 发生饥荒 而后鬼怪和虫灾为患 造成许多人死亡 居民惶恐不安 在不知所措时 有人 提议邀请佛陀从王舍城来此解难 离车国(Licchavi)的皇族立即派人去王舍城邀请佛陀 佛陀接受了邀请 与众多比丘到时 吠舍离城即下了一场大雨 把饥荒饿死的死尸都冲走 了 空气也清新了 佛陀于是开示此经 并命阿难陀在吠舍离城四处诵念此经 并以佛钵 遍洒诵经水 鬼怪受不了 都逃离吠舍离城 此城居民才恢复安宁 2. 四双八辈即是 向须陀洹道及须陀洹果 向斯陀含道及斯陀含果 向阿那含道及阿那 含果 向阿罗汉道及阿罗汉果 3. 石柱 是忉利天(三十三天)的天王帝释的主要柱子 一般高而坚固 注释书所说的是 竖立于城内或城外的高大八角木柱或砖柱 柱基极深 不易动摇 用以保佑城市 4. 证初果(Sotapanna 须陀洹果)的圣者 只会回来人天道受生七次就涅槃 所以说不受 八生 5. 四恶趣是地狱 饿鬼 畜生 及阿修罗(Asura) 6. 六逆罪是杀父 杀母 杀阿罗汉 出佛身血 破和合僧团 邪信 7. 觉者的心犹如一盏油尽灯灭的枯灯 再也点燃不起来 所有履行八正道者都会证涅槃 佛陀说完此句 手指着一盏供给某某天神的油灯 那油灯即刻熄灭 慈爱经 小诵经 9 经集 1.8 法增比丘 2000 年译于泰国八达龙玛莱岩洞寺 2005 年注释 KARANIYAMETTASUTTAM (Sutta Nipata 1.8) 前言 Yassanubhavato yakkha, neva dassenti bhisanam; yamhi ceva-nuyunjanto, rattindivam-atandito. Sukham supatisutto ca, papam kinci na passati; evamadi gunupetam, parittam tam bhanama he. 前言 因慈爱的纯净力 夜叉鬼怪不为患 行者昼夜修慈爱 睡眠安稳无恶梦 请来齐诵慈爱经 具此威力与功德 Karanīya mattha kusalena, yantam santam padam abhisamecca, Sakko ujū ca sūjū ca, suvaco cassa mudu anati māni. Santussako ca subharo ca, appa kicco ca sallahuka vutti, Santindriyo ca nipako ca, appagabbho kulesu ananugiddho. 28
Na ca khuddam samācare kinci, yena viññu pare upavadeyyum, Sukhino vā khemino hontu, Sabbe sattā bhavantu sukhitattā. Yekeci pāna bhūtatthi, tasā vā thāvarā vā anava sesā, Dīghā vā ye mahantā vā, majjhimā rassa kānuka thūlā. Ditthā vā yeva additthā, yeca dūre vasanti avidūre, Bhūta vā sambhavesi vā, sabbe sattā bhavantu sukhitattā. Na paro param nikubbetha, nāti maññetha katthaci nam kanci, Byārosanā patigha saññā, nāñña maññassa dukkha miccheyya. Mātā yathā niyam puttam, āyusā eka putta manu rakkhe, Evampi sabba bhūtesu, mānasam bhāvaye aparimānam. Mettam ca sabba lokasmin, mānasam bhāvaye aparimānam, Uddham adho ca tiriyam ca, asambādham averam asapattam. Tittham caram nisinno vā, sayāno vā yāva tassa vigata middho, Etam satim adhittheyya, brahma metam vihāram idhamāhu. Ditthin ca anupa gamma, sīlavā dassanena sampanno, Kāmesu vineyya gedham, nahi jātu gabbhaseyyam punareti ti. 慈爱经 1 小诵经 9 经集 1.8 法增比丘 2000 年译于泰国八达龙玛莱岩洞寺 2005 年注释 如是修习之贤善 以此亲证寂清凉 常养勤快与真诚 正直言语意和婉 待人和蔼不骄慢 知足易养俗务少 俭朴六根悉平静 谨慎谦虚不俗攀 慎勿违犯纤细罪 以免将来智者诃 应常散发慈爱心 唯愿众生得福安 普愿一切诸众生 心常喜悦住安乐 凡有生命强或弱 高壮中等矮粗细 可见或是不可见 居于邻近或远方 已生或是将生者 一切众生 2 常安乐 29
愿彼恒于一切处 不鄙视亦不欺瞒 假使忿怒怨恨时 心亦不念彼得苦 犹如母亲以生命 护卫自己独生子 愿能如此于众生 施放无限慈爱心 慈爱遍及全世界 上下 3 地平四维处 4 遍满十方无障碍 无有仇恨或敌意 5 无论行住或坐卧 若是心中觉醒时 应常培育此正念 此乃最高之德行 心中不落于邪见 具足戒德与慧观 去除欲乐之贪恋 必定不再生于胎 6 注释 1. 这部经 Karaniya Metta Sutta 也译作 应行慈爱经 或 应作慈爱经 它记载有五百位 比丘众在树林修禅时 树神来捣乱 令比丘众无法住下去 他们回去向佛报告后 佛为他 们开示此经 --- 慈爱经 比丘众再回原地时先修慈爱 树神因而为慈心所感化 2. 这里佛指出十四类的众生 强 弱 高 壮 中等 矮 粗 细 可见 不可见 居 于邻近 远方 已生 将生者 他们包括无色界 色界和欲界的众生 不论他们是一蕴 四蕴 或五蕴 欲界的众生有色 受 想 行 识五蕴 因此常为色 声 香 味 触 法尘所困扰 欲界或色界有五蕴 无色界有四蕴 无想天的众生只有一蕴 即是色的命根 九法 地 水 火 风四界 加上颜色 香 味 食素 命 3. 上下方 有些译本译为高处 低处 4. 此偈是有限遍满慈心解脱 这是依七种行相修习 即 (1) 一切女人 (2) 一切男子 (3) 一切圣者 (4) 一切非圣者(凡夫) (5) 一切天神 (6) 一切人 (7) 一切恶道众生 5. 此偈是十方遍满慈心解脱 这是依十种行相修习 即 (1)东方 (2) 西方 (3) 北方 (4) 南方 (5) 东南隅 (6) 西北隅 (7) 东北隅 (8)西南隅 (9)下方 (10)上方 6. 泛指胎 卵 湿 化四生 若今生未能证得阿罗汉果 也能化生在大梵天 蕴护卫偈 增支部 4.67 蛇经 KHANDHAPARITTAM (AN 4.67 Ahi Sutta) Sabbasivisa jatinam, dibbamanta gadam viya; Yam naseti visam ghoram, sesancapi parissayam. Anakkhettamhi sabbattha, sabbada sabbapaninam; 30
Sabbassopi nivareti, parittam tam bhanama he. 前言 神圣的诵念神圣的药 摧毁一切恶毒的毒液 此护卫偈化解众毒类 保护所有众生免伤害 于此佛陀的众多教法 贤者让我诵此护卫偈 Virūpakkhehi me mettam, mettam erāpathehi me; Chabyāputtehi me mettam, mettam kanhāgotamakehi ca. Apādakehi me mettam, mettam dipādakehi me; Catuppadehi me mettam, mettam bahuppadehi me. Mā mam apādako himsi, mā mam himsi dipādako; Mā mam catuppaddo himsi, mā mam himsi bahuppado. Sabbe sattā sabbe pānā, sabbe bhūtā ca kevalā; Sabbe bhadrāni passantu, mā kanci pāpa māgamā. *Appamāno buddho, appamāno dhammo; appamāno sangho, Pamāna vantāni sarisapāni; ahi vicchikā satapadī, Unnānābhi sarabū mūsikā. Katā me rakkhā, katā me Parittā, patikkamantu bhūtāni; Soham namo bhagavato, Namo sattannam sammāsambuddhānam. 蕴护卫偈 增支部 4.67 蛇经 我散发慈心给予广目 对伊罗钵多我发慈心 我散发慈心予舍婆子 对黑瞿昙我散发慈心 慈心给予无足的众生 两足的众生我发慈心 我发慈心予四足众生 多足的众生我发慈心 愿无足众生别伤害我 愿两足众生别伤害我 愿四足众生别伤害我 愿多足众生别伤害我 一切有情 生物和生命 愿一切众生远离险难 愿他们都吉祥与幸福 31
*佛无量 法无量 僧无量 但爬行众生 蛇 蝎 蜈蚣 蜘蛛 蜥蜴 鼠却有限量 愿我在此作出的护卫 使这些众生都避开我 于此我虔诚礼敬世尊 我礼敬七位正自觉者 注* 在家众诵此护卫偈, 星号后之偈不诵. 慈心功德经 ( 增支部 11.16 ) 法增比丘 2001 年汉译于泰国八达龙玛莱岩洞寺 METTĀNISAMSASUTTAM (AN11.16) Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā Sāvatthiyam viharati Jetavane Anāthapindikassa ārāme. Tatra bhadanteti kho te bhagavā bhikkhū amantesi: bhikkhavoti. bhikkhū bhagavato paccassosum. bhagavā etadavoca: Mettāya bhikkhave, cetovimuttiyā āsevitāya bhāvitāya bahulīkatāya yānīkatāya vatthukatāya anutthitāya paricitāyā susamāraddhāya ekādasānisamsā pātikankhā. Katame ekādasā? Sukham supati, sukham patibujjhati, na pāpakam supinam passati, manussānam piyo hoti, amanussānam piyo hoti, devatā rakkhanti, nāssa aggi vā visam vā sattham vā kamati, tuvatam cittam samādhiyati, mukhavanno vippasādati, asammulho kālam karoti, uttari appativijjhanto brahmalokupago hoti. Mettāya bhikkhave cetovimuttiyā āsevitāya bhāvitāya bahulīkatāya yānīkatāya vatthukatāya anutthitāya paricitāya susamāraddhāya ime ekādasānisamsā pātikankhati. Idam avoca bhagavā. attamanā te bhikkhū bhagavato bhāsitam abhinandun ti. 32
慈心功德经 ( 增支部 11.16 ) 法增比丘 2001 年汉译于泰国八达龙玛莱岩洞寺 如是我闻 一时 佛在舍卫国给孤独长者的祗树园精舍 世尊召集比丘们 然后对他们说 比丘们 熟悉慈心观的行者将能证得心解脱 经常修习培 育慈心的行者 长养慈心渐次掌握它 以慈心为方便并常珍惜 它 心住于慈 身行于慈 该行者经过培育慈心后将能获得十 一种利益 这些利益是: (一) 他睡时安稳 (二) 醒时精神舒畅 (三) 不做恶梦 (四) 人所敬爱 (五) 非人也敬爱 (六) 天神护卫 (七) 刀兵火毒不能侵害 (八) 心易入定 (九) 仪态安祥 (十) 死时心不颠倒 (十一) 今生若未证得阿罗汉果也将能生到梵天界 比丘们 熟悉慈心观的行者将能证得心解脱 经常修习培 育慈心的行者 长养慈心渐次掌握它 以慈心为方便并常珍惜 它 心住于慈 身行于慈 该行者经过培育慈心后将能获得这十 一种利益 佛陀说完已 众比丘皆欢喜信受 33
朋友功德经 本生经538 法增比丘汉译 Mittānisamsa Sutta Jataka 538 Purento Bodhi sambhare, natho Temiya jatiyam. Mittanisamsam yam aha, Sunandam nama sarathim, Sabba loka hitatthaya, parittam tam bhanama he: 前言 菩提资粮的圆满 菩萨生为登弥亚 向车夫名苏南答 开示朋友功德经 为利益于诸世间 让我们诵护卫经 Pahuta bhakkho bhavati Vippavittho sakā gharā Bahū nām upajivan ti Yo mittānam na dūbhati Yam yam janapadam yāti Nigame rājadhāniyo Sabbattha pūjito hoti Yo mittānam na dūbhati Nāssa corā pasahanti Nāti maññeti khattiyo Sabbe amitte tarati Yo mittānam na dūbhati Akkuddho sagharam eti Sabbāya pati nandito Ñatinam uttamo hoti Yo mittānam na dūbhati Sakkatvā sakkato hoti Garu hoti sagāravo Vanna kitti bhato hoti Yo mittānam na dūbhati 34
Pujako labhate pūjam Vandako pati vandanam Yaso kittim ca pappoti Yo mittānam na dūbhati Aggi yathā pajjalati Devatāva virocati Siriyā ajahito hoti Yo mittānam na dūbhati Gāvo tassa pajayanti Khette vuttham virūhati Puttānam phalamasnāti Yo mittānam na dūbhati Darito pabbatā tovā Rukkāto patito naro Cuto patittham labhati Yo mittānam na dūbhati Virūlha mūla santānam Nigrodha miva māluto Amittā nappasahanti Yo mittānam na dūbhati 离家的旅者 不乏于食物 人们多依赖 不欺朋友者 前往任何国 市集或城市 随处受恭敬 不欺朋友者 贼不能强持 王不敢卑视 胜于众怨敌 不欺朋友者 居家无嗔意 处众常欢喜 是最上佳亲 不欺朋友者 敬人得尊敬 信人得崇信 具赞美声誉 不欺朋友者 35
施人得布施 礼敬得恭敬 有财富名称 不欺朋友者 如炎火炽然 如天神光耀 成功不舍离 不欺朋友者 牛群常繁殖 耕作常丰收 享用其硕果 不欺朋友者 虽落于险崖 山巅或树桠 护佑免伤害 不欺朋友者 如深植榕树 大风吹不动 怨敌不能克 不欺朋友者 36
三十二身分 厌恶作意 ( 小部偈 3 ) Dvatimsakara Patikkūlamanasikāra Khuddakapatha 3 Atthi imasmin kaye: 1. kesa 12. yakanam 2. loma 13. kilomakam 3. nakha 14. pihakam 4. danta 15. papphasam 5. taco 16. antam 6. mansam 17. antagunam 7. naharu 18. udariyam 8. atthi 19. karisam 9. atthiminjam 20. matthalungam 10. vakkham 21. pittam 11. hadayam 22. semham 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. pubbo lohitam sedo medo assu vasa khelo singhanika lasika muttam 此身实有: 1. 发 12. 肝 23. 脓 2. 毛 13. 肋膜 24. 血 3. 爪 14. 脾 25. 汗 4. 齿 15. 肺 26. 脂肪 5. 皮 16. 肠 27. 淚 6. 肉 17. 肠间膜 28. 膏 7. 筋 18. 胃中糜 29. 唾 8. 骨 19. 粪 30. 涕 9. 骨髓 20. 脑 31. 关节滑液 10. 肾 21. 胆汁 32. 尿 11. 心 22. 痰 37
孔雀护卫偈 ( 本生经 159 ) MORAPARITTAM (Jataka 159) UDDESO: Purentam bodhi sambhare, nibbattam mora yoniyam; yena samvihita rakkham, mahasattam vanecara. Cirassam vayamantapi, neva sakkhimsu ganhitum, "Brahmamantan" ti akkhatam, parittam tam bhanama he. 前言 猎人长期想捕捉 生为孔雀的菩萨 为了圆满波罗蜜 菩萨远离诸危难 保卫自身的安全 念偈而住安稳处 让我们一起诵念 这篇梵天护卫偈 Udetayam cakkhumā ekarājā, harissa vanno pathavippa bhāso; Tam tam namassāmi harissa vannam, pathavippa bhāsam tayajja gutta viharemu divasam. Ye brāhmanā vedagu sabbadhamme, te me namo, te ca mam pālayantu; Namatthu buddhānam, namatthu bodhiya, namo vimuttānam, namo vimuttiyā; Imam so parittam katvā, moro carati esanā. Apetyam cakkhumā ekarājā, harissa vanno pathavippa bhāso; Tam tam namassāmi harissa vannam pathavippa bhasam tayajja gutta viharemu rattim. Ye brahmana vedagu sabbadhamme, te me namo, te ca mam pālayantu; Namatthu buddhānam, namatthu bodhiya, namo vimuttanam, namo vimuttiya; Imam so parittam katvā, moro vāsa makappayī ti. 38
孔雀护卫偈 ( 本生经 159 ) 金光慧眼独君王 犹如太阳出世间 光辉照亮全大地 我向您致以敬礼 辉煌照亮世间者 由于您的护卫力 我们得以离险难 日日无忧的生活 亲证诸法实相者 婆罗门与具知者 我致无上恭敬礼 愿你们皆护佑我 礼敬佛陀与觉悟 礼解脱者与解脱 孔雀作完护卫愿 就去寻找它食物 金光慧眼独君王 犹如太阳落世间 光辉依然照大地 我向您致以敬礼 辉煌照亮世间者 由于您的护卫力 我们得以离险难 夜夜无忧的生活 亲证诸法实相者 婆罗门与具知者 我致无上恭敬礼 愿你们皆护佑我 礼敬佛陀与觉悟 礼解脱者与解脱 孔雀作完护卫愿 就去整理它窝巢 鹌鹑护卫偈 行藏经 415 VATTA PARITTAM (Cariyā Pitaka) Purentam bodhi sambhare, nibbattam vatta jatiyam; yassa tejena davaggi, mahasattam vivajjayi. Therassa sariputtassa, loka nathena bhasitam; kappatthayim mahatejam, parittam tam bhanama he. 39
前言 以此护卫之威力 猛燃林火得退去 生为鹌鹑的菩萨 为了圆满波罗蜜 佛示此偈舍利弗 为使住世一长劫 让我们一起诵念 这篇鹌鹑护卫偈 Atthi loke sīlaguno, saccam soceyyanuddayā; Tena saccena kāhāmi, saccakiriya manuttaram. Āvajjetvā dhamma balam, saritva pubbake jine; Sacca balam avassāya, saccakiriya makasaham. Santi pakkhā apatanā, santi pādā avañcanā; Mātā pitā ca nikkhantā, jātaveda patikkama. Saha sacce kate mayham, mahāpajjalito sikhī; Vajjesi solasa karīsāni, udakam patvā yathā sikhī; Saccena me samo natthi, esā me saccapāramī ti. 鹌鹑护卫偈 行藏经 415 于这世间有戒德 真诚清净具慈悲 以此虔诚真实语 我作无上的誓愿 思惟正法的力量 忆念过去征服者 以此虔诚真实语 我发无上的誓愿 有翅膀而不能飞 有脚不能走出的 父母觅食的动物 迦达畏达 1 火退回 当我作出真实语 熊熊炽热的火焰 退避十六咖里沙 2 如火遇水之情景 我所作之上誓愿 此即实语波罗蜜 40
注释 1. 迦达畏达 巴 Jātaveda 意为火 2. 咖里沙 巴 karīsāni 一个正方形的土地单位 大约有一英亩 月天子经 ( 相应部 2.9 经 同 杂阿含 583 经 别译杂阿含 167 经 ) 法增比丘汉译 Candaparittam SN 2.9 Evam me sutam. Ekam samayam bhagava Savatthiyam viharati Jetavane Anathapidikassa arame. Tena kho pana samayena Candima devaputto Rahuna asurindena gahito hoti. Atha kho Candima devaputto bhagavantam anussaramano tayam velayam imam gatham abhasi. Namo te Buddha varatthu, vippamuttosi sabbadhi; sambadhapatipannosmi, tassa me saranam bhavan ti. Atha kho bhagava candimam devaputtam arabbha rahum asurindam gathaya ajjhabhasi. Tathagatam arahantam, Candima saranam gato. Rahu candam pamunchassu, Buddha lokanukampaka ti. Atha kho Rahu asurindo candimam devaputtam muncitva taramanarupo yena Vepacitti asurindo tenupasankami; upasankamitva samviggo lomahatthajato ekamantam atthasi. Ekamantam hitam kho rahum asurindam Vepacitti asurindo gathaya ajjhabhasi. Kinnu santaramanova, Rahu candam pamunchasi; 41
Samviggarupo agamma, kinnu bhatova titthasi ti. Sattadha me phale muddha, jivanto na sukham labhe. Buddha gathabhigitomhi, no ce munceyya candimam ti. 月天子经 ( 相应部 2.9 经 同 杂阿含 583 经 别译杂阿含 167 经 ) 法增比丘汉译 如是我闻 一时 世尊住在舍卫国祗树给孤独园 当时 月天子被阿修罗王罗睺擒住 其时 月天子忆念世尊 说出此偈 礼敬大雄佛 解脫于诸缚 我今遇险难 皈依于世尊 当时 世尊以月天子之偈对阿修罗王罗睺说 月天已皈依 如來阿罗汉 罗睺放月天 诸佛愍世间 于是 阿修罗王罗睺就放了月天子 然后 急忙前往维巴季 提阿修罗王处 到后 惊恐 身毛竖立地站在一旁 维巴季提阿 修罗王对站在一旁的阿修罗王罗睺说偈 42
为何如此急 罗睺放月天 汝今惊恐来 惧何而立此 阿修罗王罗睺说 佛陀诵偈颂 若不放月天 头将裂七分 生活不得乐 日天子经 相应部 2.10 经 法增比丘汉译 Suriyaparittam (SN 2.10) Evam me sutam. Ekam samayam bhagava savatthiyam viharati Jetavane Anathapindikassa arame. Tena kho pana samayena Suriyo devaputto Rahuna asurindena gahito hoti. Atha kho Suriyo devaputto bhagavantam anussaramano tayam velayam imam gatham abhasi Namo te Buddha varatthu, vippamuttosi sabbadhi; Sambadhapatipannosmi, tassa me saranam bhavan ti. Atha kho bhagava Suriyam devaputtam arabbha rahum asurindam gathahi ajjhabhasi. Tathagatam arahantam, Suriyo saranam gato. Rahu Suriyam pamuncassu, Buddha lokanukampaka ti. 43
Yo andhakare tamasi pabhankaro, Verocano mandala uggatejo. Ma Rahu gila caramantalikkhe, Pajam mamam Rahu pamunca Suriyam ti. Atha kho Rahu asurindo Suriyam devaputtam muncitva taramanarupo yena Vepacitti asurindo tenupasankami; upasankamitva samviggo lomahatthajato ekamantam atthasi. Ekamantam hitam kho rahum asurindam Vepacitti asurindo gathaya ajjhabhasi. Kinnu santaramanova, Rahu Suriyam pamuncasi; Samviggarupo agamma, kinnu bhatova titthasan ti. Sattadha me phale muddha, jivanto na sukham labhe. Buddha gathabhigitomhi, no ce munceyya Suriyam ti. 日天子经 相应部 2.10 经 法增比丘汉译 如是我闻 一时 世尊住在舍卫国祗树给孤独园 当时 日天子被阿修罗王罗睺擒住 其时 日天子忆念世尊 说了此偈 礼敬大雄佛 解脫于诸缚 我今遇险难 皈依于世尊 44
当时 世尊以日天子之偈对阿修罗王罗睺说 日天已皈依 如來阿罗汉 罗睺放日天 诸佛愍世间 黑暗放光明 光耀轮大明 罗睺去莫吞 罗睺放日天 于是 阿修罗王罗睺就放了日天子 然后 急忙前往维巴季 提阿修罗王处 到后 惊恐 身毛竖立地站在一旁 维巴季提阿 修罗王对站在一旁的阿修罗王罗睺说偈 为何如此急 罗睺放日天 汝今惊恐来 惧何而立此 阿修罗王罗睺回答说 佛陀诵偈頌 若不放日天 头将裂七分 生活不得乐 45
圣财偈 ARIYADHANA GATHA 法增比丘 2012 年 9 月汉译于澳洲佛宝寺 Yassa saddha Tathagate Acala supatitthita Silanca yassa kalyanam Ariyakantam pasamsitam Sanghe pasado yassatthi Ujubhutanca dassanam Adaliddoti tam ahu Amoghan tassa jivitam Tasma saddhanca silanca Pasadam dhamma dassanam Anuyunjetha medhavi Saram buddhana sasananti 若于如来具净信 信不倾动善安住 持戒圆满无违犯 近于圣友为赞叹 敬僧伽具清净心 所行正直常正思 彼于人中实不穷 此生做人不空过 于戒清净具信心 正见于法得法味 智者应行之修习 谨记于心佛教法 胜幡经 相应部 11.3 法增比丘 2000 年汉译于泰国八达龙玛莱岩洞寺 DHAJJAGGASUTTAM (SN 11.3) Yassa nussaranenapi, antalikkhepi panino; Patittham adhigacchanti, bhumiyam viya sabbatha. Sabbupaddava jalamha, yakkha coradisambhava; Ganana na ca muttanam, parittam tam bhanama he. 46
前言 行者只需忆此经 忆念佛陀之所言 行于空中如行地 有如一切依地立 因于此偈之威力 免除妖贼等危难 无量众生得免难 贤者我等诵此经 Evam me sutam. Ekam samayam bhagavā sāvatthiyam viharati, jetavane Anāthapindikassa ārāme. Tatra kho bhagavā bhikkhu āmantesi Bhikkhavo ti, Bhaddante ti te bhikkhu bhagavato paccassosum. Bhagavā etadavoca Bhūtapubbam bhikkhave devāsura sangāmo samupabyulho ahosi. Atha kho bhikkhave sakko devānamindo deve Tāvatimse āmantesi: Sace mārisā devānam sangāmagatānam uppajjeyya bhayam vā chambhitattam vā lomahamso vā, mameva tasmim samaye dhajaggam ullokeyyatha; mamam hi vo dhajaggam ullokayatam yam bhavissati bhayam vā chambhitattam vā lomahamso vā, so pahiyissati. No ce me dhajaggam ullokeyyātha, atha Pajāpatissa devarājassa dhajaggam ullokeyyātha. Pajāpatissa hi vo devarājassa dhajaggam ullokayatam yam bhavissati bhayam va chambhitattam vā, lomahamso vā, so pahiyissati. No ce Pajapatissa devarājassa, dhajaggam ullokeyyātha, atha Varunassa devarājassa dhajaggam ullokeyyātha, Varunassa hi vo devarājassa dhajaggam ullokayatam yam bhavissati bhayam vā chambhitattam vā lomahamso vā, so pahiyissati. No ce Varunassa devarājassa, dhajaggam ullokeyyātha atha Isānassa devarājassa dhajaggam ullokeyyātha; Isānassa hi vo devarājassa dhajaggam ullokayatam yam bhavissati bhayam vā chambhitattam vā lomahamso vā, so pahiyissatīti. Tam kho pana bhikkhave, Sakkassa vā devānamindassa dhajaggam ullokayatam, Pajāpatissa vā devarājassa dhajaggam ullokayatam, Varunassa vā devarajassa dhajaggam ullokayatam, Isānassa va devarājassa dhajaggam ullokayatam, yam bhavissati bhayam vā chambhitattam vā lomahamso vā, so pahiyethāpi no pahiyetha. Tam kissa hetu sakko hi bhikkhave devānamindo avītarāgo avītadoso avītamoho bhiru chambhī utrāsi palāyiti. Ahañca kho bhikkhave evam vadāmi, sacce tumhākam bhikkhave araññagatānam vā rukkha 47
mūlagatānam vā suññagāragatānam vā uppajjeyya bhayam vā chambhitattam vā lomahamso vā, mameva tasmim samaye anussareyyātha Iti pi so bhagavā araham, sammāsambuddho, vijjācaranasampanno, sugato, lokavidū, anuttaro purisa dammasārathi, satthā devamanussānam, buddho, bhagavā ti. Mamam hi vo bhikkhave anussaratam, yam bhavissati bhayam vā chambhitattam vā lomahamso vā, so pahiyissati. No ce mam anussareyyātha, atha dhammam anussareyyātha - Svākkhāto bhagavatā dhammo, sanditthiko, akāliko, ehipassiko, opaneyyiko, paccattam veditabbo viññuhī ti. Dhammam hi vo bhikkhave anussaratam, yam bhavissati bhayam vā chambhitattam vā lomahamso vā, so pahiyissati. No ce dhammam anussareyyātha, atha sangham anussareyyātha Suppatipanno bhagavato savakasangho, ujuppatipanno bhagavato sāvakasangho, ñayappatipanno bhagavato sāvakasangho, sāmīcippatipanno bhagavato sāvakasangho, yadidam cattāri purisayugvni attha purisapuggalā; esa bhagavato sāvakasangho, āhuneyyo, pāhuneyyo, dakkhineyyo, anjalikaranīyo, anuttaram puññakkhettam lokassā ti. Sangham hi vo bhikkhave anussaratam, yam bhavissati bhayam vā chambhitattam vā lomahamso vā, so pahiyissati. Tam kissa hetu, tathāgato hi bhikkhave araham sammāsambuddho vītarago vītadoso vītamoho abhiru achambhī anutrāsi apalāyīti. Idamavoca bhagavā, idam vatvāna sugato athāparam etadavoca satthā. Araññe rukkhamūleva, suññagāre vā bhikkhavo. Anussaretha sambuddham, bhayam tumhāka no siyā. No ce buddham sareyyātha, lokajettham narāsabham; atha dhammam sareyyātha, niyyānikam sudesitam. No ce dhammam sareyyātha, niyyanikam sudesitam; atha sangham sareyyātha, puññakkhettam anuttaram. Evam buddham sarantānam, dhammam sanghañca bhikkhavo; bhayam vā chambhitattam vā, lomahamso na hessatī ti. 48
胜幡经 相应部 11.3 法增比丘 2000 年汉译于泰国八达龙玛莱岩洞寺 如是我闻 一时佛在舍卫国祗树给孤独园 尔时佛告比丘言 比丘们 比丘们答曰 世尊 佛言 比丘们 久远以前 天神与阿修罗作战 诸天之主 帝释 1 对三十三天神 2 说 诸位进入战埸时若是恐惧 惊慌和肌 肉僵直时, 只要望着我的战幡的顶端, 那么你将能克服你的恐惧, 惊慌和肌肉僵直 你若是没见到我的战幡的顶端 那你望着天王 帕加帕底 3 战幡的顶端 你将能克服你的恐惧 惊慌和肌肉僵直 你若是没见到帕加帕底战幡的顶端 那你望着天王瓦鲁纳 4 战幡 的顶端 你将能克服你的恐惧 惊慌和肌肉僵直 你若是没见到 天王瓦鲁纳战幡的顶端 那你望着天王伊娑纳 5 战幡的顶端 你 将能克服你的恐惧 惊慌和肌肉僵直 现在 比丘们 那些天神望着一面或其它这四面战幡的 任 何的恐惧 惊慌和肌肉僵直有可能被克服 也有可能不能被克服 为什么呢 因为诸天之主帝释还未能去除贪欲 瞋恚和愚痴 他 胆怯 惊慌 怖畏以及逃离 让我告诉你 比丘们 若你进入森 林 树下 寂静空闲处时 你若恐惧 惊慌和肌肉僵直时 在那 时你只要忆念佛 想他的确是世尊 远离尘垢 断尽无明烦恼的 阿罗汉 自证成正自觉 明行具足 善逝 世间解 无上士调御 丈夫 天人师 佛 善教的尊者 比丘们 你若忆念佛 任何恐 惧 惊慌和肌肉僵直都能克服 若你不能忆念佛 那你要忆念法 想世尊所善妙及详尽解 说之法 须经学习和奉行 亲自体会和自见 是可奉行 可得成 49
果 超越时间与空间 请来亲自查看 向内返照 智者皆能各自 证知 你若忆念法 任何恐惧 惊慌和肌肉僵直都会消失 若你不能忆念法 那你要忆念僧 想僧伽是世尊的追随者 良好地修行佛法 僧伽是世尊的追随者 直接地修行佛法 僧伽 是世尊的追随者 正确地修持佛法以求脱离苦 僧伽是世尊的追 随者 适当地依教奉行 修习清净梵行 他们即是四双八辈人(向 须沱洹 须沱洹 向斯陀含 斯陀含 向阿那含 阿那含 向阿罗汉 阿 罗汉) 那才是世尊的追随者僧伽 应当虔诚礼敬 应当热忱欢 迎 应当布施供养 应当合什敬礼 是世间的无上福田 你若忆 念僧 任何恐惧 惊慌和肌肉僵直都会消失 为什么是这样呢 因为如来 及我的弟子们 是阿罗汉 圆满觉悟 祛除贪欲 瞋 恚和愚痴 不会胆怯 惊慌 怖畏和逃离 世尊欲重宣此义 说言: 比丘们若住于林中 或树荫下 无人空闲处 心中忆念佛 不会知道恐惧和灾患 若不能忆念佛 --- 世上最高者 人中勇健者 那么心中忆念法 常常要应用的 指导法则 若不能忆念法 --- 世尊所善教的引导解脱的法理 那 么心中忆念僧伽 人们能种下好种子的无上良田 若你皈依佛 法及僧伽 那么恐惧 惊慌和肌肉僵直将不会出现 注释 1. 帝释 三十三天天王 名萨迦 Sakka 2. 三十三天 也称为忉利天,Tāvatimsa 有三十三个天王 3. 天王帕加帕底 也译作波阇波提 巴 Pajāpati 4. 天王瓦鲁纳 海神 巴 Varuna 5. 天王伊娑纳 巴 Isāna 50
阿达那地雅护卫偈 ATANATIYAPARITTAM Uddeso Appasannehi nathassa, Sasane sadhusammate Amanussehi candehi, Sada kibbisakaribhi. Parisanan catussannam, Ahimsaya ca guttiya, Yam desesi mahāviro, Parittam tam bhanama he. 前言 敝恶之非人 常行诸恶业 于佛陀教法 不具诚信心 于人中四姓 世尊诵此偈 愿能护卫彼 免除诸厄难 Vipassissa namatthu, cakkhumantassa sirīmato; Sikkhissapi namatthu, sabbabhūtānukampino. Vessabhussa namatthu, nhātakassa tapassino; Namatthu kakusandhassa, mārasena pamaddinno. Konāgamanassa namatthu, brāhmanassa vusīmato; Kassapassa ca namatthu, vippamuttassa sabbadhi. Angīrasassa namatthu, sakyaputtassa sirīmato; Yo imam dhammam desesi, sabbadukkhā-panūdanam. Ye cāpi nibbutā loke, yathābhūtam vipassisum; Te janā apisunā, mahantā vītasāradā. Hitam deva manussānam, yam namassanti gotamam; Vijjācaranasampannam, mahantam vitasāradam. Vijjācaranasampannam, Buddham vandāma Gotaman ti. Namo me sabba Buddhānam, uppannānam mahesinam, Tanhankaro mahāviro, medhankaro mahāyaso, Saranankaro lokahito, Dipankaro jutidharo, Kondañño janapāmokkho, mangalo purisāsabho, Sumano sumano dhiro, Revato rativaddhano, Sobhīto gunasampanno, Anomadassī januttamo, Padumo lokapajjoto, Nārado varasārathī, Padumuttaro sattasāro, Sumedho appatipuggalo, Sujāto sabbalokaggo, Piyadassi narāsabho, Atthadassī kāruniko, Dhammadassī tamonudo, Siddhatho asamo loke, Tisso ca vadatam varo, Pusso ca varado buddho, Vipassi ca anūpamo, Sikhī sabbahito satthā, Vessabhū sukhadāyako, 51
Kakusandho satthavāho, Konāgamano rananjaho, Kassapo sirisampanno, Gotamo sakyapungavo. Ete caññe ca sambuddhā, aneka satakotayo; Sabbe buddhā asamasama, sabbe buddha mahiddhika. Sabbe dasa balūpetā, vesarajjeh-upāgatā; Sabbe te patijānanti, asabham thanā muttamam. Sīhanadam andante te, parisāsu visāradā; Brahma cakkam pavattenti, loke appativattiyam. Upetā buddha dhammehi, atthārasahi nāyaka; Dvattimsa lakkhanūpetā, sityā nubyañjanā dharā. Byāma ppabhāya suppabhā, sabbe te muni kuñjarā; Buddhā sabbaññuno ete, sabbe khināsavā jinā. Mahāpabhā mahāteja, mahapañña mahabbalā; Mahākārunikā dhirā, sabbesānam sukhāvahā. Dipa natha patitthā ca, tānā lenā ca pāninam; Gatī bandhū mahessāsā, saranā ca hitesino. Sadevakassa lokassa, sabbe ete parāyanā; Tesāham sirasā pāde, vandāmi purisuttame. Vacasā manasā ceva, vandāmete tathāgate; Sayane āsane thāne, gamane cāpi sabbadā. Sadā sukkhena rakkhantu, buddha santikara tuvam; Tehi tvam rakkhito santo, mutto sabbabhayehi ca. Sabbaroga vinimutto, sabbasantāpavajjito; Sabbaveramatikkanto, nibbuto ca tuvam bhava. Tesam saccena silena, khanti mettā balena ca; Tepi tumhe*(amhe) anurakkhantu, ārogena sukhena ca. Puratthimasmim disābhāge, santi bhūtā mahiddhikā; Tepi tumhe*(amhe) anurakkhantu, ārogena sukhena ca. Dakkhinasamim disābhāge, santi devā mahiddhikā; Tepi tumhe*(amhe) anurakkhantu, ārogena sukhena ca. Pacchimasmim disābhāge, santi nāgā mahiddhikā; Tepi tumhe*(amhe) anurakkhantu, ārogena sukhena ca. Uttarasmim disābhāge, santi yakkhā mahiddhikā; Tepi tumhe*(amhe) anurakkhantu, ārogena sukkhena ca. Purimadisam Dhatarattho, dakkhinena Virulhako; Pacchimena Virūpakkho, Kuvero uttaram disam. Cattaro te mahārājā, lokapālā yasassino; Tepi tumhe*(amhe) anurakkhantu, ārogena sukhena ca. Ākāsatthā ca bhumattha, devā nāgā mahiddhikā; Tepi tumhe*(amhe) anurakkhantu, ārogena sukhena ca. Nathi me saranam aññam, Buddho me saranam varam, 52
Etena sacca vajjena, hotu te jayamangalam. Nathi me saranam aññam, Dhammo me saranam varam, Etena sacca vajjena, hotu te jayamangalam. Nathi me saranam aññam, Sangho me saranam varam, Etena sacca vajjena, hotu te jayamangalam. Yankinci ratanam loke, vijati vividham puthu, Ratanam Buddham samam nathi, tasma sotthi bhavantu te*(me). Yankinci ratanam loke, vijati vividham puthu, Ratanam Dhammam samam nathi, tasma sotthi bhavantu te*(me). Yankinci ratanam loke, vijati vividham puthu, Ratanam Sangham samam nathi, tasma sotthi bhavantu te*(me). Sakkatvā Buddharatanam, osatham uttamam varam, Hitam devamanussānam, Buddha tejena sotthinā, Nassantu paddavā sabbe, dukkha vūpa samentu te*(me). Sakkatvā Dhammaratanam, osatham uttamam varam, Parilahupasamanam, Dhamma tejena sotthinā, Nassantu paddavā sabbe, bhayā vūpa samentu te*(me). Sakkatvā Sangharatanam, osatham uttamam varam, Ahuneyyam pahuneyyam, Sangha tejena sotthinā, Nassantu paddavā sabbe, rogā vūpa samentu te*(me). Sabbītiyo vivajjantu, soko rogo vinassatu; Mā te bhavantvantaraya, sukhi dīgha yuko bhava. Abhivādana sīlissa, niccam vuddhā pacāyino; cattāro dhamma vāddhanti, āyu vanno sukham balam. 注 *自诵用 amhe 或 me 阿达那地雅护卫偈 敬礼毗婆尸 具慧耀庄严 敬礼尸弃佛 怜悯诸众生 敬礼毗舍浮 精进除垢染 敬礼拘留孙 粉碎诸魔军 礼拘那伽摩 圆满净梵行 敬礼迦叶佛 解脱诸烦恼 礼昂齐拉沙 伟大的释子 开示诸正法 遣除一切苦 照见法实相 于世灭欲火 真实柔和语 具慧无恐惧 敬礼乔达摩 为人天利乐 成就慧与行 具足大人相 53
明行足释迦 向您致敬礼 敬礼众佛陀 利益诸众生 除爱佛大勇 智能佛位高 皈依佛济世 燃灯佛光耀 智调佛众尊 吉祥佛殊胜 胜意佛慈悯 离婆佛随喜 光耀佛具德 超见佛众尊 莲花佛照世 那兰佛导师 胜莲佛众皈 善慧佛无上 善生佛众尊 欢喜佛人尊 义见佛大慈 法见佛除泯 神通佛无比 提舍佛慧尊 弗沙佛善说 超见佛无比 尸弃佛人师 维舍佛欢乐 具峰佛断系 拘那佛无恼 迦叶佛光荣 瞿昙释迦尊 于诸正自觉 以及诸佛陀 亿中无有等 具足神通力 诸佛具十力 具慧无恐惧 诸佛均宣世 无上正等知 诸佛狮子吼 八众中无畏 转于正法轮 出离于世间 佛陀人天师 十八功德法 具足三二相 以及八十好 无上寂静者 佛光环围绕 正知正自觉 战胜众魔军 光耀大神通 大慧大力量 大慈与正定 圆满众生福 众生之洲渚 支持与护卫 庇护 天堂 友 救助 皈依 恩 一切诸佛陀 人天之皈依 我为诚敬礼 顶礼于佛足 我以身口意 敬礼成就者 无论任何时 行住或坐卧 愿诸和平佛 护卫常安乐 免离一切难 以及众危厄 愿你获康宁 无忧愁焦虑 愿你克众敌 无患与安详 以此真实力 戒德 忍 慈爱 愿诸佛护佑 无病得安康 东方诸乐神 具足大神力 愿众神护佑 无病得安康 南方鸠槃茶 具足大神力 愿众神护佑 无病得安康 西方众龙神 具足大神力 愿众神护佑 无病得安康 北方众夜叉 具足大神力 愿众神护佑 无病得安康 54
东持国天王 南增长天王 西广目天王 北多闻天王 此四大天王 与诸天神众 愿众神护佑 无病得安康 天空和地上 龙神大力者 愿众神护佑 无病得安康 佛陀之教法 众多护法神 愿众神护佑 无病得安康 於我无他依 佛为真皈依 以此真实语 愿我得胜利 於我无他依 法为真皈依 以此真实语 愿我得胜利 於我无他依 僧为真皈依 以此真实语 愿我得胜利 世上任何宝 此处他处求 无宝等佛宝 愿你得安祥 世上任何宝 此处他处求 无宝等法宝 愿你得安祥 世上任何宝 此处他处求 无宝等僧宝 愿你得安祥 礼敬于佛宝 实为无上药 福利于人天 以佛大威力 诸忧恼消除 诸痛苦平息 礼敬于法宝 实为无上药 息灭众欲火 以法大威力 诸忧恼消除 诸怖畏平息 礼敬于僧宝 实为无上药 应供善款待 以僧大威力 诸忧恼消除 诸病苦平息 愿不幸转化 愿疾病消除 无险难不幸 愿安乐长寿 谦虚与恭敬 尊老敬贤者 将获四福报 寿 貌 乐 健康 盎哥摩罗护卫偈 ANGULIMALAPARITTAM Yatoham bhagini ariyāya jātiyā jāto, Nābhijānāmi sañcicca pānam jīvitā voropetā, Tena saccena sotthi te hotu sotthi gabbhassa. 55
盎哥摩罗护卫偈 姐妹自我入圣以来 我不曾取众生生命 我以这真实的话语 愿你平安胎儿平安 七觉支偈 BOJJHANGAPARITTAM Bojjhango sati sankhāto, dhammanam vicayo tathā; Viriyam pīti pasaddhi, bojjhangā ca tathāpare. Samadh-upekkha bojjhangā, satte te sabbadassinā; Muninā sammadakkhātā, bhāvitā bahulīkatā. Samvattanti abhiññaya, nibbānāya ca bodhiyā; Etena saccavajjena, sotthi te hotu sabbadā. Ekasmim samaye nātho, Moggallānañca Kassapam; Gilāne dukkhite disvā, bojjhange satta desayi. Te ca tam abhinanditvā, rogā muccimsu tankhane; Etena saccavajjena, sotthi te hotu sabbadā. Ekadā dhammarājāpi, gelaññenā bhipīlito; Cundattherena taññeva, bhanāpetvāna sādaram. Sammoditvā ca ābādhā, tamhā vutthāsi thānaso, Etena saccavajjena, sotthi te hotu sabbadā. Pahīna te ca ābādhā, tinnannampi mahesinam; Maggāhata kilesāva, pattā nuppatti dhammatam; Etena saccavajjena, sotthi te hotu sabbadā. 七觉支偈 开悟的条件即是: 念觉支 择法觉支, 精进觉支 喜觉支 轻安觉支 定觉支, 以及第七舍觉支 这是牟尼所详说 若不断修习提升 获神通悟道涅槃 以此真实的话语 愿你常平安无恙 56
有一次两位尊者 目犍连和大迦叶 受到疾病的折磨 佛开示七觉支法 他们获得法喜乐 即从病痛得解脱, 以此真实的话语 愿你常平安无恙 有一次法王染病 佛叫纯陀长老诵 这篇七觉支经文 他亲切关怀诵经 当佛获得法喜乐 即从病痛得解脱, 以此真实的话语 愿你常平安无恙 三位大圣者的病 得以顺利而去除 就如正道破烦恼 依自然法得解脱 以此真实的话语 愿你常平安无恙 无畏偈 ABHAYAPARITTAM Yandunnimittam avamangalañca, yo cāmanāpo sakunassa saddo, Pāpaggaho dussupinam akantam, buddhānubhāvena vināsamentu. Yandunnimittam avamangalañca, yo cāmanāpo sakunassa saddo, Pāpaggaho dussupinam akantam, dhammānubhāvena vināsamentu. Yandunnimittam avamangalañca, yo cāmanāpo sakunassa saddo, Pāpaggaho dussupinam akantam, sanghānubhāvena vināsamentu. 57
无畏偈 愿诸不祥的征兆 衰鸟啼恶星梦魇 所有不如意事项 佛力加持化为零 愿诸不祥的征兆 衰鸟啼恶星梦魇 所有不如意事项 法力加持化为零 愿诸不祥的征兆 衰鸟啼恶星梦魇 所有不如意事项 僧力加持化为零 苦缠偈 DUKKHAPPATTĀDIGĀTHĀ (DEVATĀUYYOJANAGĀTHĀ 送别天神偈) Dukkhappattā ca nidukkhā, bhayappattā ca nibhayā, Sokappattā ca nissokā, hontu sabbepi pānino. Ettavatā ca amhehi, sambhatam puññasampadam, Sabbe devānumodantu, sabbasampattisiddhiyā. Dānam dadantu saddhāya, sīlam rakkhantu sabbadā, Bhavanābhiratā hontu, gacchantu devatāgatā. Sabbe Buddhā balappattā, paccekānañca yam balam, Arahantānañca tejena, rakkham bandhāmi sabbaso. 苦缠偈 痛苦众生能离苦 恐惧众生离恐惧 悲恸众生离悲恸 愿众生皆能如是 我们所获诸福德 及所累积的功德 愿天人们皆随喜 愿他们幸福安乐 以虔诚的心布施 谨严守持于戒律 58
喜于修习诸禅定 送别天神回天界 以诸佛的威德力 辟支佛的威德力 阿罗汉成就威力 愿线绕处皆护卫 三十波罗蜜 TIMSA PĀRAMĪ Pathamam dānapāramī dānaupapāramī dānaparamatthapāramī, Dutiyam sīlapāramī sīlaupapāramī sīlaparamatthapāramī, Tatiyam nekkhammapārami nekkhammaupapārami nekkhammaparamatthapāramī, Catuttham paññapāramī paññaupapāramī paññaparamatthapāramī, Pañcamam viriyapāramī viriyaupapāramī viriyaparamatthapāramī, Chatthamam khantīpāramī khantīupapāramī khantīparamatthapāramī, Sattamam saccāpāramī saccāupapāramī saccāparamatthapāramī, Atthamam adhitthānapāramī adhitthānaupapāramī adhitthānaparamatthapāramī, Navamam mettāpāramī mettāupapāramī mettāparamatthapāramī, Dasamam upekkhāpāramī upekkhāupapāramī upekkhāparamatthapāramī, Samatimsapāramī meytrī mettā karunā muditā upekkhākusalasampanno. 三十波罗蜜 第一 普通布施波罗蜜 上乘布施波罗蜜 最高布施波罗蜜 第二 普通持戒波罗蜜 上乘持戒波罗蜜 最高持戒波罗蜜 第三 普通出离波罗蜜 上乘出离波罗蜜 最高出离波罗蜜 第四 普通智慧波罗蜜 上乘智慧波罗蜜 最高智慧波罗蜜 59
第五 普通精进波罗蜜 上乘精进波罗蜜 最高精进波罗蜜 第六 普通忍辱波罗蜜 上乘忍辱波罗蜜 最高忍辱波罗蜜 第七 普通真诚波罗蜜 上乘真诚波罗蜜 最高真诚波罗蜜 第八 普通欲愿波罗蜜 上乘欲愿波罗蜜 最高欲愿波罗蜜 第九 普通慈心波罗蜜 上乘慈心波罗蜜 最高慈心波罗蜜 第十 普通舍弃波罗蜜 上乘舍弃波罗蜜 最高舍弃波罗蜜 这三十种波罗蜜 加友情慈心悲心 喜心舍心皆具足 佛胜吉祥偈 JAYAMANGALA ATTHAGĀTHĀ Bāhum sahassa mabhinimmita sāvudhantam, Girīmekhalam udita ghora sasena māram, Dānādi dhamma vidhinā jitavā munindo, Tam tejasā bhavatu te jayamangalāni. Mārāti reka 'mabhi yujjhita sabba rattim, Ghoram panālavaka makkha mathaddha yakkham, Khantī sudanta vidhinā jitavā munindo, Tam tejasā bhavatu te jayamangalāni. Nālāgirim gaja varam ati matta bhūtam, Dāvaggi cakka masanīvā sudārunantam, Mettambu seka vidhinā jitavā munindo, Tam tejasā bhavatu te jayamangalāni. Ukkhitta khagga matihattha sudāru nantam, Dhāvan ti yojana patham Gulimāla vantam, Iddhībhi sankhata mano jitavā munindo, Tam tejasā bhavatu te jayamangalāni. Katvāna kattha mudaram iva gabbhi nīyā, Ciñcāya duttha vacanam janakāya majjhe, Santena soma vidhinā jitavā munindo, Tam tejasā bhavatu te jayamangalāni. Saccam vihāya matisaccaka vāda ketum, Vādā bhiropita manam atiandha bhūtam, Paññā padipa jalito jitavā munindo, Tam tejasā bhavatu te jayamangalāni. 60
Nandopananda bhujagam vibudham mahiddhim, Puttena thera bhujagena damāpayanto, Iddhūpadesa vidhinā jitavā munindo, Tam tejasā bhavatu te jayamangalāni. Duggāha ditthi bhujagena sudattha hattham, Brahmam visuddhi juti middhi bakā bhidhānam, Ñānā gadena vidhinā jitavā munindo, Tam tejasā bhavatu te jayamangalāni. Etāpi Buddha jayamangala atthagāthā, Yo vācako dina dine sarate matandi, Hitvāna neka vividhāni cupaddavāni, Mokkham sukham adhi gameyya naro sapañño. 佛胜吉祥偈 魔现千手相各执兵器 在象上指挥大军怒吼 世尊以施舍法降服他 以此威力愿你获吉祥 威胜魔罗的阿拉哇卡 夜叉暴躁自大的夜战 世尊以忍辱法降服它 以此威力愿你获吉祥 醉象纳拉齐陵如林火 威如火轮又猛如雷电 世尊以慈悲法降服它 以此威力愿你获吉祥 指蔓杀人魔盎哥摩罗 挥剑追佛三由旬的路 世尊以神变法降服他 以此威力愿你获吉祥 以木盆伪装着大肚子 迦杜瓦娜人前诽谤佛 世尊以容忍法化解它 以此威力愿你获吉祥 沙加卡天神心起邪见 高论犹如倒置的旗帜 世尊明灯智慧调服他 以此威力愿你获吉祥 神力龙王南多巴难陀 佛遣目连化龙擒拿它 61
世尊开导之法感化他 以此威力愿你获吉祥 庄严光耀的梵天跋卡 邪见如被蛇紧缠双手 世尊以智慧法调服他 以此威力愿你获吉祥 天天诵持及时时忆念 这八首的佛胜吉祥偈 以便祛除不祥与障碍 智者皆得安乐与解脱 胜利偈 JAYAPARITTAM Mahā kāruniko nātho, hitāya sabba pāninam, Pūretvā pārami sabbā, patto sambodhi muttamam. Etena sacca vajena, hotu te jaya mangalam. Jayanto bodhiyā mule, sakyānam nandi vaddhano, Evam tvam vijayo hohi, jayassu jaya mangale. Aparā jita pallanke, sīse patha vipokkhare, Abiseke sabba buddhānam, aggappatto pamodati. Sunakkhattam sumangalam, supabhātam suhutthitam, Sukhano sumuhutto ca, suyittham brahma cārīsu. Padakkhinam kāya kammam, vācā kammam padakkhinam, Padakkhinam mano kammam, panidhī te padakkhinā, Padakkhināni katvāna, lābhantatthe padakhine. So atthaladdho sukhito, virulho buddhasāsane, Arogo sukhito hohi, saha sabbehi ñātibhi. Sā atthaladhā sukhitā, virulhaddhā buddhasāsane, Arogā sukhitā hohi, saha sabbehi ñātibhi. Te atthaladhā sukhitā, virulhaddhā buddhasāsane, Arogā sukhitā hotha, saha sabbehi ñātibhi. Sakkatva buddharatanam, osatham uttamam varam, Hitam devāmanussānam, buddha tejena sotthinā, Nassantupaddavā sabbe, dukkhā vūpasamentu te. Sakkatva dhammaratanam, osatham uttamam varam, Parilāhūpāsamanam, dhamma tejena sotthinā, Nassantupaddavā sabbe, bhayā vūpasamentu te. Sakkatva sangharatanam, osatham uttamam varam, 62
Āhuneyyam pāhuneyyam, sangha tejena sotthinā, Nassantupaddavā sabbe, rogā vūpasamentu te. Natthi me saranam aññam, Buddho me saranam varam, Etena sacca vajjena, hotu te jayamangalam. Natthi me saranam aññam, Dhammo me saranam varam, Etena sacca vajjena, hotu te jayamangalam. Natthi me saranam aññam, Sangho me saranam varam, Etena sacca vajjena, hotu te jayamangalam. Yankinci ratanam loke, vijjati vividham puthu, Ratanam Buddham samam natthī, tasma sotthi bhavantu te. Yankinci ratanam loke, vijjati vividham puthu, Ratanam Dhammam samam natthī, tasma sotthi bhavantu te. Yankinci ratanam loke, vijjati vividham puthu, Ratanam Sangham samam natthī, tasma sotthi bhavantu te. 胜利偈 大悲的世尊 为众生利益 圆满波罗蜜 自证无上觉 以此真实语 愿你得胜利 世尊在树下 获得了胜利 为释迦族人 带来了光荣 愿你得胜利 以不败之姿 安坐在诸佛 加持宝座上 世尊安住于 无上喜悦里 吉祥的星星 吉祥的祝福 吉祥的晨曦 吉祥的供奉 吉祥的时辰 善供梵行者 若身业正行 口业以正行 意业以正行 欲愿以正行 以此诸正行 必导至涅槃 愿他能获得 利益与幸福 在正法成长 无有诸病苦 与他的眷属 快乐的生活 愿她能获得 利益与幸福 在正法成长 无有诸病苦 与她的眷属 快乐的生活 愿他们获得 利益与幸福 在正法成长 无有诸病苦 与他们眷属 快乐的生活 63
礼敬于佛宝 实为无上药 福利予人天 以佛大威力 愿你得平安 诸忧恼消除 诸痛苦平息 礼敬于法宝 实为无上药 息灭众欲火 以法大威力 愿你得平安 诸忧恼消除 诸怖畏平息 礼敬于僧宝 实为无上药 应供善款待 以僧大威力 愿你得平安 诸忧恼消除 诸病苦平息 于我无他依 佛为真皈依 以此真实语 愿你得胜利 于我无他依 法为真皈依 以此真实语 愿你得胜利 于我无他依 僧为真皈依 以此真实语 愿你得胜利 世上任何宝 此处他处求 无宝等佛宝 愿你得安祥 世上任何宝 此处他处求 无宝等法宝 愿你得安祥 世上任何宝 此处他处求 无宝等僧宝 愿你得安祥 大千世界吉祥偈 MAHAMANGALACAKKAVALA Siri dhiti mati tejo jaya siddhi, mahiddhi mahāgunam, Āparimita puññādhi kārassa, sabbantarāya nivārana, Samatthassa bhagavato arahato sammā sambuddhassa. Dvattimsa mahā purisa lakkhanānubhāvena, Asītyā nubyañjana lakkhanānubhāvena, Atthuttara sata mangala lakkhanānubhāvena, Chabbanna ramsyānubhāvena, Ketu mālā nubhāvena, Dasa pāramitānubhāvena, Dasa upa paramitanubhāvena, Dasa paramattha paramitānubhāvena, Sila samādhi paññanubhāvena, Buddhānubhāvena, Dhammānubhāvena, Sanghānubhāvena, Tejānubhāvena, Iddhyānubhāvena, 64
Balānubhāvena, Ñeyya dhammānubhāvena, Caturāsiti sahassa dhammakkhāndhanubhāvena, Nawa lokuttara dhammānubhāvena, Atthangika maggānubhāvena, Attha samāpattyānubhāvena, Chala bhiññānubhāvena, Catusaccañānānubhāvena, Dasabalañānānubhāvena, Sabbaññutañānānubhāvena, Mettā karunā muditā upekkhānubhāvena, Sabba paramitānubhāvena, Ratanattaya saranānubhāvena, Tuyham sabba roga sokupaddava, Dukkha domanassu pāyāsā vinassantu, Sabba antarāyāpi vinassantu, Sabba sankappā tuyham samijjhantu, Dighayuko hotu sata vassa jivena, Samangiko hotu sabbadā, Ākāsa pabbata vana bhumi tatāka ganga mahā samudda, Ārakkhakā devatā sadā tumhi anurakkhantu. Bhavatu sabba mangalam, rakkhantu sabba devatā, sabba Buddhānu bhāvena, sadā sotthī bhavantu te, Bhavantu sabba mangalam, rakkhantu sabba devatā, sabba Dhammānu bhāvena, sadā sotthī bhavantu te, Bhavatu sabba mangalam, rakkhantu sabba devatā, sabba Sanghānu bhāvena, sadā sotthī bhavantu te. Nakkhattayakkhabhūtānam, pāpaggahanivāranā, Parittassānubhāvena, Hantvā tesam upaddave. Nakkhattayakkhabhūtānam, pāpaggahanivāranā, Parittassānubhāvena, Hantvā tesam upaddave. Nakkhattayakkhabhūtānam, pāpaggahanivāranā, Parittassānubhāvena, Hantvā tesam upaddave. 大千世界吉祥偈 圣洁 勇气 与智慧 光荣 胜利 与圆成 大神通与大功德 无量功德的嗣者 65
能祛除诸障碍者 世尊阿罗汉正觉 具三十二相威力 八十种好的威力 百零八种吉祥力 六色身光的威力 顶髻严光的威力 十普通波罗蜜力 十中级波罗蜜力 十上级波罗蜜力 诸戒定慧的威力 以佛陀的大威力 以佛法的大威力 以僧伽的大威力 以佛光荣的威力 以佛神变的威力 以佛诸力的威力 佛所知法的威力 八万四千法蕴力 九出世间法威力 以八圣道的威力 八世间定的威力 六种神通的威力 慈悲喜舍的威力 诸波罗蜜的威力 皈依三宝的威力 愿你的病 愁 灾难 苦 忧伤 悲痛消失 愿你的诸愿成就 愿你的寿命增长, 愿你的诸善增胜 愿居空中与山林 地面 悬崖 恒河里 大海神常护佑您 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗诸佛的威德力 愿你得永恒安乐 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗诸法的威德力 愿你得永恒安乐 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗僧伽的威德力 愿你得永恒安乐 以此偈的护卫力 愿能免除诸患难 灾星妖鬼和恶星 愿诸灾难化为零 66
以此偈的护卫力 愿能免除诸患难 灾星妖鬼和恶星 愿诸灾难化为零 以此偈的护卫力 愿能免除诸患难 灾星妖鬼和恶星 愿诸灾难化为零 胜吉祥偈 SUMANGALAGATHA Bhavatu sabba mangalam, rakkhantu sabba devatā, sabba Buddhānu bhāvena, sadā sotthī bhavantu te, Bhavantu sabba mangalam, rakkhantu sabba devatā, sabba Dhammānu bhāvena, sadā sotthī bhavantu te, Bhavatu sabba mangalam, rakkhantu sabba devatā, sabba Sanghānu bhāvena, sadā sotthī bhavantu te. Nakkhattayakkhabhūtānam, Pāpaggahanivāranā, Parittassānubhāvena, Hantvā tesam upaddave. Nakkhattayakkhabhūtānam, Pāpaggahanivāranā, Parittassānubhāvena, Hantvā tesam upaddave. Nakkhattayakkhabhūtānam, Pāpaggahanivāranā, Parittassānubhāvena, Hantvā tesam upaddave. 胜吉祥偈 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗诸佛的威德力 愿你得永恒安乐 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗诸法的威德力 愿你得永恒安乐 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗僧伽的威德力 愿你得永恒安乐 以此偈的护卫力 愿能免除诸患难 灾星妖鬼和恶星 愿诸灾难化为零 67
以此偈的护卫力 愿能免除诸患难 灾星妖鬼和恶星 愿诸灾难化为零 以此偈的护卫力 愿能免除诸患难 灾星妖鬼和恶星 愿诸灾难化为零 小千世界吉祥偈 法增比丘汉译 CULLAMANGALACAKKAVĀLA Sabba Buddhānu bhāvena, Sabba Dhammānu bhāvena, Sabba Sanghānu bhāvena, Buddhāratanam, Dhammāratanam, Sanghāratanam, Tinnamratanānam, Anubhāvena caturasitisahassa, Dhammakkhandānu bhāvena, Pitakatayānu bhāvena, Jinasavakānu bhāvena. Sabbe Sabbe Sabbe Sabbe Sabbe Sabbe te te te te te te rogā, bhayā, antarāyā, upaddavā, dunnimittā, avamangalā vinasantu. Ayu vaddhako dhanavaddhako, Siri vaddhako yasavaddhako, Balavaddhako vannavaddhako, Sukhavaddhako hotu sabbadā.* Dukkha roga bhayā verā, Sokā sattu cupaddavā, Anekā antarāyapi, Vinassantu ca tejasā, Jaya siddhi dhanam lābham, Sotthi bhāgyam sukham balam, Siri āyu ca vanno ca, 68
Bhogam vuddhi ca yasavā, Satavassā ca āyū ca, Jīva siddhi bhavantu te. Bhavatu sabba mangalam, Rakkhantu sabba devatā, Sabba Buddhānubhāvena, Sadā sotthī bhavantu te, Bhavantu sabba mangalanm, Rakkhantu sabba devatā, Sabba Dhammānubhāvena, Sadā sotthī bhavantu te, Bhavatu sabba mangalam, Rakkhantu sabba devatā, Sabba Sanghānubhāvena, Sadā sotthī bhavantu te. 注* If the dāyakā is a lady, change the verse to Āyu vaddhakā dhanavaddhakā, Siri vaddhakā yasavaddhakā, Balavaddhakā vannavaddhakā, Sukhavaddhakā hotu sabbadā. 若受祝福者是女的 改为 Āyu vaddhakā dhanavaddhakā, Siri vaddhakā yasavaddhakā, Balavaddhakā vannavaddhakā, Sukhavaddhakā hotu sabbadā. 小千世界吉祥偈 以一切佛之威力 以一切法之威力 以一切僧之威力 以诸佛宝之威力 以诸法宝之威力 以诸僧宝之威力 以诸三宝之威力 八万四千法蕴力 以诸三藏的威力 胜者弟子的威力 愿你的一切病患 愿你的一切怖畏 愿你的一切障碍 愿你的一切灾难 愿你的一切凶兆 愿你的一切不祥 都完全消失无余 愿你的寿命增长 愿你的财富增长 愿你的吉祥增长 愿你的名誉增长 69
愿你的体力增长 愿你的容颜增胜 愿你的快乐增长 愿你天天皆如是 愿你所有的痛苦 疾病 险难 怨敌 忧 以及所有的不幸 各种灾难和障碍 以此威力尽除灭 愿你胜利 成就 财 利得 平安 幸福 乐 体力 吉祥 寿 容貌 福报 声誉均增长 愿你的寿命增长 愿你的生命增胜 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗诸佛的威德力 愿你得永恒安乐 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗诸法的威德力 愿你得永恒安乐 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗僧伽的威德力 愿你得永恒安乐 大悲世尊偈 MAHĀKĀRUNIKONĀTHOTIĀDI GĀTHĀ 法增比丘 2012 年 3 月汉译于澳洲佛宝寺 Mahākāruniko nātho Atthāya sabbā pāninam Puretvā pārami sabbā Patto sambodhimuttamam Etena sacca vajjena Mā hontu sabbupaddavā Mahākāruniko nātho Hitāya sabbā pāninam Puretvā pārami sabbā Patto sambodhimuttamam Etena sacca vajjena 70
Mā hontu sabbupaddavā Mahākāruniko nātho Sukhāya sabbā pāninam Puretvā pārami sabbā Patto sambodhimuttamam Etena sacca vajjena Mā hontu sabbupaddavā 大悲世尊偈 具大悲心的世尊 为了众生的利益 圆满一切波罗蜜 自证无上的菩提 以这真实的话语 愿诸障碍皆消除 具大悲心的世尊 为了众生的幸福 圆满一切波罗蜜 自证无上的菩提 以这真实的话语 愿诸障碍皆消除 具大悲心的世尊 为了众生的安乐 圆满一切波罗蜜 自证无上的菩提 以这真实的话语 愿诸障碍皆消除 71
十法经 ( 增支部10.48 ) 法增比丘2000年中译及注释于马来西亚崇圣寺 DASADHAMMASUTTAM (AN 10.48) Evam me sutam ekam sammayam Bhagavā Sāvatthi yam viharati Jetavane Anāthapindikassa ārāme. Tatra kho, Bhagavā bhikkhu āmantesi: bhikkhavo ti. Bhadante ti te bhikkhu Bhagavato paccassosum. Bhagava etadavoca: Dasa ime bhikkhave dhammā pabbajitena abhinham paccavekkhitabbā. Katame dasa? 1. Vevanniyamhi ajjhupagato ti pabbajitena abhinham paccavekkhitabbam. 2. Parapatibaddhā me jivikā ti pabbajitena abhinham paccavekkhitabbam. 3. Añño me ākappo karaniyo ti pabbajitena abhinham paccavekkhitabbam. 4. Kacci no kho me attā silato na upavadati ti pabbajitena abhinham paccavekkhitabbam. 5. Kacci nu kho mam anuvicca viññu sabrahmacāri silato na upavadanti ti pabbajitena abhinham paccavekkhitabbam. 6. Sabbehi me piyehi manāpehi nānābhavo vinābhāvo ti pabbajitena abinham paccavekkhitabbam. 7. Kammassakomhi, kammadāyādo, kammayoni, kammabandhu, kammapatisarano, yam kammam karissāmi kalyānam vā pāpakam vā, tassa dāyādo bhavissāmi ti pabbajitena abhinham paccavekkhitabbam. 8. Kathambhutassa me rattin divā vitipatanti ti pabbajitena abhinham paccavekkhitabbam. 9. Kacci nu khoham suññāgāre abhiramāmi ti pabbajitena abhinham paccavekkhitabbam. 10. Atthi nu kho me uttarimanussadhammā, alam ariya ñāna dassana viseso adhigato? Soham pacchime kāle sabrahmacārihi puttho na manku bhavissāmi ti pabbajitena abhinham paccavekkhitabbam. Ime kho bhikkhave dasadhammā pabbajitena abhinham paccavekkhitabbā ti. Idam avoca bhagavā. Attamanā te bhikkhu Bhagavato bhāsitam abhinandun ti. 72
十法经 ( 增支部10.48 ) 法增比丘2000年中译及注释于马来西亚崇圣寺 我是这么听说的 有一次 佛住在舍卫国1 在给孤独长者2供养的祗树园精舍 3里 佛陀告诉诸比丘 诸比丘 离家出家修行的梵行者4应审 思5十法6 是哪十法呢 1 梵行者应审思 我等是无有阶级7 2 梵行者应审思 我等是依赖众人的供养8而得以资生9 3 梵行者应审思 我等是追循更多的戒律10修行 4 梵行者应审思 我将不会后悔11自己的戒行12 5 梵行者应审思 其他的有见识的13梵行者14将不会批评 我的戒行 6 梵行者应审思 这是有分别于俗家的15 我将不得不与 家人分离16 我将不能得到我喜爱的物品17 7 梵行者应审思 我是自己业的主人18 是自己业的继承 人19 由自己的业而生20 是自己业的亲族21 依自己的业支撐 而活22 不论我造何种业 善的或惡的23 我必将去承担24 8 梵行者应审思 日以继夜就这么过去了25 我现在正在 作些什么呢26 9 梵行者应审思 我是否喜爱独住远离于幽僻之地27呢 10 梵行者应审思 我是否已得上人法28 是否已得圣者的 智慧29 往后死时 若梵行者问我 我会懊恼30吗 诸比丘 这就是离家出家修行的梵行者应审思的十法 佛陀说完已 诸比丘闻佛所说 欢喜奉行 73
注释 1. 舍卫国 Sāvatthi 佛时印度北方的一个小国 2. 给孤独长者 Anāthapindika 佛陀的大施主 因常施舍给孤苦贫困者 故名 给孤独 3. 祗树园精舍 Jetavana 给孤独长者向祇陀Jeta太子购买的皇家园林 用以布施给佛陀 并建成寺院 4. 梵行者 pabbajitena 由在家而出家修梵行的人 为得智慧 pabba 的行者 5. 审思 abhinham paccavekkhitabbam 沉思 考虑 6. 十法 dasa-dhammā 无有阶级 托钵资生 更高戒律 不悔戒行 清净戒行 离世所 爱 业的审思 正念当下 独住远离 得上人法 7. 无有阶级 Vevanniyamhi 改变 ajjhupagato 以上的 变为没有 8. 供养 Parapatibaddhā 依赖 9. 资生 jivikā 延命 10. 追循更多的戒律 ākappo 行为 karaniyo 应该做的 11. 后悔 Kacci 疑问 kho 当然 attā silato 我的戒行 upavadati责怪 12. 德行 silato 13. 其他的有见识的 anuvicca 发现 viññu 见识 14. 梵行者 sabrahmacāri 15. 有分别于俗家的 Sabbehi 知道的 有分别的 16. 不得不与家人分离 nānābhavo 不同的分离 vinābhāvo 不分离 17. 不能得到我喜爱的物品 me piyehi 喜爱的 manāpehi 令人喜爱的 18. 业的主人 Kammassakomhi 19. 业的继承人 kammadāyādo 20. 由自己的业而生 kammayoni 21. 业的亲族 kammabandhu 22. 依自己的业支撐而活 kamma patisarano 23. 不论我造何种业 kammam karissāmi 善的或惡的 kalyānam vā pāpakam vā 24. 我必将去承担 tassa dāyādo bhavissāmi ti 25. 日以继夜就这么过去了 rattin 夜晚 divā 白天 viti 已没有 patanti 放下 26. 我现在正在作些什么呢 Katham 在那里 bhutassa 已发生 27. 喜爱独住远离于幽僻之地 suññāgāre 空居处 abhiramāmi 合意的 28. 上人法 uttarimanussadhammā 29. 圣者的智慧 ariya ñāna 30. 懊恼 puttho 被问 man 心意 ku 懊悔 bhavissāmi 成为 74
济历曼南达经 ( 增支部 10.60 ) 法增比丘 2008 年汉译于澳洲佛宝寺 GIRIMĀNANDASUTTAM (AN 10.60) Evam me sutam, ekam samayam Bhagavā, Sāvatthiyam viharati Jetavane Anāthapindikassa ārāme. Tena kho pana samayena, āyasmā Girimānando ābādhiko hoti, dukkhito bālhagilāno. Atha kho āyasmā Ānando yena Bhagavā tenupasankami, upasankamitvā Bhagavantam abhivādetvā ekamantam nisīdi. Ekamantam nisinno kho āyasmā Ānando Bhagavantam etadavoca: Āyasmā, bhante Girimānando ābādhiko dukkhito bālhagilāno. Sādhu bhante Bhagavā yenāyasmā Girimānando ten upasankamatu, anukampam upādāyā ti. Sace kho tvam Ānanda, Girimānandassa bhikkhuno upasankamitvā dasasaññā bhāseyyāsi. Thānam kho pan etam vijjati yam Girimānandassa bhikkhuno. Dasa saññā sutvā so ābādho thānaso patippassambheyya. Katame dasa? Anicca saññā, anatta saññā, asubha saññā, ādīnava saññā, pahāna saññā, virago saññā, nirodha saññā, sabbaloke anabhirata saññā, sabba sankhāresu anicca saññā, ānāpānasati. Katamā cānanda anicca saññā? IdhĀnanda bhikkhū araññagato vā rukkha-mūlagato vā suññnā gāragato vā iti patisamcikkhati: Rūpam aniccam, vedanā aniccā, saññā aniccā, sankhārā aniccā, viññānam aniccan ti. Iti imesu pañca supādana kkhandhesu aniccānupassi viharati. Ayam vuccatānanda anicca saññā. Katamā cānanda anatta saññā? IdhĀnanda bhikkhū araññāgato vā rukkha mūlagato vā suññā gāragato vā iti patisañcikkhati: Cakkhum anattā, rūpam anattā, sotam anattā, saddā anattā, ghānam anattā, gandhā anattā, jivhā anattā, rasā anattā, kāyo anattā, photthabbā anattā, mano anattā, dhammā anattā ti, Iti imesu chasu ajjhattika bāhiresu āyatanesu 75
anattānupassī viharati. Ayam vuccatānanda anatta saññā. Katamā cānanda, asubha saññā? IdhĀnanda bhikkhū imam eva kāyam uddham pādatalā adho kesamatthakā taca pariyantam pūram nānāppakārassa asucino paccavekkhati, Atthi imasmim kāye kesā, lomā, nakhā, dantā, taco, mamsam, nahāru, atthī, attimiñjā, vakkam, hadayam, yakanam, kilomakam, pihakam, papphāsam, antam, antagunam, udariyam, karīsam, pittam, semham, pubbo, lohitam, sedo, medo, assu, vasā, khelo, singhānikā, lasikā, muttam, matthake matthalungan ti. Iti imasmim kāye asubhānupassī viharati. Ayam vuccatānanda asubha saññā. Katamā cānanda ādīnava saññā? IdhĀnanda bhikkhū araññāgato vā rukkha mūlagato vā suññā gāragato vā iti patisañcikkhati: Bahu dukkho kho ayam kāyo bahu ādīnavo. Iti imasmim kāye vividhā ābādhā uppajjanti. Seyyathīdam: Cakkhurogo, sotarogo, ghānarogo, jivhārogo, kāyarogo, sīsarogo, kannarogo, mukharogo, dantarogo, kāso, sāso, pināso, daho, jaro, kucchirogo, mucchā, pakkhandikā, sūlā, visūcikā, kuttham, gando, kilāso, soso, apamāro, daddu, kandu, kacchu, rakhasā, vitacchikā, lohitapittam, madhumeho, amsā, pilakā, bhagandalā, pitta samutthānā ābādhā, semha samutthānā ābādhā, vāta- samutthānā ābādhā, sannipātikā ābādhā, utupari nāmajā ābādhā, visama parihārajā ābādhā, opakkamikā ābādhā, kamma vipākajā ābādhā, sītam, unham, jigacchā pipāsā, uccāro, passāvo ti. Iti imasmim kāye ādīnavānupassī viharati. Ayam vuccatānanda ādīnava-saññā. Katamā cānanda pahāna saññā? IdhĀnanda bhikkhū uppannam kāmavitakkam nādhivāseti pajahati vinodeti byantīkaroti anabhāvam gameti. Uppannam vyāpāda vitakkam nādhivāseti pajahati vinodeti byantīkaroti anabhāvam gameti. Uppannam vihimsā vitakkam nādhivāseti pajahati vinodeti byantīkaroti anabhāvam gameti. Uppannuppanne pāpake akusale dhamme nādhivāseti pajahati vinodeti byantīkaroti anabhāvam gameti. Ayam vuccatānanda pahāna saññā. Katamā cānanda virago saññā? 76
IdhĀnanda bhikkhū araññāgato vā rukkha mūlagato vā suññā gāragato vā iti patisañcikkhati: Etam santam etam panītam yadidam sabbasankhāra samatho sabbū- padhipatinissaggo tanhakkhayo virāgo nirodho Nibbānan ti. Ayam vuccat nanda virago saññā. Katamā cānanda nirodha saññā? IdhĀnanda bhikkhū araññāgato vā rukkha mūlagato vā suññā gāragato vā iti patisancikkhati: Etam santam etam panītam yadidam sabba sankhāra samatho sabbū padhi patinissaggo tanhakkhayo virāgo nirodho Nibbānan ti. Ayam vuccatānanda nirodha saññā. Katamā cānanda sabbaloke anabhirata saññā? IdhĀnanda bhikkhū ye loke upāyupādānā cetaso adhitthānābhi nivesānusayā te pajahanto viramati na upādiyanto. Ayam vuccatānanda sabbaloke anabhirata saññā. Katamā cānanda sabba sankhāresu anicca saññā? IdhĀnanda bhikkhū sabba sankhārehi attīyati harāyati jigucchati. Ayam vuccatānanda sabba sankhāresu anicca saññā. Katamā cānanda ānāpānasati? IdhĀnanda bhikkhū araññāgato vā rukkha mūlagato vā suññā gāragato vā nisīdati pallankam ābhujitvā ujum kāyam panidhāya parimukham satim upatthapetvā so sato va assasati, sato passasati. Dīgham vā assasanto, dīgham assasāmī ti pajānāti. Dīgham vā passasanto, dīgham passasāmī ti pajānāti. Rassam vā assasanto, rassam assasāmī ti pajānāti. Rassam vā passasanto, rassam passasāmī ti pajānāti. Sabba kaya patisamvedī assasissāmī ti sikkhati. Sabba kaya patisamvedi passasissāmī ti sikkhati. Passam bhayam kaya sankhāram assasissāmī ti sikkhati. Passam bhayam kaya sankhāram passasissāmī ti sikkhati. Pīti patisamvedī assasissāmī ti sikkhati. Pīti patisamvedī passasissāmī ti sikkhati. Sukha patisamvedī assasissāmī ti sikkhati. Sukha patisamvedī passasissāmī ti sikkhati. Citta sankhāra patisamvedī assasissāmī ti sikkhati. Citta sankhāra patisamvedī passasissāmī ti sikkhati. 77
Passam bhayam citta-sankhāram assasissāmī ti sikkhati. Passam-bhayam citta-sankhāram passasissāmī ti sikkhati. Citta patisamvedī assasissāmī ti sikkhati. Citta patisamvedī passasissāmī ti sikkhati. Abhippa modayam cittam assasissāmī ti sikkhati. Abhippa modayam cittam passasissāmī ti sikkhati. Samādaham cittam assasissāmī ti sikkhati. Samādaham cittam passasissāmī ti sikkhati. Vimocayam cittam assasissāmī ti sikkhati. Vimocayam cittam passasissāmī ti sikkhati. Aniccānupassī assasissāmī ti sikkhati. Aniccānupassī passasissāmī ti sikkhati. Virāgānupassī assasissāmī ti sikkhati. Virāgānupassī passasissāmī ti sikkhati. Nirodhānupassī assasissāmī ti sikkhati. Nirodhānupassī passasissāmī ti sikkhati. Patinissaggā nupassī assasissāmī ti sikkhati Patinissaggā nupassī passasissāmī ti sikkhati Ayam vuccatānanda ānāpānasati Sace kho tvam Ānanda Girimānandassa bhikkhuno upasankamitvā imā dasa saññā bhāseyyāsi thānam kho pan etam vijjatiyam Girimānandassa bhikkhuno imā dasa saññā sutvā so ābādho thānaso patippha ssambheyyā ti. Atha kho āyasmā Ānando Bhagavato santike imā dasa saññā uggahetvā. yenāyasmā Girimānando ten upasankami upasankamitvā āyasmato Girimānandassa imā dasa saññā abhāsi. Atha kho āyasmato Girimānandassa imā dasa saññā sutvā so ābhādho thānaso patippassambhi. Vutthāhi cā'yasmā Girimānando tamhā ābādhā tathā pahīno ca panāyasmato. Girimānandassa so ābādho ahosi ti. 78
济历曼南达经 ( 增支部 10.60 ) 法增比丘 2008 年汉译于澳洲佛宝寺 如是我闻 一时佛住舍卫国 1 祗树给孤独园 2 尔时具寿 3 济历曼南达感染严重病疾 4 因此具寿阿难前往佛所 头面礼 足 坐于一边已 告诉世尊说 世尊 具寿济历曼南达感染严重病疾 为了怜悯他 愿世 尊能前往看望他 佛说 阿难 你可以代我前往看望他 向他念诵十种观修 法 5 那位济历曼南达比丘听完后病就会好的 是那十种观修法呢 观修无常想 观修无我想 观修不净 想 观修危厄想 观修舍弃想 观修远离想 观修灭想 观修对 世间的厌倦想 观修诸行无常想 和正念出入息 一 阿难 如何观修无常想 6 呢 于此 比丘前往林中 树下 闲房空地 如是观修 色是无常 受是无常 想是无常 行是无常 识是无常 如此住于 7 观修五蕴是无常 阿难 如 是观修无常 二 阿难 如何观修无我想 8 呢 于此 比丘前往林中 树下 闲房空地 如是观修 眼是非我 色 相 是非我 耳是 非我 声是非我 鼻是非我 香是非我 舌是非我 味是非我 身是非我 触是非我 意门是非我 意境是非我 如此住于观 修六内处与六外处是非我 阿难 如是于色观修无我 三 阿难 如何观修不净想 9 呢 于此 阿难 比丘观修 此身 这个身体 从脚跟上 从头顶下 為皮所包 充滿不净 这身体有 发 毛 爪 齿 皮 肉 腱 骨 骨髓 肾脏 心脏 肝脏 肋膜 脾脏 肺脏 肠 肠间膜 胃 粪 胆汁 79
痰 脓 血 汗 脂 泪 膏 唾 涕 关节滑液 尿 头脑 如此住于观修不净于此身 阿难 如是于色观修不净 四 阿难 如何观修危厄想 10 呢 于此 比丘前往林中 树下 闲房空地 如是观修 此身诸多苦楚 此身诸多危厄 众多疾病由此身起 诸如 眼视疾 耳闻疾 鼻疾 舌疾 身 疾 头疾 耳疾 口疾 齿疾 咳嗽 哮喘 支气管炎, 胃炎 发热 胃病 昏晕 腹泻 红肿 腹绞痛 麻疯 脓肿 淋巴 结核 肺痨 羊癫 皮肤病 痒 疮痂 涩疹 疥疮 内外出 血与黄疸 糖尿 痔疮 肿瘤 溃疡 疾病由胆汁所引起 由痰 所引起 或由风所引起 四大不调 天气所引起 自身举止不 审所致 他人加害 业果成熟 11 冷 热 饥 渴 大便 小 便等 如此住于观修此身危厄 阿难 如是于色观修危厄 五 阿难 如何观修舍弃想 12 呢 于此 阿难 比丘不 容一毫欲念生起于心 但求放下 排除 竭止 断灭它 他不 容一毫嗔念生起于心 但求放下 排除 竭止 断灭它 他不 容一毫害念生起于心 但求放下 排除 竭止 断灭它 他不 容任何时候之恶念 不利之念生起于心 但求放下 排除 竭 止 断灭它 阿难 如是观修舍弃 六 阿难 如何观修远离想 13 呢 于此 阿难 比丘前 往林中 树下 闲房空地 如是观修 此是寂静 此是殊胜 即是寂止诸行法 放下一切执取 14 15 灭绝贪爱 无执 16 涅槃 阿难 如是观修远离 七 阿难 如何观修灭想 17 呢 于此 阿难 比丘前往 林中 树下 闲房空地 如是观修 此是寂静 此是殊胜 即 是寂止诸行法 放下一切执取 灭绝贪爱 灭尽 涅槃 阿难 如是观修灭 80
八 阿难 如何观修对世间的厌倦想 18 呢 于此 阿难 比丘舍弃对这世间的执著 舍弃我慢 邪信念 以及对这世间 的潜在烦恼 不执取它们 放下 不参与 19 阿难 如是观修 对世间的厌倦 九 阿难 如何观修诸行无常想 20 呢 于此 阿难 比 丘对诸行生忧患 惭耻 厌恶心 21 阿难 如是观修诸行无 常 十 阿难 如何正念出入息 22 呢 于此 阿难 比丘前 往林中 树下 闲房空地 结跏趺坐 端身正坐 正念面前 正念入息 正念出息 长入息 知道我长入息 长出息 知道我长出息 短入息 知道我短入息 短出息 知道我短出息 正念知道我全息 23 入息 如是善学 24 正念知道我全息出 息 如是善学 静止身行 25 入息 如是善学 静止身行出息 如是善学 体验喜 26 入息 如是善学 体验喜出息 如是善学 体验乐 27 轻安 入息 如是善学 体验乐 轻安 出息 如是善学 体验心行 受想行 28 入息 如是善学 体验心行 受想 行 出息 如是善学 体验静止心行 29 入息 如是善学 体验静止心行出息 如 是善学 体验心静 30 入息 如是善学 体验心静出息 如是善学 体验心知足 31 止与观 入息 如是善学 体验心知足 止 与观 出息 如是善学 81
心定 四禅 32 入息 如是善学 心定 四禅 出息 如 是善学 心解脱 33 五盖 入息 如是善学 心解脱 五盖 出息 如是善学 观照 五蕴 无常 34 入息 如是善学 观照 五蕴 无常 出息 如是善学 观照远离 35 入息 如是善学 观照远离出息 如是善学 观照灭 36 入息 如是善学 观照灭出息 如是善学 观照舍弃 37 入息 如是善学 观照舍弃出息 如是善学 如此 阿难 如是正念修习出入息 阿难 如果你前往看望济历曼南达比丘 向他念诵这十种 观修法 那位济历曼南达比丘听完后病就会好的 于是具寿阿难于世尊所听完这十种观修法后 前往具寿济 历曼南达所 向他念诵这十种观修法 那位具寿济历曼南达听完后 病马上好起来 具寿济历曼 南达因此由重病痊愈 注释: 1. Savattiyam, 舍卫国 2. Jetavane Anathapindikassa ārāme, 祗园精舍 祗树给孤独园 佛陀在此住了很长时间 并开示了许多佛法 3. āyasmā, 大德 具寿 4. ābadhiko, dukkhito, bālhagilāno, 患病 受苦 病笃 感染严重病疾 5. dasasaññā, 十种想 十种观修法 Aniccasaññā, anattasaññā, asubhasaññā, ādinavasaññā, pahānasaññā, virāgasaññā, nirodhasaññā, sabbaloke anabhiratasaññā, sabbasankharesu aniccasaññā, ānāpānasati. 观修无常想 观修无我想 观修不净想 观修危厄想 观修舍 弃想 观修远离想 观修灭想 观修对世间的厌倦想 观修诸行无常想 和正念出入 息 6. Aniccasaññā, 无常想 五蕴是生灭法 皆是无常 这是四念处的法念处 7. viharati, 住于 8. anattasaññā,无我想 五蕴 六内处与六外处皆是无常 所以非我 无我 这是四念处 的法念处 82
9. Asubha sañña, 不 净 想 kesā, lomā, nakhā, dantā, taco, mamsam, nahāru, atthi, attimiñja, vakkam, hadayam, yakanam, kilomakam, pihakam, papphasam, antham, antagunam, udariyam, karisam, pittam, semham, pubbo, lohitam, sedo, medo, assu, vasā, khelo, singhānikā, lasikā, muttam, mattake matthalungan. 发 毛 爪 齿 皮 肉 腱 骨 骨 髓 肾 脏 心 脏 肝 脏 肋 膜 脾 脏 肺 脏 大 肠 小 肠 胃 粪 胆 汁 痰 脓 血 汗 脂 泪 膏 唾 涕 关 节 滑 液 尿 头 脑 三 十 二 身 分 皆 是 四 大 所 造, 颜 色, 形 状, 气 味 皆 异, 污 秽 不 堪, 故 是 不 净 这 是 四 念 处 的 身 念 处 10. ādinavasaññā, 危 厄 想 身 体 常 为 众 多 疾 病 所 危 害 这 是 四 念 处 的 身 念 处 11. kamma-vipaka, 业 果 成 熟 12. pahānasaññā, 舍 弃 想 烦 恼 生 起 能 查 觉 并 舍 弃 它, 这 是 四 念 处 的 心 念 处 13. virāgasaññā, 远 离 想 这 是 四 念 处 的 心 念 处 14. Etam santam, etam panitam, 此 是 寂 静, 此 是 殊 胜 15. sabbupadhipatinissaggo 一 切 sabba, 执 取 upadhi, 舍 弃 patinissagga, 放 下 一 切 执 取 16. virāgo, 远 离, 无 执 这 是 四 念 处 的 心 念 处 17. nirodhasaññā, 灭 想 这 是 四 念 处 的 心 念 处 18. sabbaloke anabhiratasaññā, 对 世 间 一 切 的 厌 倦 想 这 是 四 念 处 的 心 念 处 19. te pajahanto, viramati na upādiyanto, 不 执 取 它 们, 放 下, 不 参 与 这 是 四 念 处 的 心 念 处 20. sabbasankharesu aniccasaññā, 观 修 诸 行 无 常 想 这 是 四 念 处 的 法 念 处 21. attiyati, harayati, jigucchati, 忧 患, 惭 耻, 厌 恶 心 这 是 四 念 处 的 法 念 处 22. ānāpānasati, 正 念 出 入 息 这 里 以 下 是 四 念 处 的 身 念 处 23. Sabbakāya patisamvedi, 清 净 道 论 译 为 全 息 24. sikkhati, 如 是 善 学 25. Passambhayam kāyasankharam, 静 止 身 行 26. Piti patisamvedi, 体 验 喜, 二 禅 这 里 以 下 是 四 念 处 的 受 念 处 27. Sukha patisamvedi, 体 验 乐, 三 禅 28. Cittasankhāra patisamvedi, 体 验 心 行 这 里 以 下 是 四 念 处 的 心 念 处 29. Passambhayam cittasankhāra patisamvedi, 体 验 静 止 心 行 30. Cittapatisamvedi, 体 验 心 31. Abhippamodayam cittam, 体 验 心 知 足 依 止 观 无 所 求, 故 知 足 32. Samadhaham cittam, 心 定, 四 禅 33. Vimocayam cittam, 心 解 脱 34. Aniccānupassi, 观 照 ( 五 蕴 ) 无 常 这 里 以 下 是 四 念 处 的 法 念 处 35. Virāgānupassi, 观 照 远 离 36. Nirodhānupassi, 观 照 灭 37. Patinissaggānupassi, 观 照 舍 弃 83
转法轮经 ( 相应部 56.11.经 ) 法增比丘汉译 DHAMMACAKKAPPAVATTANA SUTTA (SN 56.11) Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā bārānasiyam viharati Isipatane Migadāye. Tatra kho, Bhagavā, pañca vaggiye bhikkhū āmantesi: Dve me bhikkhave antā pabbajitena na sevitabbā. Yo cāyam kāmesu kāma sukhallikā nuyogo hīno, gammo, pothujjaniko, anariyo, anattha samhito. Yo cāyam atta kilamathā nuyogo dukkho, anariyo, anattha samhito. Ete te, bhikkhave, ubho ante anupagamma majjhimā patipadā Tathāgatena abhisambuddhā; cakkhukaranī, ñānakaranī upasamāya, abhiññāya Sambodhāya, nibbānāya samvattati. Katamā ca sā bhikkhave, Majjhimā patipadā Tathāgatena abhisambuddhā cakkhukaranī, ñānakaranī upasamāya, abhiññāya sambodhāya nibbānāya samvattati? Ayameva ariyo atthangiko maggo seyyathīdam: Sammā Ditthi, sammā Sankappo, sammā vācā, sammā kammanto, sammā ājīvo, sammā vāyāmo, sammā sati, sammā samādhi. Ayam kho sā bhikkhave majjhimā patipadā Tathāgatena abhisambuddhā; cakkhukaranī, ñānakaranī upasamāya, abhiññāya sambodhāya nibbānāya samvattati. Idam kho pana bhikkhave, dukkham ariyasaccam: Jātipi dukkhā, jarāpi dukkhā, vyādhipi dukkho, maranampi dukkham, appiyehi sampayogo dukkho, piyehi vippayogo dukkho, yampiccham na Iabhati tampi dukkham, sankhittena pañcūpādānakkhandhā dukkhā. Idam kho pana bhikkhave, dukkha samudayam ariyasaccam: Yāyam tanhā ponobhavikā nandi rāga sahagatā tatra tatrā bhinandinī, seyyathīdam: Kāma tanhā, bhava tanhā, vibhava tanhā. Idam kho pana bhikkhave, dukkha nirodham ariyasaccam: Yo tassāyeva tanhā ya asesa virago, nirodha, cāgo, patinissaggo, mutti, anālayo. Idam kho pana bhikkhave dukkha nirodha gāmini 84
patipadā ariyasaccam. Ayam eva ariyo atthangiko maggo, seyyathīdam: Sammā Ditthi, sammā sankappo, sammā vācā, sammā kammanto, sammā ājīvo, sammā vāyāmo, sammā sati, sammā samādhi. Idam dukkham ariyasaccan ti me bhikkhave pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Tam kho panidam dukkham ariyasaccam pariññeyyan ti me bhikkhave, pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Tam kho panidam dukkham ariyasaccam pariññātan ti me bhikkhave, pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Idam dukkha samudayam ariyasaccan ti me bhikkhave, pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Tam kho panidam dukkha samudayam ariyasaccam pahātabban ti me bhikkhave, pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Tam kho panidam dukkha samudayam ariyasaccam pahīnan ti me bhikkhave, pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Idam dukkha nirodham ariyasaccan ti me bhikkhave pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Tam kho panidam dukkha nirodham ariyasaccam sacchikātabban ti me bhikkhave pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Tam kho panidam dukkha nirodham ariyasaccam sacchikatan ti me bhikkhave, pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Idam dukkha nirodha gāminī patipadā ariyasaccan ti me bhikkhave, pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Tam kho panidam dukkha nirodha gāminī patipadā 85
ariyasaccam bhāvetabban ti me bhikkhave, pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Tam kho panidam dukkha nirodha gāminī patipadā ariyasaccam bhāvitan ti me bhikkhave, pubbe ananussutesu dhammesu cakkhum udapādi, ñānam udapādi, paññā udapādi, vijjā udapādi, āloko udapādi. Yāva kīvañca me bhikkhave imesu catusu ariyasaccesu evam tiparivattam dvādasākāram yathābhūtam ñāna dassanam na suvisuddham ahosi neva tāvāham bhikkhave sadevake loke, samārake sabrahmake sassamana brāhmaniyā pajāya, sadeva manussāya anuttaram sammāsambodhim abhisambuddho paccaññāsim. Yato ca kho me bhikkhave imesu catusu ariyasaccesu evam tiparivattam dvādasākāram yathābhūtam ñāna dassanam suvisuddham ahosi athāham bhikkhave sadevake loke samārake sabrahmake sassamana brāhmaniyā pajāya sadeva manussāya anuttaram sammāsambodhim abhisambuddho paccaññāsim. Ñānañca pana me dassanam udapādi: Akuppā me cetovimutti. Ayamantimā jāti. Natthi dāni punabbhavo ti. Idamavoca Bhagavā. Attamanā pañca vaggiyā bhikkhū Bhagavato bhāsitam abhinandun ti. Imasmiñ ca pana veyyā karanasmim bhaññamāne āyasmato Kondaññassa virajam, vītamalam, dhammacakkhum udapādi Yam kiñci samudaya dhammam sabbam tam nirodha dhamman ti. Pavattite ca pana Bhagavatā dhammacakke bhummā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Bhummānam devānam saddam sutvā cātumma hārājikā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Cātumma hārājikānam devānam saddam sutvā Tāvatimsā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, 86
devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Tāvatimsānam devānam saddam sutvā Yāmā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Yāmānam devānam saddam sutvā Tusitā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Tusitānam devānam saddam sutvā Nimmānaratī devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Nimmāna ratīnam devānam saddam sutvā Para nimmita vasavattino devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Para nimmita vasavattīnam devānam saddam sutvā Brahma Pārisajjā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Brahma pārisajjānam devānam saddam sutvā Brahma purohitā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Brahma purohitānam devānam saddam sutvā Mahābrahmā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Mahābrahmānam devānam saddam sutvā Parittābhā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Parittābhānam devānam saddam sutvā Appamānābhā 87
devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Appamānā bhānam devānam saddam sutvā Ābhassarā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Ābhassarānam devānam saddam sutvā Parittasubhā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Paritta subhānam devānam saddam sutvā Appamāna subhā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Appamāna subhānam devānam saddam sutvā Subhakin hakā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Subhakin hakānam devānam saddam sutvā Vehapphalā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Vehappha Iānam devānam saddam sutvā Avihā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Avihānam devānam saddam sutvā Atappā devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Atappānam devānam saddam sutvā Sudassā deva sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. 88
Sudassānam devānam saddam sutvā Sudassī devā sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Sudassīnam devānam saddam sutvā Akanitthakā deva sadda manussāvesum. Etam Bhagavatā Bārānasiyam Isipatane Migadāye anuttaram Dhammacakkam pavattitam appativattiyam samanena vā, brāhmanena vā, devena vā, mārena vā, brahmunā vā, kena ci vā lokasmin ti. Itiha tena khanena tena muhuttena yāva brahmalokā saddo abbhuggañchi. Ayañ ca dasasahassī lokadhātu sankampi sampakampi sampavedhi. Appamāno ca ulāro obhāso loke pāturahosi atikkamma devānam devānubhāvan ti. Atha kho Bhagavā udānam udānesi: Aññāsi vata bho Kondañño Aññāsi vata bho Kondañño ti. Itihidam āyasmato Kondaññassa Aññā Kondañño tveva nāmam ahosī ti. 转法轮经 ( 相应部 56.11.经 ) 法增比丘汉译 如是我闻 一时 世尊在波罗捺国仙人堕处鹿野苑 在这里 世尊对五比丘们说 诸比丘 有二种极端出家比丘所不为 (一)对诸欲而贪爱欲 乐者 是下劣 卑贱 凡夫行 非圣贤 无意义 (二)对自我折 磨修苦行者 是苦 非圣贤 无意义 诸比丘 如来舍弃这 两种极端 以中道为如来所现正觉 这是资助眼生 智生 导向 寂静 证智 正觉 涅槃 诸比丘 如何能使如来以中道现正觉 资助眼生 智生 导向寂静 证智 正觉 涅槃呢 这就是八支圣道 即 正见 正思惟 正语 正业 正命 正精进 正念 正定 诸比丘 这 是如来所现正觉之中道 这是资助眼生 智生 导向寂静 证智 89
正觉 涅槃 诸比丘 苦圣谛者 即是 生苦 老苦 病苦 死苦 怨憎 会苦 爱别离苦 求不得苦 简言之 五取蕴是苦 诸比丘 苦集谛者 即是 由渴爱而产生后有 喜贪俱行 随处生起喜乐 即是 欲爱 有爱 无有爱 诸比丘 苦灭圣谛者 即是 对这渴爱的无余舍离 灭除 舍弃 断除 解脱 无执着 诸比丘 苦灭道圣谛者 是八支圣道 即是 正见 正思惟 正语 正业 正命 正精进 正念 正定 诸比丘 对这苦圣谛 先前未闻之法 我 法 眼生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦圣谛应遍知 先前未闻之法 我 法 眼生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦圣谛已遍知 先前未闻之法 我 法 眼生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦集圣谛 先前未闻之法 我 法 眼生 智 生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦集圣谛应断除 先前未闻之法 我 法 眼 生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦集圣谛已断除 先前未闻之法 我 法 眼 生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦灭圣谛 先前未闻之法 我 法 眼生 智 生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦灭圣谛应现证 先前未闻之法 我 法 眼 生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦灭圣谛已现证 先前未闻之法 我 法 眼 90
生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦灭道圣谛 先前未闻之法 我 法 眼生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦灭道圣谛应修习 先前未闻之法 我 法 眼生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 对这苦灭道圣谛已修习 先前未闻之法 我 法 眼生 智生 慧生 明生 光明生 诸比丘 只要我对这四圣谛如是的三转十二行的透彻如实 智见 还未达完全清净前 诸比丘 我在天 魔 梵世 在沙门 婆罗门 人 天众生中 不会宣称为现正觉之无上正自觉 诸比丘 因为我对这四圣谛 如是的三转十二行的透彻如实 智见 已达完全清净 诸比丘 我在天 魔 梵世 在沙门 婆 罗门 人 天众生中 才宣称为现正觉之无上正自觉 智与见于我 心中 生起 我的解脱不动摇 这是我的最后 生 再也不受后有 世尊如是说已 五比丘欢喜 信受于世尊之所说 当世尊宣 说这教示时 具寿憍陈如生起远尘离垢之法眼 有集法者 皆 是灭法 世尊转如是法轮时 地居诸天发言说 世尊在波罗捺国仙 人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵 或世间之任何者 皆不能击退 听到地居诸天之声的四大天王诸天 发言说 世尊在波罗 捺国仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到四大天王诸天之声的忉利诸天 发言说 世尊在波罗 捺国仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 91
魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到忉利诸天之声的焰摩诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到焰摩诸天之声的兜率诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到兜率诸天之声的化乐诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到化乐诸天之声的他化自在诸天 发言说 世尊在波罗 捺国仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到他化自在诸天之声的梵身诸天 发言说 世尊在波罗 捺国仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到梵身诸天之声的梵辅诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到梵辅诸天之声的大梵诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到大梵诸天之声的少光诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到少光诸天之声的光音诸天 发言说 世尊在波罗捺国 92
仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到光音诸天之声的少净诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到少净诸天之声的无量净诸天 发言说 世尊在波罗捺 国仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到无量净诸天之声的遍净诸天 发言说 世尊在波罗捺 国仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到遍净诸天之声的广果诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到广果诸天之声的无烦诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到无烦诸天之声的无热诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到无热诸天之声的善现诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 听到善现诸天之声的善见诸天 发言说 世尊在波罗捺国 仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 93
听到善见诸天之声的色究竟诸天 发言说 世尊在波罗捺 国仙人堕处鹿野苑 转如此无上之法轮 沙门 婆罗门 天 魔 梵或世间之任何者 皆不能击退 如是在那一剎那 那须臾之间 诸天之声上达梵世 这十千 世界震动 大震动 强烈震动 有无量 广大的光明 超越诸天 威力的光明出现在世间 当时 世尊称赞说 憍陈如确实已了知 憍陈如确实已了 知 于是具寿憍陈如就称为阿若 确知 憍陈如 无我相经 1 ( 相应部 22.59 ) 法增比丘汉译与注释 ANATTA LAKKHANA SUTTA (SN 22.59) Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā Bārānasiyam viharati, Isipatane Migadaye. Tatra kho Bhagavā pañcavaggiya bhikkhū amantesi. Rūpam bhikkhave anattā. Rupam ca hidam bhikkhave attā abhavissa nayidam rupam ābādhāya samvatteyya; labbhetha ca rūpe: evam me rūpam hotu, evam me rūpam mā ahosī ti. Yasmā ca kho bhikkhave rūpam anatta, tasma rūpam ābādhāya samvattati; na ca labbhati rūpe: evam me rūpam hotu, evam me rūpam mā ahosī ti. Vedanā bhikkhave anattā. Vedanā ca hidam bhikkhave attā abhavissa nayidam vedanā ābādhāya samvatteyya labbhetha ca vedanāya: evam me vedanā hotu, evam me vedanā ma ahosī ti. Yasmā ca kho bhikkhave vedanā anattā tasmā vedanā ābādhāya samvattati; na ca labbhati vedanāya: evam me vedanā hotu evam me vedanā ma ahosī ti. Saññā bhikkhave anattā. Saññā ca hidam bhikkhave attā abhavissa, nayidam saññā ābādhāya samvatteyya; labbhetha ca saññāya: evam me saññā hotu, evam me saññā ma ahosi ti. Yasmā ca kho bhikkhave saññā anattā, tasmā saññā 94
ābādhāya samvattati; na ca labbhati saññāya: evam me saññā hotu evam me saññā ma ahosī ti. Sankhārā bhikkhave anattā. sankhārā ca hidam bhikkhave attā abhavissamsu, nayidam sankhārā ābādhāya samvatteyyum; labbhetha ca sankhāresu: evam me sankhārā hontu, evam me sankhārā ma ahesum ti. Yasmā ca kho bhikkhave sankhārā anattā, tasmā sankhārā ābādhāya samvattanti; na ca labbhati sankhāresu: evam me sankhārā hontu, evam me sankhārā ma ahesum ti. Viññānam bhikkhave anattā. Viññānam hidam bhikkhave attā abhavissa, nayidam viññānam ābādhāya samvatteyya; labbhetha ca viññāne: evam me viññānam hotu, evam me viññānam ma ahosī ti. Yasmā ca kho bhikkhave viññānam anattā, tasmā viññānam ābādhāya samvattati; na ca labbhati viññāne: evam me viññānam hotu, evam me viññānam me ahosī ti. Tam kim maññatha bhikkhave? Rūpam niccam vā aniccam vā ti. Aniccam bhante. Yam pan āniccam, dukkham vā tam sukham vā ti? Dukkham bhante. Yam pan āniccam dukkham viparināma dhammam, kallam nu tam samanupassitum: etam mama, eso ham asmi, eso me attā ti? No hetam bhante. Tam kim maññatha bhikkhave? Vedana niccā vā aniccā vā ti? Aniccā bhante. Yam pan āniccam, dukkham vā tam sukham va ti? Dukkham bhante. Yam pan āniccam dukkham viparināma dhammam, kallam nu tam samanupassitum: etam mama, eso ham asmi, eso me attā ti? No hetam bhante. Tam kim maññatha bhikkhave? Saññā niccā vā aniccā vā ti? Aniccā bhante. Yam pan aniccām dukkham vā tam sukham vā ti? Dukkham bhante. Yam pan āniccam dukkham viparināma dhammam, kallam nu tam samanupassitum: etam mama, eso ham asmi, eso me attā ti? No hetam bhante. Tam kim maññatha bhikkhave? Sankhārā niccā vā aniccā vā ti? Aniccā bhante. Yam pan āniccam dukkham vā tam sukham vā ti? Dukkham bhante. Yam pan aniccam dukkham viparināma dhammam, kallam nu tam samanupassitum: etam mama, eso ham asmi, eso me attā ti? No hetam bhante. Tam kim maññatha bhikkhave? Viññanam niccam vā aniccam vā ti? Aniccam bhante. Yam pan aniccam, dukkham vā 95
tam sukham vā ti. dukkham bhante. yam pan aniccam dukkham viparināma dhammam, kallam nu tam samanupassitum: etam mama, eso ham asmi, eso me attā ti. No hetam bhante. Tasmātiha bhikkhave, yam kiñci rūpam atītānāgatapaccuppannam, ajjhattam vā bahiddha vā, olārikam vā sukhumam vā, hīnam vā panītam vā, yam dūre vā santike vā, sabbam tam rūpam: netam mama, neso ham asmi, na meso attā ti. Evam etam yathabhūtam sammāppaññāya datthabbam. Tasmātiha bhikkhave, ya kāci vedanā atītānāgatapaccuppanna, ajjhattā vā bahiddhā vā, olārikā vā sukhumā vā, hīnā vā panītā vā, yā dure va santike vā, sabbā sa vedanā: netam mama, neso ham asmi, na meso attā ti. Evam etam yathābhūtam sammāppaññāya datthabbam. Tasmātiha bhikkhave, yā kāci saññā atītānagatapaccuppannā, ajjhattā vā bahiddha vā, olārikā vā sukhumā vā, hīnā vā panītā vā, yā dure vā santike vā, sabbā sa saññā: netam mama, neso ham asmi, na meso attā ti. Evam etam yathābhūtam sammāppaññāya datthabbam. Tasmātiha bhikkhave, ye keci sankhārā atītānāgatapaccuppannā, ajjhattā vā bahiddhā vā, olārikā vā sukhumā vā, hīnā vā panītā vā, ye dure santike vā, sabbe te sankhārā: netam mama, neso ham asmi, na meso attā ti. Evam etam yathābhūtam sammāppaññāya datthabbam. Tasmātiha bhikkhave, yam kiñci viññānam atītānāgatapaccuppannam, ajjhattam vā bahiddhā vā, olārikam vā sukhumam vā, hīnam vā panītam vā, yam dure vā santike vā, sabbam tam viññānam, netam mama, neso ham asmi, na meso attā ti. Evam etam yathābhūtam sammāppaññāya datthabbam. Evam passam bhikkhave sutvā ariyasāvako rūpasmim pi nibbindati, vedanāya pi nibbindati, saññāya pi nibbindati, sankhāresu pi nibbindati, viññānasmim pi nibbindati; nibbindam virajjati, virāgā vimuccati, vimuttasmim vimuttam ti ñānam hoti: khīnā jāti, vusitam brahmacariyam, katam karaniyam, nāparam itthattāyā ti pajānātī ti. Idam avoca Bhagavā. Attamanā pañcavaggiyā bhikkhu bhagavato bhāsitam abhinandun ti. Imasmim ca pana veyyākaranasmim bhaññamāne pañcavaggiyānam bhikkhunam anupādāya āsavehi cittāni vimuccimsū ti. 96
Tena kho pana samayena cha loke arahanto honti ti. 无我相经 1 ( 相应部 22.59 ) 法增比丘汉译与注释 如是我闻 一时 世尊在波罗奈城仙人落处的鹿野苑 那时 世尊对五比丘们说 诸比丘 色不是我 如果色是我的话 那么色就不会产生 病苦 而且可以于色 愿求 2 愿我的色成为这样 愿我的色 不要成为那样 然而 诸比丘 因为色不是我 所以色会产生 病苦 所以不能于色 愿求 愿我的色成为这样 3 愿我的色 不要成为那样 4 诸比丘 受不是我 如果受是我的话 那么受就不会产生病 苦 而且可以于受 愿求 愿我的受成为这样 愿我的受不要 成为那样 然而 诸比丘 因为受不是我 所以受会产生病苦 所以不能于受 愿求 愿我的受成为这样 愿我的受不要成为 那样 诸比丘 想不是我 如果想是我的话 那么想就不会产生病 苦 而且可以于想 愿求 愿我的想成为这样 愿我的想不要 成为那样 然而 诸比丘 因为想不是我 所以想会产生病苦 所以不能于想 愿求 愿我的想成为这样 愿我的想不要成为 那样 诸比丘 行不是我 如果行是我的话 那么行就不会产生病 苦 而且可以于行 愿求 愿我的行成为这样 愿我的行不要 成为那样 然而 诸比丘 因为行不是我 所以行会产生病苦 所以不能于行 愿求 愿我的行成为这样 愿我的行不要成为 97
那样 诸比丘 识不是我 如果识是我的话 那么识就不会产生病 苦 而且可以于识 愿求 愿我的识成为这样 愿我的识不要 成为那样 然而 诸比丘 因为识不是我 所以识会产生病苦 所以不能于识 愿求 愿我的识成为这样 愿我的识不要成为 那样 诸比丘 你们认为如何 色是常的或无常的呢 无常的 世尊 既然色是无常的 那么色是苦的还是乐的呢 苦的 世尊 既然色是无常的 苦的 变易法 5 那么 你这样看待色是 否适当 这是我的 6 这是我 7 这是自在的我 8 不适当的 世尊 诸比丘 你们认为如何 受是常的或无常的呢 无常的 世尊 既然受是无常的 那么受是苦的还是乐的呢 苦的 世尊 既然受是无常的 苦的 变易法 那么 你这样看待受是 否适当 这是我的 这是我 这是自在的我 不适当的 世尊 诸比丘 你们认为如何 想是常的或无常的呢 无常的 世尊 既然想是无常的 那么想是苦的还是乐的呢 苦的 世尊 既然想是无常的 苦的 变易法 那么 你这样看待想是 否适当 这是我的 这是我 这是自在的我 98
不适当的 世尊 诸比丘 你们认为如何 行是常的或无常的呢 无常的 世尊 既然行是无常的 那么行是苦的还是乐的呢 苦的 世尊 既然行是无常的 苦的 变易法 那么 你这样看待行是 否适当 这是我的 这是我 这是自在的我 不适当的 世尊 诸比丘 你们认为如何 识是常的或无常的呢 无常的 世尊 既然识是无常的 那么识是苦的还是乐的呢 苦的 世尊 既然识是无常的 苦的 变易法 那么 你这样看待识是 否适当 这是我的 这是我 这是自在的我 不适当的 世尊 诸比丘 一切的色 不论是过去的 未来的或现在的 内 在的或外在的 粗的或细的 低劣的或高尚的 远的或近的 都 应当以智慧 9 如实地 10 观照一切的色 这不是我的 这不是我 这不是自在的我 诸比丘 一切的受 不论是过去的 未来的或现在的 内 在的或外在的 粗的或细的 低劣的或高尚的 远的或近的 都 应当以智慧如实地观照一切的受 这不是我的 这不是我 这 不是自在的我 诸比丘 一切的想 不论是过去的 未来的或现在的 内 在的或外在的 粗的或细的 低劣的或高尚的 远的或近的 都 应当以智慧如实地观照一切的想 这不是我的 这不是我 这 99
不是自在的我 诸比丘 一切的行 不论是过去的 未来的或现在的 内 在的或外在的 粗的或细的 低劣的或高尚的 远的或近的 都 应当以智慧如实地观照一切的行 这不是我的 这不是我 这 不是自在的我 诸比丘 一切的识 不论是过去的 未来的或现在的 内 在的或外在的 粗的或细的 低劣的或高尚的 远的或近的 都 应当以智慧如实地观照一切的识 这不是我的 这不是我 这 不是自在的我 诸比丘 通过如此的认识之后 善学的圣弟子对色厌倦 对受厌倦 对想厌倦 对行厌倦 对识厌倦 如此厌倦之后 他 远离欲染 远离欲染之后 他得到解脱 得到解脱之后 他生起 如此的智慧 我已经得到解脱 他了知 我生已尽 梵行已 立 所作已办 自知不受后有 11 世尊如此开示时 五比丘们对世尊的话感到欢喜 世尊说完 此经已 五比丘们无有执著 12 心解脱诸漏 13 这时世间有了 六位阿罗汉 14 注释 1. 无我相经 也叫 Pañcavaggiyā Sutta 五众经 同 杂阿含 34 经 是佛陀在鹿野 苑讲 转法轮经 之后第五天开示给五比丘的第二部经 开示已 五比丘除了已证阿罗汉 果的憍陈如 Ajnata Kondañña 之外 其他四位 阿说示 Assaji 跋提 Bhaddiya 摩诃男 Mahanama 十力迦叶 Dasabala Kasyapa 也证得阿罗汉果 2. labbhetha 得到 获得 3. evam me rupam hotu 愿我的色成为这样 4. evam me rupam ma ahosi 愿我的色不要成为那样 5. viparināma dhammam 变易法 6. etam mama 自私 这是我的 7. eso ham asmi 这是我 8. eso me atta ti 这是自在的我 100
9. sammapaññaya 智慧 正慧 10. yatha bhūtam 如实地 正确的 诚实的 11. khina jati, vusitam brahmacariyam, katam karaniyam, naparam itthattaya ti pajanati 我生 已尽 梵行已立 所作已办 自知不受后有 12. anupadaya 无有执著 13. asavehi cittani vimuccimsu 心解脱诸漏 14. cha loke arahanto honti 世间有了连佛在内六位阿罗汉 一切都在燃烧经 相应部 35.28 法增比丘汉译 ĀDITTAPARIYĀYASUTTAM (SN 35.28) Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā, Gayāyam viharati gayāsise, saddhim bhikkhu sahassena, tatra kho Bhagavā bhikkhū amantesi. Sabbam bhikkhave adittam, kiñca bhikkhave sabbam ādittam? Cakkhum bhikkhave ādittam, rūpā ādittā, cakkhu viññānam ādittam, cakkhu samphasso āditto, yampidam cakkhu samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tampi ādittam. Kena ādittam? Ādittam rāgagginā dosagginā mohagginā, ādittam jātiya jarā maranena, sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi ādittanti vadāmi. Sotam ādittam, sadda āditta, sota viññānam ādittam, sota samphasso āditto, yampidam sota samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tampi ādittam. Kena ādittam? Ādittam rāgagginā dosagginā mohagginā, ādittam jātiya jarā maranena, sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi ādittanti vadāmi. Ghānam ādittam, gandhā āditta, ghana viññānam ādittam, ghāna samphasso āditto, yampidam ghāna samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tampi ādittam. Kena ādittam? Ādittam rāgagginā dosagginā mohagginā, ādittam jātiya jarā maranena, sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi ādittanti vadāmi. Jivha āditta, rasa āditta, jivha viññānam adittam, jivha samphasso aditto, yampidam jivha samphassa paccayā 101
uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tampi ādittam. Kena ādittam? Ādittam rāgagginā dosagginā mohagginā, ādittam jātiya jarā maranena, sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi ādittanti vadāmi. Kayo āditto, photthabba āditta, kaya viññānam ādittam, kaya samphasso āditto, yampidam kaya samphassa paccaya uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tampi ādittam. Kena ādittam? Ādittam rāgagginā dosagginā mohagginā, ādittam jātiya jarā maranena, sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi ādittanti vadāmi. Mano āditto, dhammā āditta, mano viññānam ādittam, mano samphasso āditto, yampidam mano samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tampi ādittam. Kena ādittam? Ādittam rāgagginā dosagginā mohagginā, ādittam jātiya jarā maranena, sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi ādittanti vadāmi. Evam passam bhikkhave sutvā ariya sāvako, cakkhusmim pi nibbindati, rūpesu pi nibbindati, cakkhu viññāne pi nibbindati, cakkhu samphasse pi nibbindati, yampidam cakkhu samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tasmim pi nibbindati. Sotasmim pi nibbindati, saddesu pi nibbindati, sota vinnane pi nibbindati, sota samphasse pi nibbindati, yamp'idam sota samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tasmim pi nibbindati. Ghānasmim pi nibbindati, gandhesu pi nibbindati, Ghāna viññāne pi nibbindati, Ghāna samphasse pi nibbindati, yamp'idam ghāna samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tasmim pi nibbindati. Jivhāya pi nibbindati, rasesu pi nibbindati, jivhā viññāne pi nibbindati, jivhā samphasse pi nibbindati, yampidam jivhā samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tasmim pi nibbindati. Kāyasmim pi nibbindati, photthabbesu pi nibbindati, kāya viññāne pi nibbindati, Kāya samphasse pi nibbindati, yampidam kāya samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tasmim pi nibbindati. Manasmim pi nibbindati, dhammesu pi nibbindati, 102
mano viññāne pi nibbindati, mano samphasse pi nibbindati, yampidam mano samphassa paccayā uppajjati vedayitam, sukham vā dukkham vā adukkham asukham vā, tasmim pi nibbindati. Nibbindam virajjati, virāgā vimuccati, vimuttasmim vimuttam iti ñānam hoti, khīnā jāti, vusitam brahmacariyam, katam karanīyam, nāparam itthattāyati pajānātī ti. Idam avoca Bhagavā, attamanā te bhikkhū Bhagavato bhasitam abhinandum. Imasmiñca pana veyyā karanasmim bhaññamane, tassa bhikkhu sahassassa anupādāya, āsavehi cittāni vimuccimsū ti. 一切都在燃烧经 相应部 35.28 法增比丘汉译 如是我闻 一时 世尊与一千位比丘在伽耶的伽耶山顶 世尊对比丘们说 比丘们 一切都在燃烧 比丘们 什么 是一切都在燃烧呢 眼在燃烧 色在燃烧 眼识在燃烧 眼触在燃烧 及以这眼 触为缘而生起的乐 苦 不苦不乐受 也都在燃烧 以什么燃烧呢 我说 以贪火 瞋火 痴火燃烧 以生 老 死 愁 悲 苦 忧 恼燃烧 耳在燃烧 声在燃烧 耳识在燃烧 耳触在燃烧 及以这耳 触为缘而生起的乐 苦 不苦不乐受 也都在燃烧 以什么燃烧呢 我说 以贪火 瞋火 痴火燃烧 以生 老 死 愁 悲 苦 忧 恼燃烧 鼻在燃烧 香在燃烧 鼻识在燃烧 鼻触在燃烧 及以这鼻 触为缘而生起的乐 苦 不苦不乐受 也都在燃烧 以什么燃烧呢 我说 以贪火 瞋火 痴火燃烧 以生 老 死 愁 悲 苦 忧 恼燃烧 103
舌在燃烧 味在燃烧 舌识在燃烧 舌触在燃烧 及以这舌 触为缘而生起的乐 苦 不苦不乐受 也都在燃烧 以什么燃烧呢 我说 以贪火 瞋火 痴火燃烧 以生 老 死 愁 悲 苦 忧 绝望燃烧 身在燃烧 触在燃烧 身识在燃烧 身触在燃烧 及以这身 触为缘而生起的乐 苦 不苦不乐受 也都在燃烧 以什么燃烧呢 我说 以贪火 瞋火 痴火燃烧 以生 老 死 愁 悲 苦 忧 恼燃烧 意在燃烧 法在燃烧 意识在燃烧 意触在燃烧 及以这意 触为缘而生起的乐 苦 不苦不乐受 也都在燃烧 以什么燃烧呢 我说 以贪火 瞋火 痴火燃烧 以生 老 死 愁 悲 苦 忧 恼燃烧 比丘们 当你这样观察时 受教的圣弟子在眼上生厌 在 色上生厌 在眼识上生厌 在眼触上生厌 在以这眼触为缘生起 的乐 苦 不苦不乐受上也都生厌 在耳上生厌 在声上生厌 在耳识上生厌 在耳触上生厌 在以这耳触为缘生起的乐 苦 不苦不乐受上也都生厌 在鼻上生厌 在香上生厌 在鼻识上生厌 在鼻触上生厌 在以这鼻触为缘生起的乐 苦 不苦不乐受上也都生厌 在舌上生厌 在味上生厌 在舌识上生厌 在舌触上生厌 在以这舌触为缘生起的乐 苦 不苦不乐受上也都生厌 在身上生厌 在触上生厌 在身识上生厌 在身触上生厌 在以这身触为缘生起的乐 苦 不苦不乐受上也都生厌 在意上生厌 在法上生厌 在意识上生厌 在意触上生厌 在以这意触为缘生起的乐 苦 不苦不乐受上也都生厌 厌倦之后 他远离欲染 远离欲染之后 他得到解脱 得到 104
解脱之后 他生起如此的智慧 我已经得到解脱 他了知 我 生已尽 梵行已立 所作已办 自知不受后有 世尊说完已 众比丘们欢喜世尊之所说 世尊开示已 这一千位比丘们的心无有执取而从诸烦恼解脱 法性经 ( 增支部 3.134 ) 法增比丘汉译 DHAMMANIYAMA SUTTA (AN 3.134) Evamme suttam. Ekam samayam Bhagavā Sāvatthiyam viharati Jetavane Anāthapindikassa arame. Tatra kho Bhagavā bhikkhū āmantesi bhikkhavoti. Bhadanti te bhikkhū Bhagavato paccassosum Bhagavā etadavoca: Uppādā vā bikkhave Tathāgatanam anuppādā vā tathāgatanam, thita vā sā dhātu dhammatthitatā dhammaniyamatā sabbe sankhārā aniccā ti. Tam Tathāgato abhisambujjhati abhisameti; abhisambujjhitvā abhisametva ācikkhati deseti, paññapeti patthapeti, vivarati vibhajati uttānikaroti sabbe sankhārā aniccā ti. Uppādā vā bikkhave Tathagatanam anuppādā vā tathāgatanam, thita va sa dhatu dhammatthitata dhammaniyamata sabbe sankhara dukkha ti. Tam Tathāgato abhisambujjhati abhisameti; abhisambujjhitvā abhisametva ācikkhati deseti, paññapeti patthapeti, vivarati vibhajati uttānikaroti sabbe sankhārā dukkhā ti. Uppādā vā bikkhave Tathāgatanam anuppādā vā tathāgatanam, thita vā sā dhātu dhammatthitatā dhammaniyamatā sabbe dhamma anattā ti. Tam Tathāgato abhisambujjhati abhisameti; abhisambujjhitvā abhisametva ācikkhati deseti, paññapeti patthapeti, vivarati vibhajati uttānikaroti sabbe dhamma anattā ti. Idamavoca Bhagavā. Attamanā te bhikkhū Bhagavato bhāsitam abhinandun ti. 105
法性经 ( 增支部 3.134 ) 法增比丘汉译 如是我闻 一时佛住舍卫国祗树给孤独园 那时佛对诸比丘 说: 比丘们 诸比丘答道: 世尊 世尊说: 诸比丘 如来岀世 或如来不岀世 此法常住 此不变法 众缘和合者无常 此法如来完全觉悟 完全明白 以 完全觉悟和明白它 如来为众生宣示 指示 告诉 确立 说理 详说及阐明 (它) : 众缘和合者无常 诸比丘 如来岀世 或如来不岀世 此法常住 此不变法 众缘和合者是苦 此法如来完全觉悟 完全明白 以完全觉悟和 明白它 如来为众生宣示 指示 告诉 确立 说理 详说及阐 明 (它) : 众缘和合者是苦 诸比丘 如来岀世 或如来不岀世 此法常住 此不变法 众缘和合者无我 此法如来完全觉悟 完全明白 以完全觉悟和 明白它 如来为众生宣示 指示 告诉 确立 说理 详说及阐 明 (它) : 众缘和合者无我 佛说此经已 诸比丘闻佛所说 欢喜奉行 八世间法经 增支部 8.6 法增比丘汉译 LOKADHAMMA SUTTA (AN 8.6) Evamme sutam. Ekam samayam Bhagavā Sāvatthiyam viharati Jetavane Anāthapindikassa arame. Tatra kho Bhagavā bhikkhū āmantesi bhikkhavoti. Bhadanteti te bhikkhū Bhagavato paccassosum Bhagavā etadavoca. 106
Atthime bhikkhave lokadhammā lokam anuparivattanti, loko ca attha lokadhamme anuparivattati. Katame attha? Lābho ca alābho ca, yaso ca ayaso ca nindā ca pasamsā ca, sukham ca dukkham ca. Ime kho bhikkhave attha lokadhammā lokam anuparivattati, loko ca ime attha lokadhamme anuparivattati. Assutavato bhikkhave puthujjanassa uppajjati labhopi alabhopi, yasopi, ayasopi, nindāpi pasamsāpi, sukhampi dukkhampi, sutvatopi bhikkhave ariyasāvakassa uppajjati lābhopi alābhopi, yasopi ayasopi, nindāpi pasamsāpi, sukhampi dukkhampi, tatra bhikkhave ko viseso ko adhippayaso kim nānākaranam sutavato ariyasāvakassa assutavatā puthujjanenati bhagavammūlakā no bhante dhammā bhagavamnettika bhagavampatisaranā, sadhu vata bhante bhagavantamyeva patibhātu etassa bhāsitassa attho Bhagavato sutvā bhikkhū dhāressantiti. Tenahi bhikkhave sunātha sadhukam manasikarotha bhāsissāmiti. Evambhanteti kho te bhikkhū Bhagavato paccassosum Bhagavā etadavoca. Assutavato bhikkhave puthujjananssa uppajjati lābho, so na iti patisañcikkhati: uppanno kho me ayam lābho, so ca kho anicco dukkho viparināmadhammoti yathābhutam nappajānāti. Uppajjati alābho, so na iti patisañcikkhati: uppanno kho me ayam alābho, so ca kho anicco dukkho viparinamadhammoti yathābhutam nappajānāti. Uppajjati yaso, so na iti patisañcikkhati: uppanno kho me ayam yaso, so ca kho anicco dukkho viparinamadhammoti yathābhutam nappajānāti. Uppajjati ayaso, so na iti patisañcikkhati: uppanno kho me ayam ayaso, so ca kho anicco dukkho viparinamadhammoti yathābhutam nappajānāti. Uppajjati nindā, so na iti patisañcikkhati: uppanno kho me ayam nindā, so ca kho anicca dukkha viparinamadhammoti yathābhutam nappajānāti. Uppajjati pasamsā, so na iti patisañcikkhati: uppanno kho me ayam pasamsā, so ca kho anicca dukkha viparinamadhammoti yathābhutam nappajānāti. Uppajjati sukham, so na iti patisañcikkhati: uppanno kho me idam sukham tañca kho aniccam dukkham viparinamadhammoti yathābhutam nappajānāti. Uppajjati dukkham, so na iti patisañcikkhati: uppannam kho me idam dukkham tañca kho aniccam dukkham viparinamadhammoti yathābhutam nappajānāti. Tassa lābhopi cittam pariyādāya titthati, alābhopi cittam pariyādāya titthati. Yasopi cittam pariyādāya titthati, 107
ayasopi cittam pariyādāya titthati. Nindāpi cittam pariyādāya titthati, pasamsāpi cittam pariyādāya titthati, sukhampi cittam pariyādāya titthati, dukkhampi cittam pariyādāya titthati. So ca uppannam lābham anurujjhati alābhe pativirujjhati, uppannam yasam anurujjhati ayase pativirujjhati, uppannam pasamsam anurujjhati nindāya pativirujjhati, uppannam sukham anurujjhati dukkhe pativirujjhati.so evam anurodhaviro dhasamāpanno na parimuccati jātiyā jarāmaranena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upayasehi, na parimuccati dukkhasmati vadāmi. Sutavato ca kho bhikkhave ariyasāvakassa uppajjati lābho, so iti patisañcikkhati: Uppanno kho me ayam lābho, so ca kho anicco dukkho viparinamadhammoti yathābhutam pajānāti. uppajjati alābho, so iti patisañcikkhati: Uppanno kho me ayam alābho, so ca kho anicco dukkho viparinamadhammoti yathābhutam pajānāti. Uppajjati yaso, so iti patisañcikkhati: Uppanno kho me ayam yaso, so ca kho anicco dukkho viparinamadhammoti yathābhutam pajānāti. Uppajjati ayaso, so iti patisañcikkhati: Uppanno kho me ayam ayaso, so ca kho anicco dukkho viparinamadhammoti yathābhutam pajānāti. Uppajjati nindā, so iti patisañcikkhati: Uppanno kho me ayam nindā, so ca kho anicca dukkha viparinamadhammoti yathābhutam pajānāti. Uppajjati pasamsā, so iti patisancikkhati: Uppanno kho me ayam pasamsā, sa ca kho anicca dukkha viparinamadhammoti yathābhutam pajānāti. Uppajjati sukham, so iti patisañcikkhati: Uppanno kho me idam sukham, tañca kho aniccam dukkham viparinamadhammoti yathābhutam pajānāti. Uppajjati dukkham, so iti patisañcikkhati: Uppanno kho me idam dukkham, tañca kho aniccam dukkham viparinamadhammoti yathābhutam pajānāti. Tassa labhopi cittam na pariyadaya titthati, alabhopi cittam na pariyadaya titthati. Yasopi cittam na pariyadaya titthati, ayasopi cittam na pariyadaya titthati. Nindapi cittam na pariyadaya titthati, pasamsapi cittam na pariyadaya titthati, sukhampi cittam na pariyadaya titthati, dukkhampi cittam na pariyadaya titthati. So ca uppannam labham nānurujjhati alabhe nappativirujjhati, uppannam yasam nānurujjhati ayase nappativirujjhati, uppannam pasamsam nānurujjhati nindāya nappativirujjhati, uppannam sukham nānurujjhati dukkhe 108
nappativirujjhati. So evam anurodhavirodhavippahino parimuccati jātiyā jarāmaranena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upāyāsehi, parimuccati dukkhasmati vadāmi. Ayam kho bhikkhave viseso ayam adhippāyaso idam nānākaranam sutavato ariyasāvakassa assutavata puthujjanenati. Idamavoca Bhagavā, idam vatvana Sugato, athaparam etadavoca satthā. Lābho alābho ayaso yaso ca, nindā pasaṃsā ca sukhaṃ ca dukkhaṃ, Ete aniccā manujesu dhammā, asassatā viparīnāmadhammā, Ete ca ñatvā satimā sumedho, avekkhatī viparināmadhamme, Itthassa dhammā na mathenti cittaṃ, anitthato no patighātameti. Tassānurodhā athavā virodhā, vidhūpitā atthagatā na santi, Padañca ñatvā virajaṃ asokaṃ, sammappajānāti bhavassa pāragū ti. 八世间法经 增支部 8.6 法增比丘汉译 如是我闻 一时 世尊在舍卫国祗树给孤独园精舍 当时 世尊对比丘们说 比丘们 比丘们答道: 世尊 诸比丘 有八世间法 推动这世间 而世间亦随着这八世 间法转 是那八种世间法呢 它们即是 得 失 称 讥 毁 誉 乐 苦 诸比丘 这 就是八世间法 推动这世间 世间亦随着这八世间法转 诸比丘 对于无闻的凡夫 生起得 失 称 讥 毁 誉 乐 苦 诸比 109
丘 对于有闻的圣弟子 亦生起得 失 称 讥 毁 誉 乐 苦 诸比丘 在这里 对于有闻的圣弟子和无闻的凡夫 有什么 差别 特相和差异呢 世尊 诸法以世尊为根 以世尊为眼 以世尊为依 唯愿 世尊为我们详析这些法义 诸比丘依世尊所说 听闻后便当受持 诸比丘 好 谛听 善思作意 我要说了 诸比丘答道 是的 世尊 世尊说 诸比丘 无闻之凡夫于得生时 他不如是思择 对我这得的生 这是无常 苦 变易之法 他不如实了知 失生时 称生时 讥生时 毁生时 誉生时 乐生 时 苦生时 他不如是思择 对我这苦的生 这是无常 苦 变易之法 他不如实了知 得捕捉他的心而住 失也捕捉他的心 而住 称也捕捉他的心而住 讥也捕捉他的心而住 毁也捕捉他 的心而住 誉也捕捉他的心而住 乐也捕捉他的心而住 苦也捕 捉他的心而住 他顺着已生之得 排拒失 他顺着于已生之称 排拒讥 他顺着于已生之誉 排拒毁 他顺着于已生之乐 排拒 苦 他这样放纵顺着和排拒 对生 老 死 愁 悲 苦 忧 恼不能解脱 苦不能解脱 诸比丘 有闻之圣弟子得生时 他如是思择 对我这得的 生 这是无常 苦 变易之法 他如实了知 失生时 称生 时 讥生时 毁生时 誉生时 乐生时 苦生时 他 如是思择 对我这苦之生 这是无常 苦 变易之法 他如实 了知 得永尽他的心而不住 失也永尽他的心而不住 称也永尽 他的心而不住 讥也永尽他的心而不住 毁也永尽他的心而不住 誉也永尽他的心而不住 乐也永尽他的心而不住 苦也永尽他的 心而不住 他不顺着于已生之得 不排拒失 他不顺着于已生之 110
称 不排拒讥 他不顺着于已生之誉 不排拒毁 他不顺着已生 之乐 不排拒苦 他这样断除顺着和排拒 对生 老 死 愁 悲 苦 忧 恼得以解脱 苦得以解脱 诸比丘 对有闻之圣弟子和无闻之凡夫 有这些差别 特相 和差异 得失称讥毁誉乐苦 这是一切世间八法 在人世间都是无常 变易之法无有永恒 具念智者如是思择 善观察为变易之法 对可爱法心不动摇 对不可爱也不起瞋 随着顺逆皆得消散 消灭之业皆归于无 了知离尘无忧之境 超越于有是为正知 念处之道 ( 大念处经 长部 22 节录) 法增比丘汉译 SATIPATTHĀNAPĀTHO (DN 22 ) Athhi kho tena Bhagavatā jānata passatā arahatā sammasambuddhena. Ekāyano ayam, bhikkhave, maggo sammadakkhāto sattānaṃ visuddhiyā, sokaparidevānam samatikkamāya, dukkhadomanassānaṃ atthaṅgamāya, ñāyassa adhigamāya, nibbānassa sacchikiriyāya, yadidam cattāro satipaṭṭhānā. Katame cattāro? Idha, bhikkhave, bhikkhu kāye kāyānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassam. Vedanāsu vedanānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassam. Citte cittānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassam. Dhammesu dhammānupassī viharati ātāpī sampajāno satimā, vineyya loke abhijjhādomanassam. Kathañca bhikkhu kāye kayanupassi viharati? Idha, bhikkhu ajjhattam vā kāye kāyānupassī viharati, bahiddhā vā kāye kāyānupassī viharati, ajjhattabahiddhā vā kāye kāyānupassī viharati, samudayadhammānupassī vā kāyasmim 111
viharati, vayadhammānupassī vā kāyasmim viharati, samudayavayadhammānupassī vā kāyasmim viharati, atthi kāyo ti vā panassa sati paccupatthitā hoti. Yāvadeva ñānamattāya paṭissatimattāya anissito ca viharati, na ca kiñci loke upādiyati. Evam pi kho, bhikkhave, bhikkhu kāye kāyānupassī viharati. Kathañca bhikkhu vedanāsu vedanānupassī viharati? Idha, bhikkhu ajjhattam vā vedanāsu vedanānupassī viharati, bahiddhā vā vedanāsu vedanānupassī viharati, ajjhattabahiddhā vā vedanāsu vedanānupassī viharati, samudayadhammānupassī vā vedanāsu viharati, vayadhammānupassī vā vedanāsu viharati, samudayavayadhammānupassī vā vedanāsu viharati, atthi vedanā ti vā panassa sati paccupaṭṭhitā hoti. Yāvadeva ñānamattāya paṭissatimattāya anissito ca viharati, na ca kiñci loke upādiyati. Evam pi kho, bhikkhave, bhikkhu vedanāsu vedanānupassī viharati. Kathañca bhikkhu citte cittānupassī viharati? Idha, bhikkhu ajjhattam vā ajjhattabahiddhā vā citte cittānupassī viharati, samudayadhammānupassī vā cittasmim viharati, vayadhammānupassī vā cittasmim viharati, samudayavayadhammānupassī vā cittasmim viharati, atthi cittam ti vā panassa sati paccupatthitā hoti. Yāvadeva ñānamattāya patissatimattāya anissito ca viharati, na ca kiñci loke upādiyati. Evam pi kho, bhikkhave, bhikkhu citte cittānupassī viharati. Kathañca bhikkhu dhammesu dhammānupassī viharati? Idha, bhikkhu ajjhattam vā dhammesu dhammānupassī viharati, bahiddhā vā dhammesu dhammānupassī viharati, ajjhattabahiddhā vā dhammesu dhammānupassī viharati, samudayadhammānupassī vā dhammesu viharati, vayadhammānupassī vā dhammesu viharati, samudayavayadhammānupassī vā dhammesu viharati, atthi dhammā ti vā panassa sati paccupaṭṭhitā hoti. Yāvadeva ñāṇamattāya paṭissatimattāya anissito ca viharati, na ca kiñci loke upādiyati. Evam pi kho, bhikkhave, bhikkhu dhammesu dhammānupassī viharati. Ayam kho tena Bhagavatā jānatā passatā arahatā sammāsambuddhena ekāyano maggo sammadakkhāto sattānam visuddhiyā, sokaparidevānam samatikkamāya, dukkhadomanassānam atthaṅgamāya, ñāyassa adhigamāya, nibbānassa sacchikiriyāya yadidam cattāro satipatthānā ti. 112
Ekāyanam jatikhayantadassi maggam pajanati hitanukampi etena maggena tarimsu pubbe tarissare ceva taranti coghanti.* 注 * 一个行者若知生的止息 就能看到出离之道 他会以念处之道超越轮回的暴流 念处之道 ( 大念处经 长部 22 节录) 法增比丘汉译 的确 世尊为了我们的利益 使我们达到无恼和明白圣谛 唯有一乘道 诸比丘 为了众生的清净 为了度脱忧悲 为了 灭除苦恼1 为了得到真理 为了证悟涅槃 这唯一2趣向道 就 是四念处 什么是四念处呢 诸比丘 比丘于此 于身观身3而住 精 勤 正知正念 舍离世间之欲贪 苦恼 于受观受4而住 精勤 正知正念 舍离世间之欲贪 苦恼 于心观心5而住 精勤 正 知正念 舍离世间之欲贪 苦恼 于法观法6而住 精勤 正知 正念 舍离世间之欲贪 苦恼 如是 或于内身7观身而住 或于外身8观身而住 或于内 外身9 观身而住 或于身 观生法10而住 或于身 观灭法11 而住 或于身 观生灭法12而住 尚有智识所成及忆念所成 皆 会 有身13 之思念现前 他将无所依14而住 且不执着于世间之 任何物15 诸比丘 比丘如是 于身观身而住 如是 或于内受 观受而住 或于外受 观受而住 或于 内外受 观受而住 或于受 观生法而住 或于受 观灭法而住 或于受 观生灭法而住 尚有智识所成及忆念所成 皆会 有受 之思念现前 他将无所依而住 且不执着于世间之任何物 诸比 丘 比丘如是 于受观受而住 113
如是 或于内心 观心而住 或于外心 观心而住 或于 内外心 观心而住 或于心 观生法而住 或于心 观灭法而住 或于心 观生灭法而住 尚有智识所成及忆念所成 皆会 有心 之思念现前 他将无所依而住 且不执着于世间之任何物 诸比 丘 比丘如是 于心观心而住 如是 或于内法 观法而住 或于外法 观法而住 或于 内外法 观法而住 或于法 观生法而住 或于法 观灭法而住 或于法 观生灭法而住 尚有智识所成及忆念所成 皆会 有法 之思念现前 他将无所依而住 且不执着于世间之任何物 诸比 丘 比丘如是 于法观法而住 诸比丘 为了众生的清净 为了度脱忧悲 为了灭除苦恼 为了得到真理 为了证悟涅槃 这唯一趣向道 就是四念处 为 了这而说此经 注释 1. 苦恼 指八苦 或三苦 2. 唯一 巴 Ekāyana 没有其他更快的修习方法 3. 于身观身 巴 kāye kāyānupassī 从身体上观照身体 4. 于受观受 巴 vedanāsu vedanānupassī 从受上观照受 5. 于心观心 巴 citte cittānupassī 从心上观照心 6. 于法观法 巴 dhammesu dhammānupassī 从法上观照法 7. 内身 巴 ajjhattam vā kāye 指观照自己的身体 8. 外身 巴 bahiddhā vā kāye 指观照别人的身体 9. 内外身 巴 ajjhattabahiddhā vā kāye 指同时观照自己的身体和别人的身体 10. 生法 巴 samudayadhammānupassī 指观照生起之缘 11. 灭法 巴 vayadhammānupassī 指观照灭尽之缘 12. 生灭法 巴 samudayavayadhammānupassī 指观照生起和灭尽之缘 13. 有身 巴 atthi kāyo ti 义为只见到身体而已 不以凡夫之心执着身体是我的想法 14. 无所依而住 巴 anissito ca viharati 证果的人 明白了身体非我或我所拥有 对世间 的物体就无所依赖 15. 不执着于世间之任何物 巴 na ca kiñci loke upādiyati 意义同上 114
迦罗摩经 ( 增支部 3.65 ) 法增比丘 2000 年汉译于泰国八达龙玛莱岩洞寺 KALAMA SUTTA AN3.65 Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā Kosalesu cārikam caramāno mahatā bhikkhusaṅghena saddhim yena Kesamuttam [kesaputtam (sī. syā. kam. pī.)] nāma kālāmānam nigamo tadavasari. Assosum kho kesamuttiyā kālāmā samano khalu, bho, Gotamo sakyaputto sakyakulā pabbajito kesamuttam anuppatto. Tam kho pana bhavantam gotamam evam kalyāno kittisaddo abbhuggato itipi so bhagavā pe sādhu kho pana tathārūpānaṃ arahatam dassanam hotī ti. Atha kho kesamuttiyā kālāmā yena bhagavā tenupasaṅkamimsu; upasaṅkamitvā appekacce bhagavantam abhivādetvā ekamantam nisīdimsu, appekacce bhagavatā saddhiṃ sammodiṃsu, sammodanīyam kathaṃ sāranīyam vītisāretvā ekamantam nisīdimsu, appekacce yena bhagavā tenañjalim paṇāmetvā ekamantaṃ nisīdimsu, appekacce nāmagottaṃ sāvetvā ekamantaṃ nisīdimsu, appekacce tunhībhūtā ekamantam nisīdimsu. Ekamantam nisinnā kho te kesamuttiyā kālāmā bhagavantaṃ etadavocum Santi bhante, eke samanabrāhmanā Kesamuttam āgacchanti. Te sakamyeva vādam dīpenti jotenti, parappavādam pana khumsenti vambhenti paribhavanti omakkhim [opapakkhim (sī. syā. kam. pī.), omakkhikam (ka.)] karonti. Aparepi, bhante, eke samanabrāhmanā kesamuttam āgacchanti. Tepi sakamyeva vādam dīpenti jotenti, parappavādam pana khumsenti vambhenti paribhavanti omakkhim karonti. Tesam no, bhante, amhākam hoteva kaṅkhā hoti vicikicchā ko su nāma imesam bhavatam samanabrāhmanānam saccam āha, ko musā ti? Alañhi vo, kālāmā, kaṅkhitum alam vicikicchitum. Kaṅkhanīyeva pana [kaṅkhanīyeva ca pana (samyuttanikāye)] vo thāne vicikicchā uppannā. Etha tumhe, Kālāmā, mā anussavena, mā paramparāya, mā itikirāya, mā pitakasampadānena, mā takkahetu, mā nayahetu, mā ākāraparivitakkena, mā ditthinijjhānakkhantiyā, mā bhabbarūpatāya, mā samaṇo no garūti. Yadā tumhe, kālāmā, attanāva jāneyyātha ime dhammā akusalā, ime dhammā sāvajjā, ime dhammā viññugarahitā, ime dhammā samattā samādinnā [samādinnā (ka.)] ahitāya dukkhāya samvattantī ti, atha tumhe, kālāmā, pajaheyyātha, 115
Taṃ kim maññatha, Kālāmā, lobho purisassa ajjhattam uppajjamāno uppajjati hitāya vā ahitāya vā ti? Ahitāya bhante. Luddho panāyam, Kālāmā, purisapuggalo lobhena abhibhūto pariyādinnacitto pānampi hanati, adinnampi ādiyati, paradārampi gacchati, musāpi bhanati, parampi tathattāya [tadatthāya (ka.)] samādapeti, yaṃ sa [yam tassa (ka.) anantarasutte pana yaṃ sa itveva sabbatthapi dissati] hoti dīgharattam ahitāya dukkhāyā ti. Evam bhante. Tam kim maññatha, kālāmā, doso purisassa ajjhattam uppajjamāno uppajjati hitāya vā ahitāya vā ti? Ahitāya bhante. Duttho panāyam, Kālāmā, purisapuggalo dosena abhibhūto pariyādinnacitto pānampi hanati [hanti (sī. pī.)], adinnampi ādiyati, paradārampi gacchati, musāpi bhaṇati, parampi tathattāya samādapeti, yaṃ sa hoti dīgharattam ahitāya dukkhāyā ti. Evam bhante. Tam kim maññatha, Kālāmā, moho purisassa ajjhattam uppajjamāno uppajjati hitāya vā ahitāya vā ti? Ahitāya bhante. Mūlho panāyam, Kālāmā, purisapuggalo mohena abhibhūto pariyādinnacitto pānampi hanati, adinnampi ādiyati, paradārampi gacchati, musāpi bhaṇati, parampi tathattāya samādapeti, yam sa hoti dīgharattam ahitāya dukkhāyā ti. Evam bhante. Tam kim maññatha, Kālāmā, ime dhammā kusalā vā akusalā vā ti? Akusalā bhante. Sāvajjā vā anavajjā vā ti? Sāvajjā bhante. Viññugarahitā vā viññuppasatthā vā ti? Viññugarahitā, bhante. Samattā samādinnā ahitāya dukkhāya samvattanti, no vā? Katham vā [katham vā vo (?)] ettha hotī ti? Samattā, bhante, samādinnā ahitāya dukkhāya samvattantīti. Evam no ettha hotī ti Iti kho, Kālāmā, yam tam avocumhā [avocumha (sī. syā. kam. pī.) a. ni. 4.193] etha tumhe, Kālāmā! Mā anussavena, mā paramparāya, mā itikirāya, mā piṭakasampadānena, mā takkahetu, mā nayahetu, mā ākāraparivitakkena, mā diṭṭhinijjhānakkhantiyā, mā bhabbarūpatāya, mā samaṇo no 116
garūti. Yadā tumhe Kālāmā attanāva jāneyyātha ime dhammā akusalā, ime dhammā sāvajjā, ime dhammā viññugarahitā, ime dhammā samattā samādinnā ahitāya dukkhāya samvattantīti, atha tumhe, kālāmā, pajaheyyāthā ti, iti yaṃ tam vuttam, idametam paṭicca vuttam. Etha tumhe, kālāmā, mā anussavena, mā paramparāya, mā itikirāya, mā piṭakasampadānena, mā takkahetu, mā nayahetu, mā ākāraparivitakkena, mā ditthinijjhānakkhantiyā, mā bhabbarūpatāya, mā samano no garūti. Yadā tumhe, kālāmā, attanāva jāneyyātha ime dhammā kusalā, ime dhammā anavajjā, ime dhammā viññuppasatthā, ime dhammā samattā samādinnā hitāya sukhāya saṃvattantī ti, atha tumhe, kālāmā, upasampajja vihareyyātha. Etha tumhe, Kālāmā, mā anussavena, mā paramparāya, mā itikirāya, mā piṭakasampadānena, mā takkahetu, mā nayahetu, mā ākāraparivitakkena, mā ditthinijjhānakkhantiyā, mā bhabbarūpatāya, mā samano no garūti. Yadā tumhe, kālāmā, attanāva jāneyyātha ime dhammā kusalā, ime dhammā anavajjā, ime dhammā viññuppasatthā, ime dhammā samattā samādinnā hitāya sukhāya saṃvattantī ti, atha tumhe, kālāmā, upasampajja vihareyyātha. Taṃ kim maññatha, Kālāmā, adoso purisassa ajjhattam uppajjamāno uppajjati pe amoho purisassa ajjhattam uppajjamāno uppajjati pe hitāya sukhāyā ti. Evam bhante. Tam kim maññatha, Kālāmā, ime dhammā kusalā vā akusalā vā ti? Kusalā bhante. Sāvajjā vā anavajjā vā ti? Anavajjā bhante. Viññugarahitā vā viññuppasatthā vā ti? Viññuppasatthā bhante. Samattā samādinnā hitāya sukhāya samvattanti no vā? Katham vā ettha hotī ti? Samattā bhante, samādinnā hitāya sukhāya saṃvattanti. Evam no ettha hotī ti. Iti kho, Kālāmā, yam tam avocumhā etha tumhe, kālāmā! Mā anussavena, mā paramparāya, mā itikirāya, mā piṭakasampadānena, mā takkahetu, mā nayahetu, mā ākāraparivitakkena, mā diṭṭhinijjhānakkhantiyā, mā bhabbarūpatāya, mā samaṇo no garūti. Yadā tumhe, kālāmā, attanāva jāneyyātha ime dhammā kusalā, ime dhammā 117
anavajjā, ime dhammā viññuppasatthā, ime dhammā samattā samādinnā hitāya sukhāya saṃvattantīti, atha tumhe, Kālāmā, upasampajja vihareyyāthā ti, iti yam tam vuttam idametam paticca vuttam. Sa kho so [yo kho (ka.)], Kālāmā, ariyasāvako evam vigatābhijjho vigatabyāpādo asammūlho sampajāno patissato [sato (ka.)] mettāsahagatena cetasā ekam disam pharitvā viharati, tathā dutiyam, tathā tatiyam, tathā catuttham, iti uddhamadho tiriyam sabbadhi sabbattatāya sabbāvantam lokam mettāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamānena averena abyāpajjhena pharitvā viharati. Karunāsahagatena cetasā pe muditāsahagatena cetasā pe upekkhāsahagatena cetasā ekam disam pharitvā viharati, tathā dutiyam, tathā tatiyam, tathā catuttham, iti uddhamadho tiriyam sabbadhi sabbattatāya sabbāvantam lokam upekkhāsahagatena cetasā vipulena mahaggatena appamānena averena abyāpajjhena pharitvā viharati. Sa [sace (ka.)] kho so, Kālāmā, ariyasāvako evam averacitto evam abyāpajjhacitto evam asamkilitthacitto evam visuddhacitto. Tassa dittheva dhamme cattāro assāsā adhigatā honti. Sace kho pana atthi paro loko, atthi sukatadukkatānam [sukatadukkatānam (sī. syā. kam. pī.)] kammānam phalam vipāko, athāham [thānamaham (sī. pī.), thānametaṃ yenāham (syā. kam.)] kāyassa bhedā param maranā sugatim saggam lokam upapajjissāmī ti, ayamassa pathamo assāso adhigato hoti. Sace kho pana natthi paro loko, natthi sukatadukkatānam kammānam phalam vipāko, athāhaṃ [idhāham (sī. syā. kam. pī.)] dittheva dhamme averam abyāpajjham anīghaṃ sukhim [sukham (sī.), sukhī (syā. kam.)] attānam pariharāmī ti, ayamassa dutiyo assāso adhigato hoti. Sace kho pana karoto karīyati pāpam, na kho panāham kassaci pāpam cetemi. Akarontam kho pana mam pāpakammam kuto dukkham phusissatī ti, ayamassa tatiyo assāso adhigato hoti. Sace kho pana karoto na karīyati pāpaṃ, athāhaṃ ubhayeneva visuddham attānam samanupassāmī ti, ayamassa catuttho assāso adhigato hoti. Sa kho so, kālāmā, ariyasāvako evam averacitto evam abyāpajjhacitto evam asaṃkiliṭṭhacitto evaṃ visuddhacitto. Tassa dittheva dhamme ime cattāro assāsā adhigatā hontī ti. Evametam, Bhagavā, evametam, Sugata! Sa kho so, bhante, ariyasāvako evaṃ averacitto evaṃ abyāpajjhacitto evam asaṃkilitthacitto evam visuddhacitto. Tassa dittheva dhamme 118
cattāro assāsā adhigatā honti. Sace kho pana atthi paro loko, atthi sukatadukkatānaṃ kammānam phalam vipāko, athāham kāyassa bhedā param maranā sugatim saggam lokam upapajjissāmī ti, ayamassa paṭhamo assāso adhigato hoti. Sace kho pana natthi paro loko, natthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalam vipāko, athāham dittheva dhamme averam abyāpajjhaṃ anīgham sukhim attānam pariharāmī ti, ayamassa dutiyo assāso adhigato hoti. Sace kho pana karoto karīyati pāpam, na kho panāham kassaci pāpam cetemi, akarontam kho pana mam pāpakammam kuto dukkham phusissatī ti, ayamassa tatiyo assāso adhigato hoti. Sace kho pana karoto na karīyati pāpam, athāhaṃ ubhayeneva visuddham attānam samanupassāmī ti, ayamassa catuttho assāso adhigato hoti. Sa kho so, bhante, ariyasāvako evam averacitto evam abyāpajjhacitto evaṃ asaṃkiliṭṭhacitto evam visuddhacitto. Tassa dittheva dhamme ime cattāro assāsā adhigatā honti. Abhikkantam, bhante pe ete mayaṃ, bhante, bhagavantam saranam gacchāma dhammañca bhikkhusaṅghañca. Upāsake no, bhante, Bhagavā dhāretu ajjatagge pānupete saranam gate ti. Pañcamam. (Abhikkantam, bhante, abhikkantam, bhante! Seyyathāpi, bhante, nikkujjitam vā ukkujjeyya, paṭicchannaṃ vā vivareyya, mūlhassa vā maggam ācikkheyya, andhakāre vā telapajjotaṃ dhāreyya cakkhumanto rūpāni dakkhantīti; evamevam bhagavatā anekapariyāyena dhammo pakāsito. Ete mayaṃ, bhante, bhagavantaṃ saranaṃ gacchāma dhammañca bhikkhu saṅghañca. Upāsake no, bhante, bhagavā dhāretu ajjatagge pānupete saranam gate ti.) 迦罗摩经 ( 增支部 3.65 ) 法增比丘 2000 年汉译于泰国八达龙玛莱岩洞寺 如是我闻 一时 佛游行于憍萨罗国 (kosala) 1 和大比丘众 到达克沙仆塔 (kesaputta) 2 村落 其族人是迦罗摩族姓子 他们 听闻到佛的名声 尊敬的乔达摩沙门 释迦的子嗣 游行于憍 萨罗国 来到克沙仆塔村弘扬佛法 他是如来 阿罗汉 正自觉 明行具足 善逝 世间解 无上士调御丈夫 天人师 佛 世尊 119
他确知此世间 在此世的天 魔 梵 沙门与婆罗门 国王与人 们中 他观修而得最高智慧 他所教示的佛法 前善 中善 后 亦善 词义具足 教示梵行 完善清净 能遇见世尊是很殊胜 的 克沙仆塔村的迦罗摩人知道佛来了就来见他 到达后 有的 敬礼佛后 坐在一边 有的亲切问候后 坐在一边 有的恭敬合 掌礼拜后 坐在一边 有的告知其名字与家族后 坐在一边 有 些默默然 坐在一边 克沙仆塔村的迦罗摩人向佛问道 世尊 有些沙门和梵志 3 到克沙仆塔 他们只解说弘扬他们自己的教义 而蔑视 非难 排斥其它教义 然后又来了其它的沙门和梵志 他们也同样的只 解说弘扬他们的教义 而蔑视 非难 排斥其它的教义 但是对 我们来说 我们一直都怀疑而感到迷惘 不知道在那些可敬的沙 门和梵志当中 到底谁说的是真实话 谁说的是假话 佛说 是的 迦罗摩人啊 你们的怀疑 你们的迷惘是正 当的 因为对于一件可疑的事 是应当生起怀疑的 迦罗摩人 啊 你们要注意 ㈠ 不可听信他人多次口传的 4 ㈡ 不要盲从传统 5 ㈢ 不要妄听谣言 6 ㈣ 不要肯定经书所记载的 7 ㈤ 不可相信符合逻辑的 8 ㈥ 不要依赖哲理 9 ㈦ 不可单凭常理或外相 10 ㈧ 不可执持你喜爱的任何见解和意见 11 ㈨ 不可因某事物似有可能而信以为真 12 120
㈩ 不可考虑因为这沙门是我们的导师 13 迦罗摩人 当你自己知道 这些事是恶的 这些事是会被责 备的 智者所不赞许 在接受和修持后 将会导致伤害和病患 那就应舍弃它们 你认为如何呢 迦罗摩人 一个心中生起贪欲的人 对他 是有益或是有害呢 对他是有害的 世尊 迦罗摩人 一个人为贪欲所乘 为贪欲所制 心中充满贪 欲 他会杀生 偷盗 邪淫和妄语等 他也会怂恿他人同样作 恶 他会否长时受苦呢 是的 世尊 你认为如何呢 迦罗摩人 一个心中生起瞋恚的人 对他 是有益或是有害呢 对他是有害的 世尊 迦罗摩人 一个人为瞋恚所乘 为瞋恚所制 心中充满瞋 恚 他会杀生 偷盗 邪淫和妄语等 他也会怂恿他人同样作 恶 他会否长时受苦呢 是的 世尊 你认为如何呢 迦罗摩人 一个心中生起愚痴的人 对他 是有益或是有害呢 对他是有害的 世尊 迦罗摩人 一个人为愚痴所乘 为愚痴所制 心中充满愚 痴 他会杀生 偷盗 邪淫和妄语等 他也会怂恿他人同样作 恶 他会否长时受苦呢 是的 世尊 你认为如何呢 迦罗摩人 这些事是善或是恶的呢 121
恶的 世尊 会不会被责备呢 会被责备的 世尊 被智者批判或赞许的呢 批判的 世尊 在接受和修持后 这会否导致伤害和病患呢 你们理解它 吗 在接受和修持后 这会导致伤害和病患 我们是这样理解 的 所以我们说 迦罗摩人 前此说过 迦罗摩人 你们要注 意: ㈠ 不可听信他人多次口传的 ㈡ 不要盲从传统 ㈢ 不要妄听谣言 ㈣ 不要肯定经书所记载的 ㈤ 不可相信符合逻辑的 ㈥ 不要依赖哲理 ㈦ 不可单凭常理或外相 ㈧ 不可执持你喜爱的任何见解和意见 ㈨ 不可因某事物似有可能而信以为真 ㈩ 不可考虑因为这沙门是我们的导师 迦罗摩人 当你自己知道 这些事是恶的 这些事是会被责 备的 智者所不赞许的 在接受和修持后 将会导致伤害和病 患 那就应舍弃它们 来吧 迦罗摩人 你们要注意 ㈠ 不可听信他人多次口传的 122
㈡ 不要盲从传统 ㈢ 不要妄听谣言 ㈣ 不要肯定经书所记载的 ㈤ 不可相信符合逻辑的 ㈥ 不要依赖哲理 ㈦ 不可单凭常理或外相 ㈧ 不可执持你喜爱的任何见解和意见 ㈨ 不可因某事物似有可能而信以为真 ㈩ 不可考虑因为这沙门是我们的导师 迦罗摩人 当你自己知道 这些事是善的 这些事是不被责 备的 智者所赞许 在接受和修持后 将会导至利益和快乐 就 应来住于善法 你认为如何呢 迦罗摩人 一个心中没有生起贪欲的人 对他是有益或是有害呢 对他是有益的 世尊 迦罗摩人 一个人不为贪欲所乘 不为贪欲所制 心中没 有贪欲 他不会杀生 不会偷盗 不犯邪淫和不说妄语 他会 鼓励他人行善 他会否长时得到利益和快乐呢 是的 世尊 你认为如何呢 迦罗摩人 一个心中没有生起瞋恚的人 对他是有益或是有害呢 对他是有益的 世尊 迦罗摩人 一个人不为瞋恚所乘 不为瞋恚所制 心中没 有瞋恚 他不会杀生 不会偷盗 不犯邪淫和不说妄语 他会 鼓励他人行善 他会否长时得到利益和快乐呢 是的 世尊 123
你认为如何呢 迦罗摩人 一个心中没有生起愚痴的人 对他是有益或是有害呢 对他是有益的 世尊 迦罗摩人 一个人不为愚痴所乘 不为愚痴所制 心中没 有愚痴 他不会杀生 不会偷盗 不犯邪淫和不说妄语 他会 鼓励他人行善 他会否长时得到利益和快乐呢 是的 世尊 你认为如何呢 迦罗摩人 这些事是善或是恶的呢 善的 世尊 会不会被责备呢 不会被责备的 世尊 被智者批判或赞许的呢 赞许的 世尊 在接受和修持后 这会导致利益和快乐吗 你们理解它 吗 在接受和修持后 这会导致利益和快乐的 我们是这样理 解的 所以我们说 迦罗摩人 前此说过 迦罗摩人, 你们要 注意 ㈠ 不可听信他人多次口传的 ㈡ 不要盲从传统 ㈢ 不要妄听谣言 ㈣ 不要肯定经书所记载的 ㈤ 不可相信符合逻辑的 ㈥ 不要依赖哲理 ㈦ 不可单凭常理或外相 124
㈧ 不可执持你喜爱的任何见解和意见 ㈨ 不可因某事物似有可能而信以为真 ㈩ 不可考虑因为这沙门是我们的导师 迦罗摩人 当你自己知道 这些事是善的 这些事是不会被 责备的 智者所赞许的 在接受和修持后 这会导致利益和快 乐 就应来住于善法 圣弟子 迦罗摩人 任何人若这样消除贪欲 瞋恚 有智 明 清楚理解和具正念 住于慈念 遍满一方 如是二方 三 方 四方 上方与下方遍满 驻于慈念 因各方众生遍布 到 处乃至整个世界 都充满着广大无量圣洁的慈心 无有瞋恨或 害意 14 他住于悲念 遍满一方 如是二方 三方 四方 上方与 下方遍满 驻于悲念 因各方众生遍布 到处乃至整个世界 都充满着广大无量圣洁的悲心 无有瞋恨或害意 15 他住于喜念 遍满一方 如是二方 三方 四方 上方与 下方遍满 驻于喜念 因各方众生遍布 到处乃至整个世界 都充满着广大无量圣洁的喜心 无有瞋恨或害意 16 他住于舍念 遍满一方 如是二方 三方 四方 上方与 下方遍满 驻于舍念 因各方众生遍布 到处乃至整个世界 都充满着广大无量圣洁的舍心 无有瞋恨或害意 17 圣弟子 迦罗摩人 任何人具此无瞋心 具此无害意 具 此无烦恼心和具此清净心 此人就在此时此地 能获得四种利 益 假使有后世 因善恶之业会得到果实或成果 那么在身坏 命终之后 将 因善业 生于天界 享受极乐 这是此人能得的 第一种利益 18 125
假使无后世 善恶之业也不会得到果实或成果 即使在此 世间 此时此地 无有瞋心 无有害意 安全和快乐 此人能 维护自己 这是此人能得的第二种利益 19 假使恶果落在造恶者身上 此人 心不对任何人起邪念 若没做恶业 那么恶果又怎么能影响此人呢 这是此人能得的 第三种利益 20 假使恶果不落在造恶者身上 那时此人观自己 在任何情 况下 本已清净 这是此人能得的第四种利益 21 圣弟子 迦罗摩人 任何人具此无瞋心 具此无害意 具 此无烦恼心和具此清净心 此人在此时此地 能获得这四种利 益 如是 世尊 如是圣者 圣弟子们 世尊 任何人具此无 瞋心 具此无害意 具此无烦恼心和具此清净心 此人在此时 此地 能获得这四种利益 假使有后世 因善恶之业会得到果实或成果 那么在身坏 命终之后 将 因善业 生于天界 享受极乐 这是此人能得的 第一种利益 假使无后世 因善恶之业也不会得到果实或成果 即使在 此世间 此时此地 无有瞋心 无有害意 安全和快乐 此人 能维护自己 这是此人能得的第二种利益 假使恶果落在造恶者身上 此人 心不对任何人起邪念 若没做恶业 那么恶果又怎么能影响此人呢 这是此人能得的 第三种利益 假使恶果不落在造恶者身上 那时此人观自己 在任何情 况下 本已清净 这是此人能得的第四种利益 126
圣弟子 世尊 任何人具此无瞋心 具此无害意 具此无 烦恼心和具此清净心 此人在此时此地 能获得这四种利益 妙极了 世尊 妙极了 世尊 有如 世尊 一个人把倒 下的东西扶正它 把隐秘的揭现岀来 给迷途者指示方向 在 黑暗中举起明灯 作如是念 那些有眼者能够见到东西 世尊 以各种善巧方便为众生说法 我们要皈依导师世尊 皈依法和 皈依比丘僧团 请导师世尊 接受我们为追随者 从今日起 我们尽形寿皈依三宝 注释 1. 憍萨罗国(kosala) 在今印度的上部省 Uttar Pradesh 近尼泊尔处 为古印度大国 公 元前六世纪政治与经济极盛 首都舍卫城 Savathi 在阿吉柔哇底河畔 2. 克沙仆塔(kesaputta) 村 今称 kesaria 位于印度的比哈省 Bihar 属古印度的憍萨 罗国 为迦罗摩族人居地 3. 沙门和梵志 Samana, Brahmana 佛时有六师外道 在佛时代的印度 虽说主流社会 信奉的是婆罗门教 但仍然有对吠陀学派批判的自由思想家 提倡否定吠陀权威的学说 这些学说合称为 六十二见 並总称为 六师外道 这六师其后各有十六個弟子继承 並继而发展成为九十六种外道 4. Ma anussavena 多次口传的 因口误而失真 5. Ma paramparaya 不追随传统 6. Ma itikiraya 不听谣言 7. Ma Pitakasampadanena 不随经书所言 不加思索的接受 8. Ma takkahetu 不相信符合逻辑性的 9. Ma nayahetu 不要依赖哲理或符合你的人生观 10. Ma akaraparivitakkena 不可单凭常理或外相 11. Ma ditthinijjhanakkhantiya 不可执持你喜爱的任何见解和意见 12. Ma bhabbarupataya 不可因为某事物似有可能而信以为真 13. Ma samano no garu ti 不要因为这是导师的话就全盘接受 14. 慈梵住 15. 悲梵住 16. 喜梵住 17. 舍梵住 18. 若行善得善果 升天享福 善有善报 19. 若行善不得善果 自心本已清净 自能维护自己 127
20. 恶果落在造恶者身上 自己没造恶 不必担心 21. 恶果不落在造恶者身上 自心本已清净 不会愿别人受苦 大会经 长部 20 经 法增比丘 2013 年汉译于澳洲佛宝寺 MAHĀ SAMAYA SUTTA DN20 Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā, sakkesu viharati Kapilavatthusmim mahāvane, mahatā bhikkhu sanghena saddhim, pañca mattehi bhikkhu satehi, sabbeh eva arahantehi. Dasa hi ca lokadhātūhi devatā, yebhuyyena sannipatitā honti, Bhagavantam dassanāya bhikkhu sanghañca. Atha kho catunnam suddhāvāsa kāyikānam devānam etadahosi: Ayam kho Bhagavā sakkesu viharati Kapilavatthusmim mahāvane mahatā bhikkhu sanghena saddhim pañca mattehi bhikkhu satehi sabbeh eva arahantehi. Dasa hi ca lokadhātūhi devatā, yebhuyyena sannipatitā honti Bhagavantam dassanāya bhikkhu sanghañca. Yannūna mayam pi yena Bhagavā tenupasanka meyyāma upasankamitvā Bhagavato santike paccekagātham bhāseyyāmā ti. Atha kho tā devatā seyyathā pi nāma balavā puriso sammiñjitam vā bāham pasāreyya pasāritam vā bāham sammiñjeyya evamevam suddhāvāsesu devesu antarahitā Bhagavato purato pāturahamsu. Atha kho tā devatā Bhagavantam abhivādetvā ekamantam atthamsu. Ekamantam thitā kho ekā devatā Bhagavato santike imam gātham abhāsi: i. Mahāsamayo pavanasmim devakāyā samāgatā āgatamha imam dhamma samayam dakkhitāye aparājita sanghan ti. Atha kho, aparā devatā, Bhagavato santike imam gātham abhāsi: ii. Tatra bhikkhavo samādahamsu cittam attano ujuka makamsu sārathīva nettāni gahetvā indriyāni rakkhanti panditā ti. Atha kho, aparā devatā Bhagavato santike imam gātham abhāsi: iii. Chetvā khīlam chetvā paligham indakhīlam ūhacca manejā te caranti suddhā vimalā cakkhumatā sudantā susunāgā ti. 128
Atha kho, aparā devatā Bhagavato santike imam gātham abhāsi: iv. Ye keci Buddham saranam gatāse na te gamissanti apāyam pahāya mānusam deham devakāyam paripūressantī ti. Atha kho Bhagavā bhikkhū āmantesi: yebhuyyena bhikkhave dasasu loka dhātusu devatā sannipatitā Tathāgatam dassanāya bhikkhu sanghañca. Ye pi te bhikkhave, ahesum atīta maddhānam arahanto Sammā Sambuddhā, tesam pi Bhagavantānam eta paramāyeva devatā sannipatitā ahesum seyyathāpi mayham etarahi. Ye pi te bhikkhave bhavissanti anāgata maddhānam arahanto Sammā Sambuddhā, tesam pi Bhagavantānam eta paramāyeva devatā sannipatitā bhavissanti. seyyathāpi mayham etarahi. Ācikkhissāmi bhikkhave devakāyānam nāmāni. Kittayissāmi bhikkhave devakāyānam nāmāni. Desissāmi bhikkhave devakāyānam nāmāni. Tam sunātha, sādhukam manasikarotha bhāsissāmī ti. Evam Bhante ti kho te bhikkhū Bhagavato paccassosum. Bhagavā etadavoca: 1. Siloka manukassāmi, yatha bhummā tadassitā, Ye sitā giri gabbhāram, pahitattā samāhitā. 2. Puthusīhā va sallīnā, lomaham sābhi sambhuno, Odātamanasā suddhā, vippasanna manāvilā. 3. Bhiyyo pañcasate ñatvā, vane Kāpilavathave, Tato āmantayī satthā, sāvake sāsane rate. 4. Devakāyā abhikkantā, te vijānātha bhikkhavo. Te ca ātappa makarum, sutvā Buddhassa sāsanam. 5. Tesam pāturahū ñānam, amanussāna dassanam. Appeke satama ddakkhum, sahassam atha sattatim. 6. Satam eke sahassānam, amanussāna maddhasum, Appeke nanta maddakkhum, disā sabbā phutā ahū. 7. Tañca sabbam abhiññāyā, vavakkhitvāna cakkhumā, Tato āmantayī satthā, sāvake sāsane rate. 8. Devakāyā abhikkantā, te vijānātha bhikkhavo, Ye vo ham kittayissāmi, girāhi anupubbaso. 9. Sattasa hassā Yakkha, bhummā Kāpilavathavā, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim vanam. 10. Cha sahassā Hemavatā, yakkha nānattavannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim 129
vanam. vanam. vanam. 11. Sātāgirā tisahassā, yakkha nānattavannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim 12. Iccete solasa sahassā, yakkha nānattavannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim 13. Vessāmittā pañcasatā, yakkhā nānattavannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim vanam. 14. Kumbhīro Rājagahiko, vepullassa nivesanam, Bhiyyo nam sata sahassam, yakkhānam payirupāsati, Kumbhīro Rājagahiko, so pāga samitim vanam. 15. Purimañca disam rājā, Dhatarattho tam pasāsati, Gandhabbānam ādhipati, Mahārājā yasassi so, Puttāpi tassa bahavo, Indanāmā mahabbalā, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim vanam. 16. Dakkhinañca disam rājā, Virūlho tam pasāsati, Kumbhandānam ādhipati, Mahārājā yasassi so, Puttāpi tassa bahavo, Indanāmā mahabbalā, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim vanam. 17. Pacchimañca disam rājā, Virūpakkho tam pasāsati, Nāgānam ādhipati, Mahārājā yasassi so, Puttāpi tassa bahavo, Indanāmā mahabbalā, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim vanam. 18. Uttarañca disam rājā, Kuvero tam pasāsati, Yakkhanam ādhipati, Mahārājā yasassi so, Puttāpi tassa bahavo, Indanāmā mahabbalā, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim vanam. 19. Purimam disam Dhatarattho, Dakkhinena Virūlhako, 130
Pacchimena Virūpakkho, Kuvero uttaram disam, Cattāro te mahārājā, samantā caturo disā, Daddallamānā atthamsu, vane Kāpilavathave. 20. Tesam māyāvino dāsā, Āgu vañcanikā sathā, Māyā Kutendu Vetendu, Vitucca Vitudo Sahā. Candano Kāmasettho ca, Kinnughandu Nighandu ca, Panādo Opamañño ca Devasūto ca Mātalī. 21. Cittaseno ca Gandhabbo, Nalo rājā Janesabho, Āgu Pañcasikho c eva, Timbarū Suriyavaccasā. Ete caññe ca rājāno, Gandhabbā saha rājubhī, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim vanam. 22. Athāgu Nābhasā Nāgā, VesāIā saha Tacchakā, Kambala ssatarā āgu, Pāyāgā saha ñātibhi. Yāmunā Dhataratthā ca, Āgu nāgā yasassino. Erāvano mahānāgo, Sopāga samitim vanam. 23. Ye nāgarāje sahasā haranti, dibbā dijā pakkhī visuddhacakkhū, Vehāsayā te vanam ajjhapattā. Citrā Supannā iti tesam nāmāni. Abhayam tadā nāga rājānamāsi, Supannato khema makāsi Buddho. Sanhāhi vācāhi upavhayantā, Nāgā Supannā saranam agamsu Buddham. 24. Jitā Vajirahatthena, samuddam Asurā sitā. Bhātaro Vāsavassete, Iddhimanto yasassino. 25. Kālakañjā mahābhimsā, Asurā dāna veghasā, Vepacitti Sucittī ca, Pahārādo Namucī sahā. Satañca Baliputtānam, Sabbe Veroca nāmakā, Sannayhitvā Balim senam, Rāhu bhaddamu pāgamum. Samayo dāni bhaddhante, bhikkhūnam samitim vanam. 26. Āpo ca devā Pathavī ca, Tejo Vāyo tadāgamum, Varunā Vārunā devā, Somo ca Yasasā Sahā. 27. Mettā karunākāyikā, āgu devā yasassino, Dasete dasadhā kāyā, sabbe nānattavannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino. Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim vanam. 28. Venhū ca devā Sahalī ca, Asamā ca duve Yamā, Candassūpanisā devā, Candamāgu purakkhatvā. 29. Suriyassūpanisā devā, Suriyamāgu purakkhatvā. 131
vanam. vanam. vanam. vanam. vanam. Nakkhattāni purakkhatvā, āgu Mandavalāhakā. 30. Vasūnam Vāsavo settho, Sakkopāga Purindado Dasete dasadhā kāyā, sabbe nānatta vannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim 31. Athāgu Sahabhū devā, Jalamaggi sikhāriva, Aritthakā ca Rojā ca, Ummā pupphani bhāsino. 32. Varūna Sahadhammā ca, Accutā ca Anejakā, Sūleyya Rucirā āgu, āgu Vāsavane sino, Dasete dasadhā kāyā, sabbe nānatta vannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim 33. Samānā Mahāsamānā, Mānusā Mānusuttamā, Khiddāpa dūsika āgu, āgu Manopadūsikā. 34. Athāgu Harayo devā, ye ca Lohitavāsino, Pāragā Mahāpāragā, āgu devā yasassino. 35. Dasete dasadhā kāyā, sabbe nānatta vannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim 36. Sukkā Karumhā Arunā, āgu Veghanasā sahā, Odāta gayhā Pāmokkhā, āgu devā Vicakkhanā. 37. Sadāmattā Hāragajā, Missakā ca yasassino, Thanayam āga Pajjunno, yo disā abhivassati. 38. Dasete dasadhā kāyā, sabbe nānatta vannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim 39. Khemiyā Tusitā Yāmā, Katthakā ca yasassino, Lambītakā Lāmasetthā Jotināmā ca Āsavā. Lambhītakā, Lāmasetthā, Joti and Āsavā also came. 40. Nimmāna-ratino āgu, Athāgu Paranimmitā, Dasete dasadhā kāyā, sabbe nānatta vannino, Iddhimanto jutīmanto, vannavanto yasassino, Modamānā abhikkāmum, bhikkhūnam samitim 41. Satthete devanikāyā, sabbe nānatta vannino, Nāmanvayena āgañchum, ye caññe sadisā sahā. 42. Pavuttajātim akhilam, oghatin nāma nāsavam, Dakkhem oghataram Nāgam, Candam va asitātigam. 43. Subrahmā Paramatto ca, puttā iddhimato sahā. 132
Sanam kumāro Tisso ca, sopāga samitim vanam. 44. Sahassam brahmalokānam, Mahā brahmā bhititthati, Upapanno jutīmanto, bhismākāyo yasassi so. 45. Dasettha issarā āgu, pacceka vasavattino, Tesañca majjhato āga, Hārito parivārito. 46. Te ca sabbe abhikkante, sa Inde deve sa Brahmake, Mārasenā abhikkāmi, passa Kanhassa mandiyam. 47. Etha ganhatha bandhatha, rāgena baddha matthu ve, Samantā parivāretha, Mā vo muñcittha koci nam. 48. Iti tattha mahāseno, Kanhasenam apesayi, Pāninā thala māhacca, saram katvāna bheravam. 49. Yathā pāvussako megho, Thanayanto savijjuko. Tadā so paccudāvatti, sankuddho asayamvasī. 50. Tañ ca sabbam abhiññāya, Vavakkhi tvāna cakkhumā Tato āmantayī satthā, sāvake sāsane rate. 51. Mārasenā abhikkantā, te vijānātha bhikkhavo. Te ca ātappa makarum, sutvā Buddhassa sāsanam. Vītarāgeha pakkāmum, Nesam Iomam pi iñjayum. 52. Sabbe vijita sangāmā, bhayātitā yasassino. Modanti saha bhūtehi, sāvakā te janesutā ti. 大会经 1 长部 20 经 法增比丘 2013 年汉译于澳洲佛宝寺 如是我闻 一时 世尊与五百大比丘众 都是阿罗汉 同住 释迦族迦毘罗卫城的大林园 Mahāvane 2 这时 十方世界的许 多天神众 为了见世尊及比丘众而来集 这时 四净居天 Catunnam suddhāvāsa kāyikānam devānam 的 天神说 今天世尊和五百大比丘众 都是阿罗汉 同住释迦族 迦毗罗卫城的大林园 十方世界的许多天神众 为了见世尊和比 丘众而来集 我们也去拜访世尊 拜访已 在世尊前 我们各各 唱偈好吗 133
于是 这些天神 好像大力士伸屈手臂一般迅速 由净居天 隐没而出现在世尊前 这时 这些天神 礼拜完世尊 站立一面 站立于一面的一位天神 在世尊前唱偈 大会在这大林园 聚集许多天人众 我们来此参法会 谨见殊胜的僧伽 这时 另一天神也在世尊前 如次的唱偈 在此诸位比丘众 一心而皆心洁净 犹如御者执手缰 这些贤者善护根 这时 另一天神 在世尊前接下唱偈 已经断除诸羁绊 斩断横木的门闩 破门柱石 3 无疾恼 清净无染而游行 他们犹如具明眼 也像善驯的幼龙 接下 另一天神 在世尊前也跟着唱偈 已经归依于佛陀 不会沦落在恶趣 将来舍弃这人身 他们将得生天上 这时 世尊告诉这些比丘们说: 比丘们 由十方世界 许多 的天神众来会见世尊和比丘众 要是有任何过去的阿罗汉 正自 觉者 是他们的世尊 皆会有许多从最高诸天的天神来集会 就 有如今天的我这样 比丘们 要是有任何遥远未来的阿罗汉 正 自觉者 是他们的世尊 皆会有许多从最高诸天的天神来集会 就有如今天的我这样 比丘们 我为你们介绍诸位天神的名字 比丘们 我为你 们宣说诸位天神的名字 比丘们 我为你们讲解诸位天神的名字 谛听 善忆念 我现在要开始说了 比丘众答应世尊说 是的 世尊 世尊接着说 134
1. 我以偈颂来赞叹 那些寄心幽静处 或是住于山窟者 他们寄居于那里 2.道心坚固常住定 毛发隐然如卷狮 已然克服诸恐怖 心清纯洁静无恼 3.比丘数有五百众 来到迦毗罗林园 Vane Kāpilavatthave 导师教示比丘已 弟子亦乐闻佛教 4.比丘众等应识知 努力生起天眼通 愿望能见诸天人 谨听佛陀的言教 5.天眼通之所显现 觉察非人的数量 有些能见百或千 有者能见有七万 6.有者能见有十万 非人数目无量数 有者能见近无量 充满十面诸方所 7.彻知一切具眼师 为利众生而说法 乐为弟子示教义 弟子亦乐闻佛教 8.天神之众已来到 天眼弟子能自知 我今赞彼诸光荣 而为你们次第说 9.迦毘罗区 Bhumma Kāpilavatthavā 4 之夜叉 yakkhā 5 数目正好是七千 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 10.雪山 Hemavatā 6 来的诸夜叉 数目六千有容色 相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 11.撒塔山 Sātāgirā 7 的诸夜叉 数目三千有容色 135
相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 12.这总体的诸夜叉 数目一万有六千 相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 13.维沙密塔 Vessāmittā 8 的夜叉 数目五百有容色 相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 14.王舍城 Rajagaha 9 的宫毘罗 Kumbhīra 10 居于维普 腊 Vepulla 山 11 中 十万夜叉来参与 同来聚集于林园 15.达塔腊沓 Dhatarattha 12 天神王 东方持国的天王 诸乾达婆 gandhabbas 13 世间主 他有许多的孩子 都是称为因陀罗 Indra 14 皆是具有大力者 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 16.南方的毘楼勒 Virulha 15 王 他是增长的天王 诸鸠槃茶 kumbanda 16 世间主 他有许多的孩子 都是称为因陀罗 皆是具有大力者 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 17.西方的毗褥帕喀 Virūpakkha 17 他是广目的天王 也是诸龙 nāgas 世间主 他有许多的孩子 136
都是称为因陀罗 皆是具有大力者 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 18.北方的库卫腊 Kuvera 18 王 他是多闻的天王 诸夜叉众世间主 他有许多的孩子 都是称为因陀罗 皆是具有大力者 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 19.东方达塔腊沓王 南方是毗楼勒王 西方是毗褥帕喀 北方是库卫腊王 四天王们照四方 迦毗罗林庄严立 20.虚伪恶意魔部众, 摩耶 Maya 以及库典都 Kutendu, 卫典都 Vetendu 以及卫图 Vitu, 卫图沓 Vituta 和 差达那 Candana, 善于纵欲的欲魔, 青努乾都 Kinnughandu 尼乾都 Nighandu, 波那达 Panāda 呜帕曼雅 Opamañña, 战车御者玛 沓里 Matali, 21.意军 Cittasena 以及乾达婆 gandhabba, 那罗 Nala 王 迦尼沙巴 Janosabha, 廷巴褥 Timbaru 以及魔女, 名苏利亚哇差洒 Suriyavacchasa, 般迦斯喀 Pañcasikha 也到来 这些其他的天王 乾达婆等和诸王 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园19 22.还有那跋沙 Nabhasa 湖龙 毗舍离 Vesali 和塔差 137
喀 Tacchaka 堪跋腊 Kambalas 阿萨塔腊 Assataras 帕耶伽 Payagas 与其亲族 来自雅慕那 Yamuna 河龙 伊罗宛那 Eravanna 大 龙王 达塔腊沓 Dhataratthā)王部属 同来聚集于林园 23.飞来林园金翅鸟 季沓以及苏帕纳 向龙众们扑过去 神圣 Dibbā 再生 dijā 有双翼 pakkhi 20 具有净眼 visuddha cakkhū 21从空降 其时龙王皆怖 畏 佛为诸龙除怖畏 佛护而得安稳处 诸龙以及金翅鸟 互相称呼敬爱语 双双归依于佛陀 24.因陀罗施霹雳手 打败了诸阿修罗 asurā 阿修罗潜入大海 瓦萨瓦 Vasava 的兄弟们 具有神通与名望 25.大威力卡拉康佳 Kalakañjas 达那维伽沙 Danaveghasa 修罗 维 帕吉提 Vepacitti 苏 吉提 Sucitti 波哈罗 达 Paharada 那穆齐 Namuci 跋黎 Bali 百子维若差 Veroca 联合强大的军队 对荣耀的惹护 Rahu 说 现在是前往时候 比丘聚集的林园 22 26.地水火风的天神 两位瓦鲁那 Varunā 苏玛 Soma 和耶萨沙 Yasasā 等一起 尊贵诸天皆具有 138
27.带来善意与慈悲 十位十种之天众 相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 28.温杜 Vendu 沙哈利 Sahalī 诸天 阿沙摩 Asama 夜摩 Yama 双子 依止月天 Canda 的天众 围绕月天前而来 29.依止日天 Suriya 的天众 围绕日天前而来 依止星宿(Nakkhattāni)诸恶神 带着恶云(mandavalāhakā) 而前来 30.财神 Vasunam 之尊 settha 瓦沙瓦 Vasava 帝释 Sakka 天普仁达达 Purindada 十位十种之天众 一齐聚集亦来到 相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 31.沙哈布 Sahabhū 的诸天众 光耀犹如火焰顶 23 阿栗塔喀 Aritthakā 和若迦 Rojā 如玉米花的风 采 32.名瓦鲁纳 Varunā 的天神 与萨哈达摩 Sahadhammā 天神 阿組达 Accutā 阿内佳喀 Anejakā 和苏雷雅褥茨 腊 Sūleyya Rucirā 和瓦沙瓦内新斯 Vāsavanesis 十位十种之天众 相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 139
比丘聚集的林园 33.沙马那 Samānā 大沙马那 Mahāsamānā 名叫马努 沙 Mānusā 天神 马努疏塔玛 Mānusuttamā 天神 耽于娱乐 Khiddā padūsikā 的天神 陷于思想 Mano padūsikā 的天神 34.穿著绿和金天神 Athāgū Harayo devā 戴著红宝石天 神 Lohitavāsino 诸天神众来聚集 有名望的帕腊噶 Pāragā 以及摩诃帕腊噶 Mahāpāragā 35.十位十种之天众 相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 36.苏伽 24 以及喀然哈 25 阿如纳 26 卫噶纳沙 Veghanasā 纯白乌达塔噶哈 Odātagayhā 卫佳卡那 Vicakkhanā 也来到 37.萨达玛塔 Sadamatta 高贵神 哈热噶佳 Haragaja 多 彩神 有名弥沙喀 Missakā 到临 降雨于四面八方 降雨神 27 Pajunna 和雷电神 28 Thanayam 38.十位十种之天众 相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 39.差摩 Khemiya 兜率 Tusita 与夜摩 Yama 有名 望之喀塔卡 Katthaka 140
蓝鞞塔卡 Lambitaka 天神主 腊玛色塔 Lamasetthā 天神主 火天神佐提纳玛 Jotināmā 及阿洒瓦 āsava 诸天神 40. 化 乐 天 的 Nimmānaratino 诸 天 神 他 化 乐 天 Nimmānaratino 诸天神 这些天神众到临 十位十种之天众 相貌不同色亦异 具足神通与光明 容貌殊胜有名声 他们欢喜皆来到 比丘聚集的林园 41.这六十队天神众 29 相貌不同色亦异 随各天级和想法 各天神众排列到 他们心中如此想 我们今天想来见 42.离家 30 无生 31 拔三毒 已经渡过彼暴流 圆满达于三无漏 32 渡越暴流如大龙 如月云出黑闇除 43.树布腊玛梵天神 善梵天 Subrahma 与帕腊玛陀 梵天 Paramatta Brahma 共同与其威力子 萨南库玛腊 Sanankumara 底沙 Tissa 一起会集来林园 44.大梵天神千梵界 33 梵王神现而君临 光辉庄严身具足 享有名声而自在 45.十梵天的自在者 此等梵天神群中 哈利塔梵天 Harita Brahma 现身 梵众围绕而到临 46.因陀罗与梵天神 和天神众前来后 魔王军队 Māra senā 亦跟到 相貌愚痴黑魔军 47.魔王下令捉众神 以欲勾缚以爱牵 141
从各方面围众神 不让一个得逃脱 48.魔王派遣大魔军 威猛以手击地面 发出恐怖雷霆响 犹如雨季狂风暴 49.暴雨闪电雷鸣起 魔王忿怒退却时 魔军骤然自退散 众神无一受其制 50.天眼具眼师见此 慈悲为众而说法 天人导师启口说 众等欢喜听佛教 51.魔王军队的到来 你们诸位比丘众 必须用心认知他 听完佛教作精勤 比丘离欲魔退却 不动一根彼毫发 解脱爱欲 34 离染人 魔军不战自退却 52.战胜魔军凯旋归 无有恐怖有声誉 于彼众生位最高 诸天闻此共欢喜 注释 1. 本经相当于北传汉译 长阿含 卷第二之 大会经 ( 大正藏一 ) 大三摩惹经 (大 正藏一九 ) 杂阿含 卷第四四之 一一九二经 ( 大正藏九九 ) 别译杂阿含 卷 第五之一 O 五经( 大正藏一 00 ) 后二经不过是相当本经之三份一的部分而已 前三 经亦与本经相当不同 以原文来说 是属很晦涩 多以诸天神之名成为全部的偈 西藏译 亦与汉 巴两文甚为相异 本经以偈述十方世界之诸天神云集前往迦毗罗城世尊之处 见 佛陀及僧伽 闻法而赞叹 诸天神之中 亦有自然现象之神格化者 地方神 守护神 鬼 神 鸟神 龙神 夜叉 亦有净居天 梵天 四天王 水天 日天 月天等 皆欢喜云集 来此大会处 最后魔军来搅乱此和平的大会不果而终 2. 大林园 (Mahāvana) 摩诃婆那园 在迦毗罗卫国 3. 这里 羁绊 门闩 城门柱石 通指各种烦恼 4. 迦毗罗 Kāpilavatthu 即迦毗罗卫国 佛陀的家国 在今尼泊尔境中南部接近印度北 边 Bhummā 指 地 这里译作 区 5. 夜叉 yakkhā 非人之一种 意思是捷疾鬼 能咬鬼 轻捷 勇健 若从音译上来看 它又被译成药叉 阅叉 夜乞叉等 6. 雪山 Hemavatā 指喜马拉雅山 7. 娑多山 Sātāgirā 恒河之南的一座山 娑多耆利山中是最大 若一切神住河南山者 皆名婆多耆利神 是婆多耆利神 領河南一切诸神 故名為王 佛说立世阿毘曇论卷第 一 夜叉神品第四 1644 页 142
8. 维 沙 密 塔 (Vessāmittā) 住 于 王 舍 城 外 的 维 普 拉 山 (vepulla) 的 十 万 夜 叉 众 的 首 领 9. 王 舍 城 (Rajagaha) 原 意 為 王 之 居 所, 距 离 西 南 方 的 菩 提 迦 耶 (Bodhigaya) 約 90 公 里, 距 离 西 北 方 的 巴 特 那 (Patna) 約 100 公 里, 是 佛 陀 時 代 恆 河 以 南 強 盛 的 摩 揭 陀 国 都 城 在 今 印 度 比 哈 尔 邦 底 赖 雅 附 近, 频 婆 娑 罗 王 自 上 茅 城 之 旧 都, 迁 都 至 此 闻 名 的 竹 林 精 舍 即 在 此 围 绕 王 舍 城 有 五 山, 五 山 之 第 一 即 灵 鹫 山 10. 宫 毗 罗 (Kumbhīra), 北 传 称 他 是 十 二 天 将 之 一 是 居 于 王 舍 城 外 的 维 普 拉 山 (Vepulla) 的 其 中 一 个 夜 叉 的 名 字 11. 维 普 拉 山 (Vepulla), 王 舍 城 外 五 山 之 一 12. 达 塔 腊 沓 (Dhatarattha), 东 方 持 国 天 王 的 名 字 13. 乾 达 婆 (gandhabbas) 天 上 的 音 乐 神 14. 因 陀 罗 (Indra), 天 主 名 15. 毗 楼 勒 王 (Virulha), 南 方 增 长 天 王 的 名 字 16. 鸠 槃 茶 (kumbanda), 是 一 种 矮 小 肥 壮 的 鬼, 形 貌 丑 陋 如 瓮 瓶 腹 冬 瓜 天 龙 八 部 之 一, 又 作 鸠 槃 荼, 也 叫 弓 槃 荼 究 槃 荼 恭 畔 荼 拘 槃 荼 俱 槃 荼 吉 槃 荼 拘 辨 荼 鸠 满 拏 是 佛 教 神 话 中, 一 种 啖 人 精 气 以 维 生 的 鬼, 又 译 作 厌 眉 鬼 瓮 形 鬼 冬 瓜 鬼 属 宫 毗 罗 (Kumbhīra) 所 管 17. 毗 褥 帕 喀 (Virūpakkha), 西 方 广 目 天 王 的 名 字 18. 库 卫 罗 (Kuvera), 北 方 多 闻 天 王 的 名 字 19. 这 个 偈 里 所 提 到 的 名 字 : 摩 耶 (Maya), 库 典 都 (Kutendu), 卫 典 都 (Vetendu), 卫 图 (Vitu), 卫 图 沓 (Vituta), 欲 魔 差 达 那 (Candana), 青 努 乾 都 (Kinnughandu), 尼 乾 都 (Nighandu), 波 那 达 (Panāda), 呜 帕 曼 那 (Opamañña), 战 车 御 者 摩 沓 里 (Matali), 意 军 (Cittasena), 乾 达 婆 (gandhabba), 那 罗 (Nala), 迦 尼 沙 巴 (Janosabha), 廷 巴 褥 (Timbaru) 以 及 魔 女 修 利 亚 哇 泽 差 洒 (Suriyavacchasa), 般 阇 尸 喀 (Pañcasikha) 等, 都 是 魔 王 的 部 属 20. 金 翅 鸟 (Garuda) 或 大 鹏 金 翅 鸟 是 印 度 神 话 的 一 种 巨 鸟, 其 特 点 是 : 神 圣 (Dibbā), 再 生 (dijā), 有 双 翼 (pakkhi ), 净 眼 (visuddha cakkhū) 神 圣 是 指 不 喝 甘 露 而 得 生 于 天 界 再 生 是 指 从 母 胎 与 卵 两 次 生 出 金 翅 鸟 双 翼 羽 毛 极 美 丽, 金 身 红 翼 金 翅 鸟 王 苏 帕 纳 (Supannā) 意 为 美 丽 的 翼 21. 净 眼, 巴 利 文 visuddha cakkhū 能 从 空 中 看 见 地 上 与 水 里 的 诸 龙 众 22. 这 偈 的 名 字 都 是 阿 修 罗 : 瓦 萨 瓦 (Vasava), 卡 拉 康 佳 (Kalakañjas), 达 那 维 伽 沙 (Danaveghasa) 维 帕 吉 提 (Vepacitti), 苏 吉 提 (Sucitti), 波 哈 罗 达 (Paharada), 那 穆 齐 (Namuci), 跋 黎 (Bali), 维 若 差 (Veroca), 惹 护 (Rahu) 23. 火 焰 顶, 巴 利 文 jalam aggisikhariva 24. 苏 伽, 巴 利 文 Sukkā, 白 神 25. 喀 然 哈, 巴 利 文 Karumhā, 绿 神 26. 阿 如 纳, 巴 利 文 Arunā, 红 神 27. 降 雨 神, 巴 利 文 Pajunna 28. 雷 电 神, 巴 利 文 Thanayam 29. 巴 利 文 Satthete devanikāyā,satthi 六 十,deva 天 神,nikāyā 队 143
30. Pavuttha 巴利文 义 离家 31. jātim akkhīlam 巴利文 义 无生 32. tinnam anāsavam 巴利文 义 三无漏 33. Sahassa brahma lokānam 巴利文 义 千梵界 34. Vitaragehi pakkamum 巴利文 义 克服 离开欲望 阿拉瓦卡经 南传大藏经 经集 1.10 法增比丘 2013 年汉译 ĀLAVAKA SUTTA (Sn1.10) Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā Ālaviyam viharati Ālavakassa yakkhassa bhavane. Atha kho Ālavako yakkho, yena Bhagavā tenupasankami upasankamitvā Bhagavantam etadavoca. Nikkhama, samanā ti. Sādh āvuso ti Bhagavā nikkhami. Pavisa, samanā ti. Sādh āvuso ti Bhagavā pāvisi. Dutiyampi kho Ālavako yakkho Bhagavantam etadavoca. Nikkhama, samanā ti. Sādh āvuso ti Bhagavā nikkhami. Pavisa, samanā ti. Sādh āvuso ti Bhagavā pāvisi. Tatiyampi kho Ālavako yakkho Bhagavantam etadavoca. Nikkhama, samanā ti. Sādh āvuso ti Bhagavā nikkhami. Pavisa, samanā ti. Sādh āvuso ti Bhagavā pāvisi. Catutthampi kho, Ālavako yakkho Bhagavantam etadavoca. Nikkhama, samanā ti. Nakhvāham, āvuso, nikkhamissāmi. Yan te karanīyam tam karohī ti. Pañham tam, samana, pucchissāmi. Sace me na vyākarissasi cittam vā te khipissāmi hadayam vā te phālessāmi pādesu vā gahetvā pāragangāyam khipissāmi ti. Nakhvā hantam āvuso passāmi, sadevake loke samārake sabrahmake sassamana brāhmaniyā pajāya sadeva manussāya yo me cittam vā khipeyya hadayam vā phāleyya pādesu vā gahetvā pāragangāya khipeyya. Apica tvam āvuso puccha yadā kankhasi ti. Atha kho Ālavako yakkho Bhagavantam gāthāya ajjhabhāsi. 1. Kim sūdha vittam purisassa-settham? Kimsū sucinno sukhamāvahāti? Kimsū have sādhutaram rasānam? 144
Katham jīvim jīvitamāhu settham ti? 2. Saddhīdha vittam purisassa-settham. Dhammo sucinno sukhamāvahāti. Saccam have sādhutaram rasānam. Paññājīvim jīvitamāhu settham ti. 3. Kathamsu taratī ogham? Kathamsu taratī annavam? Kathamsu dukkham acceti? Kathamsu parisujjhati? 4. Saddhāya taratī ogham. Appamādena annavam. Viriyena dukkham acceti. Paññāya parisujjati. 5. Kathamsu Iabhate paññam? Kathamsu vindate dhanam? Kathamsu kittim pappoti? Katham mittāni ganthati? Asmā lokā param lokam, Katham pecca na socati? 6. Saddahāno arahatam Dhammam Nibbāna pattiyā Sussūsā Iabhate paññam Appamatto vicakkhano. Patirūpakārī dhuravā Utthātā vindate dhanam. Saccena kittim pappoti Dadam mittāni ganthati. Yass ete caturo dhammā Saddhassa gharamesino: Saccam damo dhitī cāgo Sa ve pecca na socati. Asmā lokā param lokam Sa ve pecca na socati. 7. Ingha aññe pi pucchassū Puthu samana brāhmane Yadi saccā damā cāgā Khantyā bhiyyo na vijjati. 8. Kathannu dāni puccheyyam Puthu samana-brāhmane? So ham ajja pajānāmi Yo cattho samparāyiko. 9. Atthāya vata me, Buddho Vāsāyālavi māgamī. 145
So ham ajja pajānāmi Yathā dinnam mahapphalam. 10. So aham vicarissāmi gāmā gāmam purā puram. Namassamāno Sambuddham Dhammassa ca suddhammatan ti. Evam vatvā Ālavako yakkho Bhagavantam etadavoca. Abhikkantam bho Gotama, abhikkantam bho Gotama seyyathāpi, bho Gotama, nikkujjitam vā ukkujjeyya paticchannam vā vivareyya mūlhassa vā maggam ācikkheyya andhakāre vā telapajjotam dhāreyya cakkhumanto rūpāni dakkhintī ti; Evamevam bhotā Gotamena aneka pariyāyena Dhammo pakāsito. Esāham bhagavantam Gotamam saranam gacchāmi Dhammañca Bhikkhu sanghañca. Upāsakam mam bhavam Gotamo dhāretu ajjatagge pānupetam saranam gatan ti. 阿拉瓦卡经 1 南传大藏经 经集 1.10 法增比丘 2013 年汉译 如是我闻 一时 世尊住在森林里阿拉瓦卡夜叉的地方 有 一天 阿拉瓦卡夜叉走到世尊那里 对世尊说 出来 沙门 遵命 朋友 世尊走了出来 进去 沙门 遵命 朋友 世尊走了进去 第二次阿拉瓦卡夜叉又对世尊说 出来 沙门 遵命 朋友 世尊走了出来 进去 沙门 遵命 朋友 世尊走了进去 第三次阿拉瓦卡夜叉又对世尊说 出来 沙门 遵命 朋友 世尊走了出来 进去 沙门 遵命 朋友 世尊走了进去 第四次阿拉瓦卡夜叉又对世尊说 出来 沙门 朋友 我不出来了 你想做什么就做吧 沙门啊 我要问你一个问 题 如果你回答不了 我将摧毁你的思想 撕裂你的心 提起你 的双脚 把你扔到恒河对岸去 朋友啊 在这天 魔和梵天 婆罗门 沙门 天神和人当中 我还没遇见过谁能摧毁我的思 146
想 撕裂我的心 提起我的双脚 把我扔到恒河对岸 朋友啊 你想问什么就问吧 1. 阿拉瓦卡夜叉用偈颂对世尊说道 在这世上 什么是 人们最宝贵的财富 遵行什么 会带来幸福 什么味儿最香美 什么是人们所说的最好的生活 2. 在这世上 信仰是人们最宝贵的财富 遵行正法 会带 来幸福 真理的味儿最香美 过着有智慧的生活是人们所说的最 好的生活 3. 怎样渡过暴流 怎样渡过海洋 怎样克服痛苦 怎样 获得纯洁 4. 信念渡过暴流 精勤渡过海洋 勇气克服痛苦 智慧获 得纯洁 5. 怎样获得智慧 怎样获得财富 怎样获得名誉 怎样 获得朋友 从这世到他世 怎样才临终不悲伤 6. 相信达致涅槃的阿罗汉法 乐于听闻正法 认真修行 明智 这样的人能获得智慧 行为正当 有职责 奋起者获得财富 真诚者得到好名誉 肯施舍的人获得朋友 有信仰的住家者 具备四法 诚实 道德 精进 施舍 他 从这世到那世 临终不悲伤 7. 请去问问其他的沙门与婆罗门 在这世上 是否有比诚 实 自制 慷慨 和忍辱更高的美德 8. 何必再去问其他的沙门与婆罗门呢 我现在已经懂得 未来的利益 9. 为了我的利益 佛陀来到森林居住 今天我已懂得在何 147
处施舍能获得大功德 10. 我要从这村庄到那村庄 从这城镇到那城镇 四处游行 向正自觉者和他的妙法顶礼致敬 阿拉瓦卡夜叉听完佛陀的教言 对佛陀说 妙极了 尊者 2 乔达摩 妙极了 尊者乔达摩 有如 尊者乔达摩 一个人把 倒下的东西扶正它 把隐秘的揭现岀来 给迷途者指示方向 在黑暗中举起明灯 作如是念 那些有眼者能够见到东西 尊 者乔达摩以各种善巧方便为众生说法 我要皈依导师尊者乔达 摩 皈依法和皈依比丘僧团 请导师尊者乔达摩 接受我为追 随者 从今日起 我尽形寿皈依三宝 注释 1. 佛陀觉悟后的第十六年 他住在阿拉维城 Alavi,当时食人的阿拉瓦卡 Alavaka 即林主夜叉 夜叉为害 被佛陀驯服 并成为佛陀的弟子 2. 巴利文 bho 本意是亲爱者 先生 但用在此不恰当 所以改用 尊者 下同 耕者婆罗豆婆遮经 经集 1.4 法增比丘 2013 年汉译 KASĪ BHĀRADVĀJA SUTTA (Sn 1.4) Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā Magadhesu viharati Dakkhinā girismim Ekanālāyam brāhmana gāme. Tena kho pana samayena kasī Bhāradvājassa brāhmanassa pañca mattāni nangala satāni payuttāni honti vappakāle. Atha kho Bhagavā pubbanha samayam, nivāsetvā pattacīvara mādāya yena Kasī Bhāradvājassa brāhmanassa kammanto tenupasankami. Tena kho pana samayena kasī Bhāradvājassa brāhmanassa parivesanā vattati. Atha kho Bhagavā yena parivesanā tenupasankami upasankamitvā ekamantam atthāsi. Addasā kho kasī Bhāradvājo brāhmano Bhagavantam pindāya thitam disvāna Bhagavantam etadavoca: Aham kho samana kasāmi ca, vapāmi ca, kasitvā ca, vapitvā ca bhuñjāmi. Tvam pi samana kasassu ca, vapassu ca, 148
kasitvā ca, vapitvā ca bhuñjassū ti. Aham pi kho brāhmana kasāmi ca, vapāmi ca, kasitvā ca, vapitvā ca bhuñjāmi ti. A kho pana mayam passāma bhoto Gotamassa yugam vā nangalam vā phālam vā pācanam vā balivadde vā. Atha ca pana bhavam Gotamo evamāha: Aham pi kho brāhmana, kasāmi ca, vapāmi ca, kasitvā ca, vapitvā ca bhuñjāmi ti. Atha kho kasī Bhāradvājo brāhmano Bhagavantam gāthāya ajjhabhāsi: 1. Kassako patijānāsi, na ca passāma te kasim. Kasim no pucchito brūhi, yathā jānemu te kasim ti? 2. Saddhā bījam, tapo vutthi, paññā me yuga nangalam. Hiri īsā mano yottam, sati me phāla pācanam. 3. Kāyagutto vacīgutto, āhāre udare yato. Saccam karomi niddānam, soraccam me pamocanam. 4. Viriyam me dhura dhorayham, yogakkhemā dhivāhanam. Gacchati anivattantam, yattha gantvā na socati. 5. Evamesā kasī katthā, sā hoti amatapphalā. Etam kasim kasitvāna, sabba dukkhā pamuccatī ti. Atha kho kasī Bhāradvājo brāhmano mahatiyā kamsapātiyā pāyāsam vaddhetvā Bhagavato upanāmesi: bhuñjatu bhavam Gotamo pāyāsam kassako bhavam Gotamo yam hi bhavam Gotamo amataphalam kasim kasatī ti. 6. Gāthābhigītam me abhojaneyyam, sampassatam brāhmana nesa dhammo. Gāthābhigītam panudanti Buddhā, dhamme sati brāhmana vuttiresā. 7. Aññena ca kevalīnam mahesim, khīnāsavam kukkucca vūpasantam. annena pānena upatthahassu, khettam hi tam puñña pekhassa hotī ti. Atha kassa cāham bho Gotamo imam pāyāsam dammī ti? Nakhvāham tam brāhmana passāmi sadevake loke samārake sabrahmake sassamana brāhmaniyā pajāya sadeva manussāya yassa so pāyāso bhutto sammā parināmam gaccheyya aññatra Tathāgatassa vā Tathāgata sāvakassa vā. Tena hi tvam brāhmana tam pāyāsam appaharite vā chaddehi appānake vā udake opilāpehī ti. Atha kho kasī bhāradvājo brāhmano tam pāyāsam appānake udake opilāpesi atha kho so pāyāso udake pakkhitto ciccitā yati citi citāyati, sandhū pāyati sampadhū payāti. Seyyathāpi nāma phālo divasa santatto udake 149
pakkhitto ciccitā yati citi citāyati, sandhū pāyati sampadhū payāti. Evameva so pāyāso udake pakkhitto ciccitā yati citi citāyati sandhū pāyati sampadhū payāti. Atha kho kasī Bhāradvājo brāhmano samviggo loma hatthajāto yena Bhagavā tenupasankami upasankamitvā Bhagavato pādesu sirasā nipatitvā Bhagavantam etadavoca: Abhikkantam bho Gotama abhikkantam bho Gotama. Seyyathāpi bho Gotama nikkujjitam vā ukkujjeyya paticchannam vā vivareyya, mūlhassa vā maggam ācikkheyya, andhakāre vā telapajjotam dhāreyya cakkhumanto rūpāni dakkhintī ti. Evamevam bhotā Gotamena aneka pariyāyena dhammo pakāsito. Esāham bhavantam Gotamam saranam gacchāmi Dhammañca Bhikkhu Sanghañca. Labheyyā maham bhoto Gotamassa santike pabbajjam labheyyam upasampadan ti. Alattha kho kasī Bhāradvājo brāhmano Bhagavato santike pabbajjam alattha upasampadam. Acirūpa sampanno kho panāyasmā Bhāradvājo eko vūpakattho appamatto ātāpī pahitatto viharanto. Na cirass eva yassa tthāya kulaputtā sammad eva agārasmā anagāriyam pabbajanti tadanuttaram brahma cariya pariyosānam ditthe va dhamme sayam abhiññā sacchīkatvā upasampajja vihāsi. Khīnā jāti vusitam brahma cariyam katam karanīyam nāparamittha ttāyā ti abbhaññāsi. Aññātaro ca kho panāyasmā Bhāradvājo Arahattam ahosī ti. 耕者婆罗豆婆遮经 ( 经集 1.4 ) 法增比丘 2013 年汉译 如是我闻 一时 世尊住在摩揭陀国南山爱迦拿勒的婆罗门 村中 那时 正值播种季节 耕者婆罗豆婆遮婆罗门把五百架犁 套上了轭准备耕种 这天早上 世尊穿好袈裟 带着钵和上衣 走到耕者婆罗豆婆遮婆罗门耕作的地方 那时 耕者婆罗豆婆遮 婆罗门正在分发食物 世尊走到分发食物处 站在一旁 耕者婆 罗豆婆遮婆罗门看见世尊等着乞食 便看着他 说道 沙门 我耕耘 我播种 耕耘 种植后我食用 沙门 你 也应该耕耘 你也应该播种 耕耘 种植后食用 150
婆罗门啊 我也耕耘 我也播种 耕耘 种植后我食用 可是我们不曾看见世尊乔答摩的轭 犁 犁耙 尖棒和耕 牛 世尊乔答摩又重复说道 婆罗门啊 我耕耘 我播种 耕 耘 种植后我食用 然后 耕者婆罗豆婆遮婆罗门用偈颂对世尊说道 1 你自称为耕耘者 我们不见你耕种 请你说说耕耘事 让我知道如何耕 2 信仰是我的种子 精进是我的时雨 智慧是轭也是犁 惭愧是我的犁辕 意念是我的缰绳 正念是耙和尖棒 3 守护身体和语言 饮食适时有节量 真实语作钩镰刀 柔顺性情治烦恼 4 勤奋驾驶辕和牛 行者安全至解脱 努力前进不退转 到达终点无忧苦 5 如此耕耘的行者 结出不死之果实 精勤耕种的行者 能解脱于诸痛苦 然后 耕者婆罗豆婆遮婆罗门用大金碗盛满乳糜 端给世 尊 说道 请世尊乔答摩吃乳糜吧 世尊是耕耘者 因为世尊 乔答摩的耕种结出不死之果 6 由吟诵偈颂而得到的食物 我是不吃的 婆罗门啊 正命的智者知道这是非法的 佛陀们拒受由吟诵偈颂而得到的食 物 婆罗门啊 正法存在时 就这样遵行 7 对于灭寂烦恼 摒弃恶习 获得圆满的大仙 你应该 提供另一种食物和饮料 因为这是求福者的功德田 那么 世尊乔答摩啊 我把这乳糜给谁呢 婆罗门啊 在这天 魔和梵界中 在这沙门 婆罗门 天 151
神和人们当中 我没有看到哪一个喝了这乳糜能消化的 除了如 来 或如来的弟子 所以 婆罗门啊 你把这乳糜倒在无草的地 方 或是倒在无生命的水中 于是 耕者婆罗豆婆遮婆罗门把乳 糜倒在无生命的水中 而倒入水中的乳糜唏唏作响 沸腾 冒出 浓烟 确实 被晒了一整天的犁头扔进水里 也会唏唏作响 沸 腾 冒出浓烟 那碗乳糜倒入水中也是这样 唏唏作响 沸腾 冒出浓烟 耕者婆罗豆婆遮婆罗门极为吃惊 身毛竖立 走向世尊那 里 来到后 头面礼世尊之足 然后对世尊说道 妙极了 世 尊乔答摩 妙极了 世尊乔答摩 有如 世尊乔答摩 一个人把 倒下的东西扶正它 把隐秘的揭现岀来 给迷途者指示方向 在 黑暗中举起明灯 作如是念 那些有眼者能够见到东西 世尊 乔答摩以各种善巧方便为众生说法 我要皈依导师世尊乔答摩 皈依法和皈依比丘僧团 我要在世尊乔答摩跟前出家 我要得到 具足戒 于是 耕者婆罗豆婆遮婆罗门在世尊跟前出了家 得到了具 足戒 在得到具足戒之后不久 具寿耕者婆罗豆婆遮独自远离 不放逸 精勤 自励而住 不久 便通过自己的智慧 在这世亲 证和达到梵行的最高理想 正是为这目的 善男子正确地离家出 家 他证知我生已尽 梵行已立 所做已办 自知不受后有 具 寿耕者婆罗豆婆遮成为又一位阿罗汉 堕落经 ( 经集 1.6 ) 法增比丘 2013 年汉译 PARĀBHAVA SUTTA (Sn 1.6) Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā Sāvatthiyam viharati Jetavane, Anātha-pindikassa ārāme. Atha kho aññatarā 152
devatā abhikkantāya rattiyā abhikkantavannā kevala kappam Jetavanam obhāsetvā yena Bhagavā tenupasankami, upasankamitvā Bhagavantam abhivādetvā, ekamantam atthāsi. Ekamantam thitā kho, sā devatā Bhagavantam gāthāya ajjhabhāsi: 1. Parā bhavantam purisam, mayam pucchāma Gotamam. Bhagavantamputthu māgamma, kim parābhavato mukham? 2. Suvijāno bhavam hoti, suvijāno parābhavo. Dhammakāmo bhavam hoti, Dhammadessī parābhavo. 3. Iti hetam vijānāma, pathamo so parābhavo. Dutiyam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 4. Asantassa piyā honti, sante na kurute piyam. Asatam dhammam roceti, tam parābhavato mukham. 5. Iti hetam vijānāma, Dutiyo so parābhavo. Tatiyam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 6. Niddāsīli sabhāsīli, anutthātā ca yo naro Alaso kodha paññāno, tam parābhavato mukham. 7. Iti hetam vijānāma, tatiyo so parābhavo. Catuttham Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 8. Yo mātaram vā pitaram vā, jinnakam gata yobbanam Pahūsanto na bharati, tam parābhavato mukham. 9. Iti hetam vijānāma, catuttho so parābhavo. Pañcamam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 10. Yo brāhmanam vā samanam vā, aññam vā pi vanibbakam Musāvādena vañceti, tam parābhavato mukham. 11. Iti hetam vijānāma, pañcamo so parābhavo. Chatthamam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 12. Pahūtavitto puriso, sahirañño sabhojano. Eko bhuñjati sādhūni, tam parābhavato mukham. 13. Iti hetam vijānāma, chatthamo so parābhavo. Sattamam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 14. Jātitthaddho dhanatthaddho, gottatthaddho ca yo naro Saññātim atimaññeti, tam parābhavato mukham. 15. Iti hetam vijānāma, sattamo so parābhavo. Atthamam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 16. Itthidhutto surādhuto, akkhadhutto ca yo naro. Laddham laddham vināseti, tam parābhavato mukham. 17. Iti hetam vijānāma, atthamo so parābhavo. Navamam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 18. Sehi dārehi santuttho, vesiyāsu padissati. Dissati paradāresu, tam parābhavato mukham. 19. Iti hetam vijānāma, navamo so parābhavo. Dasamam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 153
20. Atītayobbano poso, āneti timbarutthanim. Tassā issā na supati, tam parābhavato mukham. 21. Iti hetam vijānāma, dasamo so parābhavo. Ekādasamam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 22. Itthi sondim vikiranim, purisam vā pi tādisam. Issariyasmim thapāpeti, tam parābhavato mukham. 23. Iti hetam vijānāma, ekādasamo so parābhavo. Dvādasamam Bhagavā brūhi, kim parābhavato mukham? 24. Appabhogo mahātanho, khattiye jāyate kule So ca rajjam patthayati, tam parābhavato mukham. 25. Ete parābhave loke, pandīto samavekkhiya Ariyo dassana sampanno, sa lokam bhajate sivan ti. 堕落经 ( 经集 1.6 ) 法增比丘 2013 年汉译 如是我闻 一时 世尊住在舍卫国给孤独园的祗园精舍里 在夜晚将消逝时 有一位庄严的天神照亮整座祗园精舍 来到世 尊前 顶礼问候已 站在一旁 然后 这位天神以偈颂对世尊 说 1 我们请教世尊乔答摩关于人类的堕落 我们前来询问 世尊 人堕落的原因是什么 2 正命容易明白 堕落也容易明白 热爱正法的人存活 鄙视正法的人堕落 3 我们明白这个了 这是人的第一种堕落 世尊啊 请 告诉我们第二种堕落的原因 4 亲近恶人 不亲近善人 惯于恶行 这是人堕落的原 因 5 我们明白这个了 这是人的第二种堕落 世尊啊 请 告诉我们第三种堕落的原因 6 生性嗜睡 喜欢聚会 疲靡不振 懈怠懒惰 常发脾 154
气 这是人堕落的原因 7 我们明白这个了 这是人的第三种堕落 世尊啊 请 告诉我们第四种堕落的原因 8 生活富裕 却不瞻养年老的父母 这是人堕落的原因 9 我们明白这个了 这是人的第四种堕落 世尊啊 请 告诉我们第五种堕落的原因 10 用语言欺骗婆罗门 沙门或其他乞者 这是人堕落的 原因 11 我们明白这个了 这是人的第五种堕落 世尊啊 请 告诉我们第六种堕落的原因 12 有许多财产 有金子 有食物 但独自享用这些好处 这是人堕落的原因 13 我们明白这个了 这是人的第六种堕落 世尊啊 请 告诉我们第七种堕落的原因 14 以出身自傲 以财富自傲 以家族自傲 看不起自己 的亲友 这是人堕落的原因 15 我们明白这个了 这是人的第七种堕落 世尊啊 请 告诉我们第八种堕落的原因 16 沉湎于女色 爱喝酒 好赌博 将所有财物挥霍一空 这是人堕落的原因 17 我们明白这个了 这是人的第八种堕落 世尊啊 请 告诉我们第九种堕落的原因 18 不满意自己的妻子 却与妓女鬼混 或与他人的妻子 鬼混 这是人堕落的原因 19 我们明白这个了 这是人的第九种堕落 世尊啊 请 告诉我们第十种堕落的原因 155
20 青春己逝 还将乳房如同町婆罗果的女子带回家 对 她猜忌而不能安睡 这是人堕落的原因 21 我们明白这个了 这是人的第十种堕落 世尊啊 请 告诉我们第十一种堕落的原因 22 让嗜酒和挥霍的女人和男人管理事情 这是人堕落的 原因 23 我们明白这个了 这是人的第十一种堕落 世尊啊 请告诉我们第十二种堕落的原因 24 出生于刹帝利种 资源微薄 野心很大 渴求在这世 上称王 这是人堕落的原因 25 圣者具有洞察力 考虑到世上人的这些堕落 他们向 往寂灭 涅槃的境界 贱种经 ( 经集 1.7 ) 法增比丘 2013 年汉译 VASALA SUTTA (Sn 1.7) Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā Sāvatthiyam viharati Jetavane Anāthapindikassa ārāme. Atha kho Bhagavā pubbanha samayam nivāsetvā pattacīvara mādāya Sāvatthiyam pindāya pāvisi. Tena kho pana samayena Aggika Bhāradvājassa brāhmanassa nivesane aggi pajjalito hoti āhuti paggahitā. Atha kho Bhagavā Sāvatthiyam sapadānam pindāya caramāno yena Aggika bhāradvājassa brāhamanassa nivesanam tenupasankami. Addasā kho Aggika bhāradvājo brāhmano Bhagavantam dūrato va āgacchantam disvāna Bhagavantam etadavoca: Tatreva mundaka, tatreva samanaka, tatreva vasalaka titthāhī ti. Evam vutte Bhagavā Aggika bhāradvājam brāhmanam etadavoca: Jānāsi pana tvam brāhmana vasalam vā vasalakarane vā dhamme ti? 156
Na khvāham bho Gotama jānāmi vasalam vā vasalakarane vā dhamme. Sādhu me bhavam Gotamo tathā dhammam desetu yathāham jāneyyam vasalam vā vasalakarane vā dhamme ti. Tena hi Brāhmana sunāhi sādhukam manasikarohi bhāsissāmī ti. Evam bho ti Kho Aggika bhāradvājo brāhmano Bhagavato paccassosi. Bhagavā etadavoca: 1. Kodhano upanāhī ca, pāpamakkhī ca yo naro, Vipannaditthi māyāvī, tam jaññā vasalo iti. 2. Ekajam vā dvijam vā pi, yo dha pānāni himsati, Yassa pāne dayā natthi, tam jaññā vasalo iti. 3. Yo hanti parirundhati, gāmāni nigamāni ca, Niggāhako samaññāto, tam jaññā vasalo iti. 4. Gāme vā yadi vā raññe, yam paresam mamāyitam, Theyyā adinnam ādiyati, tam jaññā vasalo iti. 5. Yo have inamādāya, cujjamāno palāyati, Na hi te inamatthi ti, tam jaññā vasalo iti. 6. Yo ve kiñcikkha kamyatā, panthasmim vajatam janam, Hantvā kiñcikkha mādeti, tam jaññā vasalo iti. 7. Yo attahetu parahetu, dhanahetu ca yo naro, Sakkhīputtho musā brūti, tam jaññā vasalo iti. 8. Yo ñātīnam sakhānam vā, dāresu patidissati, Sahasā sampiyena vā, tam jaññā vasalo iti. 9. Yo mātaram vā pītaram vā, jinnakam gata yobbanam, Pahūsanto na bharati, tam jaññā vasalo iti. 10. Yo mātaram vā pītaram vā, bhātaram bhaginim sasum, Hanti roseti vācāya, tam jaññā vasalo iti. 11. Yo attham pucchito santo, anattha manusāsati, Paticchannena manteti, tam jaññā vasalo iti. 12. Yo katvā pāpakam kammam, mā mam jaññāti icchati, Yo paticchanna-kammanto, tam jaññā vasalo iti. 13. Yo ve parakulam gantvā, bhutvāna sucībhojanam, Āgatam na patipūjeti, tam jaññā vasalo iti. 14. Yo brāhmanam vā samanam vā, aññam vāpi vanibbakam, Musāvādena vañceti, tam jaññā vasalo iti. 15. Yo brāhmanam vā samanam vā, bhattakāle uppatthite, Roseti vācā na ca deti, tam jaññā vasalo iti. 16. Asatam yo dha pabrūti, mohena paliguntito, Kiñcikkham nijigimsāno, tam jaññā vasalo iti. 17. Yo cattānam samukkamse, param ca mava jānati, Nīhīno sena mānena, tam jaññā vasalo iti. 18. Rosako kadariyo ca, pāpiccho maccharī satho, 157
Ahirīko anottāpī, tam jaññā vasalo iti. 19. Yo Buddham paribhāsati, atha vā tassa sāvakam, Paribbājam gahattham vā, tam jaññā vasalo iti. 20. Yo ve anarahā santo, araham patijānati, Coro sabrahmake loke, esa kho vasalādhamo. 21. Ete kho vasalā vuttā, mayā vo ye pakāsitā, Na jaccā vasalo hoti, na jaccā hoti brāhmano, Kammanā vasalo hoti, kammanā hoti brāhmano. 22. Tadaminā pi vijānātha, yathā medam nidassanam, Candālaputto Sopāko, Mātango iti vissuto. 23. So yasam paramam patto, Mātango yam sudullabham Āgañchum tassupattānam, Khattiyā brāhmanām bahū. 24. So deva yānamāruyha, virajam so mahāpatham Kāmarāgam virājetvā, Brahma lokūpago ahū. Na nam jāti nivāresi, Brahmalokū papattiyā. 25. Ajjhāyakākule jātā, Brāhmanā mantabandhuno, Te ca pāpesu kammesu, abhinha mupadissare. 26. Dittheva dhamme gārayhā, samparāye ca duggatim, Na te jāti nivāreti, duggaccā garahāya vā. Na jaccā vasalo hoti, na jaccā hoti brāhmano, Kammanā vasalo hoti, kammanā hoti brāhmano ti. Evam vutte Aggika bhāradvājo brāhmano Bhagavantam etadavoca: Abhikkantam bho Gotama! abhikkantam bho Gotama! Seyyathāpi bho Gotama nikkujjitam vā ukkujjeyya paticchannam vā vivareyya mūlhassa vā maggam ācikkheyya andhakāre vā telapajjotam dhāreyya cakkhumanto rūpāni dakkhinti ti. Evamevam bhotā Gotamena aneka pariyāyena, dhammo pakāsito. Esāham Bhagavantam Gotamam saranam gacchāmi Dhammañca Bhikkhu sanghañca. Upāsakam mam bhavam Gotamo dhāretu ajjatagge pānupetam saranam gatan ti. 贱种经 ( 经集 1.7 ) 法增比丘 2013 年汉译 如是我闻 一时 世尊住在舍卫国给孤独园的祗园精舍里 清晨 世尊穿好袈裟 带着钵和上衣进入舍卫城乞食 当时 拜 火者婆罗豆遮婆罗门的家中点了灯火 正在进行祭祀 世尊次第 158
乞食着 向拜火者婆罗豆遮婆罗门的家走来 拜火者婆罗豆遮婆罗门看见世尊从远处走来 他望着世尊 说道 站住 秃头 mundaka 站住 沙门 samanaka 站 住 贱种者 vasalaka 听了这话 世尊对拜火者婆罗豆遮婆罗门说道 婆罗门啊 那你懂得贱种者 或贱种者的行为吗 乔答摩尊者啊 我确实不懂得贱种者 或贱种者的行为 请世尊乔答摩为我说法 让我懂得贱种者 或贱种者的行为 那么 婆罗门啊 你用心听着 我要说了 拜火者婆罗豆遮婆罗门回答世尊道 是的 尊者 于是 世尊说道 1 怀有怒气和敌意 邪恶狡诈邪见解 弄虚作假伪诈者 应知此人是贱种 2 在这世上伤生命 无论一生或两生 毫不怜悯诸众生 应知此人是贱种 3 暴力围攻与侵害 小村庄或大城市 以压迫者而闻名 应知此人是贱种 4 若在乡村或森林 偷取他人之财物 不与而取据为己 应知此人是贱种 5 确实借钱负债务 要还债时却逃跑 反口说我没欠债 应知此人是贱种 6 贪图一点小财物 杀害路上的行人 取得一点小财物 应知此人是贱种 7 为己或是为他人 或是为了小财物 出面作证供伪证 应知此人是贱种 8 出没亲戚朋友中 强逼色诱他人妻 鬼混朋友的妻子 159
应知此人是贱种 9 对于自己的父母 年纪衰老青春逝 生活富裕不孝养 应知此人是贱种 10 对于自己父母亲 兄弟姐妹岳父母 言语伤害和激怒 应知此人是贱种 11 别人请教有益事 反而教唆无益事 说话鬼祟和遮掩 应知此人是贱种 12 自己做了邪恶事 一心希望没人知 行动鬼祟隐所为 应知此人是贱种 13 到了别人的家里 享用各种美味食 客人来到不款待 应知此人是贱种 14 语言不实来欺骗 婆罗门与沙门众 或是其他行乞者 应知此人是贱种 15 婆罗门与沙门众 吃饭时候来到家 语言辱骂不施与 应知此人是贱种 16 满嘴不善之言辞 心为愚痴所缠绕 只为贪图小利益 应知此人是贱种 17 时常吹嘘赞自己 而又蔑视于他人 骄傲自大反劣小 应知此人是贱种 18 暴躁贪婪又吝啬 恶欲妒忌和诡诈 无有惭耻和无愧 应知此人是贱种 19 无理辱骂于佛陀 以及辱骂佛弟子 辱骂出家在家人 应知此人是贱种 20 没有成为阿罗汉 却自称是阿罗汉 他是梵界的窃贼 最卑鄙的贱种者 21 以上是我讲说的 这些都是贱种者 不是出身为贱种 160
不是生为婆罗门 是因为业成贱种 由于业成婆罗门 22 我举例子让你知 世间闻名马当格 Mātanga 原名 是叫苏帕喀(Sopāka) 他出身是贱民子 23 马当格已获难得 世上崇高的荣誉 刹帝利和婆罗门 许多都来侍奉他 24 他己登上了天车 进入圣洁的大道 摒弃爱欲和贪求 已经生到梵天界 卑贱出身不碍他 在梵天界得再生 25 那些生于讽诵家 熟悉经典婆罗门 他们却是常作恶 而为人们所发现 26 他们现世受人呵 下世坠落在恶道 出身高尚坠地狱 而为人们所批评 不是出身为贱种 不是生为婆罗门 是因为业成贱种 由 于业成婆罗门 听了这些话 拜火者婆罗豆遮婆罗门对世尊说 妙极了 尊者乔答摩 妙极了 尊者乔答摩 有如 尊者乔达摩啊 一个 人把倒下的东西扶正它 把隐秘的揭现岀来 给迷途者指示方 向 在黑暗中举起明灯 作如是念 那些有眼者能够见到东西 世尊乔答摩以各种善巧方便为众生说法 我要皈依导师世尊乔答 摩 皈依法和皈依比丘僧团 请世尊乔答摩接受我为优婆塞 从 今以后 我将终生寻求庇护 马甘地亚经 ( 中部75经 ) 法增法师2013年汉译 MAGANDIYA SUTTA (MN 75) Evam me sutam. Ekam samayam Bhagavā Kurūsu viharati Kammāsadhammam nāma kurūnam nigamo, Bhāradvāja gottassa brāhmanassa agyāgāre tinasanthārake. 161
Atha kho bhagavā pubbanhasamayam nivāsetvā pattacīvaramādāya kammāsadhammam pindāya pāvisi. Kammāsadhammam pindāya caritvā pacchābhattam pindapātapatikkanto yena aññataro vanasando tenupasankami divāvihārāya. Tam vanasandam ajjhogāhetvā aññatarasmim rukkhamūle divāvihāram nisīdi. Atha kho Māgandiyo paribbājako janghāvihāram anucan kamamāno anuvicaramāno yena bhāradvājagottassa brāhmanassa agyāgāram tenupasankami. Addasā kho Māgandiyo paribbājako Bhāradvāja gottassa brāhmanassa agyāgāre tinasanthārakam paññattam. Disvāna Bhāradvāja gottam brāhmanam etadavoca kassa nvayam bhoto Bhāradvājassa agyāgāre tinasanthārako paññatto, samanaseyyānurūpam maññe ti? Atthi, bho Māgandiya, samano Gotamo sakyaputto sakyakulā pabbajito. Tam kho pana bhavantam Gotamam evam kalyāno kittisaddo abbhuggato itipi so Bhagavā araham sammāsambuddho vijjācaran asampanno sugato lokavidū anuttaro purisadammasārathi satthā devamanussānam buddho Bhagavā ti. Tassesā bhoto gotamassa seyyā paññattā ti. Duddittham vata, bho Bhāradvāja, addasāma; duddittham vata, bho Bhāradvāja, addasāma! Ye mayam tassa bhoto Gotamassa bhūnahuno seyyam addasāmā ti. Rakkhassetam, Māgandiya, vācam; rakkhassetam Māgandiya, vācam. Bahū hi tassa bhoto Gotamassa khattiya panditāpi brāhmana panditāpi gahapati panditāpi samana panditāpi abhippasannā vinītā ariye ñāye dhamme kusale ti. Sammukhā cepi mayam, bho Bhāradvāja, tam bhavantam Gotamam passeyyāma, sammukhāpi nam vadeyyāma bhūnahu samano Gotamo ti. Tam kissa hetu? Evañhi no sutte ocaratī ti. Sace tam bhoto Māgandiyassa agaru āroceyyāmi tam samanassa Gotamassā ti. Appossukko bhavam Bhāradvājo vuttova nam vadeyyā ti. Assosi kho Bhagavā dibbāya sotadhātuyā visuddhāya atikkanta mānusikāya Bhāradvāja gottassa brāhmanassa Māgandiyena paribbājakena saddhim imam kathāsallāpam. Atha kho Bhagavā sāyanhasamayam patisallānā vutthito yena Bhāradvāja gottassa brāhmanassa agyāgāram tenupasankami; upasankamitvā nisīdi Bhagavā paññatte tinasanthārake. Atha kho Bhāradvāja gotto brāhmano yena Bhagavā tenupasankami; upasankamitvā Bhagavatā saddhim 162
sammodi. Sammodanīyam katham sāranīyam vītisāretvā ekamantam nisīdi. Ekamantam nisinnam kho Bhāradvāja gottam brāhmanam Bhagavā etadavoca ahu pana te, Bhāradvāja, Māgandiyena paribbājakena saddhim imam yeva tinasanthārakam ārabbha kocideva kathāsallāpo ti? Evam vutte, Bhāradvāja gotto brāhmano samviggo lomahatthajāto Bhagavantam etadavoca etadeva kho pana mayam bhoto Gotamassa ārocetukāmā. Atha ca pana bhavam Gotamo anakkhātamyeva akkhāsī ti. Ayañca hi Bhagavato Bhāradvāja gottena brāhmanena saddhim antarākathā vippakatā hoti. Atha kho Māgandiyo paribbājako janghāvihāram anucankamamāno anuvicaramāno yena Bhāradvāja gottassa brāhmanassa agyāgāram yena Bhagavā tenupasankami; upasankamitvā Bhagavatā saddhim sammodi. Sammodanīyam katham sāranīyam vītisāretvā ekamantam nisīdi. Ekamantam nisinnam kho Māgandiyam paribbājakam Bhagavā etadavoca: Cakkhum kho, Māgandiya, rūpārāmam rūparatam rūpasammuditam. Tam Tathāgatassa dantam guttam rakkhitam samvutam, tassa ca samvarāya dhammam deseti. Idam nu te etam, Māgandiya, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti? Etadeva kho pana me, bho Gotama, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti. Tam kissa hetu? Evañhi no sutte ocaratī ti. Sotam kho, Māgandiya, saddārāmam saddāratam saddāsammuditam. Tam Tathāgatassa dantam guttam rakkhitam samvutam, tassa ca samvarāya dhammam deseti. Idam nu te etam, Māgandiya, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti? Etadeva kho pana me, bho Gotama, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti. Tam kissa hetu? Evañhi no sutte ocaratī ti. Ghānam kho, Māgandiya gandhārāmam gandhāratam gandhā sammuditam. Tam Tathāgatassa dantam guttam rakkhitam samvutam, tassa ca samvarāya dhammam deseti. Idam nu te etam, Māgandiya, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti? Etadeva kho pana me, bho Gotama, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti. Tam kissa hetu? Evañhi no sutte ocaratī ti. Jivhā kho, Māgandiya, rasārāmā rasaratā 163
rasasammuditā. Sā tathāgatassa dantā guttā rakkhitā samvutā, tassā ca samvarāya dhammam deseti. Idam nu te etam, Māgandiya, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti? Etadeva kho pana me, bho Gotama, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti. Tam kissa hetu? Evañhi no sutte ocaratī ti. Kāyo kho, Māgandiya, photthabbārāmo photthabbārato photthabbasammudito. Sā tathāgatassa dantā guttā rakkhitā samvutā, tassā ca samvarāya dhammam deseti. Idam nu te etam, Māgandiya, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti? Etadeva kho pana me, bho Gotama, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti. Tam kissa hetu? Evañhi no sutte ocaratī ti. Mano kho, Māgandiya, dhammārāmo dhammarato dhamma -sammudito. So Tathāgatassa danto gutto rakkhito samvuto, tassa ca samvarāya dhammam deseti. Idam nu te etam, Māgandiya, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti? Etadeva kho pana me, bho Gotama, sandhāya bhāsitam bhūnahu samano Gotamo ti. Tam kissa hetu? Evañhi no sutte ocaratī ti. Tam kim maññasi, Māgandiya idhekacco cakkhuviññeyyehi rūpehi paricāritapubbo assa itthehi kantehi manāpehi piyarūpehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi, so aparena samayena rūpānam yeva samudayañca atthangamañca assādañca ādīnavañca nissaranañca yathābhūtam viditvā rūpatanham pahāya rūpaparilāham pativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto vihareyya. Imassa pana te, Māgandiya, kimassa vacanīyan ti? Na kiñci, bho Gotama. Tam kim maññasi, Māgandiya idhekacco sotaviññeyyehi saddehi paricāritapubbo assa itthehi kantehi manāpehi piyasaddehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi, so aparena samayena saddanam yeva samudayañca atthangamañca assādañca ādīnavañca nissaranañca yathābhūtam viditvā sotatanham pahāya sotaparilāham pativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto vihareyya. Imassa pana te, Māgandiya, kimassa vacanīyan ti? Na kiñci, bho Gotama. Tam kim maññasi, Māgandiya idhekacco ghānaviññeyyehi gandhehi paricāritapubbo assa itthehi kantehi manāpehi piyagandhehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi, so 164
aparena samayena saddanam yeva samudayañca atthangamañca assādañca ādīnavañca nissaranañca yathābhūtam viditvā ghānatanham pahāya ghānaparilāham pativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto vihareyya. Imassa pana te, Māgandiya, kimassa vacanīyan ti? Na kiñci, bho Gotama. Tam kim maññasi, Māgandiya idhekacco jivhāviññeyyehi rasehi paricāritapubbo assa itthehi kantehi manāpehi piyarasehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi, so aparena samayena saddanam yeva samudayañca atthangamañca assādañca ādīnavañca nissaranañca yathābhūtam viditvā jivhātanham pahāya jivhāparilāham pativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto vihareyya. Imassa pana te, Māgandiya, kimassa vacanīyan ti? Na kiñci, bho Gotama. Tam kim maññasi, Māgandiya idhekacco kāyaviññeyyehi photthabbehi paricāritapubbo assa itthehi kantehi manāpehi piyaphotthabbehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi, so aparena samayena photthabbānamyeva samudayañca atthangamañca assādañca ādīnavañca nissaranañca yathābhūtam viditvā photthabbatanham pahāya photthabbaparilāham pativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto vihareyya. Imassa pana te, Māgandiya, kimassa vacanīyan ti? Na kiñci, bho Gotama. Aham kho pana, Māgandiya, pubbe agāriyabhūto samāno pañcahi kāmagunehi samappito samangībhūto paricāresim cakkhuviññeyyehi rūpehi itthehi kantehi manāpehi piyarūpehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; sotaviññeyyehi saddehi itthehi kantehi manāpehi piyasaddehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; ghānaviññeyyehi gandhehi itthehi kantehi manāpehi piyagandhehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; jivhāviññeyyehi rasehi itthehi kantehi manāpehi piyarasehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; kāyaviññeyyehi photthabbehi itthehi kantehi manāpehi piyaphotthabbehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi. Tassa mayham, Māgandiya, tayo pāsādā ahesum eko vassiko, eko hemantiko, eko gimhiko. So kho aham, Māgandiya, vassike pāsāde vassike cattāro māse nippurisehi tūriyehi paricārayamāno na hetthāpāsādam orohāmi. So aparena samayena kāmānam yeva samudayañca atthangamañca assādañca ādīnavañca nissaranañca yathābhūtam viditvā kāmatanham pahāya kāmaparilāham pativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto viharāmi. 165
So aññe satte passāmi kāmesu avītarāge kāmatanhāhi khajjamāne kāmaparilāhena paridayhamāne kāme patisevante. So tesam na pihemi, na tattha abhiramāmi Tam kissa hetu? Yāhayam, Māgandiya, rati, aññatreva kāmehi aññatra akusalehi dhammehi api dibbam sukham samadhigayha titthati tāya ratiyā ramamāno hīnassa na pihemi, na tattha abhiramāmi. Seyyathāpi, Māgandiya, gahapati vā gahapatiputto vā addho mahaddhano mahābhogo pañcahi kāmagunehi samappito samangībhūto paricāreyya cakkhuviññeyyehi rūpehi itthehi kantehi manāpehi piyarūpehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; sotaviññeyyehi saddehi itthehi kantehi manāpehi piyasaddehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; ghānaviññeyyehi gandhehi itthehi kantehi manāpehi piyagandhehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; jivhāviññeyyehi rasehi itthehi kantehi manāpehi piyarasehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; kāyaviññeyyehi photthabbehi itthehi kantehi manāpehi piyarūpehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi. So kāyena sucaritam caritvā vācāya sucaritam caritvā manasā sucaritam caritvā kāyassa bhedā param maranā sugatim saggam lokam upapajjeyya devānam Tāvatimsānam sahabyatam. So tattha Nandane vane accharāsanghaparivuto dibbehi pañcahi kāmagunehi samappito samangībhūto paricāreyya. So passeyya gahapatim vā gahapatiputtam vā pañcahi kāmagunehi samappitam samangībhūtam paricārayamānam. Tam kim maññasi, Māgandiya, api nu so devaputto nandane vane accharāsanghaparivuto dibbehi pañcahi kāmagunehi samappito samangībhūto paricārayamāno amussa gahapatissa vā gahapatiputtassa vā piheyya, mānusakānam vā pañcannam kāmagunānam mānusakehi vā kāmehi āvatteyyā ti? No hidam, bho Gotama. Tam kissa hetu? Mānusakehi, bho Gotama, kāmehi dibbakāmā abhikkantatarā ca panītatarā cā ti. Evameva kho aham, Māgandiya, pubbe agāriyabhūto samāno pañcahi kāmagunehi samappito samangībhūto paricāresim cakkhuviññeyyehi rūpehi itthehi kantehi manāpehi piyarūpehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; sotaviññeyyehi saddehi itthehi kantehi manāpehi piyasaddehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; ghānaviññeyyehi gandhehi itthehi kantehi manāpehi piyagandhehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; jivhāviññeyyehi rasehi itthehi kantehi manāpehi piyarasehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; kāyaviññeyyehi photthabbehi itthehi kantehi manāpehi piyaphotthabbehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi. 166
So aparena samayena kāmānamyeva samudayañca atthangamañca assādañca ādīnavañca nissaranañca yathābhūtam viditvā kāmatanham pahāya kāmaparilāham pativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto viharāmi. So aññe satte passāmi kāmesu avītarāge kāmatanhāhi khajjamāne kāmaparilāhena paridayhamāne kāme patisevante, so tesam na pihemi, na tattha abhiramāmi. Tam kissa hetu? Yāhayam, Māgandiya, rati aññatreva kāmehi aññatra akusalehi dhammehi api dibbam sukham samadhigayha titthati tāya ratiyā ramamāno hīnassa na pihemi, na tattha abhiramāmi. Seyyathāpi Māgandiya, kutthī puriso arugatto pakkagatto kimīhi khajjamāno nakhehi vanamukhāni vippatacchamāno angārakāsuyā kāyam paritāpeyya. Tassa mittāmaccā ñātisālohitā bhisakkam sallakattam upatthāpeyyum. Tassa so bhisakko sallakatto bhesajjam kareyya. So tam bhesajjam āgamma kutthehi parimucceyya, arogo assa sukhī serī sayamvasī yena kāmam gamo. So aññam kutthim purisam passeyya arugattam pakkagattam kimīhi khajjamānam nakhehi vanamukhāni vippatacchamānam angārakāsuyā kāyam paritāpentam. Tam kim maññasi, Māgandiya, api nu so puriso amussa kutthissa purisassa piheyya angārakāsuyā vā bhesajjam patisevanāya vā ti? No hidam, bho Gotama. Tam kissa hetu? Roge hi, bho Gotama, sati bhesajjena karanīyam hoti, roge asati na bhesajjena karanīyam hotī ti. Evameva kho aham, Māgandiya, pubbe agāriyabhūto samāno pañcahi kāmagunehi samappito samangībhūto paricāresim, cakkhuviññeyyehi rūpehi itthehi kantehi manāpehi piyarūpehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; sotaviññeyyehi saddehi itthehi kantehi manāpehi piyasaddehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; ghānaviññeyyehi gandhehi itthehi kantehi manāpehi piyagandhehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; jivhāviññeyyehi rasehi itthehi kantehi manāpehi piyarasehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi; kāyaviññeyyehi photthabbehi itthehi kantehi manāpehi piyaphotthabbehi kāmūpasamhitehi rajanīyehi. So aparena samayena kāmānamyeva samudayañca atthangamañca assādañca ādīnavañca nissaranañca yathābhūtam viditvā kāmatanham pahāya kāmaparilāham pativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto viharāmi. So aññe satte passāmi kāmesu avītarāge kāmatanhāhi khajjamāne kāmaparilāhena paridayhamāne kāme patisevante. So tesam na pihemi, na tattha abhiramāmi. Tam kissa hetu? 167
Yāhayam, Māgandiya, rati, aññatreva kāmehi aññatra akusalehi dhammehi api dibbam sukham samadhigayha titthati tāya ratiyā ramamāno hīnassa na pihemi, na tattha abhiramāmi. Tam kissa hetu? Yāhayam, Māgandiya, rati, aññatreva kāmehi aññatra akusalehi dhammehi api dibbam sukham samadhigayha titthati tāya ratiyā ramamāno hīnassa na pihemi, na tattha abhiramāmi. Seyyathāpi Māgandiya, kutthī puriso arugatto pakkagatto kimīhi khajjamāno nakhehi vanamukhāni vippatacchamāno angārakāsuyā kāyam paritāpeyya. Tassa mittāmaccā ñātisālohitā bhisakkam sallakattam upatthāpeyyum. Tassa so bhisakko sallakatto bhesajjam kareyya. So tam bhesajjam āgamma kutthehi parimucceyya, arogo assa sukhī serī sayamvasī yena kāmam gamo. Tamenam dve balavanto purisā nānābāhāsu gahetvā angārakāsum upakaddheyyum. Tam kim maññasi, Māgandiya, api nu so puriso iti citiceva kāyam sannāmeyyā ti? Evam, bho Gotama. Tam kissa hetu? Asu hi, bho Gotama, aggi dukkhasamphasso ceva mahābhitāpo ca mahāparilāho cā ti. Tam kim maññasi, Māgandiya, idāneva nu kho so aggi dukkha -samphasso ceva mahābhitāpo ca mahāparilāho ca udāhu pubbepi so aggi dukkhasamphasso ceva mahābhitāpo ca mahāparilāho cā ti. Idāni ceva, bho Gotama, so aggi dukkhasamphasso ceva mahābhitāpo ca mahāparilāho ca, pubbepi so aggi dukkhasamphasso ceva mahābhitāpo ca mahāparilāho ca. Asu ca, bho Gotama, kutthī puriso arugatto pakkagatto kimīhi khajjamāno nakhehi vanamukhāni vippatacchamāno upahatindriyo dukkhasamphasseyeva aggismim sukhamiti viparītasaññam paccalatthā ti. Evameva kho, Māgandiya, atītampi addhānam kāmā dukkhasamphassā ceva mahābhitāpā ca mahāparilāhā ca, anāgatampi addhānam kāmā dukkhasamphassā ceva mahābhitāpā ca mahāparilāhā ca, etarahipi paccuppannam addhānam kāmā dukkhasamphassā ceva mahābhitāpā ca mahāparilāhā ca. Ime ca, Māgandiya, sattā kāmesu avītarāgā kāmatanhāhi khajjamānā kāmaparilāhena paridayhamānā upahatindriyā dukkhasamphassesuyeva kāmesu sukhamiti viparītasaññam paccalatthum. Seyyathāpi, Māgandiya, kutthī puriso arugatto pakkagatto kimīhi khajjamāno nakhehi vanamukhāni vippatacchamāno angārakāsuyā kāyam paritāpeti. Yathā yathā 168
kho, Māgandiya, asu kutthī puriso arugatto pakkagatto kimīhi khajjamāno nakhehi vanamukhāni vippatacchamāno angārakāsuyā kāyam paritāpeti tathā tathāssa tāni vanamukhāni asucitarāni ceva honti duggandhatarāni ca pūtikatarāni ca hoti ceva kāci sātamattā assādamattā yadidam vanamukhānam kandūvanahetu. Evameva kho, Māgandiya, sattā kāmesu avītarāgā kāmatanhāhi khajjamānā kāmaparilāhena ca paridayhamānā kāme patisevanti. Yathā yathā kho, Māgandiya, sattā kāmesu avītarāgā kāmatanhāhi khajjamānā kāmaparilāhena ca paridayhamānā kāme patisevanti tathā tathā tesam tesam sattānam kāmatanhā ceva pavaddhati, kāmaparilāhena ca paridayhanti, hoti ceva sātamattā assādamattā yadidam pañcakāmagune paticca. Tam kim maññasi, Māgandiya, api nu te dittho vā suto vā rājā vā rājamahāmatto vā pañcahi kāmagunehi samappito samangībhūto paricārayamāno kāmatanham appahāya kāmaparilāham appativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto vihāsi vā viharati vā viharissati vā ti. No hidam, bho Gotama. Sādhu, Māgandiya! Mayāpi kho etam, Māgandiya, neva dittham na sutam rājā vā rājamahāmatto vā pañcahi kāmagunehi samappito samangībhūto paricārayamāno kāmatanham appahāya kāmaparilāham appativinodetvā vigatapipāso ajjhattam vūpasantacitto vihāsi vā viharati vā viharissati vā. Atha kho, Māgandiya, ye hi keci samanā vā brāhmanā vā vigatapipāsā ajjhattam vūpasantacittā vihāsum vā viharanti vā viharissanti vā sabbe te kāmānamyeva samudayañca atthangamañca assādañca ādīnavañca nissaranañca yathābhūtam viditvā kāmatanham pahāya kāmaparilāham pativinodetvā vigatapipāsā ajjhattam vūpasantacittā vihāsum vā viharanti vā viharissanti vā ti. Atha kho Bhagavā tāyam velāyam imam udānam udānesi: Ārogyaparamā lābhā, nibbānam paramam sukham; Atthangiko ca maggānam, khemam amatagāminan ti. Evam vutte, Māgandiyo paribbājako Bhagavantam etadavoca: Acchariyam, bho Gotama, abbhutam, bho Gotama! Yāva subhāsitam cidam bhotā Gotamena ārogyaparamā lābhā, nibbānam paramam sukhan ti. Mayāpi kho etam, bho Gotama, sutam pubbakānam paribbājakānam ācariyapācariyānam bhāsamānānam ārogyaparamā lābhā, nibbānam paramam 169
sukhan ti; tayidam, bho Gotama, sametī ti. Yam pana te etam, Māgandiya, sutam pubbakānam paribbājakānam ācariyapācariyānam bhāsamānānam ārogyaparamā lābhā, nibbānam paramam sukhan ti, katamam tam ārogyam, katamam tam nibbānan ti? Evam vutte, Māgandiyo paribbājako sakāneva sudam gattāni pāninā anomajjati idantam, bho Gotama, ārogyam, idantam nibbānam. Ahañhi, bho Gotama, etarahi arogo sukhī, na mam kiñci ābādhatī ti. Seyyathāpi, Māgandiya, jaccandho puriso; so na passeyya kanhasukkāni rūpāni, na passeyya nīlakāni rūpāni, na passeyya pītakāni rūpāni, na passeyya lohitakāni rūpāni, na passeyya mañjitthakāni rūpāni, na passeyya samavisamam, na passeyya tārakarūpāni, na passeyya candimasūriye. So suneyya cakkhumato bhāsamānassa chekam vata, bho odātam vattham abhirūpam nimmalam sucī ti! So odātapariyesanam careyya. Tamenam aññataro puriso telamalikatena sāhulicīrena vañceyya idam te, ambho purisa, odātam vattham abhirūpam nimmalam sucī ti. So tam patigganheyya, patiggahetvā pārupeyya, pārupetvā attamano attamanavācam nicchāreyya chekam vata, bho, odātam vattham abhirūpam nimmalam sucī ti! Tam kim maññasi, Māgandiya, api nu so jaccandho puriso jānanto passanto amum telamalikatam sāhulicīram patigganheyya, patiggahetvā pārupeyya, pārupetvā attamano attamanavācam nicchāreyya chekam vata, bho, odātam vattham abhirūpam nimmalam sucī ti udāhu cakkhumato saddhāyā ti? Ajānanto hi, bho Gotama, apassanto so jaccandho puriso amum telamalikatam sāhulicīram patigganheyya, patiggahetvā pārupeyya, pārupetvā attamano attamanavācam nicchāreyya chekam vata. Bho, odātam vattham abhirūpam nimmalam sucī ti, cakkhumato saddhāyā ti. Evameva kho, Māgandiya, aññatitthiyā paribbājakā andhā acakkhukā ajānantā ārogyam, apassantā nibbānam atha ca panimam gātham bhāsanti ārogyaparamā lābhā, nibbānam paramam sukhan ti. Pubbakehesā, Māgandiya, arahantehi sammāsambuddhehi gāthā bhāsitā: Ārogyaparamā lābhā, nibbānam paramam sukham; Atthangiko ca maggānam, khemam amatagāminan ti. Sā etarahi anupubbena puthujjanagāthā. Ayam kho pana, Māgandiya, kāyo rogabhūto gandabhūto sallabhūto aghabhūto ābādhabhūto, so tvam imam kāyam rogabhūtam 170
gandabhūtam sallabhūtam aghabhūtam ābādhabhūtam idantam, bho Gotama, ārogyam, idantam nibbānan ti vadesi. Tañhi te, Māgandiya, ariyam cakkhum natthi yena tvam ariyena cakkhunā ārogyam jāneyyāsi, nibbānam passeyyāsī ti. Evam pasanno aham bhoto gotamassa! Pahoti me bhavam gotamo tathā dhammam desetum yathāham ārogyam jāneyyam, nibbānam passeyyan ti. Seyyathāpi Māgandiya, jaccandho puriso; so na passeyya kanhasukkāni rūpāni, na passeyya nīlakāni rūpāni, na passeyya pītakāni rūpāni, na passeyya lohitakāni rūpāni, na passeyya mañjitthakāni rūpāni, na passeyya samavisamam, na passeyya tārakarūpāni, na passeyya candimasūriye. Tassa mittāmaccā ñātisālohitā bhisakkam sallakattam upatthāpeyyum. Tassa so bhisakko sallakatto bhesajjam kareyya. So tam bhesajjam āgamma na cakkhūni uppādeyya, na cakkhūni visodheyya. Tam kim maññasi, Māgandiya, nanu so vejjo yāvadeva kilamathassa vighātassa bhāgī assā ti? Evam, bho Gotama. Evameva kho, Māgandiya, ahañce te dhammam deseyyam idantam ārogyam, idantam nibbānan ti, so tvam ārogyam na jāneyyāsi, nibbānam na passeyyāsi. So mamassa kilamatho, sā mamassa vihesā ti. Evam pasanno aham bhoto gotamassa. Pahoti me bhavam Gotamo tathā dhammam desetum yathāham ārogyam jāneyyam, nibbānam passeyyan ti. Seyyathāpi, Māgandiya, jaccandho puriso; so na passeyya kanhasukkāni rūpāni, na passeyya nīlakāni rūpāni, na passeyya pītakāni rūpāni, na passeyya lohitakāni rūpāni, na passeyya mañjitthakāni rūpāni, na passeyya samavisamam, na passeyya tārakarūpāni, na passeyya candimasūriye. So suneyya cakkhumato bhāsamānassa chekam vata, bho, odātam vattham abhirūpam nimmalam sucī ti! So odātapariyesanam careyya. Tamenam aññataro puriso telamalikatena sāhulicīrena vañceyya idam te, ambho purisa, odātam vattham abhirūpam nimmalam sucī ti. So tam patigganheyya, patiggahetvā pārupeyya. Tassa mittāmaccā ñātisālohitā bhisakkam sallakattam upatthāpeyyum. Tassa so bhisakko sallakatto bhesajjam kareyya uddhamvirecanam adhovirecanam añjanam paccañjanam natthukammam. So tam bhesajjam āgamma cakkhūni uppādeyya, cakkhūni visodheyya. Tassa saha cakkhuppādā yo amusmim telamalikate sāhulicīre chandarāgo so pahīyetha. Tañca nam purisam amittatopi daheyya, paccatthikatopi 171
daheyya, api ca jīvitā voropetabbam maññeyya dīgharattam vata, bho, aham iminā purisena telamalikatena sāhulicīrena nikato vañcito paluddho idam te, ambho purisa, odātam vattham abhirūpam nimmalam sucī ti. Evameva kho, Māgandiya, ahañce te dhammam deseyyam idantam ārogyam, idantam nibbānan ti. So tvam ārogyam jāneyyāsi, nibbānam passeyyāsi. Tassa te saha cakkhuppādā yo pañcasupādānakkhandhesu chandarāgo so pahīyetha; api ca te evamassa dīgharattam vata, bho, aham iminā cittena nikato vañcito paluddho. Ahañhi rūpamyeva upādiyamāno upādiyim, vedanamyeva upādiyamāno upādiyim, saññamyeva upādiyamāno upādiyim, sankhāreyeva upādiyamāno upādiyim, viññānamyeva upādiyamāno upādiyim. Tassa me upādānapaccayā bhavo, bhavapaccayā jāti, jātipaccayā jarāmaranam sokaparidevadukkhadomanassupāyāsā sambhavanti; evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa samudayo hotī ti. Evam pasanno aham bhoto Gotamassa! Pahoti me bhavam Gotamo tathā dhammam desetum yathāham imamhā āsanā anandho vutthaheyyan ti. Tena hi tvam, Māgandiya, sappurise bhajeyyāsi. Yato kho tvam, Māgandiya, sappurise bhajissasi tato tvam, Māgandiya, saddhammam sossasi; yato kho tvam, Māgandiya, saddhammam sossasi tato tvam, Māgandiya, dhammānudhammam patipajjissasi; yato kho tvam, Māgandiya, dhammānudhammam patipajjissasi tato tvam, Māgandiya, sāmamyeva ñassasi, sāmam dakkhissasi ime rogā gandā sallā; idha rogā gandā sallā aparisesā nirujjhanti. Tassa me upādānanirodhā bhavanirodho, bhavanirodhā jātinirodho, jātinirodhā jarāmaranam sokaparidevadukkhadomanassupāyāsā nirujjhanti; evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa nirodho hotī ti. Evam vutte, Māgandiyo paribbājako Bhagavantam etadavoca abhikkantam: bho Gotama, abhikkantam, bho Gotama! Seyyathāpi, bho Gotama, nikkujjitam vā ukkujjeyya, paticchannam vā vivareyya, mūlhassa vā maggam ācikkheyya, andhakāre vā telapajjotam dhāreyya cakkhumanto rūpāni dakkhantīti; evamevam bhotā Gotamena anekapariyāyena dhammo pakāsito. Esāham Bhavantam Gotamam saranam gacchāmi dhammañca bhikkhu -sanghañca Labheyyāham bhoto Gotamassa santike pabbajjam, labheyyam upasampadan ti. Yo kho, Māgandiya, aññatitthiyapubbo imasmim dhammavinaye ākankhati pabbajjam, ākankhati upasampadam, 172
so cattāro māse parivasati; catunnam māsānam accayena āraddhacittā bhikkhū pabbājenti upasampādenti bhikkhubhāvāya. Api ca mettha puggalavemattatā viditā ti. Sace, bhante, aññatitthiyapubbā imasmim dhammavinaye ākankhantā pabbajjam, ākankhantā upasampadam cattāro māse parivasanti, catunnam māsānam accayena āraddhacittā bhikkhū pabbājenti upasampādenti bhikkhubhāvāya; aham cattāri vassāni parivasissāmi, catunnam vassānam accayena āraddhacittā bhikkhū pabbājentu, upasampādentu bhikkhubhāvāyā ti Alattha kho Māgandiyo paribbājako Bhagavato santike pabbajjam, alattha upasampadam. Acirūpasampanno kho panāyasmā Māgandiyo eko vūpakattho appamatto ātāpī pahitatto viharanto nacirasseva yassatthāya kulaputtā sammadeva agārasmā anagāriyam pabbajanti tadanuttaram brahmacariyapariyosānam dittheva dhamme sayam abhiññā sacchikatvā upasampajja vihāsi. Khīnā jāti, vusitam brahmacariyam, katam karanīyam, nāparam itthattāyā ti abbhaññāsi.' Aññataro kho panāyasmā Māgandiyo arahatam ahosī ti. Māgandiyasuttam nitthitam pañcamam. 马甘地亚经 ( 中部75经 ) 法增法师2013年汉译 如是我闻 一时 世尊住在俱卢国1剑磨瑟昙摩镇2 婆罗朵 迦婆罗门 Bharadvaja 的祭火堂3里 睡在草堆铺上 早上 世尊 穿好袈裟 披着大衣和带着钵走入剑磨瑟昙摩镇托钵 托钵已 吃过食物后 前往一个树林里独自静处 当进入树林后 世尊坐 在一棵树下 当时 马甘地亚游方者(paribbājako)走向婆罗朵迦婆罗门的祭 火堂 他看见祭火堂里的草堆 对婆罗朵迦说 在婆罗朵迦居 士祭火堂里的草堆是为谁而铺设的呢 它好像是沙门的床铺 马甘地亚行者 这位乔答摩沙门 是释迦族人 从释迦族 出家 仁慈4 有名声5 至上的6 他是一位阿罗汉 正自觉者 173
明行具足 善逝 世间解 无上士调御丈夫 天人师 佛 世尊 这就是为乔答摩尊者铺设的床铺 婆罗朵迦居士 我看到了抑制生长7的乔答摩沙门的床铺 我真是看到了衰运8的东西 马甘地亚 守护好你的语言 马甘地亚 守护好你的语言 很多刹帝利智者 婆罗门智者 居士智者 沙门智者都对这位乔 答摩贤者有净信 并在他的圣道 善法之中修习 婆罗朵迦居士 即使我在乔答摩尊者面前 我也会当面说 他是一个抑制生长的人 为什么呢 因为在我们的经典之中是这 样提到的 马甘地亚 你不介意我把你说的这番话告诉乔答摩沙门 吧 婆罗朵迦居士 我不介意 你就把这番说话告诉他吧 世尊以清净及超乎常人的天耳 听到婆罗朵迦婆罗门与马 甘地亚游方者的谈话 世尊在黄昏时离开树林 前往婆罗朵迦婆 罗门的祭火堂 然后坐在为他铺设的草堆上 这时 婆罗朵迦婆罗门走到世尊那里 向世尊交换了问候和 欢迎的话语 然后坐在一边 世尊对婆罗朵迦婆罗门说 婆罗 朵迦 你跟马甘地亚游方者说过有关于这草堆床铺的谈话吗 世尊说了这番话后 婆罗朵迦婆罗门感到惊慌 身毛都竖立 起来9 他对世尊说 我正想把这件事告诉乔答摩尊者的 但 乔答摩尊者在我未说之前已经知道了 世尊跟婆罗朵迦婆罗门谈话时 马甘地亚游方者正走向婆 罗朵迦婆罗门的祭火堂 走到世尊那里 向世尊交换了问候和欢 迎的话语 然后坐在一边 世尊对马甘地亚游方者说 马甘地亚 眼享乐于色10 欢 174
喜于色11 爱乐于色12 但如来已调御13 守护14 保护15 控制 眼根16 也为他人解说眼根的调御法17 你是基于什么而说我是 一个抑制生长的人呢 乔答摩尊者 我还是会说乔答摩尊者是一个抑制生长的人 为什么呢 因为在我们的经典之中是这样提到的18 马甘地亚 耳享乐于声 欢喜于声 爱乐于声 但如来已 调御 守护 保护 控制耳根 也为他人说耳根的调御法 你是 基于什么而说我是一个抑制生长的人呢 乔答摩尊者 我还是会说乔答摩尊者是一个抑制生长的人 为什么呢 因为在我们的经典之中是这样提到的 马甘地亚 鼻享乐于香 欢喜于香 爱乐于香 但如来已 调御 守护 保护 控制鼻根 也为他人说鼻根的调御法 你是 基于什么而说我是一个抑制生长的人呢 乔答摩尊者 我还是会说乔答摩尊者是一个抑制生长的人 为什么呢 因为在我们的经典之中是这样提到的 马甘地亚 舌享乐于味 欢喜于味 爱乐于味 但如来已 调御 守护 保护 控制舌根 也为他人说耳根的调御法 你是 基于什么而说我是一个抑制生长的人呢 乔答摩尊者 我还是会说乔答摩尊者是一个抑制生长的人 为什么呢 因为在我们的经典之中是这样提到的 马甘地亚 身享乐于触 欢喜于触 爱乐于触 但如来已 调御 守护 保护 控制身根 也为他人说身根的调御法 你是 基于什么而说我是一个抑制生长的人呢 乔答摩尊者 我还是会说乔答摩尊者是一个抑制生长的人 为什么呢 因为在我们的经典之中是这样提到的 马甘地亚 意享乐于法 欢喜于法 爱乐于法 但如来已 175
调御 守护 保护 控制意根 也为他人说意根的调御法 你是 基于什么而说我是一个抑制生长的人呢 乔答摩尊者 我还是会说乔答摩尊者是一个抑制生长的人 为什么呢 因为在我们的经典之中是这样提到的 马甘地亚 你认为如何呢 一个人以前的行为 于眼识辩 别色时 给他带来喜乐19 愉快20 欢喜21 喜悦22 伴随着贪欲 23 爱染于色24 后来他发现 如实和显然的25正确知道色欲的 集26 灭27 味28 患29 离30 于是他舍弃31了对色欲的渴爱32 去除了对色欲的热恼33 摆脱渴爱34 内心35住于36平和寂静37 马甘地亚 这个人何处38有值得受谴责39的地方呢 乔答摩贤者 没有任何可以谴责的地方 马甘地亚 你认为如何呢 一个人以前的行为 于耳识辩 别声时 给他带来喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染 于声 后来他发现 如实和显然的正确知道声欲的集 灭 味 患 离 于是他舍弃了对声欲的渴爱 去除了对声欲的热恼 摆 脱渴爱 内心住于平和寂静 马甘地亚 这个人何处有值得受谴 责的地方呢 乔答摩贤者 没有任何可以谴责的地方 马甘地亚 你认为如何呢 一个人以前的行为 于鼻识辩 别香时 给他带来喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染 于香 后来他发现 如实和显然的正确知道香欲的集 灭 味 患 离 于是他舍弃了对香欲的渴爱 去除了对香欲的热恼 摆 脱渴爱 内心住于平和寂静 马甘地亚 这个人何处有值得受谴 责的地方呢 乔答摩贤者 没有任何可以谴责的地方 马甘地亚 你认为如何呢 一个人以前的行为 于舌识辩 176
别味时 给他带来喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染 于味 后来他发现 如实和显然的正确知道味欲的集 灭 味 患 离 于是他舍弃了对味欲的渴爱 去除了对味欲的热恼 摆 脱渴爱 内心住于平和寂静 马甘地亚 这个人何处有值得受谴 责的地方呢 乔答摩贤者 没有任何可以谴责的地方 马甘地亚 你认为如何呢 一个人之前的行为 于身识辩 别触时 给他带来喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染 于触 后来他发现 如实和显然的正确知道触欲的集 灭 味 患 离 于是他舍弃了对触欲的渴爱 去除了对触欲的热恼 摆 脱渴爱 内心住于平和寂静 马甘地亚 这个人何处有值得受谴 责的地方呢 乔答摩尊者 没有任何可以谴责的地方 马甘地亚 以前我过在家生活的时候 追逐五欲的享乐 在眼识辩别色时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于色 在耳识辩别声时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴 随着贪欲 爱染于声 在鼻识辩别香时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于香 在舌识别味时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于味 在身识别触时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于触 马甘地亚 那时候我有三座宫殿 一座在雨季40时住 一座 在冬季41时住 一座在夏季42时住 在雨季时 我住在雨季的宫 殿里 奏乐的宫女一直侍奉着我 四个月我都不用从宫殿上走下 来 后来我发现 如实和显然的正确知道欲乐的集 灭 味 患 离 于是我舍弃了对欲乐的渴爱 去除了对欲乐的热恼 摆脱渴 爱 内心住于平和寂静 177
当我看见其他众生不舍离对欲乐的贪爱 受欲乐的渴爱所 吞噬 被欲乐的热恼所燃烧 沉溺于欲乐之中时 我是不会欣喜 他们的 对欲乐也不会感到欢喜 这是什么原因呢 我所安住的 喜悦不是由欲乐而生 不是由不善法而生 胜于天界的快乐 因 此我对低劣的欲乐不会感到羡慕和欢喜 马甘地亚 假如一个富有的居士或居士子 有很多财富和 产业 他追逐五欲的享乐 在眼识辩别色时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于色 在耳识辩别声时 生起喜 乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于声 在鼻识辩别香 时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于香 在 舌识辩别味时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱 染于味 在身识辩别触时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随 着贪欲 爱染于触 他因为修习身善行 口善行 意善行 在身 坏命终之后投生在善趣 在天界的三十三天之中 他在三十三天 43的欢喜园44里 有天女众伴随 追逐天界的五欲享乐 马甘地亚 你认为如何呢 当他看见居士或居士子追逐人 间五欲的享乐时 这个在欢喜园的天神会不会羡慕居士或居士 子的人间五欲 而转去追求人间的欲乐呢 乔答摩尊者 不会 为什么呢 天界的欲乐比人间的欲乐 更优胜 更殊妙 马甘地亚 同样地 以前我过在家生活时 追逐五欲的享 乐 在眼识辩别色时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪 欲 爱染于色 在耳识辩别声时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于声 在鼻识辩别香时 生起喜乐 愉快 欢 喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于香 在舌识辩别味时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于味 在身识辩别触时 178
生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于触 后来我如实和显然的正确知道欲乐的集 灭 味 患 离 于是我舍弃了对欲乐的渴爱 去除了对欲乐的热恼 摆脱渴爱 内心住于平和寂静 当我看见其他众生对欲乐不离贪爱 受欲乐 的渴爱所吞噬 被欲乐的热恼所燃烧 沉溺于欲乐之中时 我是 不会欣喜他们的 对欲乐也不会感到欢喜 为什么呢 我所安住 的喜悦不是由欲乐而生 不是由不善法而生 胜于天界的快乐 因此我对低劣的欲乐不会感到羡慕和欢喜 马甘地亚 犹如一个麻疯病人45 遍身伤患 身体溃烂 有虫寄生 常用指甲抓破伤口 常在火坑上炙热身体 他的亲友 找来一位医生为他治病 那位医生给他药物 他服药后治好了麻 疯 那人没有病痛 快乐 自在 自由 可以随心所欲到处行走 他看到另一个麻疯病人 遍身伤患 身体溃烂 有虫寄生 常用 指甲抓破伤口 常在火坑上炙热身体 马甘地亚 你认为如何呢 他会不会欣喜麻疯病人在火坑上 炙热身体或服用药物呢 乔答摩尊者 不会 为什么呢 有病的时候才需要服用药 物 没病的时候 就不需服用药物 马甘地亚 同样地 以前我过在家生活时 追逐五欲的享 乐 在眼识辩别色时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪 欲 爱染于色 在耳识辩别声时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于声 在鼻识辩别香时 生起喜乐 愉快 欢 喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于香 在舌识辩别味时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于味 在身识辩别触时 生起喜乐 愉快 欢喜 喜悦 伴随着贪欲 爱染于触 后来我如实和显然的正确知道欲乐的集 灭 味 患 离 179
于是我舍弃了对欲乐的渴爱 去除了对欲乐的热恼 摆脱渴爱 内心住于平和寂静 当我看见其他众生对欲乐不舍离贪爱 受欲 乐的渴爱所吞噬 被欲乐的热恼所燃烧 沉溺于欲乐之中时 我 是不会欣喜他们的 对欲乐也不会感到欢喜 为什么呢 我所安 住的喜悦不是由欲乐而生 不是由不善法而生 胜于天界的快 乐 因此我对低劣的欲乐不会感到羡慕和欢喜 马甘地亚 犹如一个麻疯病人 遍身伤患 身体溃烂 有 虫寄生 常用指甲抓破伤口 常在火坑上炙热身体 他的亲友找 来一位医生为他治病 那位医生给他药物 他服药后治好了麻 疯 那人没有病痛 快乐 自在 自由 可以随心所欲到处行走 他被两个强壮的人捉着双臂 想把他拖进那个火坑 马甘地亚 你认为如何呢 那人是否会挣扎逃避呢 乔答摩尊者 是的 为什么呢 大炽热 大炽燃的火是一 种苦触 马甘地亚 你认为如何呢 没有麻疯时 那大炽热 大炽 燃的火是一种苦触 他以前有麻疯时 那大炽热 大炽燃的火又 是不是一种苦触呢 乔答摩尊者 没有麻疯时 那大炽热 大炽燃的火是一种 苦触 他以前有麻疯时 那大炽热 大炽燃的火也是一种苦触 只不过麻疯病人 遍身伤患 身体溃烂 有虫寄生 常用指甲抓 破伤口 因为根门受伤而引致颠倒想 才将火的苦触视为乐 马甘地亚 同样地 过去的欲乐是大炽热 大炽燃的苦触 未来的欲乐是大炽热 大炽燃的苦触 现在的欲乐是大炽热 大 炽燃的苦触 众生对欲乐不舍离贪爱 受欲乐的渴爱所吞噬 被 欲乐的热恼所燃烧 因为根门受伤而引致颠倒想 才将欲乐的苦 触视为乐 180
马甘地亚 犹如一个麻疯病人 遍身伤患 身体溃烂 有 虫寄生 常用指甲抓破伤口 常在火坑上炙热身体 即使他的伤 口越来越多不净 越来越多臭味 越来越多烂坏 但在搔痒的时 候也会感到少许程度的满足与享受 马干地亚 未脱离感官享乐之欲的众生 受到欲乐的折磨 受到欲乐的烧烤 却仍然沉溺于感官的欲乐 这样的众生愈沉溺 于感官的欲乐 他们的欲爱就愈强烈 他们就愈受到欲乐的烧 烤 然而在他们沉溺于五欲之乐时 他们仍感到少许程度的满足 与享受 马甘地亚 你认为如何呢 你曾否见过或听过 国王或大 臣追逐五欲的享乐 不舍弃对欲乐的渴爱 不清除对欲乐的热 恼 而能内心一直没有渴爱 保持平和寂静呢 乔答摩尊者 没有 善哉 马甘地亚 马甘地亚 我也是一样 从没见过或听 过 国王或大臣追逐五欲的享乐 不舍弃对欲乐的渴爱 不清除 对欲乐的热恼 而能内心一直没有渴爱 保持平和寂静 马甘地亚 任何沙门婆罗门 要内心一直没有渴爱 保持 平和寂静 都先要如实和显然的正确知道欲乐的集 灭 味 患 离 然后舍弃对欲乐的渴爱 清除对欲乐的热恼 才能内心一直 没有渴爱 保持平和寂静 世尊有感而发 说出这首感兴偈 最上利得是无病 最上安乐是涅槃 这圣道的八正道 安稳导向不死境 46 世尊说了这番话后 马甘地亚游方者对他说 乔答摩尊者 真是罕见 真是希有 这样好的话由乔答摩尊者说出来 最上 利得是无病 最上安乐是涅槃 乔答摩尊者 我曾经听过祖师 181
辈的游方者说过同样的话 最上利得是无病 最上安乐是涅 槃 马甘地亚 在你所听到的祖师辈游方者这句话之中 最 上利得是无病 最上安乐是涅槃 是什么呢 世尊说了这番话后 马甘地亚游方者用手按摩肢体 说 乔 答摩贤者 这就是健康 这就是涅槃了 我现在有健康所带来的 快乐 我现在没有任何困苦 马甘地亚 犹如一个盲人看不见黑色 白色 蓝色 黄色 红色 或粉红色的物体 看不见粗或滑面 看不见日与月 他听 到一位具眼者说 这布真好啊 是一块白布 --- 美丽 无染 干净的白布 于是他就去找白布 一个骗子拿了一块沾染了污垢 油迹的破布对他说 朋 友 这是块美丽 无染 干净的白布 那个盲人就相信了他的 话 把它拿来披上 然后他赞叹说 这布真好啊 是一块白布 --- 美丽 无染 干净的白布 马甘地亚 你认为如何呢 那个盲人把它拿来披上 然后 他赞叹说 这布真好啊 是一块白布 --- 美丽 无染 干净的 白布 他这样做 是自己知道和见到 还是出于对那位具眼者 的信心 乔答摩尊者 他这样做 不是自己知道和见到 而是出于 对那位具眼者的信心 同样的 马甘地亚 那些外道游行者是盲目者 无眼者 他们不知道无病 没看见涅槃而说这偈颂 最上利得是无病 最上安乐是涅槃 马甘地亚 这偈颂被以前的阿罗汉 正自觉 者所说的 182
最上利得是无病 最上安乐是涅槃 这圣道的八正道 安稳导向不死境 现在 它逐渐地成为一般人的偈颂 马甘地亚 但是 这身 体是疾病 烂疮 箭刺 是祸 是疾47 你却把这充满疾病 烂 疮 箭刺 是祸 是疾的身体说为 乔答摩尊者 这是无病 这是涅槃 马甘地亚 你没有能知道无病 能看见涅槃的法眼 我对乔答摩尊者是有净信 乔答摩尊者能教导我法 使我 能知道无病 能看见涅槃 马甘地亚 犹如一个盲人看不见黑色 白色 蓝色 黄色 红色 或粉红色的物体 看不见粗或滑面 看不见日与月 如果 他的朋友 同僚 亲族 亲属请了外科医生 那位外科医生会用 药物 由于那药物他的眼视力仍然不会生起 不会净化 马甘地 亚 你想 那位医师会感到疲劳与厌烦吗 是的 乔答摩尊者 同样的 马甘地亚 如果我教导你法 这样是无病 这 样是涅槃 但你仍然不能知道无病 不能看见涅槃 那对我来 说是疲劳 对我来说是厌烦 我对乔答摩尊者是有净信 乔答摩尊者能教导我法 使我 能知道无病 能看见涅槃 马甘地亚 犹如一个盲人看不见黑色 白色 蓝色 黄色 红色 或粉红色的物体 看不见粗或滑面 看不见日与月 他听 到一位具眼者说 这布真好啊 是一块白布 --- 美丽 无染 干净的白布 于是他就去找白布 一个骗子拿了一块沾染了污 垢 油迹的破布对他说 朋友 这是块美丽 无染 干净的白 布 那个盲人就相信了他的话 把它拿来披上 然后他赞叹说 这布真好啊 是一块白布 --- 美丽 无染 干净的白布 他会 183
接受它 接受它后把它拿来披上 然后 假使他的朋友 伙伴 亲戚带他去求医 医生用药为 他治疗 从上清洗 从下清洗 涂上药膏与辅助药膏 通过鼻腔 用药 幸亏有了这药 他的眼视力就出现 清晰起来 接着 随 着眼视力的生起 他会放弃对那块沾染了污垢 油迹的破布的喜 爱 并且他会以那人为敌 根本不以他为友 还认为他该死 我 的天啊 我被那人和他那块沾染了污垢 油迹的破布愚弄 欺 骗 哄瞒了多久 ---- 朋友 这是块美丽 无染 干净的白布 同样地 马甘地亚 如果我把法教给你 ---- 这样的去除疾 病 这样的解脱 ---- 而你 从你的角度 则要理解怎样的去除 疾病 亲见怎样的解脱 之后 随着你的眼视力的生起 你会舍 弃任何对于维持五蕴的喜爱 并且你会想: 我的天啊 我被这个 心愚弄 欺骗 哄瞒了多久 原来当我在执取 我只是在执取色 相 我只是在执取感受 我只是在执取想念 我只是在执取行 为 我只是在执取意识 以我的执取为缘 就有了生命的缘起 出生 老 死 愁 悲 苦 忧 恼生起 这就是整个苦蕴的集 我对乔答摩尊者是有净信 乔答摩尊者能教导我法 使我 能知道无病 能看见涅槃 既然如此 马甘地亚 你应该亲近善知识 马甘地亚 当 你亲近善知识时 马甘地亚 你将听闻正法 马甘地亚 当你听 闻正法时 马甘地亚 你将如理思惟法 随法行 马甘地亚 当 你如理思惟法 随法行时 马甘地亚 你将自己知道 你将自己 看见 这些是疾病 烂疮 箭刺 把这些疾病 烂疮 箭刺灭 尽无馀 以我的执取灭而有灭 以有灭而生灭 以生灭而老 死 愁 悲 苦 忧 恼灭 这就是整个苦蕴的灭 世尊说完了这番话 马甘地亚游方者对世尊说 妙极了 184
世尊 妙极了 世尊 有如 世尊 一个人把倒下的东西扶正它 把隐秘的揭现岀来 给迷途者指示方向 在黑暗中举起明灯 作 如是念 那些有眼者能够见到东西 世尊以各种善巧方便为众 生说法 我要皈依导师世尊 皈依法和皈依比丘僧团 愿我能在 世尊的座下出家 愿我能受具足戒 马甘地亚 你以前是外道的人 现在想在我的法和律之中 出家和受具足戒 是需要接受四个月观察期的 过了四个月 比 丘满意的话 便接受你出家 授你具足戒 让你成为一位比丘 然而 每个人都不一样 有些人是可以豁免的 乔答摩尊者 如果外道需要接受四个月观察期的话 我可 以接受四年的观察期 过了四年 比丘满意的话 可以接受我出 家 授我具足戒 让我成为一位比丘 马甘地亚得到世尊允许 即在世尊座下出家 受具足戒 受 具足戒不久 马甘地亚尊者独处 远离 不放逸 精勤 专心一 志 不久他便亲身以无比的智慧体证这义理 然后安住在证悟之 中 在家庭生活的人 出家过没有家庭的生活 就是为了在此生 之中圆满梵行 完成这无上的目标 他自己知道 我生已尽 梵 行已立 所作已办 自知不受后有 马甘地亚尊者成为另一位阿 罗汉 马甘地亚经完 法增法师汉译于佛历二五五七年七月十八日 澳洲佛宝寺 注释 1. 俱卢国 佛时北印度的一个小国 也称拘楼国 巴 Kurus 在北印度今日的 Haryana 省 2. 剑磨瑟昙摩 巴 Kammasadhamma 俱卢国的一个兴旺的市镇 字义为 业的善法 185
3. 祭火堂 巴 agyāgāre 4. 仁慈 巴 kalyāno 5. 有名声 巴 kittisaddo. 6. 至上的 巴 abbhuggato 7. 伤害生长 bhūnahuno 经集注 将这个字解释为生长的杀害者 SnA 479 as bhūtihanaka vuddhi-nāsaka 觉音解为 bhūta-hacca 生长的摧毁者 因为佛时代的一些外道认 为放纵感官 尽情于享乐中认识自己 所以本经开始时提到马甘地亚一见到佛陀的草铺就 认定佛陀是抑制感官 不从感官去修 但佛陀的看法是要从约束感官中修习 不是放纵 现在尤其西方社会就是普遍存在这种邪见者 8. 衰运 巴 duddittham 9. 身毛都竖立起来 巴 lomahatthajāto 10. 眼享乐于色 巴 rūpārāmam 11. 欢喜于色 巴 rūparatam 12. 爱乐于色 巴 rūpasammuditam 13. 调御 巴 dantam 14. 守护 巴 guttam 15. 保护 巴 rakkhitam 16. 控制眼根 巴 samvutam 17. 调御法 巴 samvarāya dhammam deseti 18. 我们的经典之中是这样提到的 巴 Evañhi no sutte ocaratī ti 19. 喜乐 巴 itthehi 20. 愉快 巴 kantehi 21. 欢喜 巴 manāpehi 22. 喜悦 巴 piyarupehi 23. 伴随着贪欲 巴 kamupasamhitehi 24. 爱染于色 巴 raganiyehi 25. 如实和显然的正确知道 巴 yathābhūtam viditvā 26. 集 巴 samudayañca 27. 灭 巴 atthaṅgamañca 28. 味 巴 assādañca 29. 患 巴 ādīnavañca 30. 离 巴 nissaranañca 31. 舍弃 巴 pahāya 32. 渴爱 巴 kāmatanhaṃ 33. 热恼 巴 kāmapariḷāham 34. 摆脱渴爱 巴 paṭivinodetvā vigatapipāso 35. 内心 ajjhattam 186
36. 住于 巴 viharāmi 37. 平和寂静 巴 vūpasantacitto 38. 那里 巴 kimassa 39. 值得受谴责 巴 vacanīyan 40. 雨季 巴 vassiko 41. 冬季 巴 hemantiko 42. 夏季 巴 gimhiko 43. 三十三天 忉利天 巴 Tāvatimsānam 44. 欢喜园 巴 Nandane vane 45. 麻风病人 巴 kutthī puriso 46. 这个偈颂是在过去佛 迦叶佛 传诵下来的 但外道只记得前面的两句 47. 身体是疾病 烂疮 箭刺 是祸 是疾 巴 kāyo rogabhūto gandabhūto sallabhūto aghabhūto ābādhabhūto 巴 bhūto 指已经生起 阿达那地雅经 ( 长部 32 经 ) 法增比丘 2013 年汉译 ĀTĀNĀTIYA SUTTA (DN 32) 1. Evam me sutam: Ekam samayam Bhagavā Rājagahe viharati Gijjhakūte pabbate. Atha kho Cattāro Mahārājā, mahatiyā ca yakkha senāya, mahatiyā ca gandhabba senāya, mahatiyā ca kumbhanda senāya, mahatiyā ca nāga senāya, catuddisam rakkham thapetvā, catuddisam gumbam thapetvā, catuddisam ovaranam thapetvā, abhikkantāya rattiyā, abhikkantavannā kevalakappam Gijjhakūtam obhāsetvā, yena Bhagavā tenupasamkamimsu, upasamkamitvā Bhagavantam abhivādetvā, ekamantam nisīdimsu. 2. Te pi kho yakkhā, appekacce Bhagavantam abhivādetvā ekamantam nisīdimsu. Appekacce Bhagavatā saddhim sammodimsu, sammodanīyam katham sārānīyam vītisāretvā, ekamantam nisīdimsu. Appekacce yena Bhagavā tenañjalimpanāmetvā,ekamantam nisīdimsu. Appekacce nāma gottam sāvetvā, ekamantam nisīdimsu. Appekacce tunhī bhūtā ekamantam nisīdimsu. Ekamantam nisinnokho Vessavano Mahārājā Bhagavantam etadavoca: 3. Santi hi bhante ulārā yakkhā Bhagavato appasannā, santi hi bhante ulārā yakkhā Bhagavato pasannā, santi hi bhante majjhimā yakkhā Bhagavato appasannā, santi hi bhante majjhimā yakkhā Bhagavato pasannā, santi hi bhante nīcā 187
yakkhā Bhagavato appasannā, santi hi bhante nīcā yakkhā Bhagavato pasannā. 4. Yebhuyyena kho pana bhante yakkhā appasannā yeva Bhagavato. Tam kissa hetu? Bhagavā hi bhante pānātipātā veramaniyā Dhammam deseti, adinnādānā veramaniyā Dhammam deseti, kāmesu micchācārā veramaniyā Dhammam deseti, musāvādā veramaniyā Dhammam deseti, surāmeraya majja pamādatthānā veramaniyā Dhammam deseti. 5.Yebhuyyenakhopanabhante yakkhā appati viratā yevapānātipātā, appati viratā adinnādānā, appati viratā kāmesu micchācārā, appati viratā musāvādā, appati viratā surāmeraya majja pamādatthānā. Tesam tam hoti appiyam amanāpam. 6. Santi hi bhante Bhagavato sāvakā araññe, vana patthāni pantāni senāsanāni patisevanti, appasaddāni, appa nigghosāni, vijana vātāni, manussa rāhaseyyakāni, patisallāna sāruppāni. Tattha santi ulārā yakkhā nivāsino ye imasmim Bhagavato pāvacane appasannā. 7.TesampasādāyaugganhātubhanteBhagavā Ātānātiyam rakkham, bhikkhūnam, bhikkhunīnam, upāsakānam, upāsikānam, guttiyā, rakkhāya, avihimsāya, phāsu vihārāyāti. 8. Adhivāsesi Bhagavā tunhī bhāvena. Atha kho Vessavano Mahārājā Bhagavato adhivāsanam viditvā tāyam velāyam imam Ātānātiyam rakkham abhāsi: 9. Vipassissa namatthu, cakkhu mantassa sirīmato, Sikhissapi namatthu, sabba bhūtānu kampino, Vessabhussa namatthu, nahātakassa tapassino, Namatthu Kakusandhassa, mārasenā pamaddino, Konāgamanassa namatthu, brāhmanassa vusīmato, Kassapassa namatthu, vippamuttassa sabbadhi. Angīrasassa namatthu, Sakya puttassa sirīmato, Yo imam Dhamma madesesi, sabba dukkhā panūdanam. 10. Ye cāpi nibbutā loke, yathā bhūtam vipassisum, Te janā apisunā, mahantā vītasāradā, Hitam deva manussānam, yam namassanti Gotamam, Vijjācarana sampannam, mahantam vītasāradam. 11. Yato uggacchatī suriyo, ādicco mandalī mahā, Yassa cuggaccha mānassa, samvarīpi nirujjhati, Yassa cuggate suriye, divasoti pavuccati, Rahadopi tattha gambhīro, samuddo saritodako, Evam nam tattha jānanti, samuddo saritodako, Ito sā Purimā disā, iti nam ācikkhatī jano. 188
Yam disam abhipāleti, mahārājā yasassiso, Gandhabbānam ādhipati, Dhatarattho iti nāma so. Ramatī nacca gītehi, gandhabbehi purakkhato, Puttāpi tassa bahavo, ekanāmāti me sutam, Asītim dasa eko ca, Indanāmā mahabbalā, Te cāpi Buddham disvāna, Buddham ādicca bandhunam, Dūratova namassanti, mahantam vītasāradam: Namo te purisājañña, namo te purisuttama! 12. Kusalena samekkhasi, amanussāpi tam vandanti, sutam netam abhinhaso, tasmā evam vademase: Jinam vandatha Gotamam, jinam vandāma Gotamam, vijjācarana sampannam, Buddham vandāma Gotamam! 13. Yena petā pavuccanti, pisunā pitthimamsikā, Pānātipātino luddā, corā nekatikā janā, Ito sā Dakkhinā disā, iti nam ācikkhatī jano. Yam disam abhipāleti, Mahārājā yasassiso, Kumbhandānam ādhipati, Virūlho iti nāma so. Ramatī nacca gītehi, kumbhandehi purakkhato, Puttāpi tassa bahavo, ekanāmāti me sutam, Asītim dasa eko ca, Indanāmā mahabbalā, Te cāpi Buddham disvāna, Buddham ādicca bandhunam, Dūratova namassanti, mahantam vītasāradam: Namo te purisājañña! Namo te purisuttama! 14. Kusalena samekkhasi, amanussāpi tam vandanti, sutam netam abhinhaso, tasmā evam vademase: Jinam vandatha Gotamam, jinam vandāma Gotamam, vijjācarana sampannam, Buddham vandāma Gotamam! 15. Yattha coggacchati suriyo, ādicco mandalī mahā, Yassa coggaccha mānassa, divasopi nirujjhati, Yassa coggate suriye, samvarīti pavuccati, Rahadopi tattha gambhīro, samuddo saritodako, Evam nam tattha jānanti, samuddo saritodako, Ito sā Pacchimā disā, iti nam ācikkhatī jano. Yam disam abhipāleti, Mahārājā yasassiso, Nāgānam ādhipati, Virūpakkho iti nāma so. Ramatī nacca gītehi, nāgehi purakkhato, Puttāpi tassa bahavo, ekanāmāti me sutam, Asītim dasa eko ca, Indanāmā mahabbalā, Te cāpi Buddham disvāna, Buddham ādicca 189
bandhunam, Dūratova namassanti, mahantam vītasāradam: Namo te purisājañña!, Namo te purisuttama! 16. Kusalena samekkhasi, amanussāpi tam vandanti, sutam netam abhinhaso, tasmā evam vademase: Jinam vandatha Gotamam, jinam vandāma Gotamam, vijjācarana sampannam, Buddham vandāma Gotamam! 17. Yena Uttarakurū rammā, Mahāmeru sudassano, Manussā tattha jāyanti, amamā apariggahā. Na te bījam pavapanti, na pi nīyanti nangalā, Akattha pākimam sālim, paribhuñjanti mānusā, Akanam athusam suddham, sugandham tandulapphalam, Tundikīre pacitvāna, tato bhuñjanti bhojanam. 18. Gāvim ekakhuram katvā, anuyanti disodisam, Pasum ekakhuram katvā, anuyanti disodisam, Itthi vāhanam katvā, anuyanti disodisam, Purisa vāhanam katvā, anuyanti disodisam, Kumāri vāhanam katvā, anuyanti disodisam, Kumāra vāhanam katvā, anuyanti disodisam. Te yāne abhirūhitvā sabbā disā anupariyanti, pacārā tassa rājino. 19. Hatthi yānam assa yānam, dibbam yānam upatthitam. Pāsādā sivikā ceva, Mahārājassa yasassino, Tassa ca nagarā ahū, antalikkhe sumāpitā: Ātānātā, Kusinātā, Para kusinātā, Nātapuriyā, Parakusita nātā. Uttarena Kapīvanto, Janogham-aparena ca, Navanavatiyo, Ambara ambaravatiyo, Ālakamandā nāma rājadhāni. Kuverassa kho pana mārisa Mahārājassa Visānā nāma rājadhāni, tasmā Kuvero Mahārājā Vessavanoti pavuccati. 20. Paccesanto pakāsenti: Tatolā, Tattalā, Tatotalā, Ojasi, Tejasi, Tatojasi, Sūro, Rājā, Arittho, Nemi. Rahadopi tattha Dharanī nāma, yato meghā pavassanti, vassā yato patāyanti. Sabhāpi tattha Bhagalavatī nāma yattha yakkhā payirupāsanti. 21. Tattha nicca phalā rukkhā, nānā dvija ganā yutā, Mayura koñcābhirudā, kokilābhi hi vaggubhi, 190
Jīvam jīvaka saddettha, atho otthava cittakā, Kukutthakā kulīrakā, vane pokkhara sātakā, Suka sālika saddettha, danda mānavakāni ca, Sobhati sabbakālam sā, Kuvera nalinī sadā, Ito sā Uttarā disā, iti nam ācikkhatī jano. Yam disam abhipāleti, Mahārājā yasassiso, Yakkhānam ādhipati, Kuvero iti nāma so. Ramatī nacca gītehi, yakkhehi purakkhato, Puttāpi tassa bahavo, ekanāmāti me sutam, Asītim dasa eko ca, Indanāmā mahabbalā, Te cāpi Buddham disvāna, Buddham ādicca bandhunam, Dūratova namassanti, mahantam vīta sāradam: Namo te purisājañña!, Namo te purisuttama! 22. Kusalena samekkhasi, amanussāpi tam vandanti, sutam netam abhinhaso, tasmā evam vademase: Jinam vandatha Gotamam, jinam vandāma Gotamam, vijjācarana sampannam, Buddham vandāma Gotamam! ti. 23. Ayam kho sā mārisa Ātānātiya rakkhā, bhikkhūnam, bhikkhunīnam, upāsakānam, upāsikānam, guttiyā, rakkhāya, avihimsāya, phāsu vihārāyāti. 24. Yassa kassaci mārisa, bhikkhussa vā bhikkhuniyā vā upāsakassa vā upāsikāya vā, ayam Ātānātiya rakkhā suggahitā, bhavissati samattā pariyāputā, tañce amanusso, yakkho vā yakkhinī vā yakkha potako vā, yakkha potikā vā yakkha mahāmatto vā, yakkha pārisajjo vā yakkha pacāro vā, gandhabbo vā gandhabbī vā gandhabba potako vā, gandhabba potikā vā gandhabba mahāmatto vā, gandhabba pārisajjo vā gandhabba pacāro vā, kumbhando vā kumbhandī vā kumbhanda potako vā, kumbhanda potikā vā kumbhanda mahāmatto vā, kumbhanda pārisajjo vā kumbhanda pacāro vā, nāgo vā nāginī vā nāga potako vā, nāga potikā vā nāga mahāmatto vā, nāga pārisajjo vā nāga pacāro vā, paduttha citto gacchantam vā anugaccheyya, thitam vā upatittheyya, nisinnam vā upanisīdeyya, nipannam vā upanipajjeyya. Na me so mārisa amanusso labheyya, gāmesu vā nigamesu vā sakkāram vā garukāram vā. 25. Na me so mārisa amanusso labheyya, Ālakamandāya rājadhāniyā vatthum vā vāsam vā, na me so mārisa amanusso labheyya, yakkhānam samitim gantum. Apissunam mārisa amanussā, anavayhampi nam kareyyum avivayham. Apissunam mārisa amanussā, attāhipi paripunnāhi 191
paribhāsāhi paribhāseyyum. Apissunam mārisa amanussā, rittam pi pattam sīse nikkujjeyyum. Apissunam mārisa amanussā, sattadhāpissa muddham phāleyyum. 26. Santi hi mārisa amanussā candā, ruddā, rabhasā, te neva Mahārājānam ādiyanti, na Mahārājānam purisakānam ādiyanti, na Mahārājānam purisakānam purisakānam ādiyanti, tekhotemārisa amanussā Mahārājā nama varuddhā nāma vuccanti. 27. Seyyathāpi mārisa rañño Māgadhassa vijite corā, te neva rañño Māgadhassa ādiyanti, na rañño Māgadhassa purisakānam ādiyanti, na rañño Māgadhassa purisakānam purisakānam ādiyanti, te kho te mārisa mahācorā, rañño Māgadhassa avaruddhā nāma vuccanti. 28. Evameva kho mārisa santi hi amanussā candā, ruddā, rabhasā, te neva Mahārājānam ādiyanti, na Mahārājānam purisakānam ādiyanti, na Mahārājānam purisakānam purisakānam ādiyanti, tekhotemārisa amanussā Mahārājānamavaruddhānāma vuccanti. 29. Yo hi koci mārisa amanusso, yakkho vā yakkhinī vā yakkha potako vā, yakkha potikā vā yakkha mahāmatto vā, yakkha pārisajjo vā yakkha pacāro vā, gandhabbo vā gandhabbī vā gandhabba potako vā, gandhabba potikā vā gandhabba mahāmatto vā, gandhabba pārisajjo vā gandhabba pacāro vā, kumbhando vā kumbhandī vā kumbhanda potako vā, kumbhanda potikā vā kumbhanda mahāmatto vā, kumbhanda pārisajjo vā kumbhanda pacāro vā, nāgo vā nāginī vā nāgapotako vā, nāga potikā vā nāga mahāmatto vā, nāga pārisajjo vā nāga pacāro vā, paduttha citto bhikkhum vā bhikkhunim vā upāsakam vā upāsikam vā, gacchantam vā anugaccheyya, thitam vā upatittheyya, nisinnam vā upanisīdeyya, nipannam vā upanipajjeyya. Imesam yakkhānam mahāyakkhānam senāpatīnam mahāsenā patīnam, ujjhāpetabbam, vikkanditabbam, viravitabbam: Ayam yakkho ganhāti, ayam yakkho āvisati, ayam yakkho hetheti, ayam yakkho vihetheti, ayam yakkho himsati, ayam yakkho vihimsati, ayam yakkho na muñcatī ti. 30. Katamesam yakkhānam, mahāyakkhānam, senāpatīnam mahāsenā patīnam? 31. Indo, Somo, Varuno ca, Bhāradvājo, Pajāpatī, Candano, Kāma settho ca, Kinnu ghandu, Nighandu ca, Panādo, Opamañño ca, Devasūto ca Mātalī. Cittaseno ca gandhabbo, Nalo rājā Janesabho, Sātāgiro, Hemavato, Punnako, Karatiyo, Gulo, 192
Sīvako, Mucalindo ca, Vessāmitto, Yugandharo, Gopālo, Suppagedho ca, Hirinettī ca Mandiyo, Pañcālacando Ālavako, Pajjuno Sumano Sumukho Dadhīmukho, Mani, Māni, Caro, Dīgho, Atho Serissako saha imesam yakkhānam mahāyakkhānam, senāpatīnam mahāsenā patīnam, ujjhāpetabbam, vikkanditabbam, viravitabbam: Ayam yakkho ganhāti, ayam yakkho āvisati, ayam yakkho hetheti, ayam yakkho vihetheti, ayam yakkho himsati, ayam yakkho vihimsati, ayam yakkho na muñcatī ti. 32. Ayam kho sā mārisa Ātānātiya rakkhā, bhikkhūnam, bhikkhunīnam, upāsakānam, upāsikānam, guttiyā, rakkhāya, avihimsāya, phāsu vihārāyāti. 33. Handa ca dāni mayam mārisa gacchāma, bahukiccā mayam bahukaranīyā ti. Yassa dāni tumhe Mahārājāno kālam maññathā ti. 34. Atha kho Cattāro Mahārājā utthāyāsanā Bhagavantam abhivādetvā padakkhinam katvā, tatthevantara dhāyimsu. 35. Te pi kho yakkhā utthāyāsanā appekacce Bhagavantam abhivādetvā padakkhinam katvā, tatthevantara dhāyimsu. Appekacce Bhagavatā saddhim sammodimsu, sammodanīyam katham sārānīyam vītisāretvā tatthevantara dhāyimsu. Appekacce yena Bhagavā tenañjalim panāmetvā tatthevantara dhāyimsu. Appekacce nāmagottam sāvetvā tatthevantara dhāyimsu. Appekacce tunhī bhūtā tatthevantara dhāyimsū ti. ĀTĀNĀTIYA PART 2 1. Atha kho Bhagavā tassā rattiyā accayena bhikkhū āmantesi: Imam bhikkhave rattim Cattāro Mahārājā, mahatiyā ca yakkha senāya, mahatiyā ca gandhabba senāya, mahatiyā ca kumbhanda senāya, mahatiyā ca nāga senāya, catuddisam rakkham thapetvā, catuddisam gumbam thapetvā, catuddisam ovaranam thapetvā, abhikkantāya rattiyā, abhikkantavannā kevalakappam Gijjhakūtam obhāsetvā, yenāham tenupasamkamimsu, upasamkamitvā mam abhivādetvā, ekamantam nisīdimsu. 2. Te pi kho, bhikkhave, yakkhā, appekacce mam abhivādetvā kamantam nisīdimsu. Appekacce mama saddhim 193
sammodimsu, sammodanīyam katham sārānīyam vītisāretvā, ekamantam nisīdimsu. Appekacce yenāham tenañjalim panāmetvā, ekamantam nisīdimsu. Appekacce nāmagottam sāvetvā, ekamantam nisīdimsu. Appekacce tunhī bhūtā ekamantam nisīdimsu. Ekamantam nisinno kho bhikkhave Vessavano Mahārājā mam etadavoca: 3. Santi hi bhante ulārā yakkhā Bhagavato appasannā, santi hi bhante ulārā yakkhā Bhagavato pasannā, santi hi bhante majjhimā yakkhā Bhagavato appasannā, santi hi bhante majjhimā yakkhā Bhagavato pasannā, santi hi bhante nīcā yakkhā Bhagavato appasannā, santi hi bhante nīcā yakkhā Bhagavato pasannā. 4. Yebhuyyena kho pana bhante yakkhā appasannā yeva Bhagavato. Tam kissa hetu? Bhagavā hi bhante pānātipātā veramaniyā Dhammam deseti, adinnādānā veramaniyā Dhammam deseti, kāmesu micchācārā veramaniyā Dhammam deseti, musāvādā veramaniyā Dhammam deseti, surāmeraya majja pamādatthānā veramaniyā Dhammam deseti. 5.Yebhuyyenakhopanabhante yakkhā appati viratā yevapānātipātā, appati viratā adinnādānā, appati viratā kāmesu micchācārā, appati viratā musāvādā, appati viratā surāmeraya majja pamādatthānā. Tesam tam hoti appiyam amanāpam. 6. Santi hi bhante Bhagavato sāvakā araññe, vana patthāni pantāni senāsanāni patisevanti, appasaddāni, appa nigghosāni, vijana-vātāni, manussa āhaseyyakāni, patisallāna sāruppāni. Tattha santi ulārā yakkhā nivāsino ye imasmim Bhagavato pāvacane appasannā. 7.TesampasādāyaugganhātubhanteBhagavā Ātānātiyam rakkham, bhikkhūnam, bhikkhunīnam, upāsakānam, upāsikānam, guttiyā, rakkhāya, avihimsāya, phāsu-vihārāyāti. 8. Adhivāsesim kho aham bhikkhave tunhī bhāvena. Atha kho bhikkhave Vessavano Mahārājā mam adhivāsanam viditvā tāyam velāyam imam Ātānātiyam rakkham abhāsi: 9. Vipassissa namatthu, cakkhu mantassa sirīmato, Sikhissapi namatthu, sabba bhūtānu kampino, Vessabhussa namatthu, nahātakassa tapassino, Namatthu Kakusandhassa, mārasenā pamaddino, Konāgamanassa namatthu, brāhmanassa vusīmato, Kassapassa namatthu, vippamuttassa sabbadhi. Angīrasassa namatthu, Sakya puttassa sirīmato, Yo imam Dhamma madesesi, sabba dukkhā panūdanam. 194
10. Ye cāpi nibbutā loke, yathā bhūtam vipassisum, Te janā apisunā, mahantā vītasāradā, Hitam deva manussānam, yam namassanti Gotamam, Vijjācarana sampannam, mahantam vītasāradam. 11. Yato uggacchatī suriyo, ādicco mandalī mahā, Yassa cuggaccha mānassa, samvarīpi nirujjhati, Yassa cuggate suriye, divasoti pavuccati, Rahadopi tattha gambhīro, samuddo saritodako, Evam nam tattha jānanti, samuddo saritodako, Ito sā Purimā disā, iti nam ācikkhatī jano. Yam disam abhipāleti, mahārājā yasassiso, Gandhabbānam ādhipati, Dhatarattho iti nāma so. Ramatī nacca gītehi, gandhabbehi purakkhato, Puttāpi tassa bahavo, ekanāmāti me sutam, Asītim dasa eko ca, Indanāmā mahabbalā, Te cāpi Buddham disvāna, Buddham ādicca bandhunam, Dūratova namassanti, mahantam vītasāradam: Namo te purisājañña, namo te purisuttama! 12. Kusalena samekkhasi, amanussāpi tam vandanti, sutam netam abhinhaso, tasmā evam vademase: Jinam vandatha Gotamam, jinam vandāma Gotamam, vijjācarana sampannam, Buddham vandāma Gotamam! 13. Yena petā pavuccanti, pisunā pitthimamsikā, Pānātipātino luddā, corā nekatikā janā, Ito sā Dakkhinā disā, iti nam ācikkhatī jano. Yam disam abhipāleti, Mahārājā yasassiso, Kumbhandānam ādhipati, Virūlho iti nāma so. Ramatī nacca gītehi, kumbhandehi purakkhato, Puttāpi tassa bahavo, ekanāmāti me sutam, Asītim dasa eko ca, Indanāmā mahabbalā, Te cāpi Buddham disvāna, Buddham ādicca bandhunam, Dūratova namassanti, mahantam vītasāradam: Namo te purisājañña! Namo te purisuttama! 14. Kusalena samekkhasi, amanussāpi tam vandanti, sutam netam abhinhaso, tasmā evam vademase: Jinam vandatha Gotamam, jinam vandāma Gotamam, vijjācarana sampannam, Buddham vandāma Gotamam! 15. Yattha coggacchati suriyo, ādicco mandalī mahā, Yassa coggaccha mānassa, divasopi nirujjhati, 195
Yassa coggate suriye, samvarīti pavuccati, Rahadopi tattha gambhīro, samuddo saritodako, Evam nam tattha jānanti, samuddo saritodako, Ito sā Pacchimā disā, iti nam ācikkhatī jano. Yam disam abhipāleti, Mahārājā yasassiso, Nāgānam ādhipati, Virūpakkho iti nāma so. Ramatī nacca gītehi, nāgehi purakkhato, Puttāpi tassa bahavo, ekanāmāti me sutam, Asītim dasa eko ca, Indanāmā mahabbalā, Te cāpi Buddham disvāna, Buddham ādicca bandhunam, Dūratova namassanti, mahantam vītasāradam: Namo te purisājañña!, Namo te purisuttama! 16. Kusalena samekkhasi, amanussāpi tam vandanti, sutam netam abhinhaso, tasmā evam vademase: Jinam vandatha Gotamam, jinam vandāma Gotamam, vijjācarana sampannam, Buddham vandāma Gotamam! 17. Yena Uttarakurū rammā, Mahāmeru sudassano, Manussā tattha jāyanti, amamā apariggahā. Na te bījam pavapanti, na pi nīyanti nangalā, Akattha pākimam sālim, paribhuñjanti mānusā, Akanam athusam suddham, sugandham tandulapphalam, Tundikīre pacitvāna, tato bhuñjanti bhojanam. 18. Gāvim ekakhuram katvā, anuyanti disodisam, Pasum ekakhuram katvā, anuyanti disodisam, Itthi vāhanam katvā, anuyanti disodisam, Purisa vāhanam katvā, anuyanti disodisam, Kumāri vāhanam katvā, anuyanti disodisam, Kumāra vāhanam katvā, anuyanti disodisam. Te yāne abhirūhitvā sabbā disā anupariyanti, pacārā tassa rājino. 19. Hatthi yānam assa yānam, dibbam yānam upatthitam. Pāsādā sivikā ceva, Mahārājassa yasassino, Tassa ca nagarā ahū, antalikkhe sumāpitā: Ātānātā, Kusinātā, Para kusinātā, Nātapuriyā, Parakusita nātā. Uttarena Kapīvanto, Janogham-aparena ca, Navanavatiyo, Ambara ambaravatiyo, Ālakamandā nāma rājadhāni. Kuverassa kho pana mārisa Mahārājassa Visānā nāma 196
rājadhāni, tasmā Kuvero Mahārājā Vessavanoti pavuccati. 20. Paccesanto pakāsenti: Tatolā, Tattalā, Tatotalā, Ojasi, Tejasi, Tatojasi, Sūro, Rājā, Arittho, Nemi. Rahadopi tattha Dharanī nāma, yato meghā pavassanti, vassā yato patāyanti. Sabhāpi tattha Bhagalavatī nāma yattha yakkhā payirupāsanti. 21. Tattha nicca phalā rukkhā, nānā dvija ganā yutā, Mayura koñcābhirudā, kokilābhi hi vaggubhi, Jīvam jīvaka saddettha, atho otthava cittakā, Kukutthakā kulīrakā, vane pokkhara sātakā, Suka sālika saddettha, danda mānavakāni ca, Sobhati sabbakālam sā, Kuvera nalinī sadā, Ito sā Uttarā disā, iti nam ācikkhatī jano. Yam disam abhipāleti, Mahārājā yasassiso, Yakkhānam ādhipati, Kuvero iti nāma so. Ramatī nacca gītehi, yakkhehi purakkhato, Puttāpi tassa bahavo, ekanāmāti me sutam, Asītim dasa eko ca, Indanāmā mahabbalā, Te cāpi Buddham disvāna, Buddham ādicca bandhunam, Dūratova namassanti, mahantam vīta sāradam: Namo te purisājañña!, Namo te purisuttama! 22. Kusalena samekkhasi, amanussāpi tam vandanti, sutam netam abhinhaso, tasmā evam vademase: Jinam vandatha Gotamam, jinam vandāma Gotamam, vijjācarana sampannam, Buddham vandāma Gotamam! ti. 23. Ayam kho sā mārisa Ātānātiya rakkhā, bhikkhūnam, bhikkhunīnam, upāsakānam, upāsikānam, guttiyā, rakkhāya, avihimsāya, phāsu vihārāyāti. 24. Yassa kassaci mārisa, bhikkhussa vā bhikkhuniyā vā upāsakassa vā upāsikāya vā, ayam Ātānātiya rakkhā suggahitā, bhavissati samattā pariyāputā, tañce amanusso, yakkho vā yakkhinī vā yakkha potako vā, yakkha potikā vā yakkha mahāmatto vā, yakkha pārisajjo vā yakkha pacāro vā, gandhabbo vā gandhabbī vā gandhabba potako vā, gandhabba potikā vā gandhabba mahāmatto vā, gandhabba pārisajjo vā gandhabba pacāro vā, kumbhando vā kumbhandī vā kumbhanda potako vā, kumbhanda potikā vā kumbhanda mahāmatto vā, kumbhanda pārisajjo vā kumbhanda pacāro vā, nāgo vā nāginī vā nāga potako vā, nāga potikā vā nāga mahāmatto vā, nāga 197
pārisajjo vā nāga pacāro vā, paduttha citto gacchantam vā anugaccheyya, thitam vā upatittheyya, nisinnam vā upanisīdeyya, nipannam vā upanipajjeyya. Na me so mārisa amanusso labheyya, gāmesu vā nigamesu vā sakkāram vā garukāram vā. 25. Na me so mārisa amanusso labheyya, Ālakamandāya rājadhāniyā vatthum vā vāsam vā, na me so mārisa amanusso labheyya, yakkhānam samitim gantum. Apissunam mārisa amanussā, anavayhampi nam kareyyum avivayham. Apissunam mārisa amanussā, attāhipi paripunnāhi paribhāsāhi paribhāseyyum. Apissunam mārisa amanussā, rittam pi pattam sīse nikkujjeyyum. Apissunam mārisa amanussā, sattadhāpissa muddham phāleyyum. 26. Santi hi mārisa amanussā candā, ruddā, rabhasā, te neva Mahārājānam ādiyanti, na Mahārājānam purisakānam ādiyanti, na Mahārājānam purisakānam purisakānam ādiyanti, tekhotemārisa amanussā Mahārājā nama varuddhā nāma vuccanti. 27. Seyyathāpi mārisa rañño Māgadhassa vijite corā, te neva rañño Māgadhassa ādiyanti, na rañño Māgadhassa purisakānam ādiyanti, na rañño Māgadhassa purisakānam purisakānam ādiyanti, te kho te mārisa mahācorā, rañño Māgadhassa avaruddhā nāma vuccanti. 28. Evameva kho mārisa santi hi amanussā candā, ruddā, rabhasā, te neva Mahārājānam ādiyanti, na Mahārājānam purisakānam ādiyanti, na Mahārājānam purisakānam purisakānam ādiyanti, tekhotemārisa amanussā Mahārājānamavaruddhānāma vuccanti. 29. Yo hi koci mārisa amanusso, yakkho vā yakkhinī vā yakkha potako vā, yakkha potikā vā yakkha mahāmatto vā, yakkha pārisajjo vā yakkha pacāro vā, gandhabbo vā gandhabbī vā gandhabba potako vā, gandhabba potikā vā gandhabba mahāmatto vā, gandhabba pārisajjo vā gandhabba pacāro vā, kumbhando vā kumbhandī vā kumbhanda potako vā, kumbhanda potikā vā kumbhanda mahāmatto vā, kumbhanda pārisajjo vā kumbhanda pacāro vā, nāgo vā nāginī vā nāgapotako vā, nāga potikā vā nāga mahāmatto vā, nāga pārisajjo vā nāga pacāro vā, paduttha citto bhikkhum vā bhikkhunim vā upāsakam vā upāsikam vā, gacchantam vā anugaccheyya, thitam vā upatittheyya, nisinnam vā upanisīdeyya, nipannam vā upanipajjeyya. Imesam yakkhānam mahāyakkhānam senāpatīnam mahāsenā patīnam, ujjhāpetabbam, vikkanditabbam, viravitabbam: Ayam yakkho 198
ganhāti, ayam yakkho āvisati, ayam yakkho hetheti, ayam yakkho vihetheti, ayam yakkho himsati, ayam yakkho vihimsati, ayam yakkho na muñcatī ti. 30. Katamesam yakkhānam, mahāyakkhānam, senāpatīnam mahāsenā patīnam? 31. Indo, Somo, Varuno ca, Bhāradvājo, Pajāpatī, Candano, Kāma settho ca, Kinnu ghandu, Nighandu ca, Panādo, Opamañño ca, Devasūto ca Mātalī. Cittaseno ca gandhabbo, Nalo rājā Janesabho, Sātāgiro, Hemavato, Punnako, Karatiyo, Gulo, Sīvako, Mucalindo ca, Vessāmitto, Yugandharo, Gopālo, Suppagedho ca, Hirinettī ca Mandiyo, Pañcālacando Ālavako, Pajjuno Sumano Sumukho Dadhīmukho, Mani, Māni, Caro, Dīgho, Atho Serissako saha imesam yakkhānam mahāyakkhānam, senāpatīnam mahāsenā patīnam, ujjhāpetabbam, vikkanditabbam, viravitabbam: Ayam yakkho ganhāti, ayam yakkho āvisati, ayam yakkho hetheti, ayam yakkho vihetheti, ayam yakkho himsati, ayam yakkho vihimsati, ayam yakkho na muñcatī ti. 32. Ayam kho sā mārisa Ātānātiya rakkhā, bhikkhūnam, bhikkhunīnam, upāsakānam, upāsikānam, guttiyā, rakkhāya, avihimsāya, phāsu vihārāyāti. 33. Handa ca dāni mayam mārisa gacchāma, bahukiccā mayam bahukaranīyā ti. Yassa dāni tumhe Mahārājāno kālam maññathā ti. 34. Atha kho Cattāro Mahārājā utthāyāsanā Bhagavantam abhivādetvā padakkhinam katvā, tatthevantara dhāyimsu. 35. Te pi kho yakkhā utthāyāsanā appekacce Bhagavantam abhivādetvā padakkhinam katvā, tatthevantara dhāyimsu. Appekacce Bhagavatā saddhim sammodimsu, sammodanīyam katham sārānīyam vītisāretvā tatthevantara dhāyimsu. Appekacce yena Bhagavā tenañjalim panāmetvā tatthevantara dhāyimsu. Appekacce nāmagottam sāvetvā tatthevantara dhāyimsu. Appekacce tunhī bhūtā tatthevantara dhāyimsū ti. 36. Ugganhātha bhikkhave Ātānātiyam rakkham, pariyāpunātha bhikkhave Ātānātiyam rakkham. Dhāretha bhikkhave Ātānātiyam rakkham, attha samhitāya bhikkhave Ātānātiya rakkhā, bhikkhūnam, bhikkhunīnam, upāsakānam, 199
upāsikānam, guttiyā, rakkhāya, avihimsāya, phāsu-vihārāyāti. Idamavoca Bhagavā, attamanā te bhikkhū Bhagavato bhāsitam abhinandunti. Etena saccavajjena, sotthi te hotu sabbadā! Etena saccavajjena, hotu te jayamangalam! Etena saccavajjena, sabba rogo vinassatu! 阿达那地雅经 长部 32 经 法增比丘 2013 年汉译 第一章 1. 如是我闻 一时 世尊住在王舍城之灵鹫山 当时 四 大天王 和众多之夜叉 众多之乾达婆 众多之鸠槃茶 众多之 那伽众 于四方守护 守卫 保障四方已 于深夜 众等的殊妙 容光遍照灵鹫山 他们来诣世尊之处 敬礼世尊已 却坐一面 2. 夜叉众等亦敬礼世尊 却坐一面 或向世尊问讯 却坐 一面 或与世尊交谈问候语后 却坐一面 或向世尊合掌 却坐 一面 或报告自己姓名 却坐一面 或默然坐于一面 坐于一面 之毘沙门天王白世尊言 3. 世尊 有高级之夜叉未信服世尊 世尊 有高级之夜叉 实信服世尊 世尊 有中级之夜叉未信服世尊 世尊 有中级之 夜叉 实信服世尊 世尊 有下级之夜叉未信服世尊 世尊 有 下级之夜叉 实信服世尊 4. 然而 世尊 所有未信服世尊的夜叉 是什么原因呢 世尊 世尊为断杀生而说法 为断不与取而说法 为断欲邪行而 说法 为断妄语而说法 为断放逸根之饮酒而说法 5. 然而 世尊 夜叉既不断杀生 不断不与取 不断欲邪 200
行 不断妄语 不断放逸根之饮酒 这对于他们是不欢喜 不愉 快的事 6. 世尊 世尊之弟子众居于茂盛的森林 闲静而少音响 无人烟 无人迹 能卧睡 适于静思的坐卧处 住在这里的上级 夜叉 有不信服世尊的话的 7. 世尊 为了使他们发起信心 愿世尊接受阿达那地雅之 守护经 这是为比丘 比丘尼 优婆塞 优婆夷的保护 守护 安全 和安乐住 8. 世尊默然而认许 这时 毘沙门 Vessavana 天王知道世 尊的认许 就诵阿达那地雅之守护经 9. 敬礼毗婆尸 Vipassi 光辉具眼者 敬礼尸弃佛 Sikhi 慈愍诸有情 敬礼毗舍浮 Vessabhū 精进除垢染 敬礼拘留孙 Kakusandha 粉碎诸魔军 礼拘那伽摩 Konāgamana 圆满净梵行 敬礼迦叶佛 Kassapa 解脱诸烦恼 礼昂齐拉沙 Angīrasa 伟大的释子 开示诸正法 遣除一切苦 10. 照见法实相 解脱于世间 真实柔和语 伟大与圆成 敬礼乔达摩 Gotama 为人天利乐 具足明与行 伟大与圆成 11. 阿帝提之子 Aditi 大轮太阳升 太阳之升处 黑暗夜消失 太阳之升时 是为之白昼 其处有深湖 如水入海洋 201
如是人知晓 如水入海洋 如是人称呼 此方为 东方 有誉大天王 统领于此方 乾达婆之主 名达塔腊沓 Dhatarattha 乾达婆尊崇 欢娱歌舞乐 他有许多子 我闻皆同名 九十又一子 大力因陀罗 Inda 觐见于觉者 佛为日亲族 从遥远敬礼 伟大与圆成 您是人中胜 您是人中尊 12. 善巧视众生 非人亦崇敬 我常闻如是 因此如是说 礼胜者瞿昙 礼胜者瞿昙 具足明与行 敬礼瞿昙佛 13. 那里的饿鬼 恶口兼诽谤 杀生和狩猎 强盗及骗子 如是人称呼 此方为 南方 有誉大天王 统领于此方 鸠槃茶鬼主 名为毘楼勒 Virūlha 鸠槃茶尊崇 欢娱歌舞乐 他有许多子 我闻皆同名 九十又一子 大力因陀罗 Inda 觐见于觉者 佛为日亲族 从遥远敬礼 伟大与圆成 您是人中胜 您是人中尊 14. 善巧视众生 非人亦崇敬 202
我常闻如是 因此如是说 礼胜者瞿昙 礼胜者瞿昙 具足明与行 敬礼瞿昙佛 15. 阿帝提之子 Aditi 大轮太阳落 太阳之落处 白昼光消失 太阳之落时 是为之黑夜 其处有深湖 如水入海洋 如是人知晓 如水入海洋 如是人称呼 此方为 西方 有誉大天王 统领于此方 那伽龙之主 名毗褥帕喀 Virūpakkha 那伽龙尊崇 欢娱歌舞乐 他有许多子 我闻皆同名 九十又一子 大力因陀罗 Inda 觐见于觉者 佛为日亲族 从遥远敬礼 伟大与圆成 您是人中胜 您是人中尊 16. 善巧视众生 非人亦崇敬 我常闻如是 因此如是说 礼胜者瞿昙 礼胜者瞿昙 具足明与行 敬礼瞿昙佛 17. 快乐北拘卢 高大须弥山 众人生于此 无我无积蓄 无须播种子 亦无耕犁事 众人所食米 自熟于大地 无糠无谷壳 香甜又最佳 203
石灶 1 无烟炊 米熟而为食 18. 牝牛安实蹄 2 游行于各处 四足安实蹄 游行于各处 为女子骑乘 游行于各处 为男子骑乘 游行于各处 为童女骑乘 游行于各处 为童男骑乘 游行于各处 骑于诸驾乘 王使达诸方 19. 象马之驾乘 及天上乘物 有誉大天王 宫殿及驾轿 天上诸王城 善筑于天上 阿他那他城 Ātānātā 拘尸那他城 Kusinātā 婆拘尸那他 Para kusinātā 那他布利耶 Nātapuriyā 婆拘尸那他 Parakusitanātā 如是于 北方 是伽毘挽多 Kapīvanto 其西奢诺噶 Janogha 那越那越提 Navanavatiya 安吧罗 Ambara 以及 安吧罗越提 ambaravatiya 大王之都城 阿腊卡满达 Ālakamandā 库卫腊 Kuvera 大王 都城维萨纳 Visānā 20. 诸众各报名 王名毘沙门 Vessavana 名叫塔陀拉 Tatolā 以及塔塔拉(Tattalā) 及塔陀塔拉 Tatotalā 奥阇尸提奢(Ojasi, Tejasi) 及塔陀奢尸 Tatojasi 及须罗罗奢(Sūro, Rājā) 阿利达礼尔 Arittha, Nemi 湖名达那尼 Dharanī 云涌雨落来 诸夜叉会集 集会堂之名 204
婆伽拉瓦提 Bhagalavatī 21. 其处多果树 时常结果实 诸鸟群飞来 孔雀野雉鸣 美丽布谷鸟 野雉啼 活着 有鸟啼 意升 林中的禽鸟 金黄色雄鸟 林中莲池鹤 鹦鹉八哥鸣 有持枝少年 库卫腊莲池 美丽四时节 如是人称呼 此方为 北方 有誉大天王 统领于此方 众夜叉之主 名为库卫腊 Kuvera 夜叉众尊崇 欢娱歌舞乐 他有许多子 我闻皆同名 九十又一子 大力因陀罗 Inda 觐见于觉者 佛为日亲族 从遥远敬礼 伟大与圆成 您是人中胜 您是人中尊 22. 善巧视众生 非人亦崇敬 我常闻如是 因此如是说 礼胜者瞿昙 礼胜者瞿昙 具足明与行 敬礼瞿昙佛 23. 圣尊 3 这是阿达那地雅之守护经 是为比丘 比丘尼 优婆塞 优婆夷的保护 守卫 安全和安乐住 24. 圣尊 若比丘 比丘尼 优婆塞 优婆夷等 善习 善 学 善记忆这阿达那地雅之守护经 非人之夜叉男 或夜叉女 或夜叉男孩 或夜叉女孩 或夜叉大臣 或夜叉眷属 或夜叉佣 205
人 或乾达婆男 或乾达婆女 或乾达婆男孩 或乾达婆女孩 或乾达婆大臣 或乾达婆眷属 或乾达婆佣人 或鸠槃茶男 或 鸠槃茶女 或鸠槃茶男孩 或鸠槃茶女孩 或鸠槃茶大臣 或鸠 槃茶眷属 或鸠槃茶佣人 或那伽男 或那伽女 或那伽男孩 或那伽女孩 或那伽大臣 或那伽眷属 或那伽佣人 以恶心随 比丘或比丘尼 优婆塞 优婆夷之行而行 之立而立 之坐而 坐 之卧而卧者 世尊 这些非人在我的村邑聚落 不获恭敬和 尊重 25. 圣尊 这些非人在我的都城阿腊卡满达 不得土地和住 所 圣尊 这些非人不得参加夜叉等的集会 世尊 这些非人等 将不和他们嫁娶 圣尊 而且这些非人等 将以其身等之言语辱 骂他们 圣尊 这些非人等 将以空钵摔在他们头上 圣尊 这 些非人等 他们的头将碎为七分 26. 圣尊 这些非人凶恶 残忍 凶猛 他们不顾诸大王 不顾诸天王之大臣 不顾诸天王之陪臣 世尊 因此 这些非人 是反叛诸天王 27. 圣尊 犹如摩揭陀王之领土有大盗 这些不顾摩揭陀王 不顾摩揭陀王之大臣 不顾摩陀王之陪臣 这些大盗是反叛摩揭 陀王 28. 如是 圣尊 这些非人凶恶 残忍 凶猛 他们不顾诸 大天王 不顾诸大天王之大臣 不顾诸大天王之陪臣 圣尊 这 些非人是反叛诸大天王 29. 圣尊 任何非人之夜叉男 或夜叉女 或夜叉男孩 或 夜叉女孩 或夜叉大臣 或夜叉眷属 或夜叉佣人 或乾达婆男 或乾达婆女 或乾达婆男孩 或乾达婆女孩 或乾达婆大臣 或 乾达婆眷属 或乾达婆佣人 或鸠槃茶男 或鸠槃茶女 或鸠槃 206
茶男孩 或鸠槃茶女孩 或鸠槃茶大臣 或鸠槃茶眷属 或鸠槃 茶佣人 或那伽男 或那伽女 或那伽男孩 或那伽女孩 或那 伽大臣 或那伽眷属 或那伽佣人 以恶心随比丘或比丘尼 优 婆塞 优婆夷之行而行 之立而立 之坐而坐 之卧而卧者 对 这些的夜叉 大夜叉 军师 大军帅应呼叫 叫唤 高喊 这 些夜叉捉我 他们拿我 他们困扰我 他们侵犯我 他们恼害我 他们伤我 他们不放我 30. 是哪些的夜叉 大夜叉 军师 大军帅呢 31. 因兜 Indo 苏摩 Somo 越鲁那 Varuna 及婆罗朵 迦 Bhāradvāja 婆阇婆提 Pajāpatī 奢达那 Candana 加摩涉达 Kāma settha 及经努康杜 Kinnu ghandu 尼康睹 Nighandu 婆那达 Panāda 奥婆满雅 Opamañña 及天王御者之摩达 利 Mātali 乾达婆的奢达阇那 Cittasena 及那罗 Nala 迦尼沙婆 Janesabha 王 沙达齐罗 Sātāgira 何麻瓦塔 Hemavata 及盆那卡 Punnaka 卡惹提耶 Karatiya 谷拉 Gula 尸瓦卡 Sīvaka 慕擦林达 Mucalinda 及维沙密塔 Vessāmitta 优康达勒 Yugandhara 苟吧拉 Gopāla 须吧启达 Suppagedha 及虚利内提 Hirinetti 曼地雅 Mandiya 般阇拉参达阿拉瓦卡 Pañcālacanda Ālavaka 帕周那 Pajjuna 须满那 Sumana 素慕卡 Sumukha 达提慕卡 Dadhīmukha 马尼 Mani 妈尼 Māni 擦惹 Cara 地噶 Dīgha 还 有司立沙卡 Serissaka 207
对这些的夜叉 大夜叉 军师 大军帅应呼叫 叫唤 高喊 这些夜叉捉我 他们拿我 他们困扰我 他们侵犯我 他们恼 害我 他们伤我 他们不放我 32. 圣尊 这是阿达那地雅之守护经 是为比丘 比丘尼 优婆塞 优婆夷的保护 守卫 安全和安乐住 33. 圣尊 现在 我们告别了 因为我们事务繁忙 许多事 要办 现在是时候了 诸大天王 随你们的意欲 34. 于是 四大天王从座起 敬礼世尊 行右绕礼 消失于 其处 35. 夜叉众等亦起座 或敬礼世尊 行右绕礼 消失于其 处 或与共相会谈 交谈感叹语后 消失于其处 或向世尊合掌 已 消失于其处 或向世尊报告其姓名已 消失于其处 或默然 消失于其处 第二章 1. 当时 夜已过后 世尊告诉诸比丘们说 诸比丘 昨夜 四大天王 和众多之夜叉 众多之乾达婆 众多之鸠槃茶 众多 之那伽众 于四方守护 守卫 保障四方已 于深夜 众等的殊 妙容光遍照灵鹫山 他们来诣世尊之处 敬礼世尊已 却坐一 面 2. 夜叉众等亦敬礼世尊 却坐一面 或向世尊问讯 却坐 一面 或与世尊交谈问候语后 却坐一面 或向世尊合掌 却坐 一面 或报告自己姓名 却坐一面 或默然坐于一面 坐于一面 之毘沙门天王白世尊言 3. 世尊 有高级之夜叉未信服世尊 世尊 有高级之夜叉 208
实信服世尊 世尊 有中级之夜叉未信服世尊 世尊 有中级之 夜叉 实信服世尊 世尊 有下级之夜叉未信服世尊 世尊 有 下级之夜叉 实信服世尊 4. 然而 世尊 所有未信服世尊的夜叉 是什么原因呢 世尊 世尊为断杀生而说法 为断不与取而说法 为断欲邪行而 说法 为断妄语而说法 为断放逸根之饮酒而说法 5. 然而 世尊 夜叉既不断杀生 不断不与取 不断欲邪 行 不断妄语 不断放逸根之饮酒 这对于他们是不欢喜 不愉 快的事 6. 世尊 世尊之弟子众居于茂盛的森林 闲静而少音响 无人烟 无人迹 能卧睡 适于静思的坐卧处 住在这里的上级 夜叉 有不信服世尊的话的 7. 世尊 为了使他们发起信心 愿世尊接受阿达那地雅之 守护经 这是为比丘 比丘尼 优婆塞 优婆夷的保护 守护 安全 和安乐住 8. 比丘们 世尊默然而认许 这时 毘沙门 Vessavana 天 王知道世尊的认许 就诵阿达那地雅之守护经 9. 敬礼毗婆尸 Vipassi 光辉具眼者 敬礼尸弃佛 Sikhi 慈愍诸有情 敬礼毗舍浮 Vessabhū 精进除垢染 敬礼拘留孙 Kakusandha 粉碎诸魔军 礼拘那伽摩 Konāgamana 圆满净梵行 敬礼迦叶佛 Kassapa 解脱诸烦恼 礼昂齐拉沙 Angīrasa 伟大的释子 开示诸正法 遣除一切苦 10. 照见法实相 解脱于世间 209
真实柔和语 伟大与圆成 敬礼乔达摩 Gotama 为人天利乐 具足明与行 伟大与圆成 11. 阿帝提之子 Aditi 大轮太阳升 太阳之升处 黑暗夜消失 太阳之升时 是为之白昼 其处有深湖 如水入海洋 如是人知晓 如水入海洋 如是人称呼 此方为 东方 有誉大天王 统领于此方 乾达婆之主 名达塔腊沓 Dhatarattha 乾达婆尊崇 欢娱歌舞乐 他有许多子 我闻皆同名 九十又一子 大力因陀罗 Inda 觐见于觉者 佛为日亲族 从遥远敬礼 伟大与圆成 您是人中胜 您是人中尊 12. 善巧视众生 非人亦崇敬 我常闻如是 因此如是说 礼胜者瞿昙 礼胜者瞿昙 具足明与行 敬礼瞿昙佛 13. 那里的饿鬼 恶口兼诽谤 杀生和狩猎 强盗及骗子 如是人称呼 此方为 南方 有誉大天王 统领于此方 鸠槃茶鬼主 名为毘楼勒 Virūlha 210
鸠槃茶尊崇 欢娱歌舞乐 他有许多子 我闻皆同名 九十又一子 大力因陀罗 Inda 觐见于觉者 佛为日亲族 从遥远敬礼 伟大与圆成 您是人中胜 您是人中尊 14. 善巧视众生 非人亦崇敬 我常闻如是 因此如是说 礼胜者瞿昙 礼胜者瞿昙 具足明与行 敬礼瞿昙佛 15. 阿帝提之子 Aditi 大轮太阳落 太阳之落处 白昼光消失 太阳之落时 是为之黑夜 其处有深湖 如水入海洋 如是人知晓 如水入海洋 如是人称呼 此方为 西方 有誉大天王 统领于此方 那伽龙之主 名毗褥帕喀 Virūpakkha 那伽龙尊崇 欢娱歌舞乐 他有许多子 我闻皆同名 九十又一子 大力因陀罗 Inda 觐见于觉者 佛为日亲族 从遥远敬礼 伟大与圆成 您是人中胜 您是人中尊 16. 善巧视众生 非人亦崇敬 我常闻如是 因此如是说 211
礼胜者瞿昙 礼胜者瞿昙 具足明与行 敬礼瞿昙佛 17. 快乐北拘卢 高大须弥山 众人生于此 无我无积蓄 无须播种子 亦无耕犁事 众人所食米 自熟于大地 无糠无谷壳 香甜又最佳 石灶无烟炊 米熟而为食 18. 牝牛安实蹄 游行于各处 四足安实蹄 游行于各处 为女子骑乘 游行于各处 为男子骑乘 游行于各处 为童女骑乘 游行于各处 为童男骑乘 游行于各处 骑于诸驾乘 王使达诸方 19. 象马之驾乘 及天上乘物 有誉大天王 宫殿及驾轿 天上诸王城 善筑于天上 阿他那他城 Ātānātā 拘尸那他城 Kusinātā 婆拘尸那他 Para kusinātā 那他布利耶 Nātapuriyā 婆拘尸那他 Parakusitanātā 如是于 北方 是伽毘挽多 Kapīvanto 其西奢诺噶 Janogha 那越那越提 Navanavatiya 安吧罗 Ambara 以及 安吧罗越提 ambaravatiya 大王之都城 阿腊卡满达 Ālakamandā 库卫腊 Kuvera 大王 都城维萨纳 Visānā 212 王名毘沙门 Vessavana
20. 诸众各报名 名叫塔陀拉 Tatolā 以及塔塔拉(Tattalā) 及塔陀塔拉 Tatotalā 奥阇尸提奢(Ojasi, Tejasi) 及塔陀奢尸 Tatojasi 及须罗罗奢(Sūro, Rājā) 阿利达礼尔 Arittha, 湖名达那尼 Dharanī 云涌雨落来 诸夜叉会集 集会堂之名 Nemi 婆伽拉瓦提 Bhagalavatī 21. 其处多果树 时常结果实 诸鸟群飞来 孔雀野雉鸣 美丽布谷鸟 野雉啼 活着 有鸟啼 意升 林中的禽鸟 金黄色雄鸟 林中莲池鹤 鹦鹉八哥鸣 有持枝少年 库卫腊莲池 美丽四时节 如是人称呼 此方为 北方 有誉大天王 统领于此方 众夜叉之主 名为库卫腊 Kuvera 夜叉众尊崇 欢娱歌舞乐 他有许多子 我闻皆同名 九十又一子 大力因陀罗 Inda 觐见于觉者 佛为日亲族 从遥远敬礼 伟大与圆成 您是人中胜 您是人中尊 22. 善巧视众生 非人亦崇敬 我常闻如是 因此如是说 213
礼胜者瞿昙 礼胜者瞿昙 具足明与行 敬礼瞿昙佛 23. 圣尊 这是阿达那地雅之守护经 是为比丘 比丘尼 优婆塞 优婆夷的保护 守卫 安全和安乐住 24. 圣尊 若比丘 比丘尼 优婆塞 优婆夷等 善习 善 学 善记忆这阿达那地雅之守护经 非人之夜叉男 或夜叉女 或夜叉男孩 或夜叉女孩 或夜叉大臣 或夜叉眷属 或夜叉佣 人 或乾达婆男 或乾达婆女 或乾达婆男孩 或乾达婆女孩 或乾达婆大臣 或乾达婆眷属 或乾达婆佣人 或鸠槃茶男 或 鸠槃茶女 或鸠槃茶男孩 或鸠槃茶女孩 或鸠槃茶大臣 或鸠 槃茶眷属 或鸠槃茶佣人 或那伽男 或那伽女 或那伽男孩 或那伽女孩 或那伽大臣 或那伽眷属 或那伽佣人 以恶心随 比丘或比丘尼 优婆塞 优婆夷之行而行 之立而立 之坐而坐 之卧而卧者 圣尊 这些非人在我的村邑聚落 不获恭敬和尊重 25. 圣尊 这些非人在我的都城阿腊卡满达 不得土地和住 所 圣尊 这些非人不得参加夜叉等的集会 圣尊 这些非人 等 将不和他们嫁娶 圣尊 而且这些非人等 将以其身等之言 语辱骂他们 圣尊 这些非人等 将以空钵摔在他们头上 圣 尊 这些非人等 他们的头将碎为七分 26. 圣尊 这些非人凶恶 残忍 凶猛 他们不顾诸大王 不顾诸天王之大臣 不顾诸天王之陪臣 圣尊 因此 这些非人 是反叛诸天王 27. 圣尊 犹如摩揭陀王之领土有大盗 这些不顾摩揭陀 王 不顾摩揭陀王之大臣 不顾摩陀王之陪臣 这些大盗是反叛 摩揭陀王 28. 如是 圣尊 这些非人凶恶 残忍 凶猛 他们不顾诸 214
大天王 不顾诸大天王之大臣 不顾诸大天王之陪臣 圣尊 这 些非人是反叛诸大天王 29. 圣尊 任何非人之夜叉男 或夜叉女 或夜叉男孩 或 夜叉女孩 或夜叉大臣 或夜叉眷属 或夜叉佣人 或乾达婆男 或乾达婆女 或乾达婆男孩 或乾达婆女孩 或乾达婆大臣 或 乾达婆眷属 或乾达婆佣人 或鸠槃茶男 或鸠槃茶女 或鸠槃 茶男孩 或鸠槃茶女孩 或鸠槃茶大臣 或鸠槃茶眷属 或鸠槃 茶佣人 或那伽男 或那伽女 或那伽男孩 或那伽女孩 或那 伽大臣 或那伽眷属 或那伽佣人 以恶心随比丘或比丘尼 优 婆塞 优婆夷之行而行 之立而立 之坐而坐 之卧而卧者 对 这些的夜叉 大夜叉 军师 大军帅应呼叫 叫唤 高喊 这 些夜叉捉我 他们拿我 他们困扰我 他们侵犯我 他们恼害我 他们伤我 他们不放我 30. 是哪些的夜叉 大夜叉 军师 大军帅呢 31. 因兜 Indo 苏摩 Somo 越鲁那 Varuna 及婆罗朵 迦 Bhāradvāja 婆阇婆提 Pajāpatī 奢达那 Candana 加摩涉达 Kāma settha 及经努康杜 Kinnu ghandu 尼康睹 Nighandu 婆那达 Panāda 奥婆满雅 Opamañña 及天王御者之摩达 利 Mātali 乾达婆的奢达阇那 Cittasena 及那罗 Nala 迦尼沙婆 Janesabha 王 沙达齐罗 Sātāgira 何麻瓦塔 Hemavata 及盆那卡 Punnaka 卡惹提耶 Karatiya 谷拉 Gula 尸瓦卡 Sīvaka 慕擦林达 Mucalinda 及维沙密塔 Vessāmitta 优康达勒 Yugandhara 215
苟吧拉 Gopāla 须吧启达 Suppagedha 及虚利内提 Hirinetti 曼地雅 Mandiya 般阇拉参达阿拉瓦卡 Pañcālacanda Ālavaka 帕周那 Pajjuna 须满那 Sumana 素慕卡 Sumukha 达提慕卡 Dadhīmukha 马尼 Mani 妈尼 Māni 擦惹 Cara 地噶 Dīgha 还 有司立沙卡 Serissaka 对这些的夜叉 大夜叉 军师 大军帅应呼叫 叫唤 高喊 这些夜叉捉我 他们拿我 他们困扰我 他们侵犯我 他们恼 害我 他们伤我 他们不放我 32. 圣尊 这是阿达那地雅之守护经 是为比丘 比丘尼 优婆塞 优婆夷的保护 守卫 安全和安乐住 33. 圣尊 现在 我们告别了 因为我们事务繁忙 许多事 要办 现在是时候了 诸大天王 随你们的意欲 34. 于是 四大天王从座起 敬礼世尊 行右绕礼 消失于 其处 35. 夜叉众等亦起座 或敬礼世尊 行右绕礼 消失于其 处 或与共相会谈 交谈感叹语后 消失于其处 或向世尊合掌 已 消失于其处 或向世尊报告其姓名已 消失于其处 或默然 消失于其处 36. 诸比丘 学习阿达那地雅之守护经 熟念阿达那地雅 之守护经 奉持阿达那地雅之守护经 诸比丘 这阿达那地雅之 守护经对你们有福利 有利益 这是为比丘 比丘尼 优婆塞 优婆夷的保护 守护 安全 和安乐住 世尊如是说已 诸比丘众 欢喜世尊之所说 216
祝福偈 以此真实语 愿你得安祥 以此真实语 愿你得成功 以此真实语 愿你除病恼 注释: 1. 石灶而炊 巴 Tundikīre pacitvāna 长阿含 世记经 郁单曰品 其土常有自然釜 鍑 有摩尼珠 名曰焰光 置于鍑下 饭熟光灭 不假樵火 不动人功 2. 安了实谛如马 以作骑乘 3. 圣尊 巴 marisa 意为爵士 阁下 是喜语(巴 piyavacana)或敬语(巴 garuvacana)等 是天人称呼佛或佛弟子 一夜贤者偈 ( 中部133经 )法增比丘汉译 BHADDEKARATTA GĀTHĀ (MN133) Atitam nāvāvāgameyya, nappatikankhe anāgatam, Yadatitampahinantam, appattañca anāgatam Paccupannañca yo dhammam, tattha tattha vipassati Asanhiram asankuppam, tam viddhā manubrūhaye Ajjeva kiccāmātappam, ko jaññā maranam suve Na hi no sangarantena mahāsenena maccunā Evam vihārimātāpim ahorattamatanditam, tam ve bhaddekarattotl, santo ācikkhate munity 不顾于过去 不欣于将来 过去已抛弃 未来还未至 当下愿能见 慧观每一法 肯定不动摇 修习得彻见 217
今日精勤修 谁知明日死 欲避死魔众 家产无能拒 唯独欲勤者 精进日夜修 牟尼称彼为 一夜贤善者 愿经 中部 第六经 法增比丘 2013 年 2 月 10 日译于布理斯本昆士兰佛协锡兰寺 ĀKANKHEYYA SUTTAM (MN 6) 1. Evam me sutam. Ekam samayam bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapindikassa ārāme. Tatra kho bhagavā bhikkhū āmantesi bhikkhavoti. Bhadanteti te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca: Sampannasīlā bhikkhave viharatha sampannapātimokkhā. Pātimokkhasamvarasamvutā viharatha ācāragocarasampannā. Aṇumattesu vajjesu bhayadassāvī samādāya sikkhatha sikkhāpadesu. Sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃ cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 2. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu sabrahmacārīnaṃ piyo cassaṃ manāpo garu bhāvanīyo cāti sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattam cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 3. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu "lābhī assaṃ cīvara piṇḍapāta senāsana gilāna paccaya bhesajja parikkhārānanti, sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃ ceto samathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 4. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu " yesāham cīvara pindapāta senāsana gilāna paccaya bhesajja parikkhāram paribhuñjāmi, tesam te kārā mahapphalā assu mahānisaṃsā"ti, sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃm cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam 218
5. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu "ye me ñātisālohitā petā kālakatā pasannacittā anussaranti, tesam tam mahapphalam assa mahānisamsanti,". Sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattam cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 6. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu "aratiratisaho assaṃ, na ca maṃ arati saheyya, uppannaṃ aratiṃ abhibhuyya abhibhuyya vihareyya"nti, sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃ cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānaṃ. 7. Ākaṅkheyya ce bhikkhave bhikkhu " bhaya bherava saho assam, na ca mam bhaya bheravam saheyya, uppannam bhaya bheravam abhibhuyya abhibhuyya vihareyya"nti, sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattam cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 8. Ākaṅkheyya ce bhikkhave bhikkhu " catunnam jhānānam ābhicetasikānam ditthadhammasukhavihārānam nikāmalābhī assam akicchalābhī akasiralābhīti, sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃ cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 9. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu " ye te santā vimokkhā atikkamma rūpe āruppā, te kāyena phassitvā vihareyyanti, sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃ cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 10. Ākaṅnkheyya ce bhikkhave bhikkhu " tinnam saṃyojanānam parikkhayā sotāpanno assam avinipātadhammo niyato sambodhiparāyano ti sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃ cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 11. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu "tinnam samyojanānam parikkhayā rāga dosa mohānam tanuttā sakadāgāmī assam, sakideva imam lokam āgantvā dukkhassantam kareyyanti sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattam cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 12. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu " pañcannam orambhāgiyānam samyojanānam parikkhayā opapātiko assam, tattha parinibbāyī anāvatti dhammo tasmā lokā ti sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃ cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 219
13. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu " anekavihitam iddhividham paccanubhaveyyam, ekopi hutvā bahudhā assam, bahudhāpi hutvā eko assam, āvībhāvam tirobhāvam tirokuddam tiropākāram tiropabbatam asajjamāno gaccheyyam seyyathāpi ākāse, paṭhaviyāpi ummujjanimujjam kareyyam seyyathāpi udake, udakepi abhijjamāne gaccheyya seyyathāpi paṭhaviyam, ākāsepi pallaṅkena kameyyaṃ seyyathāpi pakkhī sakuṇo, imepi candima suriye evam mahiddhike mahānubhāve pāninā parimaseyyam parimajjeyyam, yāva brahmalokāpi kāyena vasaṃ vatteyya"nti sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃ cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 14. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu: 'dibbāya sotadhātuyā visuddhāya atikkantamānusakāya ubho sadde suneyyam: dibbe ca mānuse ca, ye dūre santike cā ti sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattam ceto samathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 15. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu "parasattānam parapuggalānam cetasā ceto paricca pajāneyyam: sarāgam vā cittam sarāgam cittanti pajāneyyam, vītarāgam vā cittam vītarāgam cittanti pajāneyyam, sadosam vā cittam sadosam cittanti pajāneyyam, vītadosam vā cittam vītadosam cittanti pajāneyyam, samoham vā cittam samoham cittanti pajāneyyam, vītamoham vā cittam vītamoham cittanti pajāneyyam, Sankhittam vā cittam sankhittam cittanti pajāneyyam, vikkhittam vā cittam vikkhittam cittanti pajāneyyam, mahaggatam vā cittam mahaggatam cittanti pajāneyyam, amahaggatam vā cittam amahaggatam cittanti pajāneyyam, sauttaram vā cittam sauttaram cittanti pajāneyyam, anuttaram vā cittam anuttaram cittanti pajāneyyam, samāhitam vā cittam samāhitam cittanti pajāneyyam, asamāhitam vā cittam asamāhitam cittanti pajāneyyam, vimuttam vā cittam vimuttam cittanti pajāneyyam, avimuttam vā cittam avimuttam cittanti pajāneyyanti, sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattam cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 16. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu " anekavihitam pubbenivāsam anussareyyam, seyyathīdam: ekampi jātim dvepi jātiyo tissopi jātiyo catassopi jātiyo pañcapi jātiyo dasapi jātiyo vīsatimpi jātiyo timsampi jātiyo cattālīsampi jātiyo paññāsampi jātiyo jātisatampi jātisahassampi jātisatasahassampi, anekepi saṃvaṭṭakappe anekepi vivaṭṭakappe anekepi 220
saṃvattavivattakappe 'amutrāsim evannāmo evam gotto evam vanno evamāhāro evam sukhadukkhapaṭisamvedī evamāyupariyanto. So tato cuto amutra upapādim. Tatrāpāsiṃ evannāmo evam gotto evam vanno evamāhāro evam sukhadukkhapaṭisamvedī evamāyupariyanto. So tato cuto idhuppanno ti iti sākāram sauddesam anekavihitam pubbenivāsam anussareyyan ti, sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattam cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 17. Ākaṅnkheyya ce bhikkhave bhikkhu: "dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena satte passeyyam - cavamāne upapajjamāne hīne panīte suvanne dubbanne sugate duggate, yathākammūpage satte pajāneyyam: 'ime vata bhonto sattā kāyaduccaritena samannāgatā vacīduccaritena samannāgatā manoduccaritena samannāgatā ariyānam upavādakā micchāditthikā micchāditthikammasamādānā, te kāyassa bhedā parammaranā apāyam duggatim vinipātam nirayam upapannā, ime vā pana bhonto sattā kāyasucaritena samannāgatā vacīsucaritena samannāgatā manosucaritena samannāgatā ariyānam anupavādakā sammāditthikā sammāditthikammasamādānā - Te kāyassa bhedā parammaranā sugatim saggam lokam upapannāti, iti dibbena cakkhunā visuddhena atikkantamānusakena satte passeyyam - cavamāne upapajjamāne hīne paṇīte suvanne dubbanne, sugate duggate, yathākammūpage satte pajāneyyan ti sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattaṃ cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 18. Ākankheyya ce bhikkhave bhikkhu "āsavānam khayā anāsavam cetovimuttim paññāvimuttim diṭṭheva dhamme sayam abhiññā sacchikatvā upasampajja vihareyyan ti, sīlesvevassa paripūrakārī ajjhattam cetosamathamanuyutto anirākatajjhāno vipassanāya samannāgato brūhetā suññāgārānam. 19 "Sampannasīlā bhikkhave viharatha sampannapātimokkhā. Pātimokkha samvarasamvutā viharatha ācāragocarasampannā anumattesu vajjesu bhayadassāvī samādāya sikkhatha sikkhāpadesū"ti iti yantam vuttam idametam paṭicca vuttanti. Idamavoca bhagavā. Attamanā te bhikkhū bhagavato bhāsitam abhinandunti. Ākankheyyasuttam nitthitam chattham. 221
愿经 中部 第六经 法增比丘 2013 年 2 月 10 日译于布理斯本昆士兰佛协锡兰寺 1. 如是我闻 一时 世尊在舍卫城祗陀林给孤独园 当时 世尊对诸比丘们说 诸比丘 这些比丘们答世尊说 世尊 世尊于是说 诸比丘 你们应具足戒 具足波罗提木叉 对波罗 提木叉的守护而你们应守护它 应具足行及行处 畏慎细罪 应 受学处而学 诸比丘 你们应该圆满地持好戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于空闲处的修行者 2. 诸比丘 如果比丘愿望 愿我为同修的梵行者们 所喜 欢 满意 所尊重和所恭敬 那他就应该圆满地持好戒 致力使 内心寂止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于空闲处的修行 者 3. 又 如果比丘愿望 愿我能获得衣 食 坐卧处 生病 时所需的医药资具 那他就应该圆满地持好戒 致力使内心寂 止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于空闲处的修行者 4. 又 如果比丘愿望 愿我能受用衣 食 坐卧处 生病 时所需之医药资具 能使那些做布施善业的人 得到大果报 大 功德 那他就应该圆满地持好戒 致力使内心寂止 不忽视修习 禅那 具足于观禅 是住于空闲处的修行者 5. 又 如果比丘愿望 愿已故 去世的亲属 同血缘的亲 族们 以清净欢喜的心忆念我时 能使他们得到大果报 大功 德 那他就应该圆满地持好戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅 那 具足于观禅 是住于空闲处的修行者 222
6. 又 如果比丘愿望 愿我安乐 克服执着 贪嗔等 执着不征服我 愿我熟悉的住于征服任何所生的执着 那他就 应该圆满地持好戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅那 具足于 观禅 是住于空闲处的修行者 7. 又 如果比丘愿望 愿我克服怖畏与恐惧 愿我不被怖 畏 恐惧所征服 愿我熟悉的住于战胜已生起的怖畏 恐惧 那 他就应该圆满地持好戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅那 具 足于观禅 是住于空闲处的修行者 8. 又 如果比丘愿望 对于增上心 现法乐住的四种禅那 愿我随力而得 无难而得 无困苦而得 那他就应该圆满地持好 戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于空 闲处的修行者 9. 又 如果比丘愿望 对于那寂静 解脱 超越色界的无 色界禅定 愿以此身 名身 触而住 那他就应该圆满地持好 戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于空 闲处的修行者 10. 又 如果比丘愿望 愿我断尽三结 成为入流圣者 不 退堕法 必定趣向正觉 那他就应该圆满地持好戒 致力使内心 寂止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于空闲处的修行者 11. 又 如果比丘愿望 愿我断尽三结 贪 嗔 痴减弱 成为一来圣者 只来此世间一次就 把轮回的 苦结束 那他就 应该圆满地持好戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅那 具足于 观禅 是住于空闲处的修行者 12. 又 如果比丘愿望 愿我断尽五下分结 成为化生者 在那里般涅槃 不再从那里回到人世间来 那他就应该圆满地持 223
好戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于 空闲处的修行者 13. 又 如果比丘愿望 愿能证得种种神变 愿我一身能化 出多身 愿我多身能化为一身 显现 隐匿 能穿墙 穿壁 穿 山 行走无碍 犹如虚空 能出没于地中 犹如水中 能行于水 上不沉 如在地上 能在空中跏趺而行 如有翼之鸟 能以手触 摸 擦拭有如是大神力 大威力的太阳和月亮 乃至能以身自在 到达梵天界 以这身征服这些 那他就应该圆满地持好戒 致力 使内心寂止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于空闲处的修 行者 14. 又 如果比丘愿望 愿能以清净 超人的天耳界 听到 远处 近处的天神和人的两种声音 那他就应该圆满地持好戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于空闲处 的修行者 15. 又 如果比丘愿望 愿能以心知其他有情 其他人的心 对有贪心的 能了知是有贪心 对无贪心的 能了知是无贪心 对有嗔心的 能了知是有嗔心 对无嗔心的 能了知是无嗔心 对有痴心的 能了知是有痴心 对无痴心的 能了知是无痴心 对能摄心的 能了知是有摄心 对散乱心的 能了知是散乱心 对广大心的 能了知是广大心 对不广大心的 能了知是不广大 心 对有上心的 能了知是有上心 对无上心的 能了知是无上 心 对得定心的 能了知是得定心 对无定心的 能了知是无定 心 对已解脱心的 能了知是已解脱心 对未解脱心的 能了知 是未解脱心 那他就应该圆满地持好戒 致力使内心寂止 不忽 视修习禅那 具足于观禅 是住于空闲处的修行者 224
16. 又 如果比丘愿望 愿能忆念种种宿命 也即是 一生 二生 三生 四生 五生 十生 二十生 三十生 四十生 五 十生 百生 千生 百千生 许多成劫 许多坏劫 许多成坏劫 在那里是如此名字 如此姓 如此种族 如此食物 经历如此的 苦与乐 如此寿命的限量 他从其处死后投生到该处 在该处有 如此名字 如此姓 如此种族 如此食物 经历如此的苦与乐 如此寿命的限量 他从该处死后投生到这里 如是能以形相 细 节 来忆念种种宿命 那他就应该圆满地持好戒 致力使内心寂 止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于空闲处的修行者 17. 又 如果比丘愿望 愿能以清净 超人的天眼 见到有 情的生时 死时 低贱 高贵 美丽 丑陋 幸福 不幸 能了 知有情各随其业 此有情的确因为具足身恶行 具足语恶行 具 足意恶行 诽谤圣者 抱持邪见的缘故 造作邪见业 此有情身 坏死后 生于苦界 恶趣 堕处 地狱 此有情的确因为具足身 善行 具足语善行 具足意善行 不诽谤圣者 抱持正见的缘故 造作正见业 此有情身坏死后 生于善趣 天界 如此能以清 净 超人的天眼 见到有情的生时 死时 低贱 高贵 美丽 丑陋 幸福 不幸 能了知有情各随其业 那他就应该圆满地持 好戒 致力使内心寂止 不忽视修习禅那 具足于观禅 是住于 空闲处的修行者 18. 又 如果比丘愿望 愿我能断尽诸漏 即于现法中 以 自己之观智 自己达到 自己证得与成就无漏之心解脱 慧解脱 而住 那他就应该圆满地持好戒 致力使内心寂止 不忽视修习 禅那 具足于观禅 是住于空闲处的修行者 225
19. 诸比丘 你们应具足戒 具足波罗提木叉 对波罗提木 叉的守护而你应守护它 应具足行及行处 畏慎细罪 应受学处 而学 世尊如是说已 比丘们欢喜世尊所说而信受奉行 愿经第六竟 墙外偈 他为我付出偈 小部偈 8 法增法师汉译 TIROKUDDAKANDA GĀTHĀ & ADĀSIMEADI GĀTHĀ Khuddakapatha 8 TIROKUDDAKANDA GĀTHĀ Tirokuddesu titthanti Sandhisinghātakesu ca Dvārabāhāsu titthanti Āgantvāna sakam gharam Pahute annapānamhi Khajjabhojje upatthite Na tesam koci sarati Sattānam kammapaccayā Evam dadanti ñātinam Ye honti anukampaka Sucim panitam kālena Kappiyam pānabhojanam Idam vo ñatinam hotu Sukhita hontu ñātayo Te ca tattha samāgantvā Ñātipetā samāgatā Pahute annapānamhi Sakkaccam anumodare Ciram jivantu no ñāti Yesam hetu labhāma se Amhākañca katā pūjā Dāyakā ca anipphalā Na hi tattha kasi atthi Gorakkhettha na vijjati Vanijjā tādisi natthi 226
Hiraññena kayākāyam Ito dinnena yāpenti Petā kālakatā tahim Unnate udakam vuttham Yathāninnam pavattati Evameva ito dinnam Petānam upakappati ADĀSIMEADI GĀTHĀ Adāsi me akāsi me Ñātimittā sakhā ca me Petānam dakkhinam dajjā Pubbe katamanussaram Na hi runnam vā soko vā Yā vaññā paridevanā Na tam petānam ātthāya Evam titthanti ñātayo Ayañca kho dakkhinā dinnā Sanghamhi supatitthitā Digaharattam hitāyassa Thānaso upakappati So Ñātidhammo ca ayam nidassito Petāna pūjā ca katā ulārā Balañca bhikkhūnam anuppadinnam Tumhehi puññam pasutam anappakanti 墙外偈 1 他们站立在墙外 或是倚在门柱边 或是回到家里来 因为他们的恶业 无人忆念起他们 慈心亲属作供养 准备丰盛的饮食 适时供养于僧团 227
以此供养的功德 回向给予亡亲属 鬼道亲属得安乐 他们随喜这供养 亲人作了这供养 他们分享这功德 祝愿他们得长寿 为我们作这供养 愿他们得善果报 因为我们不耕作 我们鬼道无牛畜 没用金银来交易 鬼靠亲属和朋友 为他供养而生存 犹如高处的河水 水流流向于低处 以此供养的功德 将能到达鬼亲属 犹如河流水满溢 水流流注于海洋 以此供养的功德 将能到达鬼亲属 他为我付出偈 他们布施和付出 是我亲戚友同伴 228
忆念死者的业行 及为死者作布施 不要哭泣不悲伤 也不发出哀号声 不为死者带裨益 死者仍然无改善 但能供养给僧团 将为他们都带来 现实长远的利益 亲属为他作供养 帮助责任已显出 为鬼供养给僧团 在亲戚与眷属间 对死者是大荣幸 也供比丘身营养 累积殊胜的功德 注释 1. 频毗娑罗王 Bimbisara 的亲戚在九十二劫以前 在胜军王 Jayasena 的时代 胜军 王的三个王子与其他2500位信众侍奉弗沙佛 Phussa 在王城里的坏人因为贪心把供养 弗沙佛的东西占为己有 并且把集会的殿堂放火烧了 因为这种恶业 他们死后沦落在地 狱道 到了迦叶佛 Kassapa 的时代 他们沦落在鬼道 他们看见当时的信众把布施的 功德回向给在鬼道的亲属 让他们得到安乐 于是他们问迦叶佛 他们如何可以得到安乐 迦叶佛告诉他们说 未来乔答摩佛的时代 你们的一个亲戚会成为国王 他 频毗娑罗王 就能帮助你们得到安乐 迦叶佛之后 他们又经历了两位正自觉佛的长久年代 苦行者乔 答摩成为释迦牟尼佛后 佛在度了五比丘后 去伽耶 Gaya 的伽耶山顶(Gayasisa)度了 三位迦叶兄弟和他们的2500徒众 即胜军王的三个王子与其2500位信众 然后带着大众 去到王舍城度了频毗娑罗王与城中111,000信众成为须陀洹圣者 佛陀第二日进宫受供养 但是频毗娑罗王没有回向功德给他过去的饿鬼亲属 因此他们整夜在王宫周围苦泣 频毗 娑罗王困扰不已 第二日去见佛陀时提起此事 佛陀教他第二日再供佛 佛令频毗娑罗王 见到他的饿鬼亲属站在门外等待 然后佛陀用完食物后 倒水回向功德时 频毗娑罗王把 功德回向给他的饿鬼亲属 莲池出现在他们脚下 他们喝了水 清洗乾净 身体变成了透 229
明的金黄色 接下来频毗娑罗王布施给他们食物 衣着 和坐座 然后天上的用品从天上 垂下 天车 天宫 天房屋等出现让他们受用 佛陀接着诵唸 墙外偈 让频毗娑罗王和 他的眷属随喜他们的善业 缘起法 ( 相应部 12.2 ) PATICCASAMUPPADA PĀTHA SN 12.2 Avijjāpaccayā sankhārā sankhārāpaccayā viññānam viññānapaccayā nāmarūpam nāmarūpapaccayā salāyatanam salāyatanapaccayā phasso phasapaccayā vedanā vedanāpaccayā tanhā tanhāpaccayā upādānam upādānapaccayā bhavo bhavapaccayā jāti jātipaccayā jarā maranam sokaparideva dukkha domanassupāyasā sambhavanti evametassa kevalassa dukkhakkhandassa samudayo hoti. 无明缘行 行缘识 识缘名色 名色缘六入 六入缘触 触 缘受 受缘爱 爱缘取 取缘有 有缘生 生缘于老 死 愁 悲 苦 忧 恼生起 如是起了这整堆苦 Avijjāyatveva asesaviraganirodhā sankhāranirodho sankhāranirodhā viññānanirodho viññānanirodhā namarūpanirodho namarūpanirodhā salāyatananirodho salāyatananirodhā phassanirodho phassanirodhā vedanānirodho vedanānirodhā tanhānirodho tanhānirodhā upādānanirodho upādānanirodha bhavanirodho bhavanirodhā jātinirodho jātinirodhā jarāmaranam sokaparideva dukkha domanassupāyāsā nirujjhanti evametassa kevalassa dukkhakkhandhassa nirodho hoti. 无明灭(无欲)则行灭 行灭则识灭 识灭则名色灭 名色灭 则六入灭 六入灭则触灭 触灭则受灭 受灭则爱灭 爱灭则取 灭 取灭则有灭 有灭则生灭 生灭则老 死 愁 悲 苦 忧 恼 灭 如是灭了这整堆苦 230
佛陀的殿堂 JINAPAÑJARA 法增比丘汉译于澳洲佛宝寺 Jayāsana gatā vīrā, jetvā māram savāhinim, Catu saccāmata rasam, yepivimsu narāsabhā. Tanhankarā dayo Buddhā, attha vīsati nāyakā, Sabbe patitthitā tuyham(mayham), matthake te(me) munissarā. Sire patitthitā Buddhā, dhammo ca tava(mama) locane, Sangho patitthito tuyham(mayham), uresabba gunākaro. Hadaye Anuruddho ca, Sāriputto ca dakkhine, Kondañño pitthi bhāgasmim, Moggallānosi vāmake. Dakkhine savane tuyham(mayham), āhum Ānanda Rāhulā, Kassapo ca Mahānāmo, ubhosum vāmasotake. Kesante pitthi bhāgasmim, Suriyo viya pabhankaro, Nisinno siri-sampanno, Sobhito muni pungavo. Kumāra Kassapo nāma, Mahesī citra vādako, So tuyham(mayham) vadane niccam, patitthāsi gunākaro. Punno Angulimālo ca, Upāli Nanda Sīvali. Therā pañca ime jātā, lalāte tilakā tava(mama). Sesāsīti mahātherā, vijitā jina sāvakā, Jalantā sīla tejena, angamangesu santhitā. Ratanam purato āsi, dakkhine metta suttakam, Dhajaggam pacchato āsi, vāme Angulimālakam. Khanda Mora parittañca, Ātānātiya suttakam, Ākāsaccha danam āsi, sesā pākāra saññitā. Jinānā bala samyutte, Dhamma pākāra lankate, Vasato te(me) catukiccena, sadā Sambuddha pañjare. Vāta pittādi sañjātā, bāhirajjhattu paddavā, Asesā vilayam yantu, ananta gunatejasā. Jina pañjara majjhattham, viharantam mahītale, Sadā pālentu tvam(mam) sabbe, te mahā purisā sabhā. Icceva maccantakato surakkho, jinānubhāvena jitūpapaddavo, Buddhānubhāvena hatāri sangho, carāhi(carāmi) saddhammanubhāva pālito. Icceva maccantakato surakkho, jinānubhāvena jitūpapaddavo, Dhammānubhāvena hatāri sangho, carāhi(carāmi) saddhamma nubhāva pālito. Icceva maccantakato surakkho, jinānubhāvena jitūpapaddavo, Sanghānubhāvena hatāri sangho, carāhi(carāmi) saddhamma nubhāva pālito. 231
Saddhamma pākāra parikkhito si(mi), atthāriyā attha disāsu honti, Etthantare attha nāthā bhavanti, uddham vitānam va jinā thitā te(me). Bhindanto mārasenam tava(mama) sirasi, thito bodhi māruyha satthā. Moggallāno si vāme vasati, bhujathate dakkhine Sāriputto. Dhammo majjhe urasmim viharati bhavato mokkhato morayonim. Sampatto bodhisatto carana yugagato bhānu lokekanātho. Sabbāva mangala mupaddava dunnimittam, Sabbīti roga gahadosa masesa nindā, Sabbantarāya bhaya dussupinam akantam, Buddhānubhāva pavarena payātu nāsam. Sabbāva mangala mupaddava dunnimittam, Sabbīti roga gahadosa masesa nindā, Sabbantarāya bhaya dussupinam akantam, Dhammānubhāva pavarena payātu nāsam. Sabbāva mangala mupaddava dunnimittam, Sabbīti roga gahadosa masesa nindā, Sabbantarāya bhaya dussupinam akantam, Sanghānubhāva pavarena payātu nāsam. 注 内是自诵用词 佛陀的殿堂 法增比丘汉译于澳洲佛宝寺 胜者战胜魔王与魔军 坐在那胜利的宝座上 无上士尝四圣谛甘露 愿二十八位正自觉佛 除渴爱佛和其他圣者 愿众佛端坐在我头顶 愿佛法存在我的眼中 僧伽功德根源在肩上 232
愿阿耨楼陀坐我心中 舍利弗坐在我的右边 憍陈如坐在我的背后 目犍连坐在我的左边 阿难陀罗睺罗在右耳 迦叶与大名在我左耳 光耀佛在头后发尖端 善辩迦叶子佛坐嘴唇 额前眼点坐五位长老 即富楼那与盎哥摩罗 优婆离 难陀和锡哇礼 其他八十位上座长老 战胜者的凯旋弟子们 功德巍巍和光耀辉煌 坐在我全身各个部位 三宝经 放在我的前面 慈爱经 放在我的右边 胜幡经 放在我的背后 盎哥摩罗护卫偈 左边 蕴护卫偈 孔雀护卫偈 和 阿达那地雅护卫偈 这些有如天界的宝库 其他经偈犹如防护堤 比丘们能长住于四法 1 而得住于佛陀的殿堂 依佛的大力巩固自己 233
依法的围堤引导修行 依这些胜者无尽功德 普愿内外的所有障碍 风所生 胆汁所起病障 愿这些障碍消除尽净 愿大圣者们常护卫我 让我住在佛陀的殿堂 愿胜者时时处处护卫 依凭战胜者的大力量 愿佛陀时时慈悯于我 助我击败欲望的魔军 活在佛陀妙法护卫中 愿胜者时时处处护卫 依凭战胜者的大力量 愿佛法时时慈悯于我 助我击败欲望的魔军 活在佛陀妙法护卫中 愿胜者时时处处护卫 依凭战胜者的大力量 愿僧伽时时慈悯于我 助我击败欲望的魔军 活在佛陀妙法护卫中 我在妙法的护卫堤中 有八位圣者坐在八方 有八位护法坐在八傍 诸佛像伞盖在我头上 234
菩提树下战胜魔的佛 佛陀站在我的头顶上 目犍连尊者坐在左肩 舍利弗尊者坐在右肩 佛法植藏在我心深处 某一生为孔雀的菩萨 他的光芒罩我的双足 诸不幸灾难 不祥症兆 病患 衰星 恶力 和人患 诸危厄以及各种恐慌 祈愿以诸佛力的加持 一一都能化解并消除 诸不幸 灾难 不祥症兆 病患 衰星 恶力 和人患 诸危厄以及各种恐慌 祈愿以诸法力的加持 一一都能化解并消除 诸不幸 灾难 不祥症兆 病患 衰星 恶力 和人患 诸危厄以及各种恐慌 祈愿以诸僧力的加持 一一都能化解并消除 注 1. 四法是 守持波罗提木叉 根门律仪 活命清净 资具受用律仪 235
常用简短祈福与护卫偈 法增比丘 2012 年 3 月 15 日汉译于新加坡 Sabba Buddha balappatta Paccekananca yan balam Arahantananca tejena Rakkhan bandhami sabbaso Sabbitiyo vivajjantu Sabba rogo vinassatu Ma te bhava twam tarayo Sukhi dighayuko bhava Bhavatu sabba mangala Rakkhantu sabba devata Sabba buddhanu bhavena Sada sotthi bhavantu te Bhavatu sabba mangala Rakkhantu sabba devata Sabba dhammanu bhavena Sada sotthi bhavantu te Bhavatu sabba mangala Rakkhantu sabba devata Sabba sanghanu bhavena Sada sotthi bhavantu te Nakkhatta yakkha bhutanam Papaggaha nivarana Paritassanu bhavena Hantva tuiham upaddave Yan dunnimittam avamangalanca Yocamanago sakunassa saddo Papaggaho dussupinam akantam Buddhanu bhavena vinasamentu 236
Yan dunnimittam avamangalanca Yocamanago sakunassa saddo Papaggaho dussupinam akantam Dhammanu bhavena vinasamentu Yan dunnimittam avamangalanca Yocamanago sakunassa saddo Papaggaho dussupinam akantam Sanghanu bhavena vinasamentu Dukkhappattaca niddukkha Bhayappattaca nibbhaya Sokappattaca nissoka Hontu sabbepi panino Devo vassatu kalena Sassa sampatti hetuca Phito bhavatu lokoca Raja bhavatu dhammiko 以诸佛之威力 辟支佛之威力 阿罗汉之威力 结绳处保平安 愿屏除诸不幸 愿众疾病消除 愿灾难不降临 愿我长寿安乐 愿祝福降临我 愿天神护佑我 以诸佛的威力 护卫我的平安 愿祝福降临我 愿天神护佑我 以诸法的威力 护卫我的平安 愿祝福降临我 愿天神护佑我 以诸僧的威力 护卫我的平安 237
以护卫偈之力 因为恶星鬼怪 所生起的危厄 愿诸险难消除 以诸佛的威力 愿诸恶兆逆缘 不祥鸟啼恶星 与恶梦皆消除 以诸法的威力 愿诸恶兆逆缘 不祥鸟啼恶星 与恶梦皆消除 以诸僧的威力 愿诸恶兆逆缘 不祥鸟啼恶星 与恶梦皆消除 愿不幸者吉祥 愿怖畏者安详 愿忧虑者无忧 愿众生免灾难 愿适时降雨水 愿农地得丰收 愿世界趋繁荣 愿统治者公平 忏悔偈 KHAMATHA ME BHANTE Kāyena vācā cittena, Pamādena mayā katam, Accayam khama me bhante, Bhuri pañña Tathāgata. Kāyena vācā cittena, Pamādena mayā katam, Accayam khama me dhamme, Sanditthika akalika. Kāyena vācā cittena, Pamādena mayā katam, Accayam khama me Sanghe, Supatipanna anuttara. 238
忏悔文一 顶礼俯首诵 若我身口意 不慎犯过失 佛福德圆满 容我忏悔淨 若我身口意 不慎犯过失 法自学自证 容我忏悔淨 若我身口意 不慎犯过失 僧善修证果 容我忏悔淨 Kāyena vācā ya va cetasā va, Buddhe kukammam pakatam mayā yam, Buddho patigganhatu accayantam, Kālantare samvaritum va Buddhe. Kāyena vācā ya va cetasā va, Dhamme kukammam pakatam mayā yam, Dhammo patigganhatu accayantam, Kālantare samvaritum va Dhamme. Kāyena vācā ya va cetasā va, Sanghe kukammam pakatam mayā yam, Sangho patigganhatu accayantam, Kālantare samvaritum va Sanghe. 忏悔文二 顶礼俯首诵 从我的身 口 意 对于佛 我所造的任何恶业 请求佛容受及原谅一切过失 在将来 对于佛 我会更谨慎 239
从我的身 口 意 对于法 我所造的任何恶业 请求法容受及原谅一切过失 在将来 对于法 我会更谨慎 从我的身 口 意 对于僧 我所造的任何恶业 请求僧容受及原谅一切过失 在将来 对于僧 我会更谨慎 发愿回向 PATTHANĀ Idam me punnam asavakhaya vaham hotu Idam me punnam nibbanssa paccayo hotu Mama punnam sabba sattanam bhagam bhajemi Te sabbe me samam punna bhagam labhantu 愿以此功德 导向诸漏尽 愿以此功德 为证涅槃缘 我以此功德 回向诸有情 愿诸有情众 同得此功德 Sadhu! Sadhu! Sadhu! 萨度 萨度 萨度 240
护卫经偈用途 佛随念 法随念 僧随念 --- 护卫免于恐惧 吉祥经 --- 一般加持 三宝经 --- 护卫免于饥荒 虫害 瘟疫和鬼怪之害 慈爱经 --- 护卫免于非人之害 蕴护卫偈 --- 护卫免于蛇 蝎 鼠 蜈蚣 鳄鱼和蜘蛛之害 孔雀护卫偈 --- 护卫家庭与房屋 鹌鹑护卫偈 --- 护卫免于火灾 阿达那地雅护卫偈 --- 护卫免于妖魔之害 盎哥摩罗护卫偈 --- 护卫难产妇 七觉支偈 --- 护卫免于病难 无畏偈 --- 护卫免于不祥 恶星与恶梦 苦缠偈 --- 护卫免于苦痛 佛胜吉祥偈 --- 祝福成功 胜利偈 --- 祝福幸运 济历曼南达经 --- 祝福长寿 墙外偈 他为我付出偈 --- 为死者在第七 四十九和一百的冥日 供僧回向 本书参考书目 ⑴. 巴利文译华文课诵本 Pali-Chinese Chanting Book, 2000 年初版 ⑵. Pūjā Thai Traditional Way, Dhammaramsi, Penang. 1984, 2006 ⑶. 南传佛教选集 释广学编 ⑷. 大正大藏经 ⑸. 南传大藏经 元亨寺 241
四具及助印经书 助建寺院如法等值供养芳名 张晓燕:8444 李伟德:500 罗嘉利:450 李玉冰 梁毅峰:200 刘涛:500 智威:200 梁树全 苏志雄 梁馨文:250 陈少虹:300 黄开峰:300 妙谛:200 智翔:260 妙圆:200 邝瑞成:200 周晓虹:300 智道:100 梅建辉:50 智峰合家:1000 智护合家:1000 王云祺:447 罗云海:200 自在莲花:1000 范文胜:200 广州信众:253 色彩:100 宗雪:500 妙行:1000 马香英:400 宏平:400 小慈:100 智持:100 妙诠:100 徐姬:100 法悦:100 妙义:100 恒成:100 常慧:50 常智:100 蔡林:100 正桥:100 法祥:100 智启:100 范菁:100 上海信众:244 邹文全:1000 王常印:400 善知识:440 李俊冬:100 刘伟鲁:100 陆秋阁:400 王雪艳:300 妙融:60 因果不爽:200 智灯:1000 智宏:50 妙因:2000.99 智齐:1000 智圣:500 安睿:500 wawana1982: 200 妙行:100 智啟:100 刘志娟:100 刘国年:100 周慧珍:100 妙誉合家:10000 妙静赵洁:500 Rocana:500 释本福:1200 睡莲:800 智理:500 徐素珍:500 智根:500 智涛智成:500 妙朴:500 妙嵩:500 妙戒:500 妙堪:400 妙贺:300 何垒:200 妙鸣:200 妙媚:200 妙圣:200 妙荷:200 刘允宝:200 妙正:150 智浩:100 智捷:100 智厚:100 孙海燚:100 刘春莲:100 妙果:100 妙品:100 妙参:100 妙存:100 妙评:100 妙础:100 妙涵:100 董莲谛:300 王平生夫妻:200 王福录:100 史玉琴:100 徐淑珍:100 宗印:100 宗玲:100 张于嘉:100 祁瑞俠:100 智超:100 刘允宝:100 马书春姐俩:100 徐德全:100 张鹏:100 张杰生:100 龙凤媛:100 宋波:100 宋丽娟:100 冯丽萍:100 张淑华:100 张淑兰:100 李德影:100 李桂英:100 曹丽明:100 哈尔滨三人:90 綦凤英:50 郭振久:50 刘春莲:40 王华光:600 肖淑华:100 宗琳:1000 宗熟:500 弘晶:500 李智:200 宗祥:500 宗平:300 田甜:500 智云:500 曼琳:500 弘庆:400 何平静:100 武兴智:100 妙舫:100 朱乡:200 智梵郑静:1200 武兴智:800 弘庆:100 妙定:100 天觉:100 涅磐:100 妙契:2000 小慈:1600 赵丽清:300 妙堪:340 黄怡萍及黄石林:600 智远:400 法行:200 徐丽娟:200 妙航:800 妙因:800 妙策:800 光慧:200 法德:200 妙能:100 智浩:100 智云:300 光进:820 真萍:200 陈亭:1000 刘迎春及家人:200 深信:800 妙行:500 刘寅智啟:500 汪舟娜:600 妙航:1000 智仁:100 徐婷婷 许峰 许一多:100 妙慧全家:200 智涌:300 妙契:891 城市老黄:1000 妙安 智耕:1000 妙义:999 刘耸:100.31 一老人:200 王瑾 孙博文:500 亮美:400 妙堪:1000 饮光:1000 宗应:500 妙堪:12000 Anderson:450 妙策:500 妙慧:100 妙行:1000 妙慧:100 妙安 智耕:1000 Anderson:500 妙勘:200 智耕 妙安:10000 菏泽信众:9200 李伟德夫妇:100 宗晓:10000 邹璇:500 智灯:500 妙静:500 陈英坦合家:3000 李萱:500 妙因:1500 智胜:200 妙芳:200 程娟:500 季洪山:500 刘建林:500 重庆贤友:400 周达:100 李杏莉:200 李伟德夫妇:820 高炳涛:1300 熊琦:300 曹青龙:800 韩军:500 束伟龙:100 王斌:5000 贾彦:200 孟力:200 桂莉:200 李丹:100 唐青:200 江黎:100 田捷:200 夏蕾:300 杨松梓:100 陈斌:200 余明浪:200 胡红雨:100 宋双:50 胡芯源:500 黄鹏夫妇:300 周达:100 妙安 智耕:1000 肇庆佛友:20 赵建文全家:500 温长连:300 风清扬:200 刘涛合家:300 尘本无尘:100 以上为 2013 年截至 11 月 08 日中国大陆地区部分供养功德芳名 排名不分先后 萨度 萨度 萨度 242
胜吉祥偈 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗诸佛的威德力 愿你得永恒安乐 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗诸法的威德力 愿你得永恒安乐 致您一切的祝福 愿你得天神护佑 仗僧伽的威德力 愿你得永恒安乐 以此偈的护卫力 愿能免除诸患难 灾星妖鬼和恶星 愿诸灾难化为零 以此偈的护卫力 愿能免除诸患难 灾星妖鬼和恶星 愿诸灾难化为零 以此偈的护卫力 愿能免除诸患难 灾星妖鬼和恶星 愿诸灾难化为零
不顾于过去 不欣于将来 过去已抛弃 未来还未至 当下愿能见 慧观每一法 肯定不动摇 修习得彻见 今日精勤修 谁知明日死 欲避死魔众 家产无能拒 唯独欲勤者 精进日夜修 牟尼称彼为 一夜贤善者 MN 133 一夜贤者偈 内部资料 免费结缘 --- 敬希恭敬礼拜法宝 中国法增尊者众佛弟子倡印 公历二零一三年十一月